https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-dostat-oxid-uhlicity-z-atmosfery-zacneme-praskovat-pole-kamennou-drti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak dostat oxid uhličitý z atmosféry? Začněme práškovat pole kamennou drtí

16.7.2020 09:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Je to přirozený, přírodní geologický proces, urychlený technickým provedením,“ říká Beerling.
„Je to přirozený, přírodní geologický proces, urychlený technickým provedením,“ říká Beerling.
Foto | Patrick Hoesly / Flickr.com
Problém je jasný: oxid uhličitý hromadící se v atmosféře. Může být podobně jasné i řešení takového problému? Tým Davida J. Beerlinga z univerzity v Sheffieldu předpokládá, že ano. S vyvázáním atmosférického uhlíku by prý mohla výrazně pomoci upravená technologie ERW. Tedy obohacení zemědělsky obdělávané půdy o poprašek kamenné drtě, křemičitanového prachu. Studii popisující výhody tohoto alternativního přístupu zveřejnil žurnál Nature.
 

Nejprve trocha nezbytných zkratek. Spolu s tím, jak se rozvíjí strategie boje proti klimatickým změnám, narůstá význam tzv. CDR přístupů. Tedy Carbon Dioxide Removal, oxid uhličitý odstraňujících metod. Některé mají podobu ryze technickou, například DAC (Direct Air Capture, přímé odstraňování s pomocí obřích praček vzduchu), jiné sází na přírodní postupy. Třeba fixování atmosférického uhlíku v biomase vysazených stromů. Tým z Sheffiledu se pak soustředil na kombinaci přírodně-technického postupu, metodou nazvanou ERW. Enhanced silicate rock weathering, kterou můžeme volně popsat jako práškování zemědělské půdy prachovou drtí. K čemu by to mělo být dobré?

Rozprášený substrát, bohatý na křemičitany (velmi pravděpodobně pak čedičová drť, ale možné je i zužitkování betonu či odpadů z demolic) by na sebe během degradace navázal skleníkové plyny, a vytvořil uhličitany. Oxid uhličitý z atmosféry by díky tomu v řádu měsíců přešel do půdního rezervoáru. Škodní by na tom nebyli zemědělci, protože by se touto cestou zlepšily produkční vlastnosti půdy. A pozitivní vliv by pocítily i oceány, které by nakonec byly vystaveny menší acidifikaci. Jak efektivní tato metoda je? Podle Beerlinga má slušný potenciál k tomu, aby dostala každoročně z atmosféry kolem 2 miliard tun CO2. Což je v současnosti více než slušné skóre.

Práškování je už rutina, ERW by ale pomáhalo všem

Výhody této metody plynou z několika faktů: globálního rozšíření zemědělské praxe a toho, že největší znečišťovatelé atmosféry (Čína, Indie, USA) mají k uplatnění ERW optimální klimatické podmínky. A také největší zásoby onoho drceného substrátu, který je zatím bez většího užitku odkládán stranou jako vedlejší produkt průmyslové těžby. Práškování polí přitom není novinkou, například vápnění půdy je už dlouhou běžnou součástí zemědělské praxe. Metoda ERW by jen doplnila arzenál zemědělců, zhodnocovala by odpadní surovinu, zlepšovala výnos z hektaru a přitom razantně pomáhala s lapáním CO2 z atmosféry. Jsou tu ještě dva podstatné bonusy: ERW přístup nabízí řešení s velmi rychlým efektem. A když by ony uhličitany byly nakonec vymyty splachem až do oceánů, stal by se z nich vápenec. Který by snižoval okyselení oceánů a zároveň se stal trvalým úložištěm uhlíku.

„Je to přirozený, přírodní geologický proces, urychlený technickým provedením,“ říká Beerling. Na kolik by to přišlo? Záleží na dostupnosti technologie a zásobách materiálu a ceně práce. V Indii touto cestou vyvážete tunu CO2 z atmosféry za 80 dolarů, v USA za 160. „Pořád se ale pohybujeme v rozptylu 100-150 dolarů za tunu CO2, který Světová banka vytkla ve svých předpovědích jako přiměřenou hodnotu pro odstraňování oxidu uhličitého, pokud hodláme zvrátit negativní klimatické scénáře a naplnit Pařížskou úmluvu.“ Metoda ERW, která současně zkvalitňuje zemědělskou produkci, by mohla dlouhodobě fungovat, bez ohledu na další klimatické cíle nebo energetické politiky národních států. „Je to asi to nejlepší možné řešení z hlediska rychlosti i plošné efektivity, které momentálně máme k dispozici,“ uzavírá Beerling.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (64)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JD

Jiří Daneš

16.7.2020 11:17
Panenko skákavá, ví autor něco o anorganických sloučeninách uhlíku? Asi ne, jinak by nemohl napsat takovou blbost : " A když by ony uhličitany byly nakonec vymyty splachem až do oceánů, stal by se z nich vápenec. Který by snižoval okyselení oceánů a zároveň se stal trvalým úložištěm uhlíku."
Vápenec je uhličitan vápenatý, který při styku s kyselinami i velmi zředěnými reaguje za vzniku soli příslušné kyseliny a kysličníku uhličitého, tedy toho CO2, který byl předtím nákladně ze vzduchu odstraněn. Protože CO2 se ve vodě při atmosférickém tlaku rozpouští v malm množství a tvoří právě tu kyselost mořské vody, nemůže nemůže přidaný vápenec kyselost moří snižovat.
Vápenec je trvalým úložištěm uhlíku jen v tom případě, že není smáčen třeba kyselým děštěm (obsahuje velmi zředěnou kyselinu dusičnou), který uvolňuje z vápence (CaCO3) CO2 za vzniku dusičnanu vápenatého. Je tom popsáno v učebnicích chemie pro vyšší stupeň základních škol.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.7.2020 15:28 Reaguje na Jiří Daneš
Lenže morská voda je pomerne silne zásaditá a súčasná koncetrácia CO2 na tom nič nemení. Rozpustený vápenec vo vode vytvára tvz. tvrdosť vody a tá ovplyvňuje pH vody pri určitom množstve pohlteného CO2. Tento vzťah vyjadruje Tillmanova tabuľka a využíva sa pri výpočte množstva CO2 pri hnojení dodatočným CO2 v sladkovodných akváriách. Pri hnojení rastlín v akváriu sa používajú 20 až 50 násobné koncetrácie CO2 oproti prirodzenej koncetrácii. Sladkovodné rastliny majú radi pH mierne kyslé tak okolo 6.5 a voda má byť mäkká práve kvôli dostupnosti CO2.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

24.7.2020 07:50 Reaguje na Vladimir Mertan
pH mořské vody se uvádí 8,1. Nevím, zda je možné tvrdit, že je „pomerne silne zásaditá".
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

24.7.2020 19:29 Reaguje na Galipoli Petr
Myslím si, že je možné tvrdiť že je pomerne silne zásaditá. V rámci prírodných vôd, je PH 8.1 pomerne silne zásadité. Napríklad Tillmanova tabuľka, ktorá slúži na výpočet množstva CO2 do vody pri hnojení CO2 v akváriu ani s takým PH nepočíta. Sladké vody- rieky a jazerá majú PH skôr mierne kyslé.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.7.2020 17:02 Reaguje na Jiří Daneš
"Všichni jsou pitomci, jenom já jsem letadlo".
Já miluji místní lidové vědátory, kteří jakoukoliv vědeckou a v Nature publikovanou teorii shodí pomocí znalostí z devítiletky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.7.2020 17:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Já jsem tu chemii, na rozdíl od Vás, na VŠChT vystudoval s červeným diplomem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.7.2020 17:37 Reaguje na Jiří Daneš
A už vám něco v Nature otiskli?
"Je tom popsáno v učebnicích chemie pro vyšší stupeň základních škol".
Že by to na universitě v Sheffildu neznali? Tolik sexu naráz?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.7.2020 17:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Mořská voda, je podle autora článkukyselá. No je tak kyselá, až je zásaditá (pH větší než 8,0 /cca 8,4, podle místa odběru/).
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.7.2020 08:56 Reaguje na Jiří Daneš
Já tam nikde tvrzení, že mořská voda JE kyselá, nemůžu najít... Skutečnost je taková, že se mořská voda stává kyselejší, než byla dřív = je relativně kyselá. A z toho se pak odvozují i ty ekologické dopady.
Jinak, možná by bylo dobré si zopáknout karbonát-bikarbonátovou rovnováhu ve vodách :).
Odpovědět
va

vaber

17.7.2020 09:04 Reaguje na Jindřich Duras
říká se že je kyselá a proto prý hynou korálové útesy
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.7.2020 09:09 Reaguje na vaber
Ve skutečnosti není, jen další lež ekologů.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

24.7.2020 07:53 Reaguje na Jindřich Duras
Karbonátový systém zabraňuje výkyvům na obě strany, takže pH je udržováno na hodnotě 8,1 (zdroj: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/12-1-chemicke-vlastnosti.html)
Odpovědět
ig

16.7.2020 12:36
Pamatuju se ještě na dobu, kdy nehrozilo globální oteplení, ale nástup doby ledové. To se zase navrhovalo posypat Antarktidu uhelným prachem, aby odrážela méně tepla :-) Je vidět, že blbost kvete stále, jen kulisy se lehce mění podle aktuální módy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

16.7.2020 17:04 Reaguje na
Já vím, tohle je nad možností chápání nejen vaše, ale i pana Šimůnka.
Odpovědět
ig

16.7.2020 17:30 Reaguje na Pavel Hanzl
Jak miluji místní lidové komentátory, kteří jsou schopní jakoukoliv vědeckou a ve Science publikovanou (S. I. Rasool, S. H. Schneider: Atmospheric Carbon Dioxide and Aerosols, 1971) teorii shodit jen pomocí aktuálně módních dojmů a pocitů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.7.2020 09:18 Reaguje na
To je přece úplně něco jiného. Ta teorie měla svoje racionální jádro, tenkrát se skutečně globálně ochlazovalo a teorie o "nukleární zimě" byly zcela správné.
Vývoj ale šel jiným směrem a já se je obávám, že tyhle metody se můžou zase oživit až se nám začne připalovat krupon.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.7.2020 09:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Nebyly. Sagan (autor této hypotézy) se na smrtelné posteli přiznal, že dopad jaderné války na klima jeho tým z důvodů "odvrácení jaderné katastrofy" výrazně nadhodnotil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2020 10:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Nejede přece o jednoho autora, v té době se skutečně globálně minimálně ochlazovalo a teorie, že kouř z uhelných elektráren způsobí ochlazení planety, byla přece naprosto správná. A taky omezením kouřů všeho typu se začalo zase globálně oteplovat, protože produkce CO2 stále roste.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.7.2020 18:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne, "jaderná zima" předpokládala silné ochlazení klimatu v souvislosti s následky jaderné války.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2020 20:30 Reaguje na Jan Šimůnek
A jak to mělo fungovat?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.7.2020 06:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Je charakteristické, že osoba, vyjadřující se vehementně ke klimatu, toto nezná.

Mělo to uvolnit "antiskleníkové" plyny (např. oxidy síry), spoustu prachu a aerosolů, a tím zamezit dopadu slunečního záření na zemský povrch.

Podrobnosti se najdou na Wikipedii a podobných zdrojích.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.7.2020 08:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Vždyť to píšu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.7.2020 13:05
Uvažování to je v podstatě správné. Ve vyvřelých horninách, hlavně v těch bazických, je v křemičitanech vázáno poměrně velké množství kovů, které po rozkladu těch křemičitanů vlhkostí a vzduchem vázají oxid uhličitý z ovzduší za vzniku uhličitanů. Vlastně to je opačný proces k tomu, jaký probíhá v zemské kůře, která je pohyby zemských desek občas vtlačována do podzemí a tam vystavována velmi vysokým teplotám. Uhličitany kovů, které jsou v těch horninách uloženy, se vysokou teplotou taví a rozkládají na oxid uhličitý, který se tlačí nahoru a uniká puklinami, výrony, sopkami společně s lávou atd a na oxidy kovů, které reagují s roztaveným křemenem a korundem za vzniku komplexních křemičitanů a hlinitokřemičitanů, vytvářejících po vyvržení ven a ztuhnutí magmatické horniny.
Akorát to vidím tak, že existuje jen velmi málo nerostných surovin, při jejich těžbě vzniká dostatečně jemně rozemletá hornina coby vedlejší produkt - hlušina, která současně není nějakým způsobem toxická, takže se dá rozhazovat na ty pole.
Budiž, ale pokud by se spočítalo a ověřilo zkouškami, že toto má smysl, daly by se určitě najít další nerostné suroviny, jejichž technologie těžby by se dala upravit tak, že ta jemnozrnná hlušina by byla netoxická. Namátkou by docela určitě šlo účinně neutralizovat kyanidy z hlušiny po kyanidové těžbě zlata.
Otázka je, jestli tyto procesy globálně produkují tak velké množství jemně mleté horniny, aby to stálo za to.
Pokud ne, muselo by se přistoupit k jemnému rozemílání vhodných "obyčejných" vyvřelých hornin, ideálně těch bazických, přímo pro účely zachycování CO2 z ovzduší. A tam je otázka, na kolik by takové jemné rozemletí třeba tuny nebo kubíku žuly, odhadem na zrna o velikosti menších desetin milimetru, vyšlo energeticky a finančně.
Odpovědět
LB

Lukas B.

16.7.2020 13:41 Reaguje na Radim Polášek
drcený čedič, komerční frakce 0-2 stojí něco přes dvě stovky za tunu franko lom. to je ovšem výrobek docela vedlejší, vznikající při výrobě hrubého drceného kameniva. byl-li by požadavek na zrno menší než 0,063mm (po betonářsku "odplavitelné částice), musel by se kámen prohnat třeba kulovým mlýnem (jako se mele cement nebo vápenec).
Odpovědět
va

vaber

17.7.2020 08:58 Reaguje na Radim Polášek
ne jen finančně ale také kolik se při takovém procesu uvolní CO2
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

24.7.2020 07:57 Reaguje na Radim Polášek
Technická poznámka ... likvidaci kyanidů z hlušiny po kyanidové těžbě zlata je jednodušší provádět oxidací v alkalickém prostředí, kdy se z kyanidů stanou uhličitany. Zato odstranění těžkých kovů doprovázejících zlato v rudě... to je poněkud „jiná liga".
Odpovědět

Jan Šimůnek

16.7.2020 13:06
Zcela reálně: Řada hornin, ale i dalších materiálů, které zmiňuje článek, obsahuje těžké kovy, které by se z nich poměrně rychle uvolnily ven. On je dost rozdíl, když se určité množství třeba rtuti nebo arsenu uvolní z horniny pozvolným zvětráváním v průběhu sta let, nebo i více a přírodní procesy to zvládnou dílem vázat do neškodných sloučenin, dílem odplavit do moře, a tím, když se to samé množství těchto látek uvolní během jednoho roku.
Mohli bychom snadno přijít ke kontaminovaným polím, na nichž by se celá desetiletí nedaly pěstovat potraviny a krmiva, jen technické plodiny. Kdybych byl příznivec konspiračních teorií, tak bych to prohlásil za důvod prosazování tohoto pochybného nesmyslu.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.7.2020 09:02 Reaguje na Jan Šimůnek
Podmínky pro aplikaci látek na půdy jsou zrovna pro obsah kovů velmi přísné, to bych se hned předběžně nestrašil :).
Jinak naše půdy jsou místy kontaminovány hlavně vzdušným spadem z tepelných elektráren a tak podobně, tedy procesy spalování uhlí. Po odprášení spalin se vzrůst kontaminace zpomalil, ale řada kovů (rtuť třeba) se stále vesele ukládá, protože při spalování vytěká.
Odpovědět
va

vaber

17.7.2020 09:11 Reaguje na Jindřich Duras
tak v uhlí je rtuť a to znamená že rostlinám se v pralesích se rtutí dařilo tak jako dnes nikde na světě a tyto pralesy měly stabilní klima statisíce let nebo i miliony a to je také pro dnešní dobu něco nepředstavitelného
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.7.2020 21:10 Reaguje na vaber
1. Anorganické látky se při procesu zuhelnatění mnohonásobně koncentrují.
2. Rtuť se mohla dostat do slojí dodatečně a navázat se na uhlík
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

16.7.2020 13:32
"docela určitě šlo účinně neutralizovat kyanidy z hlušiny po kyanidové těžbě zlata." kyanidy se samy a přirozeně rozkládají na uhličitan draselný. Takže stačí je skladovat nějakou dobu a je z nich potaš. J.L. end
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

16.7.2020 14:00
Krásný příklad kam vede lidská zaslepenost. Poručíme dešti, větru. To už tady jednou bylo.
Dovolím si upozornit, že během sta let se povedlo homo sapiens zmrzačit rodnou Zemi.
Správným řešením by bylo snížení populace na udržitelných 3-4 mld. lidí a přirozená obnova životního prostředí.
K čemuž však nedojde, protože by se nevydělalo , HDP by pokleslo apod.
Pokud to bude pokračovat stejným tempem , přijdeme ke kolapsu během několika desítek let.
A pak se uvidí.
Odpovědět
TK

Tomas K

16.7.2020 16:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Přesně to se bohužel stane a není z toho cesty ven. Lidstvo by muselo zcela zásadně změnit své chování. 2050 je limit v dobrém odhadu. Vyšší úrovně CO2 a teploty nás sice primárně nezabijou (to by hrozilo až o hodně později), ale stále narůstající množství cizorodých/umělých látek v prostředí, které živé organismy nedokážou zpracovat a poškozují je. Dále syntetické mikroby (covid byla jen malá ochutnávka) a různé kataklyzmatické události vyplývající z přelidnění, bankroty států, chaos, jaderné konflikty atd.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

16.7.2020 17:55 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, ono to nějak dopadne.
Odpovědět
va

vaber

17.7.2020 09:01 Reaguje na Miroslav Vinkler
na světové výstavě r.1896 se slavila miliarda lidí na planetě a to je rozumné množství lidí
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

17.7.2020 09:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Demografové vidí jako zlom rok 2050, kdy by se z maxima 10 mld lidí mělo začít pomalu ubírat. Ale jaká bude realita, se uvidí...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

16.7.2020 15:15
Paráda, a tú horninu pomelieme ručne, aby sme náhodou nevyprodukovali nejaký nadbytočný CO2. Samozrejme musíme mlieť pomaly, aby sme sa veľmi nezadýchali a predsa nejaký nadbytočný kysličník vydýchali. Rozvážať budeme na fúrikoch a zakopeme motykami.
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

16.7.2020 18:19
"Problém je jasný" - hlavně obchodníkům s emisemi, kteří na tom vydělávají miliardy. Těm ostatním už začíná být jasné, že tyto parazity nemá smysl podporovat, protože pro klima to nemá žádný efekt. Stačí se podívat na graf globálních emisí, jak neustále roste, tedy velká většina zemí je už prohlédla :
https://www.icos-cp.eu/sites/default/files/2019-12/s09_FossilFuel_and_Cement_emissions_1959.png
Odpovědět
MM

Milan Milan

16.7.2020 21:44
My se opravdu chceme nechat zničit? Idiotské eperimenty s přírodou a životním prostředím snad neberou konce.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

17.7.2020 07:46
Já jsem toho názoru, že řešit se má vždy příčina a ne jen vymýšlet i sebesofistikovanější žehlení následků.... řešení příčin je i ekonomicky vždy mnohem výhodnější.....

Lidstvo by si mělo konečně začít přiznávat, že smělými kroky kráčíme do pekla a že jednodušší je do něj nekráčet, než se cestou vybavovat sofistikovanými ochrannými pomůckami proti popálení ohněm pekelným...

Ale my opravdu čelíme hlavně krizi hodnot a pořád jde drtivé většině světa jen o peníze a to ještě krátkozrace, protože pokud nezměníme náš přístup, tak stejně ani žádná činnost nebude rentabilní.....
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2020 09:21 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zeměkoule se dostává na hranu stability a varovných projevů je více. Hlavní je stále se zrychlující oteplování a na ně navazující kolabující ekosystémy, ale i třeba razantní úbytek hmyzu, možná způsobený mikrovlnným zářením komunikačních sítí.
Vývoj jde samospádem ke gigantickém kolapsu, je nějaká možnost to ještě zvrátit?
Hlavní příčinou těchto změn je lidská expanze a stálý růst HDP, tj. veškerých materiálních předmětů, které se ovšem velmi rychle stávají odpadem.
Takto je ovšem naprogramovaná naše civilizace, která ovládla už celý svět, může se chovat nějak jinak?
Zablokování růstu znamená úpadek a není možno ho nějak nadiktovat, zkušenosti z plánované ekonomiky a sociálního inženýrství jsou velmi negativní.
Řešením by bylo celý růst nasměrovat jiným směrem. Ne k extenzivnímu, ale intenzivnímu systému, ne k expanzi navenek, ale dovnitř.
Nepotřebujeme více věcí, které se za chvíli vyhodí, ale méně a kvalitních. Nepotřebujeme přetahovat materiál i výrobky několikrát přes celou planetu, ale stačí je vyrábět doma a dovážet jen nezbytnosti.
Nepotřebujeme expandovat do krajiny ani zvyšovat spotřebu vody, energie, jen na to, abychom vytvářeli další a další odpad.
Další vývoj by se měl ubírat směrem, který bude limitován přírodou, jejími potřebami, tj. ekologií. Prostě hlavní sílu lidského vědění i pracovitosti napřít směrem k záchraně planety.
O tom musí být ale přesvědčena rozhodující většina obyvatel.
Jak toho lze ale dosáhnout?
Tuhle sílu má pouze náboženství, jen ono může člověku určit vyšší cíl a dát význam jeho životu. Bez totality a starých demagogií, s racionální svobodnou kritikou, ale s jasným a dobře argumentovaným cílem.
Prostě se duchovně vrátit zpět, kde veškeré lidské konání muselo být v souladem s Vůlí Boží, dnes Přírody.
Některá náboženství to už v programu mají (buddhismus), ostatní by neměly mít problém to začlenit do učení o Vůli Boží.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.7.2020 18:40 Reaguje na Pavel Hanzl
Jenže "nasměrování jiným směrem" není nic jiného než sociální inženýrství a plánovaná ekonomika. Tedy to, s čím máme výlučně negativní zkušenosti.

"Tuto sílu má pouze náboženství". Ano, politická ekologie v podstatě náboženství je, včetně oteplismu. Zcela iracionální blábolení s těžkými vnitřními rozpory (silná propagace toho, co znečišťování životního prostředí a produkci CO2 zvyšuje a naopak boj proti tomu, co životní prostředí neznečišťuje a má nulové emise CO2. A neschopnost zastánců tyto nesmysly korigovat na bázi faktů.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.7.2020 08:20 Reaguje na Jan Šimůnek
Jako vždycky naopak. Víra v boží existenci je úplně stejná, jako víra v jeho neexistenci.
Právě vědecké racio jednoznačně stojí za problémem CO2, ovšem ropáci jsou v zajetí chimérické víry, velmi dobře jim podstrčené ropnou lobby.
Odpovědět
va

vaber

17.7.2020 08:56
nedávno jsem slyšel že člově uvolní 35miliard CO2 ročně do atmosféry , výše uvedeným způsobem by se prý mohlo odstranit 2miliardy ,což je jen mírné zpomalení nárůstu a o reálných možnostech této metody pochybuji jak p. Daneš, každou teorii musí dokázat praxe
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.7.2020 09:22 Reaguje na vaber
Jistě. Proto je klíčem omezení emisí CO2 což je právě na Ekolistu (i jinde u nás) nejvíce kritizováno.
Ale za rok 2019 emise nestouply vůbec. Čína sice velmi silně emise zvyšuje, ale USA a Evropa je zase stahují.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.7.2020 21:08 Reaguje na vaber
Významným průkopníkem v tomto směru byl Pol Pot, za jehož diktatury bylo usmrceno několik milionů Kambodžanů. Praktický ekolog a absolvent Sorbonny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2020 06:54 Reaguje na Jan Šimůnek
Jistě, soudruh komunista, stejně jak další největší masoví vrazi svétových dějin Mao-ce-tung a Džugašvili zvaný Stalin.
Odpovědět
va

vaber

18.7.2020 08:51 Reaguje na Pavel Hanzl
ignorujete likvidaci milionů indiánů v Severní a Jižní Americe a miliony otroků z Afriky proti tomu byl Stalin beránek,
připomínat tyto genocidy je politicky nevhodné,že ano
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2020 09:15 Reaguje na vaber
Genocida Indiánů Severní Ameriky se nikdy nekonala, před příchodu Evrapanů tam žilo naprosté minimum lidí a násilností bylo taky minimum, spíš je decimovaly nemoci, na které nemají obranné látky.
Horší byly otrokářské importy černochů, ale ty nebyly v takovém rozsahu a hlavně nebyly genocidní. Důkazem je, že když měli všichni možnost se vrátit do Afriky, zůstali v USA.
Něco jako umělý hladomor na Ukrajině ve 30. letech 20. století je zcela ojedinělý jev v celé historii lidstva. Navíc proti vlastním lidem, prostě děs.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.7.2020 09:35 Reaguje na Pavel Hanzl
Naopak, genocida indiánů v Severní Americe se konala a byla velmi důkladná. Ze zemědělských populací, žijících na vychodě dnešních USA a Kanady nezbyl nikdo, ani míšenci s bělochy (takže není možné např. ani zjistit, jestli se u nich vyskytovaly nějaké geny od Vikingů). Přežila část zemědělců na hranici s Mexikem (protože původně Mexiko sahalo výrazně severněji a USA ho dobyly až v době, kdy už si pod vlivem mezinárodního tlaku nemohly jejich zgenocidování dovolit) a část prérijních indiánů (kteří ovšem existovali až někdy od přelomu 16. a 17. století, do té doby byly prérie pusté).

Prodej černochů do otroctví zajišťovali černoši sami (angažovala se v tom silně i rodina B. Obamy ze strany jeho otce). Při "lovu" otroků byly skutečně důsledně vyvražďovány celé vesnice, od nemluvňat po starce a ponecháni na živu jen ti, co měli cenu na trhu s otroky. Je ovšem nutno konstatovat, že stejný nebo ještě větší proud otroků směřoval z Afriky na východ, do islámských zemí (a to ještě ve 20. století), a v některých z těchto těchto zemí jsou jejich potomci otroky dodnes.
Odpovědět
PJ

Petr Jílek

18.7.2020 12:17 Reaguje na Jan Šimůnek
Nějaký odkaz na Obamova tatínka - otrokáře by nebyl?
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.7.2020 18:41 Reaguje na Petr Jílek
Prošlo to naším tiskem v době, kdy to bylo aktuální (jeho první zvolení).
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.7.2020 09:20 Reaguje na vaber
Indiáni v jižní a střední Americe nebyli vyvražděni, ale asimilováni. Navíc řada těchto populací má pozitivní demografický růst. Pouze z větší části přišli o svou kulturu, ale i také o možnosti se vybíjet ve vzájemných válkách. Cortéz měl k ruce desetitisíce nadšených indiánských bojovníků, kteří šli raději s ním, než aby skončili s vyřízlým srdcem v některém z aztéckých chrámů. Pizarro zase přišel do země zmítané občanskou válkou, v níž navíc většina obyvatel smrtelně nenáviděla vládnoucí Inky. A protože s sebou nemohli Španělé dovézt dostatek žen, ženili se s domorodkami (a šlo to až tak daleko, že automaticky uznávali indiánské šlechtické tituly - což třeba nedělali Normané v dobyté Anglii).

