https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/z-ceskych-toku-mizi-puvodni-lososovite-ryby
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Právo: Z českých toků mizí původní lososovité ryby

20.1.2007 | KARLOVY VARY | Právo
Sportovní rybáři bijí na poplach. Poslední výzkumy totiž ukázaly, že z českých pstruhových toků mizí původní druhy lososovitých ryb.
 
„Jsme zhruba na třetinových stavech pstruha obecného a lipana podhorního v porovnání s rokem 1997,“ varoval jednatel Českého rybářského svazu Jan Štípek. Situace je natolik vážná, že některé krajské úřady dokonce letos vydaly zákaz lovu těchto druhů ryb na vytipovaných pstruhových revírech.

Ochranná opatření

Také samotní uživatelé revírů prakticky v celé republice přistoupili k různým opatřením, která by měla vést k omezení lovu těchto druhů ryb. „Jedná se například o posunutí doby hájení či prodloužení lovné míry,“ pokračoval Štípek. Podle něho je zapotřebí, aby si rybáři před zahájením lovu přečetli soupis revírů, kde jsou tyto místní úpravy u pstruha obecného a lipana zapsané. Jak se zvolená opatření osvědčí v praxi, ukáže až čas. „Reálně to můžeme vyhodnotit nejdříve po čtyřech až pěti letech,“ dodal Štípek.

Od letošní sezóny bude pstruh a lipan celoročně hájený až do roku 2009 například v šumavské řece Otavě, která bývala kdysi vyhlášenou baštou vyznavačů Petrova cechu. Jedná se o čtrnáctikilometrový pstruhový revír od mostu v Čepicích až k jezu v Dlouhé Vsi .

„K tomuto opatření jsme přistoupili po výsledcích loňského kontrolního odlovu rybího plůdku. Ty nám ukázaly, že v řece není zastoupen pstruh obecný ani lipan. Logicky vyplynulo, že se tam pstruh ani lipan nevytírá, a to z toho důvodu, že tam chybí generační hejno,“ řekl jednatel západočeského rybářského svazu Martin Bílý. Rybáři se proto obrátili na krajské úředníky s jediným možným řešením.

„Požádali jsme je o vyhlášení výjimky na celoroční hájení obou druhů ryb. Vyhověli nám a příslušné rozhodnutí vydali na tři roky. Rybáři tam normálně lovit smějí ale pstruha a lipana musejí pouštět zpět do vody,“ pokračoval Bílý. Podle něho chtějí tímto opatřením rybáři vyzkoušet, zda se tam za tři roky objeví přirozený výtěr.

„Zarybňovací plán zůstal nezměněný. Budeme tam vysazovat stejné množství ryb jako doposud. Jako takovou satisfakci rybářům chceme nejméně dvakrát do roka vysadit do řeky větší kusy pstruha duhového. Bude to ale v rozumné míře, abychom tam zase zbytečně nezvyšovali rybářský tlak,“ dodal Bílý.

Vypomáhali si nákupem

Přirozený výtěr pstruha obecného tvoří jen asi osm procent zarybňovací potřeby. Zabránit úplnému vyhynutí tak mohou rybáři pouze umělým výtěrem. „Ještě do loňského roku jsme si vypomáhali nákupem plůdku pstruha obecného u komerčních rybářů v líhni v Bečově na Karlovarsku. Ta ale ukončila provoz a nám nyní chybí půl miliónu násady,“ řekl hospodář západočeského rybářského svazu Jaroslav Vogl.

Podle něho se tak nyní mohou sportovní rybáři spolehnout pouze na své zdroje. A ty se dají spočítat na prstech jedné ruky.
Největším producentem plůdků pstruha je místní rybářská organizace v Předenicích. „Předpokládáme, že letos vyprodukujeme 200 tisíc pstruha obecného,“ řekl jednatel organizace Jiří Voch. První plůdky by se měly kulit z jiker začátkem března. Do revíru může být vysazen nejdříve po roce, kdy doroste do délky alespoň deset centimetrů. Úspěšnost narození nové ryby při umělém výtěru je mnohem vyšší než ve volné přírodě, kde je jikra ohrožena různými predátory, anebo stačí, když stoupne více voda a oplodněné jikry skryté za kameny vyplaví.

Problémy s úbytkem pstruha a lipana nemají rybáři jen ve sportovních revírech. „Tak například Kateřinský potok na Tachovsku, který je chovným tokem. Jedná se o sto kilometrů povodí v ochranném pásmu, kde se nikdy na udici nechytalo a ryby odtud také zmizely. Není to tedy v rybářích, že by ryby vychytali, protože mají lepší výbavu a víc toho umějí,“ vysvětlil Štípek.

Nevědí kudy kam

Co vlastně způsobilo, že z řek mizí lososovité druhy ryb? „Jednou z hlavních příčin jsou současně prováděné protipovodňové úpravy toků. Koryty řek se kanalizují, což znamená, že z přirozeného koryta udělá bagr lichoběžníkový profil, srovná se dno a boky, aby voda rychleji odtékala. To způsobuje větší odtok vody z krajiny, během roku tam pak chybí voda a ryby přicházejí o přirozené úkryty. Do toho vstupují predátoři, jako kormorán, vydra nebo norek, kteří se přemnožili a ryby likvidují ve velkém,“ řekl Tomáš Randák z Výzkumného ústavu rybářského ve Vodňanech. Podle něho rybáři už nevědí kudy kam.

„Snaží se ve pstruhových vodách ohrožené druhy ryb udržet. Dokud ale budou pokračovat nešetrné úpravy toků, není šance situaci v rybí populaci zlepšit,“ uzavřel Randák.
reklama

 
Patrik Biskup

| Právo

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist