https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/spotreba-pripravku-na-ochranu-rostlin-loni-klesla-o-1-7-pct
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Spotřeba přípravků na ochranu rostlin loni klesla o 1,7 procenta

2.7.2020 01:08 | PRAHA (ČTK)
Tuzemský prodej přípravků na ochranu rostlin patří ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi k nižším. Ilustrační obrázek
Tuzemský prodej přípravků na ochranu rostlin patří ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi k nižším. Ilustrační obrázek
Spotřeba přípravků na ochranu rostlin, jako jsou pesticidy, loni klesla o 1,7 procenta na 11,5 milionu kilogramů. V posledních letech se stále snižuje, předloni byl pokles o 8,8 procenta. Větší propad je meziročně patrný u skupin herbicidů a desikantů, jehož důvodem je především pokles spotřeby přípravků s obsahem glyfosátu. Naopak výraznější nárůst je zřejmý u rodenticidů, tedy přípravků k hubení hlodavců, který je zapříčiněn vyšším výskytem hraboše polního. Vyplývá to z dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) a Českého statistického úřadu, která má ČTK k dispozici.
 

V posledních letech podle zjištění ÚKZÚZ se nesnižuje pouze spotřeba přípravků, ale výrazně klesá i jejich uvádění na český trh. Mezi lety 2011 až 2019 kleslo množství prostředků pro ochranu rostlin uvedených na trh o 27 procent. Spotřeba za stejné období se propadla o 22 procent.

Rozdíl v údajích je podle ÚKZÚZ ovlivněn zejména tím, že ne všechny přípravky uvedené na tuzemský trh se prodají a použijí na zemědělských plodinách na území ČR. Navíc na rozdíl od statistiky spotřeby, ve které se sledují přípravky i pomocné prostředky na ochranu rostlin, statistika uvádění na trh hlídá pouze účinné látky přípravků na ochranu rostlin. Dalším faktorem změn ve spotřebách je vývoj sortimentu přípravků a účinných látek na trhu a také výskyt nových škodlivých organismů v ČR, proti kterým se dosud nemuselo zasahovat.

Tuzemský prodej přípravků na ochranu rostlin patří ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi k nižším. Evropská komise plánuje výrazně snížit používání chemických pesticidů a hnojiv v evropském zemědělství, které by v následujícím desetiletí mělo omezit svůj negativní vliv na klimatické změny. Do roku 2030 se má používat polovina současného objemu prostředků proti škůdcům. Organickému farmaření má v té době patřit až čtvrtina zemědělské půdy. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) je však tato strategie nereálná. Ministerstvo k ní v květnu sepsalo výhrady.

ČR je z hlediska spotřeby přípravků na ochranu rostlin v nejnižší třetině mezi evropskými státy, upozornil již dříve předseda České společnosti rostlinolékařské Vladimír Řehák. Například v Polsku je množství těchto přípravků podle něj násobně vyšší.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KS

Krejcar Stanislav

2.7.2020 07:20
Bez ochrany rostlin a přípravků na hnojení se dnešní lidská společnost neobejde. Otázkou je jak se na tomto prostoru podílí nikoli samotný farmář ale naopak výrobce přípravků pro ochranu plodin ??? Jak se chová chemický průmysl v nabídce a vývoji nových ochranných přípravků ?? Pesticidy, rodencidy i herbicidy za poslední desetiletí výrazné změny nenabídly. A farmář musí kupovat to co mu obchodník nabídne. A podle farmářů se řídí i zahrádkáři . Kolik malozemědělců a zahrádkářů se řídí zásadami IP a eco pěstování a chovatelství ??
Odpovědět
JS

Jiří S

2.7.2020 13:27 Reaguje na Krejcar Stanislav
Máte pravdu, účinné látky se vyvíjí složitě a již dlouhá léta se skoro žádná neobjevila, v příštích dvou letech očekáváme náhradu za glyfosát, organofosfát a podobně. Pokud sledujete trochu trendy, tak některé náhrady se již objevily, zatím chybí jen náhrada pro glyfosát, ale vzhledem k tomu, že Bayer ochotně raději zaplatí odškodné, tak předpokládám, že brzy pustí do světa něco nového. Je to možná konspirační teorie, ale já si troufám říci, že za hysterii proti glyfosátu je ve skutečnosti sám Bayer a využívá tímto ochranáře. Glyfosát, jako takový, může dnes vyrábět a prodávat kde kdo a Bayer již na tom nevydělává, pokud právě přijdou s náhradou, budou mít po dobu 15 let patent, který nebude smět nikdo vyrábět, tzn. odškodnění se jim vrátí během chvíle zpět.

Na druhou stranu jsou naopak současné látky zakazovány, což je dle mého uvážení dosti kontraproduktivní ve snižování pesticidů, protože to má za následek zvýšení spotřeby jedné účinné látky (např se může stát, že namísto jednoho organofosfátu jsou tři aplikace pyrethroidu), bohužel. Dle mého je lepší aplikovat jednou nebezpečnější přípravek, než 3x méně nebezpečný, protože takto se dlouhodobě oslabují včelstva a podobně. Další ranou bylo bezhlavé zakázání některých mořidel a to bez důkazního materiálu, to také mělo za následek vyšší používání pesticidů. Je to smutné, protože zelení všude bojují za snížení chemizace a svými zásahy ji naopak zvyšují.
Odpovědět
ZZ

Zdeněk Zobač

3.7.2020 17:51
Vážení tady přesně vidět že píšeme a zveřejňujeme jen to co nám hodí do krámu.
Proč autor neuvede žebříček spotřeb tak jak je ??? Tady nás srovnává s Polskem , které je na tom mimo jiné také velice dobře ale neuvede NAŠE vzory z EU ???? Vede BELGIE s 8kg !!!! na ha, poté jsou postupně Itálie 7,7kg, Španělsko 5,6kg, Francie 5,8kg, Německo 3,4 , dokonce i Rakousko s 3,1 kg. My jsme kdesi na chvostu s necelými 1,74 kg !!!!!! Jinak jen pro zajímavost ještě třeba Japonsko 11kg, nebo USA 7 kg. Ale tak už to u nás chodívá lži, populismus ale hlavně stádo , které cokoliv byť úplnou blbost sežere !!!!!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist