USA pozastavily část financí pro Etiopii kvůli sporu o přehradu
Z vyjádření ministerstva není jasné, jaký obnos přestanou Spojené státy poskytovat. V časopise Foreign Policy se však minulý týden objevila zpráva, že by východoafrický stát mohl přijít o 130 milionů dolarů (2,9 miliardy korun).
Etiopie zatím rozhodnutí nekomentovala. Její velvyslanec v USA Fitsum Arega tento týden na twitteru oznámil, že jeho země je odhodlána přehradu dokončit, protože projekt "vyvede Etiopii z temnoty". Přehrada za 4,6 miliardy dolarů (102,3 miliardy korun) má být největší hydroelektrárnou v Africe.
Pro Etiopii je stavba otázkou národní hrdosti a tamní vůdci v ní vidí způsob, jak s pomocí levné elektrické energie nastartovat ekonomiku. Egypt se však obává, že by stavba mohla ohrozit životy jeho obyvatel, protože země existenčně závisí na přísunu vody z Nilu. Spor se odehrává zejména ohledně rychlosti plnění nádrže přehrady a toho, jak vodu z díla vypouštět v obdobích dlouhotrvajícího sucha.
Diplomatická roztržka se táhne již roky a obě strany si kvůli přehradě i pohrozily válečným konfliktem. USA se letos postavily do role prostředníka a zprostředkovaly několik kol jednání, Etiopie ovšem Američany obviňuje, že straní Egyptu. Do věci se vložil i papež František a vyzval k pokračování rozhovorů a odvrácení hrozícího střetu.
Roztržka se týká rovněž Súdánu, který se obává o osud svých menších přehrad. Etiopská přehrada mu však dává naději na získání levnější elektrické energie, ve sporu tak působí spíše jako mediátor, poznamenává AP.
Etiopie již dříve uvedla, že přehradu naplní s dohodou se svými sousedy, či bez ní. V rezervoáru o objemu 74 miliard krychlových metrů, což je zhruba stonásobek co do objemu největší české přehrady Orlík, se přitom první voda ocitla letos v červenci. Etiopská vláda tento fakt oslavovala a přisuzovala jej vydatným dešťům, egyptští představitelé však vyjádřili pochybnosti a rychle žádali od Addis Abeby vysvětlení.
Mluvčí americké diplomacie dnes uvedl, že naplňování přehrady před jejím řádným dokončením představuje riziko pro lidi žijící pod ní a že plnění rezervoáru ještě před dosažením dohody s Egyptem a Súdánem podrývá důvěru ve vyjednávání.
USA však podle ministerstva zahraničí chtějí nadále pomáhat Etiopii zvládat situaci kolem covidu-19 a nákazy virem HIV. Zachovají také část pomoci určenou lidem postiženým suchem a těm, kteří se museli vystěhovat ze svých domovů. Zhruba 110milionová Etiopie v minulých dnech zaznamenala rychlý růst počtu případů covidu-19, celkem má přes 54.000 nakažených a 846 mrtvých.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Miroslav Vinkler
3.9.2020 17:08Další důkaz o lidské chamtivosti na úkor přírody s vidinou skupinového materiálního zisku . Vůbec není vyloučen regionální vojenský konflikt s následnou masovou migrací do Evropy.
Pavel Hanzl
3.9.2020 18:59 Reaguje na Miroslav VinklerJak to, že tyhle národy se nejsou schopny na ničem domluvit? Všichni nadávají na Američany a všichni počítají s jejich pomocí.
Řeka Colorado v Kalifornii prakticky nedoteče do moře, protože si vodu lidé rozeberou cestou, ale o nějaké válce na toto téma jsem nikdy neslyšel.
Ale Evropa je dnes tak zabetonovaná, že tam neproklouzne ani myš.
Etiopie má taky skoro ideální podmínky pro využívání fve.
Viktor Šedivý
3.9.2020 21:11 Reaguje na Pavel Hanzl-
(Neboli praktická ukázka, k čemu jsou OZE - Etiopie sice riskuje válku, stále je to ale pro ně schůdnější postup, než blbnutí s fotovoltaikou.)
Pavel Hanzl
3.9.2020 21:34 Reaguje na Viktor ŠedivýTé Etiopii jde primárně o vodu, proto se Egypt tak brání.
Elektřina tam nebude priorita, zvláště když nemají přenosovou soustavu. Fve zrovna tam je daleko výhodnější.
Jan Šimůnek
4.9.2020 08:51 Reaguje na Pavel HanzlA konflikt je zcela jistě akcentován antagonismem křesťanství (Etiopie) a islámu (Egypt), zčásti asi i historickými souvislostmi (část obyvatel Etiopie jsou potomci stavitelů pyramid, kteří tam ustoupili před islámskou invazí).