Praha rozdělí pole na menší a zakáže anorganická hnojiva
4.9.2019 00:20 | PRAHA
(ČTK)
Pražský magistrát rozdělí novými remízky své zemědělské plochy na menší pole a zakáže anorganická hnojiva. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Markéta Hendrychová / Naše příroda
"V současné době je fenoménem v České republice, že vlastníkům půdy je tak trošku jedno, co se na jejich polích děje, a 78 procent polí je propachtováno, tedy nehospodaří na nich vlastníci. Já si myslím, že půdu nevlastníme, ale máme ji pronajatu od budoucích generací. Proto bych byl rád, aby se Praha stala lídrem v ekologicky šetrném hospodaření," řekl Hlubuček.
Pachty, které Praha od nynějška uzavře, budou podmíněny tím, že zemědělec vstoupí do systému ekologicky šetrného hospodaření. Nyní v Praze hospodaří 20 větších a 40 menších hospodářů. "V první řadě jde o zmenšení půdních bloků. Naším cílem je, aby pole byla maximálně pět hektarů velká nebo menší a aby plochy byly odděleny mezemi, ať zatravněnými, nebo s keři a stromy," řekl Jiří Rom z magistrátního odboru ochrany prostředí.
Zemědělci budou muset změnit osevní postupy, tedy sled pěstovaných plodin. Nebude tak možné dva roky po sobě vysadit stejnou plodinu. Do osevního postupu bude zařazena také tzv. zlepšující plodina. "Více méně se vracíme k postupům, které tu byly dřív. Není to žádné novum, možná z hlediska posledních 40 let, ale ne historicky, takto se dříve běžně hospodařilo," řekl Rom. Zakázáno bude použití pesticidů a upřednostněna organická hnojiva.
Změny neznamenají, že zemědělci si mohou pronajmout pouze pětihektarové pole. "Klidně může mít desetihektarové, ale bude muset být rozděleno minimálně na dva bloky," řekl Hlubuček.
Přechod na nový režim by měl trvat asi rok, přesně tak dlouhé jsou výpovědní lhůty smluv se zemědělci. Viditelné změny by se podle Roma měly objevit ve vegetační sezoně v roce 2021. Představitelé města odhadují, že by mohlo vzniknout 50 kilometrů remízků. Výsadbu remízků zajistí město. "Vytvoření samotných remízků nic nestojí, stačí část pole neobdělávat," řekl Hlubuček.
Velká pole byla již rozdělena u Dolních Počernic nebo ve Slivenci. Tam vznikla tři pole o šířce 30 metrů a na každém z nich je jiná plodina.
reklama
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
LK
Lukáš Kašpárek
4.9.2019 08:19No kéž by se tento trend rozjel ve velkém.. velice pozitivní přístup....
Odpovědět
VT
pp
LB
Lukas B.
4.9.2019 10:28 Reaguje na pavel peregrinčeši a obecně citliví a přemýšliví městští intelektuálové z pražské kavárny mají jednu nectnost, a to pevnou víru, že najednou a to ausgerechnet před volbami pukne země, a z ní vylezou blaničtí rytíři, mladí, dynamičtí, sebevědomí, neúplatní a schopní odborníci. a holt jsme si takové zvolili na magistrát. jsou tedy ve skutečnosti vlastně jenom neokoukaní a sebevědomí, za chvíli se okoukají, a pak asi země pukne znovu.
Odpovědět
LK
pp
pavel peregrin
4.9.2019 14:15 Reaguje na Lukáš KašpárekAno, nechápu a čekám od vás, že mi to tedy odborně vysvětlíte.
Odpovědět
Karel Zvářal
4.9.2019 14:50 Reaguje na pavel peregrinMáte pravdu: Bez hnojiv - nejde žít, bez pesticidů nelze dýchat... Na těch polích určitě něco vyroste. Když odečtete zmiňované vstupy, i nižší výnos bude ekonomicky zajímavý.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/svaz-chce-povinnost-nabizet-ve-verejnem-stravovani-biopotraviny
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/svaz-chce-povinnost-nabizet-ve-verejnem-stravovani-biopotraviny
pp
pavel peregrin
4.9.2019 16:55 Reaguje na Karel ZvářalSamozřejmě na těch polích něco vyroste, ale aby to bylo pro pěstitele ekonomicky zajímavé, když si spočítám nájmy okolo Prahy, tak buď a)budou muset začít natvrdo ekologicky, kde přechodné období je pět let a plodiny jim zaplatí koupěchtiví Pražáci, nebo b)dostanou za snížené výnosy mnohem lepší cenu, což je iluzorní. Bez hnojiv se jakžtakž můžou obejít, ale bez alespoň ZÁKLADNÍCH pesticidů nikoliv. To je realita.
Odpovědět
AV
Andrea Vesecká
4.9.2019 21:21 Reaguje na pavel peregrinPřechodné období trvá 2 roky. Jedeme v ekologickém hospodaření již nějaký ten rok a nemáme problém s nepoužíváním pesticidů a anorganických hnojiv. Věřte,že to lze. A i výnosy jsou pěkné, holt u toho musíte trochu přemýšlet a ne jen rvát na pole kuličky, postřik.. kuličky, postřik....
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.9.2019 07:04 Reaguje na Andrea VeseckáMohla byste mi napsat, co pěstujete a jak řešíte ochranu proti houbovým chorobám a škůdcům?
Odpovědět
Karel Zvářal
5.9.2019 07:18 Reaguje na pavel peregrinNevím, zda vám prozradí paní AV, čím se zabývají, ale vím např., že bez chemie (hnojiv a pesticidů) prosperuje jedno známé ZD. Běžná krmná plodina, trochu náročnější na zpracování, ALE vše se vyplatí, neb mají velmi solventního zahraničního kupce, který kvalitu ocení. Ochrana bilogická (popisovaná nedávno). Vše je o přístupu (nápad, kontakty, spolehlivost).
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.9.2019 07:23 Reaguje na Karel ZvářalNo jasně, a už jsme u toho, přihořívá- když se řekne A, je potřeba říci i to nepohodlné B-a to je, že tyto produkty, šetrně pěstované, v žádném případě nenahradí běžnou poptávku pro obyvatelstvo jakéhokoliv státu na světě, pokud se tedy nerozhodne vrátit o nějakých 100 let nazpět.
Znovu opakuji, nechci směšovat dvě věci- rozežranost dnešních lidí a možnost takovéhoto pěstování.
Odpovědět
Znovu opakuji, nechci směšovat dvě věci- rozežranost dnešních lidí a možnost takovéhoto pěstování.
Karel Zvářal
5.9.2019 07:41 Reaguje na pavel peregrinJe známým faktem, jak závratným tempem přibývá jedna civilizační nemoc. Tu někteří svádí na stres a spěch, ale jelikož je i u dětí, tam lze stěží tyto vlivy předpokládat.
Zbývají rezidua jedů, kterých je prostředí plno. Přijde doba, a já věřím, že brzo, kdy se vrátíme o těch sto let zpátky, a kdy méně bude zase znamenat více. To jen chemická lobby už nebude mít vliv a vnucovat své produkty: To musíš!
Odpovědět
Zbývají rezidua jedů, kterých je prostředí plno. Přijde doba, a já věřím, že brzo, kdy se vrátíme o těch sto let zpátky, a kdy méně bude zase znamenat více. To jen chemická lobby už nebude mít vliv a vnucovat své produkty: To musíš!
pp
pavel peregrin
5.9.2019 08:50 Reaguje na Karel ZvářalAno, to může přijít, ale to nebudou mít ve svých rukách ekologové a ani my to nevyřešíme. Ale je nutno si uvědomit, že ani ta chemická lobby nespadla z nebe a pouze je to reakce na dnešní náročnost lidí.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.9.2019 09:07 Reaguje na Karel ZvářalJenže před těmi 100+ lety "civilizační" choroby nebyly především proto, že se naprostá většina lidí nedožila věku, kdy se objevují ve větší míře. A nebyla taky dostupná taková diagnostika, jaká dnes. Když někdo zemřel na "rychlé úbytě", mohla to být tuberkulóza nebo jiná infekce, rakovina, leukémie a asi i další choroby, co je dnes diagnostikujeme.
Dětské rakoviny a leukemie navíc patrně (s vysokou pravděpodobností) skončily jako akutní tuberkulóza nebo jiná infekce (jakmile šla do háje imunita).
Přitom děti se zhoršenou imunitou šly často do kopru na některou z nemocí, proti kterým se u nás běžně a povinně očkuje.
Paní A. Kejřová v předmluvě ke 2. vydání své kuchařky (opravdu dobrá a spolehlivě fungující recepty) líčí, jak krátce před 1. vydáním jí zemřela jediná dcera na záškrt a ona jí z honoráře zaplatila pohřeb.
Odpovědět
Dětské rakoviny a leukemie navíc patrně (s vysokou pravděpodobností) skončily jako akutní tuberkulóza nebo jiná infekce (jakmile šla do háje imunita).
Přitom děti se zhoršenou imunitou šly často do kopru na některou z nemocí, proti kterým se u nás běžně a povinně očkuje.
Paní A. Kejřová v předmluvě ke 2. vydání své kuchařky (opravdu dobrá a spolehlivě fungující recepty) líčí, jak krátce před 1. vydáním jí zemřela jediná dcera na záškrt a ona jí z honoráře zaplatila pohřeb.
LB
Lukas B.
5.9.2019 10:39 Reaguje na Jan Šimůnekkdyž tohle v diskusích nahazuji, bývám zpravidla utlučen protistranou tím, že ono je to prokázané, že to tak není. uvítal bych odkaz na nějaký popularizační a odzdrojovaný článek, s kterým bych si já, laik, dokázal poradit.
samozřejmě mýtus šťastného a zdravého divocha má tuhý kořínek. ještě před 200 lety bylo i v evropě standardem otevřené topeniště a v oknech nic nebo mastnej papír. že by to bylo nějaké zdravé prostředí, o tom nejsem úplně přesvědčenej - ale když dítě přežilo tohle, potom už asi přežilo ve zdraví do smrti, tedy čtyři ž pět desítek let.
Odpovědět
samozřejmě mýtus šťastného a zdravého divocha má tuhý kořínek. ještě před 200 lety bylo i v evropě standardem otevřené topeniště a v oknech nic nebo mastnej papír. že by to bylo nějaké zdravé prostředí, o tom nejsem úplně přesvědčenej - ale když dítě přežilo tohle, potom už asi přežilo ve zdraví do smrti, tedy čtyři ž pět desítek let.
JŠ
Jan Šimůnek
6.9.2019 08:12 Reaguje na Lukas B.Možná nějaká učebnice sociálního lékařství, něco by se našlo v tlusté bichli, kterou vydal SZU společně s některými lékařskými fakultami jako učebnici preventivního lékařství. Najde se to i v materiálech programu Zdraví 2020, které visí na stránkách ministerstva zdravotnictví.
Odpovědět
LČ
Lenka Č.
6.9.2019 08:16 Reaguje na pavel peregrinA právě to by se zdůraznit mělo, protože právě v rozežranosti je ten největší problém. Jsou prokázané studie, že šetrné zemědělství dokáže uživit lidstvo na celém světě.
Problém je ta rozežranost a plýtvání. A právě v tom bychom se měli naučit vrátit o 100 let nazpět. Nikoli technologiemi, ale právě rozumným stravováním.
Je navíc prokázáno, že výživové doporučení (tedy složení stravy) bylo před 100 lety zdravější: méně smaženého, méně masa, více luštěnin...
Odpovědět
Problém je ta rozežranost a plýtvání. A právě v tom bychom se měli naučit vrátit o 100 let nazpět. Nikoli technologiemi, ale právě rozumným stravováním.
Je navíc prokázáno, že výživové doporučení (tedy složení stravy) bylo před 100 lety zdravější: méně smaženého, méně masa, více luštěnin...
pp
pavel peregrin
6.9.2019 12:13 Reaguje na Lenka Č.Víte, ony všechny ty studie je nutno brát s velkou rezervou, jeden výzkumný tým popírá druhý. Ale to, že je velká rozežranost, je pravda.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.9.2019 09:08 Reaguje na Lenka Č.Šetrné zemědělství nic takového nedokáže. Jeho výnosy jsou výrazně nižší, museli bychom drasticky odlesňovat.
Před 30 letou válkou u nás téměř nebyly lesy a obyvatel jsme měli cca 1/3 a akorát se uživili. A zemědělci tehdy pracovali postupy, které +- tomu šetrnému zemědělství odpovídají.
Dnes bychom za stejných podmínek v zemědělství neměli co k jídlu pro nějakých 60 - 70 procent populace.
Odpovědět
Před 30 letou válkou u nás téměř nebyly lesy a obyvatel jsme měli cca 1/3 a akorát se uživili. A zemědělci tehdy pracovali postupy, které +- tomu šetrnému zemědělství odpovídají.
Dnes bychom za stejných podmínek v zemědělství neměli co k jídlu pro nějakých 60 - 70 procent populace.
MK
Martin Kuchař
4.9.2019 21:20 Reaguje na pavel peregrinZjednodušeně řečeno rostlina, která potřebuje dusík vyrobí skrze fotosyntézu cukry a ty následně vyloučí skrze kořeny. Cukříky spapají půdní mikrorganizmy, ty zase sežerou prvoci. Prvoci ovšem vyloučí dusík a ten si sklidí rostlina. Díky této živé půdě jsou zrnka písku a jílu slepená mikroorganismovými tmely a lepidly. Pokud zaprší shluky organismů vytváří dobrou retenci vody a zabraňují oddělení a odplavení jílů od písků.
Co se děje při dodání dusíku průmyslovými hnojivy? Rostlina má k dispozici dodaný dusík, takže nevyrábí cukry, kterými by živila půdní organismy. Ty tak v půdě nejsou, jíl a písek nic nespojuje a když zaprší, drobnější jíl se odplaví a na poli zůstává písek. Stejně tak se výrazně zhoršuje retence půdy díky spékání vrchní vrstvy účinkem kapek. Podrobně zde: https://www.youtube.com/watch?v=mlrX0AGpZWg
Odpovědět
Co se děje při dodání dusíku průmyslovými hnojivy? Rostlina má k dispozici dodaný dusík, takže nevyrábí cukry, kterými by živila půdní organismy. Ty tak v půdě nejsou, jíl a písek nic nespojuje a když zaprší, drobnější jíl se odplaví a na poli zůstává písek. Stejně tak se výrazně zhoršuje retence půdy díky spékání vrchní vrstvy účinkem kapek. Podrobně zde: https://www.youtube.com/watch?v=mlrX0AGpZWg
Katka Pazderů
4.9.2019 21:55 Reaguje na Martin KuchařJací prvoci? Copak jsou nitrifikační bakterie prvoci? Běžte zpátky na gympl.
Odpovědět
MK
Martin Kuchař
5.9.2019 06:45 Reaguje na Katka PazderůNechápu, co je to s Vámi, takhle byste mi řekla do očí? Prvoci - čas 19:48: https://youtu.be/mlrX0AGpZWg?t=1180.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.9.2019 09:13 Reaguje na Martin KuchařNevím co youtube, ale dusík dostávají do půdy nitrifikační bakterie, např. rod Azotobacter (kdysi jsme tyhle bakterie pěstovali do mikrobiologických cvičení, protože mají dobře vyvinutá pouzdra a dají se použít k výuce barvení na tyto struktury). S těmito bakteriemi pak mají symbiózu některé hrachorovité rostliny, ale nedávají jim cukr do půdy okolo, ale mají na kořenech hlízky, a ty bakterie jsou uvnitř těch hlízek.
