Čeští vědci mají patent pro přenosný test toxicity v ovzduší
Michal Vojtíšek ze strojní fakulty ČVUT uvedl, že zkušenosti s emisemi ze spalovacích motorů z několika posledních dekád dokazují, že je třeba je sledovat nejen za laboratorních podmínek, ale také v reálném provozu, kdy mohou být emise vyšší. "Ať již z důvodů, že některé provozní či klimatické podmínky nebyly z hlediska emisí při konstrukci motorů dostatečně ošetřeny nebo, bohužel, z důvodu cíleného obcházení emisní legislativy některými výrobci a provozovateli vozidel," řekl.
AV ČR ve zprávě uvedla, že látky jako například oxid uhelnatý, oxid dusnatý, oxid dusičitý, oxid siřičitý nebo jejich kategorie jsou monitorovány a vztahují se na ně emisní limity. Všechny zdravotně rizikové sloučeniny ale podle ní sledovány nejsou a o jejich účincích, a zejména o kombinovaných účincích směsí mnoha látek, se podrobně neví. Patentovaný "toxikologický inkubátor" je podle ní kompaktní zařízení pro expozici buněčných kultur a jejich modelů aerosolu.
"Značná část genotoxického účinku, tj. poškození genetické informace, je spojena s látkami, které standardně nejsou sledovány. Například látka 3-nitrobenzantron obsažená ve výfukových plynech naftových motorů má přitom ze všech známých látek jeden z nejvyšších mutagenních účinků," uvedl Pavel Rössner z oddělení genetické toxikologie a nanotoxikologie Ústavu experimentální medicíny AV ČR.
Vojtíšek doplnil, že výsledky získané přístrojem mohou poskytnout cennou zpětnou vazbu a jsou důležitým podkladem pro vývoj i politická rozhodnutí týkající se emisních limitů, podpory alternativních pohonů a paliv, a dalších opatření. "Stále velmi značné dopady provozu motorových vozidel na ovzduší a tím i na lidské zdraví je nutné snížit," dodal.
reklama
Studie: Březí samičky netopýrů zvládají bojovat s mykobakteriální infekcí
Biolog a zooložka z Přírodovědecké fakulty UK získali prestižní evropský grant
Z mangových pecek lze vyrábět brikety, radí brněnští odborníci v Kambodži