Hromadná doprava zadarmo? Sen bez efektu, který není levný

Zlevnit hromadnou dopravu, a to ideálně úplně, je mnohými městy považováno za univerzální recept řešení přehuštěné automobilové dopravy a znečištění ovzduší metropolí. Jinak environmentálně pozitivní Finsko se k něčemu takovému ale zatím nechystá. V estonském Tallinu se tramvajemi, autobusy a vlaky svezete zdarma už od roku 2013.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Patrick Holmström / Yle

Finští odborníci se konkrétně inspirovali estonským Tallinem, kde se tramvajemi, autobusy a vlaky svezete zdarma už od roku 2013, tak i situací v Lucembursku, kde chtějí dopravu zdarma zavést letos v březnu. Nutno také dodat, že Lucembursko veřejnou přepravou zadarmo neřeší emise, ale přehuštění dopravy. A estonský Tallin totálním zlevněním dopravy necílil na životní prostředí, ale na snížení životních nákladů obyvatel. Samozřejmě že měst, kde se možnost přepravy pasažérů zadarmo nabízí, přibývá po celém světě. A mají k tomu nejrůznější motivaci. V Helsinkách to ale zatím v plánu nemají, protože jim tahle idea nepřijde funkční a životaschopná.

Něco neřeší, jiné komplikuje

Mobilita, frekvence a nahuštění osobních automobilů na dopravních komunikacích, produkce emisí, spotřeba energie, management hromadné přepravy osob a konkurenceschopnost. Na to vše se dívala Elina Thorströmová z finského Ministerstva dopravy, když návrh na totální zlevnění hromadné přepravy osob v Helsinkách hodnotila. „Ukázalo se ale, že model dopravy zadarmo spoustu z uvedených témat vůbec neřeší a její schopnost redukovat například emise nebo počet vozů na silnicích je hodně omezená.“

Jednou z možných komplikací je situace, kterou popisuje Heikki Liimatainen z univerzity v Tampere: „Po totálním zlevnění pasažérů v MHD přibude. Ale tito přibyvší pasažéři se obvykle rekrutují z těch lidí, kteří dosud jezdili na kole nebo chodili pěšky.“ Jinými slovy, MHD zadarmo nevytáhne zpoza volantů řidiče. Změna ve smyslu plynulejší a nepřehuštěné dopravy nebo snížení emisí tak nakonec není patrná. Podle příkladů nejrůznějších měst z Evropy a ze světa funguje jako dobrá regulace pohybu osobních vozů ve městech nikoliv zlevněná hromadná doprava, ale zdražené parkování.

Zkratka? Je to dál, ale za to více do kopce

Liimatainen upozorňuje ještě na několik obecných jevů, které se týkají konkurenceschopnosti MHD vůči osobním automobilům. „Pokud vám cesta od-dveří-ke-dveřím bude trvat stejně vlastním autem jako MHD, polovina lidí zvolí MHD, druhá polovina automobil. Pokud se na místo dopravujete 1,5x delší dobu MHD, než automobilem, poklesne vytíženost a zájem o MHD o dalších 25 %. A pokud by vám cesta do cíle měla s pomocí hromadné dopravy trvat 2x déle, než osobním vozem, bude ji využívat jen ten, kdo možnost přepravy vlastním automobilem nemá.“

Své k tomu řekla i Mari Flinková ze společnosti HRTA, která MHD v Helsinkách provozuje: „Nehraje roli, když se svezete jednu nebo dvě zastávky. To bych radši šla pěšky.“ Z hlediska emisí je totiž vzniklá úspora minimální, autobus stejně musel na trasu vyjet. A pokud by to bylo navíc zdarma, bylo by to vlastně jen na úkor provozovatele. „Zlevnění hromadné přepravy na nulu vede k devalvaci celého systému hromadné přepravy. MHD může být konkurenceschopnější, pokud nabídne lepší službu. Ale to není zadarmo.“

Nechci slevu zadarmo a někdo to zaplatit musí

Upozorňuje také na to, že tam, kde byla MHD zdarma prosazena, došlo následně k zakonzervování vývoje celé sítě hromadné dopravy. Provoz se totiž z něčeho nakonec zaplatit musí. A když ne penězi za jízdné od pasažérů, jsou to peníze z fondu radnic a měst (jen vytažené z druhé kapsy obyvatel). Města pak necítí potřebu dále investovat do věčně ztrátového provozu, nerozšiřují linky, nezřizují nové zastávky, údržba je minimální. Protože by tím dále zvyšovaly svou finanční zátěž. Takže se nakonec z MHD zadarmo stává sice to nejlevnější, ale také nejméně příjemné (a nekonkurenceschopné) řešení.

Jak zvýšit vytížení MHD? I na tohle má Flinková recept: „Zdražit jízdné.“ Lidé se totiž budou snažit ze svých týdenních a měsíčních jízdenek vyzískat co nejvíc. Slevy to nedokážou, jak dokládají pokusy s 50 a 70 % slevami pro důchodce. Využívány byly spíše zřídka. A jak uzavírá Liimatainen: „Hromadná přeprava osob, realizovaná docela zadarmo, ubere jen pár procent řidičů na silnicích, ale velmi výrazně přetíží systém MHD po stránce funkčnosti a ekonomiky.“ Hromadnou dopravu zadarmo tedy v Helsinkách a nejspíš ani v celém Finsku, zatím v plánu zavádět nemají.