Právo: Spor o kanál Dunaj–Odra–Labe stále trvá
23.4.2009 | PRAHA | Právo
Spor o projekt kanálu Dunaj–Odra–Labe, který už léta mezi sebou vedou ministerstva dopravy a životního prostředí, stále nekončí.
Rozetnout ho měla na svém pondělním zasedání vláda, ministr dopravy Petr Bendl (ODS) však na poslední chvíli stáhl tento kontroverzní bod z programu.
Je to megalomanský záměr, tvrdí zelení
„Když se o kanále nerozhodlo za několik set let, tak to počká až na vládu s mandátem,“ prohlásil na tiskové konferenci po zasedání kabinetu premiér v demisi Mirek Topolánek.
O prokopání kanálu Dunaj– Odra–Labe se totiž začalo vážně uvažovat již v roce 1873, kdy byl vypracován vůbec první projekt. Navrhovaná trasa se pak několikrát změnila.
V současné době existují čtyři varianty, podle nichž by kanál měl na dnešní dunajskou vodní cestu navázat buď v Lobau u Vídně, nebo u slovenského Děvína. „Počítá se s třemi větvemi: Labe–Přerov o délce 160 kilometrů, Přerov–Odra (150 km) a Přerov– Dunaj (190 km). Na celé 500kilometrové trase je plánováno 32 plavebních komor,“ sdělil už dříve Právu šéf Ředitelství vodních cest ČR Miroslav Šefara.
Proti tomu, aby pokračovala územní ochrana uvažované trasy kanálu, ostře vystupuje ministr životního prostředí a šéf zelených Martin Bursík. Ten tvrdí, že plány na vybudování 500 kilometrů dlouhé vodní cesty.jsou megalomanské a vyžádaly by si velké zásahy do krajiny.
Náklady by přesáhly 300 miliard korun
Naopak ministerstvo dopravy zdůrazňuje význam kanálu jako budoucí možné dopravní cesty a chce možnost jeho vybudování zachovat pro budoucí generace. Vždyť Česká republika by se tímto vodním koridorem mohla propojit s Černým, Severním a Baltským mořem.
V roce 1977 se odhadovalo, že vybudování kanálu Odra–Dunaj– Labe by stálo zhruba 200 miliard korun, tedy přes 400 miliónů na kilometr. V dnešních cenách stavebních prací by však již celkové náklady přesáhly 300 miliard Kč, což jednotlivé středoevropské státy nejsou schopny samy financovat. Musel by to proto být evropský projekt, vycházející z konkrétních potřeb Česka, Rakouska, Slovenska a Polska.
Rozhodne vláda
Aby se posoudila reálnost celého projektu, ustavila v květnu 2006 tehdejší Paroubkova vláda mezirezortní komisi, v níž byli zástupci ministerstev pro místní rozvoj, dopravy, zemědělství a životního prostředí.
Komise se několikrát sešla a v roce 2007 dospěla k závěru, že územní ochrana pro kanál by se zachovat měla. Konečné slovo však musí vyslovit vláda, a ta to několikrát odložila, naposledy včera.
Přitom nynější územní ochrana trasy skončí již letos. Pro budoucnost celého projektu jde tedy doslova o osudové rozhodování.
reklama
Je to megalomanský záměr, tvrdí zelení
„Když se o kanále nerozhodlo za několik set let, tak to počká až na vládu s mandátem,“ prohlásil na tiskové konferenci po zasedání kabinetu premiér v demisi Mirek Topolánek.
O prokopání kanálu Dunaj– Odra–Labe se totiž začalo vážně uvažovat již v roce 1873, kdy byl vypracován vůbec první projekt. Navrhovaná trasa se pak několikrát změnila.
V současné době existují čtyři varianty, podle nichž by kanál měl na dnešní dunajskou vodní cestu navázat buď v Lobau u Vídně, nebo u slovenského Děvína. „Počítá se s třemi větvemi: Labe–Přerov o délce 160 kilometrů, Přerov–Odra (150 km) a Přerov– Dunaj (190 km). Na celé 500kilometrové trase je plánováno 32 plavebních komor,“ sdělil už dříve Právu šéf Ředitelství vodních cest ČR Miroslav Šefara.
Proti tomu, aby pokračovala územní ochrana uvažované trasy kanálu, ostře vystupuje ministr životního prostředí a šéf zelených Martin Bursík. Ten tvrdí, že plány na vybudování 500 kilometrů dlouhé vodní cesty.jsou megalomanské a vyžádaly by si velké zásahy do krajiny.
Náklady by přesáhly 300 miliard korun
Naopak ministerstvo dopravy zdůrazňuje význam kanálu jako budoucí možné dopravní cesty a chce možnost jeho vybudování zachovat pro budoucí generace. Vždyť Česká republika by se tímto vodním koridorem mohla propojit s Černým, Severním a Baltským mořem.
V roce 1977 se odhadovalo, že vybudování kanálu Odra–Dunaj– Labe by stálo zhruba 200 miliard korun, tedy přes 400 miliónů na kilometr. V dnešních cenách stavebních prací by však již celkové náklady přesáhly 300 miliard Kč, což jednotlivé středoevropské státy nejsou schopny samy financovat. Musel by to proto být evropský projekt, vycházející z konkrétních potřeb Česka, Rakouska, Slovenska a Polska.
Rozhodne vláda
Aby se posoudila reálnost celého projektu, ustavila v květnu 2006 tehdejší Paroubkova vláda mezirezortní komisi, v níž byli zástupci ministerstev pro místní rozvoj, dopravy, zemědělství a životního prostředí.
Komise se několikrát sešla a v roce 2007 dospěla k závěru, že územní ochrana pro kanál by se zachovat měla. Konečné slovo však musí vyslovit vláda, a ta to několikrát odložila, naposledy včera.
Přitom nynější územní ochrana trasy skončí již letos. Pro budoucnost celého projektu jde tedy doslova o osudové rozhodování.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
