Tanvald nesouhlasí s prodloužením lhůty u geotermální elektrárny
18.1.2021 00:57 | TANVALD
( ČTK)
Před dalším projednáním musí Entergeo dodat tři povolení. Potřebuje pravomocné rozhodnutí ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, povolení od báňského úřadu pro hloubkové vrty a souhlasné stanovisko krajského úřadu ke geologickým pracím.
Tanvald na Jablonecku nesouhlasí s prodloužením lhůty o tři roky pro přípravu podkladů, které jsou potřeba k vydání územního rozhodnutí pro plánovanou výstavbu geotermální elektrárny. Stavební úřad sice žadateli ohledně prodloužení lhůty vyhověl, město se ale proti tomuto usnesení odvolalo ke krajském úřadu. Starosta města Vladimír Vyhnálek ČTK řekl, že jsou vázáni dvěma předchozími usneseními zastupitelstva. Podle nich radnice výstavbu geotermální elektrárny v katastru města nepodporuje.
"Dokud zastupitelstvo nerozhodne jinak, tak to takto musíme udělat. S prodloužením lhůty nesouhlasíme," uvedl Vyhnálek.
Výstavbu geotermální elektrárny v areálu zkrachovalé textilní továrny Seba T v blízkosti centra města plánuje společnost Entergeo. O vydání územního rozhodnutí firma usiluje od prosince 2014. Stavební úřad se tím zabýval už třikrát, ale na základě odvolání firmy či města ani jedno předchozí rozhodnutí nebylo konečné.
Před dalším projednáním musí Entergeo dodat tři povolení. Potřebuje pravomocné rozhodnutí ministerstva životního prostředí o stanovení průzkumného území pro zvláštní zásah do zemské kůry, povolení od báňského úřadu pro hloubkové vrty a souhlasné stanovisko krajského úřadu ke geologickým pracím. Lhůta ohledně přerušení řízení u stavebního úřadu vypršela před několika dny, 31. prosince 2020. Firma sice uspěla u stavebního úřadu se žádostí o její prodloužení o dalších 36 měsíců, právě proti tomu se ale radnice odvolala. Takové usnesení bylo podle názoru vedení města vydáno v rozporu se zákonem a požaduje jeho zrušení.
"Vzhledem ke skutečnosti, že žadatel nedoplnil požadované podklady ve lhůtě, měl stavební úřad územní řízení zastavit z důvodu neodstranění vad žádosti," uvádí se v odvolání města.
Projekt geotermální elektrárny počítá s ohříváním vody vháněné až pět kilometrů hlubokými vrty do suchého podzemí, odkud se bude čerpat zpět na povrch. Tento způsob není zatím ve světě příliš rozšířený a v Česku s ním nejsou zkušenosti. Petici odmítající tento projekt podepsalo v minulosti 2116 obyvatel sedmitisícového Tanvaldu a jeho okolí.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Prostě, zelení podporují prakticky vše, co poškozuje životní prostředí a zvyšuje emise CO2. Naopak, technologie k životnímu prostředí šetrné a bezemisní se snaží zablokovat stůj co stůj.
Odpovědět
HDR geotermální elektrárny jsou podstatně větší žrout peněz, než fotovoltaika, přičemž výkony jsou ještě zoufalejší než u té fotovoltaiky. Jedinou výhodu je to, že nejsou závislé na počasí. Na druhou stranu vhánění vody do podzemí způsobuje mikrotřesení země. Představa, že malý soukromník z vlastních prostředků ufinancuje pětikilometrový vrt je zcestná. S velmi vysokou pravděpodobností cílí na dotace.
Odpovědět
Viděl jsem to na Islandu. Běžně tam vyrábějí jak elektřinu, tak teplou vodu. Celý Reykjavík je vytápěn odpadní vodou z geotermálních elektráren a má kromě topení a teplé vody do domácností tolik energie, že si může dovolit v zimě v centru města vytápět chodníky. A lidi mohou žít v normálních domech, ne v "nízkoenergetických" haluznách, plných plísní a dalších svinstev. Dokonce jednu geotermální elektrárnu v místě, kde se navrtali do hornin s vyšším obsahem síry, využívají jako zdroj pro lázeňství (tzv. "Modrá laguna").
Odpovědět
Na Islandu jste opravdu ale opravdu HDR (hot dry rock) geotermální elektrárny, tedy o jakou by se mělo dle článku jednat v Tanvaldu, neviděl. Ohánět se v tomto případě Islandem je stejné, jako ohánět se Norskem v případě vodních elektráren. Norsko má ideální podmínky pro výstavbu vodních elektráren (hodně vody), ČR nikoliv. Island má ideální podmínky pro geotermální zdroje (velké zásoby přehřáté podzemní vody), ČR nikoliv. Jinými slovy, pokud se na Islandu staví geotermální elektrárna, tak stačí mělký vrt a hned s objeví gejzír horké vody, takže stačí postavit barák, připojit parogenerátor a vše ostatní. To v ČR (a v jiných místech jako třeba Švýcarsko, kde toto zařízení bylo zkoušeno a bez dalšího odstaveno) opravdu nehrozí. V ČR je nutné pořídit několik mnohakilometrových vrtů, což samo o sobě představuje náklad jdoucí až do stovek milionů. Následně do jednoho vrtu je nutno vhánět vodu (v podzemí se ohřeje) a z druhého ji ohřátou odebírat. Výkon něčeho takového je více méně směšný. Skutečné geotermální elektrárny na evropském kontinentě jsou snad jen v Itálii.
https://www.osel.cz/4787-geotermalni-prusvihy.html
Odpovědět
Už si nepamatuji, jak hluboko vrtají v té elektrárně, kde jsme se byli podívat na návštěvní okruh, ale bylo to snad skoro 1 km. A vodu tam pumpují do horké skály a zahřátou zase nahoru, takže neberou hlubinnou horkou vodu. Faktem je, že se jim v té skále zmineralizuje, ale teče tam nějaká technická vody z povrchu.
Jak to dělají u Modré laguny nevím, tam jsme v elektrárně nebyli, jen oběhli to jezero se sirnou vodou, kolem něhož se nyní stavějí lázeňské domy a hotely.
Odpovědět
Nepumpují ji do "horké skály". Přinejlepším spotřebovanou vodu vracejí do existujícího přirozeného podzemního vodního rezervoáru. Podle dostupných informací je jedinou HDR geotermální elektrárnou v provozu experimentální zařízení ve Francii.
Všechny ostatní fungující geotermální elektrárny využívají přirozeně se vyskytující přehřátou podzemní vodu.
Viz. https://www.osel.cz/10266-moznosti-vyuziti-geotermalni-energie.html
Ze zdejšího článku vyplývá, že to co plánují postavit v Tanvaldu je HDR elektrárna. A pro ty každopádně platí, že dosud vznikly jen jako experimentální zařízení, které se vyznačovaly obrovskými náklady na výstavbu, mizivým elektrickým výkonem a způsobovaly mikrotřesení.
Odpovědět
Určitě nevracejí, když to po průchodu turbínami teče rourami až do toho Reykjavíku (vzdálenost cca Brno - Vyškov nebo Prostějov). A že by to vraceli z toho Reykjavíku zpět si nemyslím, už proto, že se část spotřebuje v domácnostech a končí v kanálu. A na místě mají vody dost z tajících ledovců a vodních nádrží.
Odpovědět
Tak proč blábolíte o "pumpování vody do horké skály"?
Odpovědět
|
|
Hodonín bude mít do roka adaptační strategii na dopady změny klimatu
Mladá Boleslav chce snížit počet holubů, bude mít městský holubník
V Jihlavě přibylo odpadků v parcích i jinde, město bude uklízet častěji