Delegáti na summitu se přou, zda zahánět hladomor GM potravinami
OSN odhaduje, že v současnosti 12,8 milionu lidí v šesti zemích jižní Afriky naléhavě potřebuje pomoc, aby se vyhnuli katastrofě. Hrozící hladomor je způsoben suchem a v některých zemích neschopností vlád. Navzdory této hrozbě se země obávají, že pomoc ve formě GM potravin by mohla ohrozit jejich export z budoucích bohatších sklizní. A někteří politici soudí, že tyto potraviny by mohly představovat neznámá zdravotní rizika.
Podle Josepha Verrengii z agentury AP mezinárodní humanitární sdružení odhadují, že africká oblast by nyní potřebovala zhruba 1,1 milionu tun obilí. Spojené státy nabízejí až 540.000 tun. Problém je ovšem v tom, že toto obilí je skoro jistě geneticky modifikované. Přinejmenším jeden z potenciálních příjemců - Zambie - nechce, aby takové potraviny překročily její hranice. Zimbabwe původně také odmítalo GM potraviny, později akceptovalo obilí, které bylo umleté na mouku, takže nemohlo být znovu vyseto. Mozambik přistoupil na podobné dohody.
GM plodiny jsou rozsáhle pěstovány ve Spojených státech, Argentině, Kanadě a Číně. Ale obavy z "genetického znečištění" - smísení biotechnologických plodin s původními rostlinami - vyloučily tyto plodiny ze širokého pěstování v mnoha evropských zemích. Protože jsou geneticky manipulované plodiny vhodnější pro zemědělskou velkovýrobu, začínají se zavádět v některých rozvojových zemích, například v Jižní Africe a v Keni.
Zastánci GM plodin tvrdí, že Zambie a další státy se staly oběťmi "zelených propagandistů", kteří si hrají na politiku prostřednictvím potravinové krize. "Je to neuvěřitelné," řekl molekulární genetik C. S. Prakash z Univerzity Tuskegee v Alabamě. "Zeptejte se hladovějícího zambijského dítěte, jestli by si zrovna teď dopřálo luxus této pseudodebaty," řekl vědec.
"Na místech, jako je Afrika, by GM plodiny mohly nahradit nutnost chemických postřiků," prohlásil Heinz Imhof, předseda Syngenty, nadnárodní firmy pro osivo, která oznámila, že postoupí patentová práva na GM semena nejpotřebnějším státům podle OSN. "Nikdy nevíte, jaký hmyz se objeví, a když se objeví, už je pozdě jednat."
Ekologičtí aktivisté viní Spojené státy z využívání hrozícího hladomoru k tomu, aby "podstrčily" GM obilí zemím trpícím hladem. "Farmáři nevyhnutelně nějaké zasadí," říkají, "a tak udělají neodvratný krok do genetické budoucnosti, aniž by si jej místní zvolili."
"Nejdůležitější věc nyní je poskytnout potravinovou pomoc," řekl AP Sidi Diawara z britské lidskoprávní organizace Oxfam. "Ale země by měly mít na výběr. Nemůžete je nutit jíst něco, co by normálně nejedly, to je nelidské."
Představitelé Zambie tvrdí, že důvodem jejich obav z genetické kontaminace jsou ekonomické aspekty. Přesto asi 130.000 Angolanů a Konžanů v uprchlických táborech v Zambii už jí GM potraviny dodávané prostřednictvím Světového potravinového programu OSN.
Hlavní potravinové a zdravotní pobočky OSN použití modifikovaných potravin schválily. Ale někteří představitelé OSN na summitu se vyjádřili poněkud jinak - podle nich je světová nabídka obilí dostatečně velká, takže hladovějící státy nemusí nutně přijmout GM potraviny.
Asistent generálního ředitele Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Jacques Paul Eckebil se domnívá, že téma modifikovaného obilí zůstane kontroverzní přinejmenším do doby, než země ratifikují dva roky starý protokol, který reguluje obchod s GM obilím - smlouvu, kterou Spojené státy odmítají. "Do té doby musí každá země vzít zodpovědnost v této oblasti sama za sebe," říká Eckebil.
reklama
