https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hladina-kaspickeho-more-klesne-do-konce-stoleti-o-devet-az-18-metru
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hladina Kaspického moře klesne do konce století o devět až 18 metrů

23.12.2020 11:07 | AMSTERDAM (ČTK)
Hladina Kaspického moře klesá už od devadesátých let, na vině je znečištění, odpařování vody a zimy bez ledové pokrývky. Nižší hladina moře bude mít dopad i na "místní jedinečný ekosystém, stěhovavé ptáky, jesetery a tuleně kaspické, kteří rodí svá mláďata na ledě a vyskytují se jen v této lokalitě.
Hladina Kaspického moře klesá už od devadesátých let, na vině je znečištění, odpařování vody a zimy bez ledové pokrývky. Nižší hladina moře bude mít dopad i na "místní jedinečný ekosystém, stěhovavé ptáky, jesetery a tuleně kaspické, kteří rodí svá mláďata na ledě a vyskytují se jen v této lokalitě.
Do konce století klesne hladina Kaspického moře o devět až 18 metrů, uvádí studie univerzity v Utrechtu vycházející z dat německých a nizozemských vědců. Při nejhorší variantě 18 metrů by se plocha hladiny moře zmenšila o více než třetinu, píše server RTBF.
 

Hladina Kaspického moře klesá už od devadesátých let, na vině je znečištění, odpařování vody a zimy bez ledové pokrývky. Podle vědců z univerzit v Giessenu, Brémách a Utrechtu bude tento trend stále výraznější a může být i zdrojem konfliktů v regionu. Na březích moře o rozloze 371 000 kilometrů čtverečních, což je téměř pětkrát rozloha Česka, leží Ázerbájdžán, Rusko, Írán, Turkmenistán a Kazachstán. Při poklesu hladiny moře budou tyto země zřejmě muset předefinovat své hranice a stanovit nová pravidla pro rybolov v těchto vodách, uvádí studie.

Nižší hladina moře bude mít dopad i na "místní jedinečný ekosystém, stěhovavé ptáky, jesetery a tuleně kaspické, kteří rodí svá mláďata na ledě a vyskytují se jen v této lokalitě," cituje RTBF ze studie univerzity.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (17)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.12.2020 12:12
Mno, má-li (hypoteticky) docházet ke zvyšování hladin oceánů, tak je v silách RF přesměrovat kanálem část toku řeky tekoucí na sever a posílit tak tok Volhy. Technicky je to realističtičtější, než náš DOL, bude asi záležet na nejbližších letech, zda se prognóza začne naplňovat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.12.2020 18:35 Reaguje na Karel Zvářal
Doba gigantických děl reálného socilalismu je dávno pryč, Rusko nic už budovat nebude, naštěstí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.12.2020 19:00 Reaguje na Pavel Hanzl
Kdybych si měl tipnout, kdo si zde do Ruska kopne, asi bych se nemýlil. Já třeba je vůbec nepodceňuji. Když o něco půjde, finance na to najdou. Černé moře asi nevyschne, takže když pustí část vod z Donu do Volhy (kanál už tam je), na severu už můžou být v klidu...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.12.2020 20:54 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže to by museli tlačit vodu z Černýho moře Donem nahoru, chytit se toho Zeman, už to mají v rozpočtu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

29.12.2020 08:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Omlouvám se je to pitomost. Stačilo by poslat vodu z Donu do Volhy.....
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.12.2020 16:03 Reaguje na Karel Zvářal
Koukám už jste to napsal.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.12.2020 19:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Vám už chybí jen ty Rotschildovy peníze, blbé a zbytečné starosti už máte.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

