Pár husic nilských vyseděl v mrazu mláďata na rybníce v Majetíně
14.2.2021 18:04 | OLOMOUC
( ČTK)
Husice nilské pocházejí z Afriky, ale v minulém století se již úspěšně aklimatizovaly v Anglii a v Nizozemí a odtud se nyní šíří i do střední Evropy. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Jiří Šafránek / MOS
Pár husic nilských vyseděl v mrazivých dnech mláďata na rybníce v Majetíně na Olomoucku. Pravděpodobně je zmátlo poměrně teplé počasí v prosinci, jde o nejčasnější hnízdění tohoto druhu v České republice, sdělil místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
"Husice nilské pocházejí z Afriky, ale v minulém století se již úspěšně aklimatizovaly v Anglii a v Nizozemí a odtud se nyní šíří i do střední Evropy. Na střední Moravě hnízdí od roku 2013, kdy měly dvě mláďata na Hradeckém rybníku v Tovačově," uvedl Šafránek.
Od roku 2015 se pár přemístil na štěrkovnu u Krčmaně, kde vyvedl devět mláďat, o rok později zahnízdil asi stejný pár u Krčmaně a měl devět mláďat. V obci Majetín zahnízdily husice nilské poprvé již v roce 2016 a vyvedly čtyři mláďata.
"Jejich letošní hnízdění je zcela výjimečné termínem vylíhnutí mláďat. Poprvé byla pozorována již 30. ledna a bylo jich jedenáct. Nyní jich mají sedm a to asi díky extrémním mrazům a nedostatku přirozené potravy. Husice jsou býložravými vodními ptáky, živí se výhradně vodními rostlinami. Na zimu odlétají na jih Evropy, kde naleznou dostatek vhodné potravy. Jejich zimování u nás není běžné. To, že si v zimě pořídily mláďata, by se dalo označit za zcela nezodpovědné," uvedl Šafránek.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
Podle poslední věty v článku usuzuji, že teď je na tahu sociálka, která nezodpovědným husicím ta mláďata odebere a postará se o jejich harmonický vývoj.
Odpovědět
Jakožto nepůvodní druh má i "nestandardní hnízdní chování", podobně jako např. emuové, kteří také snáší vejce v zooparcích kolem vánoc, kdy tvorové jižní polokoule mají (geneticky dané) léto. A jistě znáte křivku, která běžně hnízdí v zimě, kdy má dostatek potravy, tj. smrkových semen. Blízko rybníka jsou pole s ozimy, které teď mají optimální nutriční poměry, takže přežila-li mláďata kritický čas po vylíhnutí, při této velikosti jsou schopna se vyrovnat i s mrazivým počasím, podobně jako "teplomilní" rodiče. Ta redukce počtu navíc nemusela být v důsledku mrazivého počasí, nýbrž mláďata se dostala do potravního cyklu.
Odpovědět
Já si myslím, že ten pár se dal do hnízdění na základě teplého počátku zimy a když už měl snůšku, nedalo se to zastavit. Jinak to s tím obráceným cyklem třeba u rostlin z jižní polokoule znám. Kupříkladu "živé kameny" rodu Lithops, nebo sukulentní druhy rodu Pelargonium z JAR mají u nás vegetační období obráceně a není šance je "předělat".
Odpovědět
Když se podíváte v dokumentu na severské druhy, bývají inkubující samky často zapadány sněhem, přesto úspěšně odchovávají. Husy, podobně jako skot, vydrží extrémně nízké teploty (telata jsme dávali do ohrádek i při mínus 30-ti, všechna přežila... Problém u husí je udržet násadu v patřičné teplotě, mladé potom s každým dalším dnem jsou odolnější.
Odpovědět
Severské druhy s tím sněhem počítají, protože kdyby odchovávaly mladé pouze když nesněží, asi by vyhynuly. Úplným extrémem pak jsou tučňáci, kteří dokáží odchovat mladé při teplotě třeba i -50 stupňů Celsia. To už zůstává člověku rozum stát nad tím, jak to při téhle teplotě zvládnou.
Odpovědět
Podobně blbnou třeba i kachny pižmové, kterých jsem choval kdysi i 7O ročně. Pokud byla teplejší zima, tak snůška byla už od prosince a líhly
se koncem ledna. Problém byl v mrazech, kdy se stávalo, že celá snůška
přišla vniveč. Vysílené kachny pak započaly znovu snášet až v dubnu
a to už nebylo ekonomicky výhodné, protože při výkrmu na trávě už ta
tráva v létě scházela. Řešil jsem to polystyrénem pod slámou v hnízdech
a po vylíhnutí oddělením kachny s kachňaty a jejich přemístěním do
bezmrazé místnosti. Takto načasovaná kachňata byla ekonomicky výhodná,
protože využila jarní trávu a kachna mohla snášet znovu na konci léta.
Tím jsem odchoval od jedné kachny běžně i 2x 2O kachňat. Prvé snůšky
pro vlastní výkrm a druhé na prodej k chovu. Jinak i ony likvidovaly
bez problému plzáky španělské a žraly na podzim i celé žaludy, které
si "pomlely" v žaludcích s kameny a i hřebíky a skleněnými střepy.
Možná tam byly i ty broky a olověné kulky z doby války a úhyn na to
nebyl nikdy.
Odpovědět
|
|