Právo: Kopřivnici ohrožují jedovaté skládky
21.9.2007 | KOPŘIVNICE | Právo
Nejméně deset starých jedovatých skládek ohrožuje Kopřivnici na Novojičínsku. Jejich likvidace by přišla až na sto miliónů korun, na což město nemá, a doufá tedy, že na odstranění těchto časovaných ekologických bomb získá evropské dotace.
U mnoha skládek radní ani nevědí, co obsahují. „Uvědomujeme si, že tato místa jsou velkou hrozbou, jenže nejen jejich likvidace, ale také zmapování je opravdu velmi náročné,“ povzdychl si kopřivnický starosta Josef Jalůvka (ODS).
Zřejmě největší hrozbou se stala zhruba hektarová skládka na okraji Kopřivnice, blízko silnice na Závišice, kde až v pětimetrové vrstvě leží zhruba 34 tisíc tun odpadu. Národní podnik Tatra skládku založil na místě bývalé kachlárny v šedesátých letech minulého století a deset let tam vyvážel nejrůznější nepořádek. Podle průzkumu z roku 2003 skládka obsahuje hlavně kaly z neutralizačních stanic automobilky, dále fenolové a emulzní vody a různé tekuté ropné látky. To vše pak továrna někdy v roce 1976 zakryla slévárenským pískem. Protože místo nebylo nijak zajištěno, odpadem přispěli i lidé a některé podniky z okolí.
Nyní je skládka zavezena škvárou, na níž roste tráva a náletové dřeviny. „Místo je určeno pro zástavbu rodinnými domy, takže problém musíme co nejdříve vyřešit,“ dodal starosta. Jenže když Kopřivnice žádala o podporu vládu, z programu vypadla, protože skládka leží i na pozemcích soukromníků. Proto se město chce přihlásit do evropských dotačních programů.
Tatra: skládkovali i jiní, nejen my
Tatra sice přiznává, že se skládkou měla v minulosti co do činění. „Ale podle rozborů se na skládkování podílely různé subjekty, nikoli pouze předchůdci společnosti Tatra,“ uvedl firemní mluvčí Dušan Benža a dodal, že město v minulosti podalo i návrh na odstranění skládky ze stejných zdrojů, z nichž mají být uhrazeny staré ekologické zátěže přímo v areálu automobilky.
„Po četných jednáních však ministerstvo financí předložilo vládě návrh, který sanaci této skládky nezahrnoval. A to z jednak proto, že se nenachází na pozemcích, které byly předmětem privatizace, a také opět proto, že nesloužila jen k ukládání odpadu předchůdců naší společnosti. Vše tedy záleží na jednáních s městem,“ konstatoval Benža.
Město dobře ví, že Tatru k odtěžení nebo financování likvidace kalově-fenolové skládky nijak nepřinutí. „Ani soudní cestou nechceme jít, protože by se problém táhl dlouho a čas je proti nám. S Tatrou chceme dále jednat například o pomoci při spoluúčasti na případné dotaci,“ uvedl místostarosta Zdeněk Krajčír (ČSSD).
reklama
Zřejmě největší hrozbou se stala zhruba hektarová skládka na okraji Kopřivnice, blízko silnice na Závišice, kde až v pětimetrové vrstvě leží zhruba 34 tisíc tun odpadu. Národní podnik Tatra skládku založil na místě bývalé kachlárny v šedesátých letech minulého století a deset let tam vyvážel nejrůznější nepořádek. Podle průzkumu z roku 2003 skládka obsahuje hlavně kaly z neutralizačních stanic automobilky, dále fenolové a emulzní vody a různé tekuté ropné látky. To vše pak továrna někdy v roce 1976 zakryla slévárenským pískem. Protože místo nebylo nijak zajištěno, odpadem přispěli i lidé a některé podniky z okolí.
Nyní je skládka zavezena škvárou, na níž roste tráva a náletové dřeviny. „Místo je určeno pro zástavbu rodinnými domy, takže problém musíme co nejdříve vyřešit,“ dodal starosta. Jenže když Kopřivnice žádala o podporu vládu, z programu vypadla, protože skládka leží i na pozemcích soukromníků. Proto se město chce přihlásit do evropských dotačních programů.
Tatra: skládkovali i jiní, nejen my
Tatra sice přiznává, že se skládkou měla v minulosti co do činění. „Ale podle rozborů se na skládkování podílely různé subjekty, nikoli pouze předchůdci společnosti Tatra,“ uvedl firemní mluvčí Dušan Benža a dodal, že město v minulosti podalo i návrh na odstranění skládky ze stejných zdrojů, z nichž mají být uhrazeny staré ekologické zátěže přímo v areálu automobilky.
„Po četných jednáních však ministerstvo financí předložilo vládě návrh, který sanaci této skládky nezahrnoval. A to z jednak proto, že se nenachází na pozemcích, které byly předmětem privatizace, a také opět proto, že nesloužila jen k ukládání odpadu předchůdců naší společnosti. Vše tedy záleží na jednáních s městem,“ konstatoval Benža.
Město dobře ví, že Tatru k odtěžení nebo financování likvidace kalově-fenolové skládky nijak nepřinutí. „Ani soudní cestou nechceme jít, protože by se problém táhl dlouho a čas je proti nám. S Tatrou chceme dále jednat například o pomoci při spoluúčasti na případné dotaci,“ uvedl místostarosta Zdeněk Krajčír (ČSSD).
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