Genocidu indiánů prováděli pouze Britové, kteří už byli natolik technicky na výši, že dokázali do kolonií odvozit celé rodiny.
Odpovědět
va

vaber

19.7.2020 08:20 Reaguje na Jan Šimůnek
v Jižní Americe zmizelo 90% původní populace ,ale svedlo se to na neštovice
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.7.2020 12:20 Reaguje na vaber
Nebylo to 90 %, ale hodně (vymřela např. zemědělská civilizace v Amazonii). Nicméně z Ameriky byla do Evropy zavlečena syfilida a uvádí se rovněž, že počet zemřelých Evropanů na užívání tabáku vysoce překračuje počet obětí kolonializace obou Amerik.
Odpovědět
va

vaber

18.7.2020 09:08 Reaguje na Jan Šimůnek
výše jsem psal o miliardách tun CO2 a ne o lidech,
to ale nemění nic na tom, že počet lidí na planetě je neúnosný a bez podstatného snížení počru lidí jsou ekologické problémy neřešitelné, metoda ke snížení počtu lidí je, zrušit veškerou podporu přispívající ke zvyšování populace ,jak pro státy tak i pro rodiny a osvěta. Chápu že je to politicky a ekonomicky nepřijatelné když ekonomický růst se dosahuje růstem populace.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2020 09:28 Reaguje na vaber
Možná by bylo schůdné podmínit jakoukoliv pomoc zemím, kde se nejvíce množí pulace, prostě funkčním zablokováním množení obyvatel.
Ať si to každá země zařídí dle svého. Rozšířením antikoncepce, vzděláváním ženských, nebo třeba sterilizací po třetím porodu atd. atd. Čína měla systém jednoho dítěte, prostě dle vůle každé země.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.7.2020 09:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Krásné a zcela správné. Ale dovedete si představit ten jekot obránců lidských práv? To jsou právě ti největší škůdci.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

18.7.2020 10:14 Reaguje na Jan Šimůnek
Nějaký jekot je slyšet vždycky, ale to by problém nebyl.
Daleko větší problém je ve změně myšlení i kulturních návyků v zemích, kde je normální, aby ženská měla 8 dětí a pokud je nemá, je považována za méněcennou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.7.2020 18:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Opravdu stačí dát těm ženám vzdělání a zajistit jim +- rovnoprávnost a dostupnost antikoncepce. Výsledek se během jedné generace dostaví sám.
Problémem je především islám, který to chápe (a v podstatě správně) jako útok na svou podstatu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.7.2020 08:21 Reaguje na Jan Šimůnek
Proto je taky ruským spojencem v podstatě už jen islám.
Odpovědět

Jan Šimůnek

20.7.2020 12:01 Reaguje na Pavel Hanzl
Ne tak úplně, viz situace v Sýrii, kde Rusko podpořilo boj proti radikálním islamistům. A střetlo se přitom i s Tureckem.

Islám je spíš spojencem neomarxistů ze Západní Evropy a USA (včetně hnutí "Black Lives Matter").
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.7.2020 22:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Ty Rusko taky podporuje, jako Libyjské a Palestinské teroristy v 70 letech..
Odpovědět
Karel Nakobyl

Karel Nakobyl

18.7.2020 14:49
Diskuze pěkná, skoro až odborná. Se závěry je ale nutné ještě počkat na názor světového odborníka jménem Greta Tintin Eleonora Ernman Thunberg
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist