https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochrana-prirody-clovek-ohrozuje-stale-vice-i-hlubokomorske-ekosystemy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ochrana přírody: Člověk ohrožuje stále více i hlubokomořské ekosystémy

10.5.2004 16:15 | PRAHA (EcoMonitor)
Národní parky a chráněné krajinné oblasti jsou všeobecně známé a jejich existenci považujeme za nezbytnou součást ochrany přírody. Mnohem více macešsky se ale lidstvo chová k ekosystémům, které jsou schovány pod hladinou moře. Jako bychom se řídili heslem, co oči nevidí, srdce nebolí.
 

Poměr chráněných míst vyjádřený procenty není pro mořské ekosystémy příliš povzbudivý. Ochraňujeme 11 % souše, ale pouze necelých 0,5 % rozlohy oceánů, většinou pouze pobřežní části moří. A to i přesto, že průzkumy z posledních let jednoznačně označují vliv člověka na život v mořích a oceánech za závažnější a hlavně trvalejší, než jsme předpokládali. Kvůli průmyslovému rybolovu velmi rychle mizí z oceánů některé druhy ryb a s touto zátěží se ekosystém nemůže vyrovnat. Teorie hovořící o tom, že podmořská fauna a flóra se po zásahu člověka snadno obnoví a vrátí se do původního stavu, je bohužel jen mýtem. Odborníci již vědí, že s některými lidskými činy se příroda vyrovnává těžko jak na suchu, tak i ve vodě.

Zájem ochranářů se věnuje především pobřežním ekosystémům a druhově velmi bohatým tropickým korálovým útesům. Teprve poslední studie varují před opomíjením hlubokomořských ekosystémů. Hluboké moře představuje 85 % plochy a 90 % objemu světového oceánu. Obyvatelé těchto míst jsou v ohrožení zejména proto, že žijí velmi dlouho (některé ryby se dožívají až 150 let), a proto velmi senzitivně reagují na zásahy zvenčí.

Získávání informací o ekosystémech hlubokých moří není příliš snadné, protože přenášení organismů komplikují změny tlaku i teplot. V současné době probíhá velký mezinárodní projekt Soupis mořského života, který se snaží zmapovat minulost, přítomnost i budoucnost podmořského světa.

V hlubokých mořích najdeme především dva typy ekosystémů - podmořské hory a chladnomilné korálové útesy. Podmořské hory vznikly hlavně sopečnou činností a často na nich vznikají nové druhy organismů. Proto je vědci považují za velmi podstatné při šíření organismů světovým oceánem. Hory bývají izolované a najdeme na nich mnoho endemitů.

Palčivým problémem pobřežních vod je nadměrný rybolov, který vede k masivnímu snížení jejich stavů. To je důvodem, proč se rybáři přesunuli dále na moře a díky modernímu vybavení jsou schopni lovit i ve velkých hloubkách. A i zde používají lov vlečnými sítěmi (nevody) taženými po mořském dně. Tento způsob je však velmi devastující pro celý biotop. Střízlivé odhady hovoří o ničení 15 milionů km2 mořského dna ročně. Lov nevody tedy rozhodně nepatří mezi metody, které lze nazvat udržitelným rybolovem.

Podmořské hory živí i rybu Haplostethus atlanticus, která žije až 120 let. Pouhé tři roky stačily rybářům k tomu, aby tato ryba prakticky zmizela z celého jihozápadního Indického oceánu.

Způsob lovu s použitím nevodů na mořském dně není nijak omezen. Vědci i ekologové (např. Světový svaz ochrany přírody - IUCN, Světový fond na ochranu přírody - WWF, nebo Rada na obranu přírodních zdrojů - NRDC) se snaží prosadit, aby Valné shromáždění OSN tuto metodu zcela zakázalo.

Pravidla, která omezují lov, uvádějí velikost úlovku, stanovují počty lodí apod. se ukazují jako nepříliš účinná. Světový summit o trvale udržitelném rozvoji 2002, proto jednoznačně požadoval vytvoření chráněných území v mezinárodních vodách, která by pomohla oceánům zregenerovat se. Chráněno by mělo být 20 - 30 % každého mořského biotopu. Členské státy OSN by měly území navrhnout do roku 2012.

Podle článku Jana Plesníka, Ochrana přírody 4, r. 59, s. 107-8


reklama

 
Markéta Horáková

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist