Česká laboratoř vede rozsáhlý projekt výzkumu kovů v rostlinách

Česká laboratoř vede rozsáhlý projekt zaměřený na výzkum kovů v rostlinách. Podílí se na něm 110 laboratoří z 30 zemí Evropy. Spolupráce vědců z různých oborů, například biologů, molekulárních genetiků, ale i ekologů a agronomů, má přinést jak nové poznatky o fungování rostlin, tak i návrhy nových postupů pro pěstování a šlechtění plodin či ochranu životního prostředí. Vedoucím projektu, který začal v říjnu a potrvá čtyři roky, je Hendrik Küpper z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV). Za centrum o tom ČTK informovala Daniela Procházková. Hospodaření rostlin s kovy je podle AV jako téma výzkumu velmi aktuální a pro zemědělství klíčové.

"Malé množství těžkých kovů, například železa, kobaltu, mědi či zinku, potřebují všechny rostliny, zvířata i lidé. Když je kovů příliš málo, znamená to problém ve výživě, v nepatrně vyšších koncentracích už jsou ale kovy toxické," uvedl Küpper, který řídí Oddělení biofyziky a biochemie rostlin BC.

Podle vědců mají půdy v mnoha oblastech světa prospěšných kovů málo. Důsledkem je nižší produkce plodin i snížená nutriční hodnota potravin. Naopak nadbytek toxických kovů v půdách, například rtuti či kadmia, je vážný problém jak pro samotné zemědělství, tak pro životní prostředí také na řadě míst světa.

"Potřebujeme lépe pochopit, jakým způsobem rostliny přijímají kovy, jak je přepravují, ukládají ve svých buňkách a využívají, dále jak se vypořádávají s nedostatkem či nadbytkem kovů a jejich toxicitou," řekl k cílům výzkumů Küpper.

Rozsáhlý projekt usnadní výměnu poznatků a zkušeností mezi vědci z různých zemí i oborů. Podle BC jsou v plánu konference, workshopy i rozvoj spolupráce během stáží a výměnných pobytů.

Zástupci AV zdůraznili, že na projektu se podílejí jak odborníci ze základní, tak i aplikované sféry výzkumu a průmysloví partneři. Ti pomohou dovést poznatky k praktickému využití. Projekt tak může přispět například k lépe zacílenému hnojení, pěstování a šlechtění kvalitnějších odrůd plodin či zhodnocení přínosů a rizik geneticky modifikovaných rostlin. Dalším přínosem by mohly být i nástroje pro takzvanou fytoremediaci - využití rostlin pro odstranění toxických kovů ze znečištěných půd a vody.

První setkání zástupců se konalo v říjnu, kvůli koronaviru bylo on-line. V létě příštího roku by se v Českých Budějovicích měla konat velká konference. Podle Küppera účast v projektu také zviditelní tým vědců z Biologického centra.

Projekt je financován z evropského programu COST (European Cooperation in Science and Technology). Konkrétní náklady dosud nejsou známy. COST funguje jako platforma pro setkávání a výměnu poznatků mezi vědci z členských zemí programu a koordinaci společného výzkumu.

---

reklama

---