Na rekultivované skládce Třineckých železáren pečují o včely

Hutní společnost Třinecké železárny (TŽ) změnila bývalou skládku odpadu v blízkosti svého areálu na travnatou plochu s různými druhy rostlin a nově i se dvěma úly pro včely. Rekultivovaná skládka o rozloze necelých 14 hektarů má přispět ke zlepšení životního prostředí v regionu.

K podpoře biodiverzity v okolí železáren se firma zavázala v dobrovolné dohodě, kterou uzavřela v roce 2014 s ministerstvem životního prostředí a Moravskoslezským krajem. "Včely jsou příkladem toho, jak je v přírodě vše propojené, a že je potřeba ji chránit. Rozhodli jsme se proto dva včelí úly instalovat na zrekultivované části skládky, která se po letech znovu proměnila v krásný přírodní prostor," uvedl výrobní ředitel Třineckých železáren Česlav Marek.

Kromě úlů se v místě vyskytuje ještě čmelákovník, ježkovník a uprostřed zahrady ředitelství, přímo v areálu železáren, také další úl.

Skládka vznikla v roce 1981. Svážel se na ni především stavební, průmyslový a zčásti i komunální odpad z Třince. Přibližně čtvrtina skládky byla zrekultivována už v roce 1990. Od té doby se ve druhé části skládky, velikostí přesahující 11 hektarů, začaly ukládat pouze inertní odpady. To jsou například cihly, nerecyklovatelné sklo nebo beton. Jsou to odpady, které nepodléhají biologickému rozkladu a nejsou nebezpečné.

Ukládání odpadů bylo i na této části ukončeno a plocha byla rekultivována. V roce 2015 využily TŽ pro technické zabezpečení skládky 185 000 tun zeminy z výkopových prací při stavbě třinecké Werk arény. S pomocí zeminy se skládka dotvarovala. "Loni jsme ji oseli trávou, v jednom z úseků jsme vytvořili květnatou louku s 28 druhy bylin a druhou oseli fialově kvetoucí svazenkou vratičolistou, která je díky svému nektaru s vysokým obsahem cukrů ideální potravou pro včely, které přišly na řadu letos," řekl vedoucí odboru životního prostředí firmy Radim Klimša.

V provozu je stále úsek o rozloze dvou hektarů. I na něj se ukládá inertní odpad. Po zaplnění bude rovněž upraven a skládka se uzavře. Celkové náklady na dosud provedenou rekultivaci přesáhly sedm milionů korun.

---

reklama

---