Brněnští architekti z VUT navrhli podobu polární stanice na souostroví Jižní Shetlandy
Stanice se nachází na Nelsonově ostrově. Je příhodně umístěná pro polárníky, kteří pokračují dál na českou stanici Johana Gregora Mendela na ostrově Jamese Rosse. Současný stav ale neumožňuje plnohodnotné využívání.
"Jsou to staré chladící boxy z ruských lodí, které tam původní majitel dopravil. Uvnitř plechových boxů je sice izolace, ale dostala se tam plíseň," uvedl Martin Kaftan, vedoucí Ústavu experimentální tvorby na Fakultě architektury VUT.
Čeští polárníci by chtěli stanici využívat jako sklad a zázemí pro výzkum. Přímořská oblast je totiž plná života. Zároveň ale přináší extrémní povětrnostní vlivy.
"Provedli jsme počítačové simulace k nalezení optimální podoby. Vznikl aerodynamický tvar, aby se zmenšil odpor vzduchu, zároveň ale aby se netvořily závětrné strany, kde by se kumuloval sníh," uvedl Kaftan.
Jakoukoliv část stanice by měli unést čtyři muži a montáž musí být jednoduchá - do železářství je totiž daleko, stroje nejsou k dispozici a v Antarktidě prakticky nelze kopat. "Na základě toho jsme vymysleli stanici složenou z překližkových dílů. Jsou to takové krabice, které se dají sestavit v Česku a na místě už se jenom zamknou do sebe. Do Antarktidy už přijedou vyplněné tepelnou izolací, která odolá plísním," popsal Kaftan.
Architekti také vymýšlejí správné ukotvení. Jedna možnost je postavit základ jako rošt z pražců, případně využít kovové klece, které se vyplní kameny. Architekti přemýšlí také nad získáváním energie. Nejlépe se zatím jeví solární panely a generátor, který by dokázal využít odpadní teplo k vytápění stanice.
Prototyp menšího skladu chtějí architekti postavit v robotické laboratoři na fakultě architektury. Následně by se mohl testovat v horách jako útulna.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Lukas B.
7.2.2021 18:16jinou věcí je ovšem robustnost z hlediska drobných běžných nehod, a tady ty kosmické budovy zatraceně zaostávají - takový malý kuchyňský požárek nebo rozlití flašky s něčím odporným (palivo do vařiče apod.), nemluvě o rozumnosti skladování paliva ve stavebně oddělené a samostatně odvětrané prostoře...
Pavel Hanzl
7.2.2021 21:17 Reaguje na Lukas B.Udělat jiný tvar stěn, přesně na optimální sklon, můžou být na třech stranách fve panely (jak se dělají v Antarktidě) a k tomu dva, tři nebo čtyři malé větřáky stavěné speciálně do krutých podmínek. Asi tam víc fučí než svítí. Samozřejmě malou elektrocentrálu, kdyby se podělalo úplně vše a jsou v pohodě.
Lukas B.
7.2.2021 21:37 Reaguje na Pavel HanzlLukas B.
7.2.2021 21:39 Reaguje na Lukas B.Pavel Hanzl
7.2.2021 22:58 Reaguje na Lukas B.Když to zdubluju na 4 větřáky po 3 kW, což jsou prdítka, tak jsem pozichrovanej jak Standa Gross.
Lukas B.
8.2.2021 08:34 Reaguje na Pavel Hanzl1. na ostrově nelson je energetika ve skutečně ostrovním režimu. půl roku jsou fotopanely úplně pasé (ne že by byla tma furt, to je málo vysoko, ale slunce je příliš naplacato, to utáhne počítač a nějaké ty přístroje, ale ne varnou konvici nebo topení). vítr fouká skoro furt, ale občas i nefouká. víte co, znáte nějakou alpskou útulnu, která jede ve skutečně ostrovním režimu bez otopu/paliva pro kuchyň?
2. řešení pro polární stanici musí být robustní a opravitelné. na opravu naftových kamen a benzínového vařiče stačí kufříková zámečnická dílna a znalosti na úrovni amatérského automechanika.
Pavel Hanzl
8.2.2021 08:47 Reaguje na Lukas B.Větřáky jedou i když tam nikdo není, masivní baterie je pak stále plná a je možno celou stavbu temperovat.
Samozřejmě je nutno mít náhradní díly na každou opravu a ještě záložní agregát.
Ale situace, že tam v létě nefučí a nesvítí tam asi vůbec nenastává a když, tak pár minut.