25.12.2020 16:01 Reaguje na Karel Zvářal
To by jim opravdu moc nepřineslo. Rusko je až na Ural sice ploché, ale i tak by bylo náročné otočit nějaký horní tok řeky tekoucí na sever a nechat ho téct do Volhy , aby to přineslo dost vody. To spíš by asi bylo snadnější překopat prostor mezi Donem a Volhou a pustit Don nebo aspoň jeho část do Kaspického moře.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.12.2020 16:37 Reaguje na Radim Polášek
Ten prostor (Volha-Don) už tam překopán jest, to jen v případě (ten sever), že by to nestačilo.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.12.2020 15:28 Reaguje na Karel Zvářal
Docela pochybuji, že by v tom úzkém kanále mohlo téci dost vody pro doplnění Kaspiku. Navíc na volžské straně překonává výškový rozdíl 88 m, na donské straně 44 m. Správný spád by tam tedy byl, jen ten pořádný rygól vykopat. Odhadem 100km x 50m x 50 m zeminy. To je bratru 10 milionů pořádných ruských náklaďáků. Pokud by byly náklady na 1 náklaďák zeminy 1000 Kč, výsledné číslo není nijak ohromující.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.12.2020 16:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Pochybovat je krásné, což Otto:-)) Mám doma starý vyřazený školní zeměpisný atlas z r. 71, a tam pod Volgogradem je taková modrá přerušovaná čára a napsáno Leninův p.. Možná bych tomu neměl věřit, kontrolovat jsem to nebyl a ani nepůjdu. Je to na vás, pane Svobodo:-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.12.2020 18:14 Reaguje na Karel Zvářal
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vol%C5%BEsko-donsk%C3%BD_pr%C5%AFplav
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.12.2020 17:05 Reaguje na Karel Zvářal
To vše dokazuje, že přes Leninův kanál neproteče z Donu do Volhy ani kubík. Kanál je zásobován z přítoků, voda z nichž končí z části v Donu a z části ve Volze. Tudy cesta nevede!
Odpovědět

Jan Šimůnek

27.12.2020 09:42 Reaguje na Karel Zvářal
Tohle se plánovalo už za socíku.
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.12.2020 12:09
No jasně vědci z okolních států u KM jsou asi na dovolené, nebo mají jiná zadání,takže to musí sdílet a řešit němci a nizozemci. Jejich odhadovaný rozptyl metrů poklesu hladiny KM je docela masivní. To by chtělo lepší počítač, nebo mu tam šoupnout jiná čísla...Včera to byla přiznaná chyba v masivním vymírání druhů zvířecí říše, takže to bude na stejné vypovídají úrovni.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.12.2020 14:13
Nechcem vstupovať do svedomia nemeckým a holandským vedcom, ale jednak hladina Kaspického mora kolíše aj prirodzene bez ľudských vplyvov a potom najväčší ľudský vplyv bude mať odber vody z riek na zavlažovanie, podobne ako to je u Aralského mora.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

29.12.2020 18:02
Katastroficke klesani hladiny Kaspickeho more bylo popularnim tematem v SSSR jiz na sklonku Breznevovy ery. Bohuzel zrovna v dobe, kdy "vedci" a noviny bili nejvice na poplach (ne vsichni, osobne jsem znal ruskeho profesora, ktery jako vyznacny odbornik v teorii pravdepodobnosti a matematicke fyzice to dostal za ukol na zaklade predlozenych dat tez posoudit) zacalo to more naopak rychle stoupat - coz pak zpusobilo vice skod (napr. v Baku ohrozenim tamnich vezi dobyvajicich naftu) nez kdyby to more dale klesalo. Ony si tyhle vnitrozemske vodojemy delaji co chteji... a neposlouchaji nejake predikce, udelane na zaklade povrchnich znalosti a nedbale provedenych pozorovani. Take si laikove casto pletou Kaspik s Aralem ktery lezi sice blizko - ale klimat stredoasijskych velehor a horniho Povolzi (porovname li oblasti, kde obe "more" berou svou vodu) nemaji vubec nic spolecneho. Taky pestovani brambor a bavlny klade ruzne pozadavky na pripadne zavlazovani atd. Aral temer jiz zanikl (krome umelou hrazi zadrzeneho severniho Aralu) ale jak to bude s budoucim kolisanim hladiny Kaspiku nikdo dnes nevi. Netreba dodavat, ze historicky hladina tehle vnitrozxemskych bazenu vzdy silne kolisala, casto az dramatickym zpusobem. Predstava melkeho more sahajiciho z Kazachstanu, ba udajne az Zapadni Sibire pres Aral, Kaspik a Cerne more az na Ukrajinu zaroven s vyschlym Stredozemnim morem zni pri pohledu na dnesni mapy hodne divoce - ale i tak to pred par desitkami/stovkami tiscu let ve vychodni Evrope vypadalo. Je to videt z charakteru jezernich sedimentu rozsirenych v cele te velike oblasti
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist