Tisíce indických děti pomáhají rodinám s obživou na smetišti
Malý školák pochází z rodiny, pro kterou je prohledávání odpadků hlavní obživou. Vydělává si tak jeho matka, otec i starší bratr a on sám se k nim připojil před rokem, aby jim pomohl. Zdroj jejich příjmů ale za pandemie covidu-19 téměř vyschnul, protože kvůli několik měsíců dlouhé karanténě loni na skládku nesměli a jídlo získávali jen díky pomoci humanitárních organizací.
Alí tvrdí, že rodinné řemeslo by časem rád opustil, ale zatím neví, co mu budoucnost přichystá. "Chci dál chodit do školy a stát se boháčem," říká. Zatím je schopen každý den přispět do rodinné kasy asi stovkou rupií (30 korunami), dospělí vydělají denně asi 250 rupií (70 korun).
"Je obtížné živit rodinu sbíráním odpadků," říká Alího matka Anuvára Begúmová. Navíc jde o špinavé a nebezpečné zaměstnání.
Ačkoli oficiálně neexistují údaje o tom, kolik lidí se v Indii na skládkách živí, humanitární organizace odhadují jejich počet na asi čtyři miliony. Tito lidé v podstatě slouží jako první stupeň recyklace odpadů, ale práce sama je riskantní: ti, kdo ji dělají, mají jen málo práv a denně jsou vystaveni toxickým látkám.
Z posledního sčítání lidu v roce 2011 vyplynulo, že výdělečné činnosti se v Indii věnuje kolem deseti milionů dětí mezi pěti a 14 lety. Podle analýzy Světové banky a programu UNICEF žije na světě každé šesté dítě v extrémní chudobě, což je celkem 365 milionů dětí. Pandemie covidu-19 ale jejich počet bezpochyby razantně zvýší.
Alího otec chce, aby jeho syn dál chodil do školy a doufá, že v budoucnu si třeba otevře obchod, nebo dokonce získá práci jako státní zaměstnanec, což by pro rodinu znamenalo požehnání a konec strádání. Alí sám prozatím touží hlavně potom, aby mohl řídit auto a přeje si jednou nějaké mít. "Chci dobré jídlo a oblečení," říká.
reklama