Jinak zalévání kulturou Azotobactera by asi mělo smysl jako alternativa hnojení anorganickým dusíkem, ale cena by byla dost hrozná.
Odpovědět
Jinak zalévání kulturou Azotobactera by asi mělo smysl jako alternativa hnojení anorganickým dusíkem, ale cena by byla dost hrozná.
pp
pavel peregrin
5.9.2019 10:44 Reaguje na Jan ŠimůnekAno, vikvovité rostliny mají na koříncích útvary, které popisujete a tudíž hnojení těchto rostlin nemá smysl, pouze v případě, pokud se na pozemcích velice dlouho nepěstovala plodina z této čeledi, může se použít buď startovací dávka dusíku nebo použít očkování pomocí Rhizobinu. Bohužel Rhizobin v podobě, v jaké byl produkován, velice často ucpával secí ústrojí a tudíž pro praktické použití nebyl moc vhodný.
Nezanedbatelný a dá se říci větší podíl půdního dusíku vzniká mineralizací z organických forem v půdě, za pomoci mikroorganismů.
Odpovědět
Nezanedbatelný a dá se říci větší podíl půdního dusíku vzniká mineralizací z organických forem v půdě, za pomoci mikroorganismů.
JŠ
Jan Šimůnek
6.9.2019 08:16 Reaguje na pavel peregrin1. Hnojení těchto rostlin smysl má, protože dodáváte i další prvky (a limitujícími mohou být i stopové prvky).
2. Pokud je v půdě organický dusík, tak ho muselo něco vyrobit a na začátku byl záchyt dusíku ze vzduchu.
3. Kultura Azotobacter sp. by se dala naředit a stříkat.
Odpovědět
2. Pokud je v půdě organický dusík, tak ho muselo něco vyrobit a na začátku byl záchyt dusíku ze vzduchu.
3. Kultura Azotobacter sp. by se dala naředit a stříkat.
pp
pavel peregrin
6.9.2019 12:15 Reaguje na Jan ŠimůnekUpřesním- nemá smysl hnojení dusíkatými hnojivy, mohou způsobovat inhibici právě hlízkových bakterií.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.9.2019 07:17 Reaguje na Martin KuchařRostlina vyrábí cukry i při dodání dusíku, mikroorganismy se v půdě vyskytují nezávisle na tom, jestli rostlinu hnojíte či nikoliv. Ale téma je o jiném- současné odrůdy v podstatě čehokoli nelze pěstovat bez hnojení, a pokud ano, ztrácí to smysl. Je to stejné, jako když s Ferrari byste chtěl jezdit na petrolej.
Otázka druhá je, zda je to tak správné, ale to není předmětem tohoto článku, já se ptal na to, proč vadí anorganická hnojiva a dosud nikdo neodpověděl- a neptám se proto, že bych to nevěděl, ale jen mě zajímá, co kdo vyplodí za odpověď.
Odpovědět
Otázka druhá je, zda je to tak správné, ale to není předmětem tohoto článku, já se ptal na to, proč vadí anorganická hnojiva a dosud nikdo neodpověděl- a neptám se proto, že bych to nevěděl, ale jen mě zajímá, co kdo vyplodí za odpověď.
JŠ
Jan Šimůnek
4.9.2019 12:02Je otázka, kdo z klasických zemědělců bude ochoten za těchto nesmyslných podmínek hospodařit, protože nic nevydělá.
To by asi bylo daleko rozumnější rozprodat příslušné plochy na chaty a zahrádky. Zahrádkáři jsou to nejekologičtější, co je k dispozici (protože většinou nehodlají generovat zisk), a jejich pozemky jsou ekologicky velice pestré, od ovocných a okrasných dřevin přes nejrůznější jedno či dvouleté kultury až po jezírka.
Myslím, že v Praze by se zájemců o pozemek na zahradu ještě pořád našlo dost, jen by bylo nutné vyřešit komunikace a další technické zázemí.
Případně na ta území naplánovat zástavbu rodinných domků či vilek s velkými zahradami, dopad by byl podobný. Snížilo by to ovšem i cenu bytů a nájemné v Praze, takže by kvíleli spekulanti, kteří se ji snaží uměle držet vysokou. Což je problém, protože pražští zastupitelé jsou ve vleku této chátry a jsou na ni napojeni i ekologové.
Odpovědět
To by asi bylo daleko rozumnější rozprodat příslušné plochy na chaty a zahrádky. Zahrádkáři jsou to nejekologičtější, co je k dispozici (protože většinou nehodlají generovat zisk), a jejich pozemky jsou ekologicky velice pestré, od ovocných a okrasných dřevin přes nejrůznější jedno či dvouleté kultury až po jezírka.
Myslím, že v Praze by se zájemců o pozemek na zahradu ještě pořád našlo dost, jen by bylo nutné vyřešit komunikace a další technické zázemí.
Případně na ta území naplánovat zástavbu rodinných domků či vilek s velkými zahradami, dopad by byl podobný. Snížilo by to ovšem i cenu bytů a nájemné v Praze, takže by kvíleli spekulanti, kteří se ji snaží uměle držet vysokou. Což je problém, protože pražští zastupitelé jsou ve vleku této chátry a jsou na ni napojeni i ekologové.
LK
Lukáš Kašpárek
4.9.2019 12:42 Reaguje na Jan ŠimůnekJako vždy vůbec nevíte o čem je řeč...
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
4.9.2019 17:43 Reaguje na Lukáš KašpárekPokud má mít toto opatření nějaký smysl, pak by jeho výsledkem měla být pestřejší krajina s větším střídáním porostů různého typu. To nějaké nesmysly, jaké jsou popisovány v článku, nejsou s to zajistit, protože ekonomika (zemědělci, kteří by takto hospodařili, by byli v mínusu).
Proto je asi třeba udělat něco kvalitativně odlišného (jsou navržené dvě věci, které by zcela jistě kvalitní krajinu zajistily).
Obávám se, že v obraze spíš nejste vy.
Odpovědět
Proto je asi třeba udělat něco kvalitativně odlišného (jsou navržené dvě věci, které by zcela jistě kvalitní krajinu zajistily).
Obávám se, že v obraze spíš nejste vy.
Katka Pazderů
4.9.2019 21:58tak je to určitě zajímavá myšlenka, ale kdo na tom bude hospodařit? Leda by se okolo Prahy udělala zelinářská oblast. Permakulturní. Ale ta zelenina Praze stačit nebude a tak se dál bude vesele vozit ze Španělska, z Belgie, a z dalších tramtárií.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.9.2019 07:19Tak pane Kašpárku, nějak vám to dlouho trvá, odpovíte mi, proč by měla tak vadit anorganická hnojiva?
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
5.9.2019 19:58 Reaguje na pavel peregrinProtože : splach do podzemních vod, kontaminace těžkými kovy, potlačení přirozené syntézy u bobovitých, negativní vliv na koloběh prvků (nadbytek makroživin a hlavně N vede k nedostatku mikroprvků), převážně kyselá hnojiva (hlavně močovina),Menší dávky organiky pak vedou ke ztrátě vhodné půdní struktury,vododržné schopnosti půdy .... potom se s půdy stává jen stojánek na kukuřici ale to jako zemědělec určitě víte :)
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.9.2019 07:29 Reaguje na Šílený sadařDěkuji za odpověď, ale to, co popisujete, může za určitých okolností platit pouze při nadužívání anorganických hnojiv. V současné době nadužívání rozhodně nehrozí, s výjimkou dusíkatých hnojiv, ale i to neplatí plošně a týká se to hlavně subjektů, kde cílem je maximální výnos a nepočítají se náklady na pěstování. Úplně jiná situace ale nastala u hnojiv fosforečných, draselných a hlavně hořečnatých, v současné době , troufám si tvrdit, je převážná většina našich půd z hlediska obsahu těchto prvků mírně až silně poddimenzována, tudíž jejich dodání ve formě anorganické je silně žádoucí jak z hlediska plodin, tak z hlediska skotu, prasat, následné kejdy či hnoje a v neposlední řadě, spíše na prvém místě, zdraví lidí.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.9.2019 08:20 Reaguje na pavel peregrinNedostatek K v rostlinách se nakonec přenáší i do nedostatku K u lidí, který mj. vede k vyššímu riziku hypertenze (jedné z nejčastějších příčin, pokud počítáme i její komplikace a jí vybuzené choroby, úmrtí u nás). Dostatek K do jisté míry umožňuje organismu zbavovat se nadbytku Na (který je dnes považován za příčinný faktor některých forem hypertense, mj.), prostě proto, že na vymočení určitého množství Na potřebujete dostat do ledvin určité množství K.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.9.2019 11:03 Reaguje na Jan ŠimůnekNo právě. Šmahem odmítat anorganická hnojiva může jen ignorant. Samozřejmě nejsou všespásná, a chemismus prvků v půdě je složitý, na to tady není prostor k vysvětlování, nicméně je dobré si vždy uvědomit, že nic není černobílé a není dobré jít systémem ode zdi ke zdi.
Odpovědět
Šs
Šílený sadař
7.9.2019 10:37 Reaguje na pavel peregrinJenže nedostatek makroživin je často v důsledku té půdní nerovnováhy vyvolané také nešetrným anorganickým hnojením. P,K,Mg často v půdě jsou a,nepřípustné formě (P) b, splachem se dostali do nižších vrstev. Řešením by bylo pěstovat jeteloviny na které se úplně zapomnělo protože dnešní osevní sled je řekpa-kukuřice-pšenice.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.9.2019 16:27 Reaguje na Šílený sadařV podstatě s vámi souhlasím, jeteloviny máme na velké části plochy a skot nechováme. Ale jednoznačně se vyplatí, i když z nich není přímá tržní produkce.
Máte pravdu v tom, že anorganická hnojiva je nutno dávkovat rozumně. Ale při dnešních cenách málokdo to tam bude hrnout hlava-nehlava.
Fofor má minimální pohyb v půdě, splachem se do nižších horizontů nedostává, u toho K a MG je to možné. Jeteloviny svými agresivnějšími kořenovými exudáty umožňují zpřístupnit právě ty formy fosforu, rostlinám jinak nepřístupné.
Nejpřístupnější formou fosforu je dihydrogenfosforečnan vápenatý. Z anorganických hnojiv ho obsahují superfosfáty a NPK.
Odpovědět
Máte pravdu v tom, že anorganická hnojiva je nutno dávkovat rozumně. Ale při dnešních cenách málokdo to tam bude hrnout hlava-nehlava.
Fofor má minimální pohyb v půdě, splachem se do nižších horizontů nedostává, u toho K a MG je to možné. Jeteloviny svými agresivnějšími kořenovými exudáty umožňují zpřístupnit právě ty formy fosforu, rostlinám jinak nepřístupné.
Nejpřístupnější formou fosforu je dihydrogenfosforečnan vápenatý. Z anorganických hnojiv ho obsahují superfosfáty a NPK.
Šs
Šílený sadař
7.9.2019 21:47 Reaguje na pavel peregrinJá s vámi také :) hrne se ovšem hlavně ten dusík (což by omezily ty jeteloviny díky fixaci). Jinak fosfor je mrcha a stává se brzy rostlině nepřístupnou (aplikace s hnojem ale docela výrazně zvyšuje jeho účinost).
Odpovědět
pp
