Němečtí ekologové jsou proti dřívějšímu obnovení stavby plynovodu

Projekt Nord Stream 2 potřebuje nové povolení mimo jiné proto, že v roce 2019 z výstavby plynovodu jeden švýcarský podnik kvůli hrozbě amerických sankcí stáhl své lodě, které měly povolení k práci i pro zimní měsíce. Projekt výstavby tak musel přejít na jiný typ lodí, na které se vztahuje nové povolení.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Vuo / Wikimedia Commons

Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. BSH v pátek schválil okamžité pokračování výstavby plynovodu v německých vodách, zatímco dřívější povolení připouští pokračování výstavby až od konce května.

Dnes BSH potvrdil, že prostřednictvím elektronické pošty obdržel odvolání od ekologických organizaci Deutschen Umwelthilfe (DUH) a Naturschutzbund Deutschland (Nabu).

Projekt Nord Stream 2 potřebuje nové povolení mimo jiné proto, že v roce 2019 z výstavby plynovodu jeden švýcarský podnik kvůli hrozbě amerických sankcí stáhl své lodě, které měly povolení k práci i pro zimní měsíce. Projekt výstavby tak musel přejít na jiný typ lodí, na které se vztahuje nové povolení.

Podle ruské společnosti Gazprom, která je hlavním investorem projektu, je už plynovod z 94 procent hotov. Zbývá ještě položit zhruba 150 kilometrů potrubí ve dvou paralelních linkách, tedy 75 kilometrů na každou linku. Ze zbývající části potrubí připadá asi 30 kilometrů na německé vody a 120 kilometrů na dánské vody.

V Dánsku měla podle dřívějších informací začít výstavba zbývající části plynovodu minulý týden. Německý list Handelsblatt nicméně s odvoláním na mluvčího projektu uvedl, že práce začnou později.

Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.

Americký prezident Donald Trump předloni v prosinci podepsal zákon, který umožňuje uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.