https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/brnensti-architekti-z-vut-navrhli-podobu-polarni-stanice-na-souostrovi-jizni-shetlandy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Brněnští architekti z VUT navrhli podobu polární stanice na souostroví Jižní Shetlandy

7.2.2021 02:32 | BRNO (ČTK)
Nová stanice by měla mít aerodynamický tvar zohledňující silný vítr.
Nová stanice by měla mít aerodynamický tvar zohledňující silný vítr.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
S větrem, vlhkostí, chladem, ale také vysokými hodnotami UV záření se musejí vypořádat architekti, kteří navrhují polární stanice. Náročný úkol si vyzkoušeli studenti a vyučující z Fakulty architektury Vysokého učení technického (VUT) v Brně. Navrhli novou podobu výzkumné stanice CZ*ECO Nelson na souostroví Jižní Shetlandy. Objekt, který před čtyřmi lety získal od soukromníka Český antarktický nadační fond, má výhledově sloužit vědcům jako sklad, laboratoř a malá ubytovna.
 

Stanice se nachází na Nelsonově ostrově. Je příhodně umístěná pro polárníky, kteří pokračují dál na českou stanici Johana Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Současný stav ale neumožňuje plnohodnotné využívání.

"Jsou to staré chladící boxy z ruských lodí, které tam původní majitel dopravil. Uvnitř plechových boxů je sice izolace, ale dostala se tam plíseň," uvedl Martin Kaftan, vedoucí Ústavu experimentální tvorby na Fakultě architektury VUT.

Čeští polárníci by chtěli stanici využívat jako sklad a zázemí pro výzkum. Přímořská oblast je totiž plná života. Zároveň ale přináší extrémní povětrnostní vlivy.

"Provedli jsme počítačové simulace k nalezení optimální podoby. Vznikl aerodynamický tvar, aby se zmenšil odpor vzduchu, zároveň ale aby se netvořily závětrné strany, kde by se kumuloval sníh," uvedl Kaftan.

Jakoukoliv část stanice by měli unést čtyři muži a montáž musí být jednoduchá - do železářství je totiž daleko, stroje nejsou k dispozici a v Antarktidě prakticky nelze kopat. "Na základě toho jsme vymysleli stanici složenou z překližkových dílů. Jsou to takové krabice, které se dají sestavit v Česku a na místě už se jenom zamknou do sebe. Do Antarktidy už přijedou vyplněné tepelnou izolací, která odolá plísním," popsal Kaftan.

Architekti také vymýšlejí správné ukotvení. Jedna možnost je postavit základ jako rošt z pražců, případně využít kovové klece, které se vyplní kameny. Architekti přemýšlí také nad získáváním energie. Nejlépe se zatím jeví solární panely a generátor, který by dokázal využít odpadní teplo k vytápění stanice.

Prototyp menšího skladu chtějí architekti postavit v robotické laboratoři na fakultě architektury. Následně by se mohl testovat v horách jako útulna.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LB

Lukas B.

7.2.2021 18:16
princip trochu připomíná některé modernější alpské nouzové škatule, příkladně gruberscharten-biwak (mezi Bärenkopfem a Klockerin). tam je to tedy řešeno nikoli překližkou, ale stříkaným laminátem (a nedivil bych se, kdyby tento materiál byl nejsvrchnější šlupkou návrhu), kdy jsou dílce spojovány sešroubováním přes příruby jednotlivých "mušlí". takové škatule jsou sice vošklivé a bezútěšné, ale jejich poloha nad terénem je z hlediska nevytváření závětří velmi výhodná (vykopávat v horách unavený a "na brzdách" vchod do winterraumu není nic moc a podobně zaměstnat jednoho polárníka na celou zimu odhazováním sněhu nebude nejlepší nápad).

jinou věcí je ovšem robustnost z hlediska drobných běžných nehod, a tady ty kosmické budovy zatraceně zaostávají - takový malý kuchyňský požárek nebo rozlití flašky s něčím odporným (palivo do vařiče apod.), nemluvě o rozumnosti skladování paliva ve stavebně oddělené a samostatně odvětrané prostoře...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2021 21:17 Reaguje na Lukas B.
Mě tam chybí zdroj energie. Dýzlák je dost nesmyslný, giganádrže na benzín (naftu těžko) a agregát?
Udělat jiný tvar stěn, přesně na optimální sklon, můžou být na třech stranách fve panely (jak se dělají v Antarktidě) a k tomu dva, tři nebo čtyři malé větřáky stavěné speciálně do krutých podmínek. Asi tam víc fučí než svítí. Samozřejmě malou elektrocentrálu, kdyby se podělalo úplně vše a jsou v pohodě.
Odpovědět
LB

Lukas B.

7.2.2021 21:37 Reaguje na Pavel Hanzl
něčím se tam musí topit, a je to pravděpodobně nafta nebo benzín, při hodně úsporném režimu a slušné izolaci minimálně deset litrů za den (matně vzpomínám na nějaký dávný rozhovor s pavlíčkem a přísnou normu litr nafty na otop pro osobu a den). něco se leje do motoru člunu. na něčem se musí vařit, a to bude pravděpodobně benzín. to znamená zásoba tekutých paliv několik kubíků minimálně. fofrník (a akumulátor) utáhne tak světlo a elektroniku.
Odpovědět
LB

Lukas B.

7.2.2021 21:39 Reaguje na Lukas B.
jo, ten litr nafty na den byla česká punková spotřeba pionýrské první sezony na nelsonu, argentinci prý měli spotřebu 20 litrů na den na osobu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2021 22:58 Reaguje na Lukas B.
10 litrů benzínu dá asi 100 kWh na den, to je instalovaný 4kW výkonu, to je houno. Pro jistotu dám 10x tolik, to dá 133 panelů, to by se tam určitě vešlo.
Když to zdubluju na 4 větřáky po 3 kW, což jsou prdítka, tak jsem pozichrovanej jak Standa Gross.
Odpovědět
LB

Lukas B.

8.2.2021 08:34 Reaguje na Pavel Hanzl
a takhle si nějak podobně představoval Hurvínek válku.

1. na ostrově nelson je energetika ve skutečně ostrovním režimu. půl roku jsou fotopanely úplně pasé (ne že by byla tma furt, to je málo vysoko, ale slunce je příliš naplacato, to utáhne počítač a nějaké ty přístroje, ale ne varnou konvici nebo topení). vítr fouká skoro furt, ale občas i nefouká. víte co, znáte nějakou alpskou útulnu, která jede ve skutečně ostrovním režimu bez otopu/paliva pro kuchyň?

2. řešení pro polární stanici musí být robustní a opravitelné. na opravu naftových kamen a benzínového vařiče stačí kufříková zámečnická dílna a znalosti na úrovni amatérského automechanika.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.2.2021 08:47 Reaguje na Lukas B.
Půl roku je tam zima a tma a nikdo tam nežije, jezdí se tam až na jaře.
Větřáky jedou i když tam nikdo není, masivní baterie je pak stále plná a je možno celou stavbu temperovat.
Samozřejmě je nutno mít náhradní díly na každou opravu a ještě záložní agregát.
Ale situace, že tam v létě nefučí a nesvítí tam asi vůbec nenastává a když, tak pár minut.
Odpovědět

Jirka Černý

8.2.2021 13:22
Když je tam stále tma a musí svítit tak bych to dal na zem udělal tubus aby šlo vylézt a celý bych to zahrnul sněhem.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist