Pražské vodárny kontrolují stav sítě pomocí satelitu. Podobně jako se hledá voda na Marsu
"Máme za sebou pilotní projekt, který předčil naše očekávání. Snímkovali jsme území od Nového Města až po Pankrác, což představovalo zhruba pět set kilometrů vodovodní sítě," uvedl generální ředitel společnosti Petr Mrkos. Doplnil, že systém po provedeném snímkování označil 45 oblastí s potencionálním únikem pitné vody. Na základě zjištěného byla označená místa zkontrolovaná a potvrdilo se 26 skrytých úniků vody.
V letošním roce by podle Mrázka mělo být provedené ještě jedno snímkování, další dvě se uskuteční v příštím roce. Cena za jedno snímkování je asi dva miliony korun.
PVK podle mluvčího pracují s technologii vyvinutou izraelskou firmou Utilis. Ta využívá zařízení na principu Synthetic Aperture Radar (SAR) nesené družicí japonské vesmírné agentury JAXA. Senzor na satelitu zachycuje vyslané radarové impulyy, které dokážou rozlišit typ vody, zda se jedná o povrchovou, odpadní či pitnou. Systém je funkční za každého počasí a radarové odrazy pronikají do hloubky až tří metrů podle typu povrchu. Vyhodnocení snímků trvá v řádu jednotek dnů.
Od nové technologie si společnost slibuje větší kontrolu nad ztrátami vody z vodovodní sítě. Ty v roce 2019 dosáhly 12,5 procenta. Podle ředitele PVK šlo o dosud nejnižší míru ztráty vody. Ještě v roce 2000 totiž ztráty činily jednu třetinu a v roce 1996 přesahovaly 43 procent.
Délka vodovodní sítě v metropoli dosahuje 4415 kilometrů včetně přípojek. PVK zásobují pitnou vodou 1,317 milionu obyvatel hlavního města a 208 tisíc obyvatel Středočeského kraje.
reklama
Praha osazuje vodohospodářské objekty fotovoltaikou, první je v Modřanech
V Průhonickém parku začíná na Velký pátek hlavní návštěvnická sezona
Pražská vodohospodářská společnost vypsala tendr na vodárenské osvětové centrum