Martin Hájek: Astmatici, plaťte a plačte!
16.3.2012
Senát včera pojednával návrh zákona o ochraně ovzduší a nejvzrušenější debata se, jak se dalo očekávat, strhla kolem poplatků za znečišťování ovzduší. Navzdory obecné mediální hysterii v ní překvapivě zazněla i některá střízlivá a celkem racionální vyjádření.
„Dnes jsem viděl nadpis, jak kvalitní vzduch budeme dýchat, to dnes posoudí senátoři, když budou rozhodovat o poplatcích. Kolegyně, kolegové, na vzduchu se nezmění samozřejmě vůbec nic, ať poplatky budou, nebo ne. Já to férově říkám, přestože podporuji jejich zachování, a férově říkám, že jsou spíše symbolem, přinesou něco málo finančních prostředků, které pak jsou v postižených oblastech zejména používány. V době inverze se nezmění vůbec nic,“ řekl předseda senátního klubu ČSSD Petr Vícha, jeden z obhájců zvýšení poplatků za znečišťování ovzduší, při jeho projednávání.
První část vyjádření pana senátora je třeba ocenit jako statečné konstatování faktu, ke kterému někteří jeho kolegové odvahu nenašli a přidali se k demagogickému tvrzení o údajné motivační roli poplatků a zjevně promyšlenému a pečlivě vykalkulovanému brnkání na city veřejnosti ze strany ekologických iniciativ. Druhá část je však ve světle níže uvedených faktů o hospodaření Státního fondu životního prostředí, kam jdou poplatky za znečišťování ovzduší, spíše zbožným přáním.
O hospodaření Státního fondu životního prostředí se leccos dočteme z jeho výroční zprávy a pro astmatiky v Moravskoslezském kraji je to čtení věru neveselé. V položce Ovzduší svítí na straně 86 u Moravskoslezského kraje velká okrouhlá nula! V případě Ústeckého kraje je to pouhých 539 tisíc korun. I kdybychom sečetli údaje v položkách Ovzduší, Alternativní zdroje a Příroda+technologie a prohlásili je všechny za ochranu ovzduší, dostaneme se v Moravskoslezském kraji na částku 22,8 milionu korun a v Ústeckém na 23,3 milionu Kč. To je zcela jistě pouhý zlomek toho, co na poplatcích za znečišťování ovzduší zaplatily firmy v těchto krajích. A samozřejmě také sami astmatici, z nichž řada určitě bydlí v domech připojených na dálkové vytápění a poplatky platí v ceně tepla, ale i dalších výrobků, aniž by o tom věděli.
Kam tedy peníze ze SFŽP plynuly? Největší výdajovou položkou fondu byly výdaje na jeho kancelář, které dosáhly 691,5 milionů Kč a od roku 2006 vzrostly více než čtyřikrát! V roce, kdy SFŽP nedal do složky ovzduší v Moravskoslezském kraji ani korunu, financoval částkou 389 tisíc Kč projekt Zeleného kruhu s názvem Přenos dobré praxe zahraničních nevládních organizací v oblasti boje proti klimatickým změnám, jak lze vyčíst z výroční zprávy této organizace. Co se pod tímto nenápadným názvem ve skutečnosti skrývalo se dozvídáme z prezentace Ondřeje Ruta na konferenci Změny klimatu jako společenský problém 1.6.2010. Podle ní bylo cílem: “Zvýšit dopady práce ekologických organizací a zlepšit jejich obraz na veřejnosti pomocí lepších kampaní a efektivnějších způsobů komunikace či spolupráce s veřejností.“
SFŽP tedy platil střešní ekologické organizaci, která mimo jiné dohlíží na etický kodex ekologických iniciativ, studii o tom, jak zlepšit jejich obraz na veřejnosti. Mezi doporučeními pro činnost zelených organizací pak zkoprnělý čtenář nalezne i následující perlu: “Přepnout z pouhého poskytován informací k více emocionálně zacíleným aktivitám.“ Nutno říci, že toto doporučení si Zelený kruh vzal v kauze poplatků bezezbytku k srdci. V otevřeném dopise senátorům, kde lobbuje za zvýšení poplatků, píše: „Vaše rozhodnutí má přímé dopady na počet astmatiků, výskyt rakoviny a délku života, a to nejen v Severomoravském a Severočeském kraji.“
Výše uvedené mě opravňuje k tvrzení, že zvýšení poplatků za znečišťování pomůže hlavně zachovat úřednická místa v Praze a zbyde jistě i na nějaké grantíky pro ekologické iniciativy, kterým kupodivu peníze znečišťovatelů nesmrdí. Pro astmatiky v Moravskoslezském a Ústeckém kraji z toho koukají hlavně další výdaje.
reklama
První část vyjádření pana senátora je třeba ocenit jako statečné konstatování faktu, ke kterému někteří jeho kolegové odvahu nenašli a přidali se k demagogickému tvrzení o údajné motivační roli poplatků a zjevně promyšlenému a pečlivě vykalkulovanému brnkání na city veřejnosti ze strany ekologických iniciativ. Druhá část je však ve světle níže uvedených faktů o hospodaření Státního fondu životního prostředí, kam jdou poplatky za znečišťování ovzduší, spíše zbožným přáním.
O hospodaření Státního fondu životního prostředí se leccos dočteme z jeho výroční zprávy a pro astmatiky v Moravskoslezském kraji je to čtení věru neveselé. V položce Ovzduší svítí na straně 86 u Moravskoslezského kraje velká okrouhlá nula! V případě Ústeckého kraje je to pouhých 539 tisíc korun. I kdybychom sečetli údaje v položkách Ovzduší, Alternativní zdroje a Příroda+technologie a prohlásili je všechny za ochranu ovzduší, dostaneme se v Moravskoslezském kraji na částku 22,8 milionu korun a v Ústeckém na 23,3 milionu Kč. To je zcela jistě pouhý zlomek toho, co na poplatcích za znečišťování ovzduší zaplatily firmy v těchto krajích. A samozřejmě také sami astmatici, z nichž řada určitě bydlí v domech připojených na dálkové vytápění a poplatky platí v ceně tepla, ale i dalších výrobků, aniž by o tom věděli.
Kam tedy peníze ze SFŽP plynuly? Největší výdajovou položkou fondu byly výdaje na jeho kancelář, které dosáhly 691,5 milionů Kč a od roku 2006 vzrostly více než čtyřikrát! V roce, kdy SFŽP nedal do složky ovzduší v Moravskoslezském kraji ani korunu, financoval částkou 389 tisíc Kč projekt Zeleného kruhu s názvem Přenos dobré praxe zahraničních nevládních organizací v oblasti boje proti klimatickým změnám, jak lze vyčíst z výroční zprávy této organizace. Co se pod tímto nenápadným názvem ve skutečnosti skrývalo se dozvídáme z prezentace Ondřeje Ruta na konferenci Změny klimatu jako společenský problém 1.6.2010. Podle ní bylo cílem: “Zvýšit dopady práce ekologických organizací a zlepšit jejich obraz na veřejnosti pomocí lepších kampaní a efektivnějších způsobů komunikace či spolupráce s veřejností.“
SFŽP tedy platil střešní ekologické organizaci, která mimo jiné dohlíží na etický kodex ekologických iniciativ, studii o tom, jak zlepšit jejich obraz na veřejnosti. Mezi doporučeními pro činnost zelených organizací pak zkoprnělý čtenář nalezne i následující perlu: “Přepnout z pouhého poskytován informací k více emocionálně zacíleným aktivitám.“ Nutno říci, že toto doporučení si Zelený kruh vzal v kauze poplatků bezezbytku k srdci. V otevřeném dopise senátorům, kde lobbuje za zvýšení poplatků, píše: „Vaše rozhodnutí má přímé dopady na počet astmatiků, výskyt rakoviny a délku života, a to nejen v Severomoravském a Severočeském kraji.“
Výše uvedené mě opravňuje k tvrzení, že zvýšení poplatků za znečišťování pomůže hlavně zachovat úřednická místa v Praze a zbyde jistě i na nějaké grantíky pro ekologické iniciativy, kterým kupodivu peníze znečišťovatelů nesmrdí. Pro astmatiky v Moravskoslezském a Ústeckém kraji z toho koukají hlavně další výdaje.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ostrava se zavázala k vyššímu snížení produkce oxidu uhličitého
Soud EU: Vítkovice Steel nemají nárok na bezplatné povolenky za tekutý kov
Diamo chystá v Ostravě sedm projektů pro zlepšení životního prostředíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
