https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/bez-poldru-by-domy-v-kobericich-vyplavila-voda-s-bahnem-rika-starosta-kubny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Bez poldrů by domy v Kobeřicích vyplavila voda s bahnem, říká starosta Kubný

2.7.2020 04:03 | PRAHA (Ekolist.cz)
Poldr zastaví bleskovou povodeň a vodu pouští dál jen pomalu.
Poldr zastaví bleskovou povodeň a vodu pouští dál jen pomalu.
Licence | Volné dílo (public domain)
Ve čtvrtek 18. 6. se lidé v Kobeřicích chodili dívat proti proudu potoka. Ten den silně pršelo. Místní mají v dobré paměti, co dokáže blesková povodeň, když déšť steče z okolních polí rovnou do obce. Tentokrát se ale nešli podívat, jak se plní koryto potoka, ale jak se plní dva čerstvě vybudované poldry. A zatímco jinými obcemi se prohnaly bleskové povodně, kobeřické poldry dolů do vsi žádnou velkou vodu nepustily.
 

Podle slov kobeřického starosty Lukáše Kubného poldry zabránily větším škodám. „Bez nich by bylo vyplaveno mnoho domů vodou s bahnem. Poldry chrání obec tím, že výrazně snižují vodu hladiny v potoce. To se projevuje zejména u tzv. bleskových povodní, kdy voda rychle nastoupá a bere s sebou i bahno z polí,“ říká Kubný. Ale dodává, že pro úplnou ochranu obce by bylo zapotřebí postavit ještě čtyři další poldry.

Poldr je zjednodušeně řečeno nádrž, která je většinu doby prázdná a může sloužit jako zemědělsky obdělávaná půda, většinou jako louka. Nebo jako mokřad. Svou hlavní funkci poldr prokáže až v okamžiku, kdy přijde blesková povodeň. Voda se v něm dočasně nahromadí a zpomalí se její odtok. Z kobeřického poldru voda vytéká trubkou u průměru 20 cm.

Důležité je, aby byl poldr dobře nadimenzován. Podle odhadu kubeřického úřadu vydaly nedávné deště na třicetiletou vodu. Místní poldry jsou navrženy tak, aby dokázaly bezpečně pozdržet vodu stoletou.

Kubeřický poldr. Hotový a připravený.
Kubeřický poldr. Hotový a připravený.
Licence | Volné dílo (public domain)

Možná si řeknete, když tak skvěle pomohly poldry v Kobeřicích, proč je nevybudovat i jinde? Nejlépe hned? Protože postavit suchý poldr nebylo ani v Kobeřicích jen tak. Pokud vhodné pozemky nepatří jednomu majiteli, ideálně obci či státu, trvá roky, než se poprvé kopne do země. A někdy se také prostě stavět nikdy nezačne, protože s tím majitelé pozemků nedají souhlas.

V Kobeřicích nastala právě ta situace, kdy vhodné pozemky nepatřily obci, ale soukromým vlastníkům. Vedení obce se proto rozhodlo, že se poldry vybudují v rámci tzv. komplexních pozemkových úprav. To je státem vedený proces, který má přimět majitele pozemků, aby souhlasili s úpravami pozemků či jejich výměnou za jiné. A to prostě trvá dlouho. V Kobeřicích s tím začali v roce 2008, v roce 2013 byly komplexní pozemkové úpravy schváleny, v roce 2018 se začalo stavět. Dva poldry byly zkolaudovány a předány obci loni v prosinci. Spolu se dvojicí nových polních cest.

„Je to běh na dlouhou trať. Největším problémem jsou majetkoprávní vztahy. Kdyby obec měla potřebné pozemky, tak máme poldry dávno,“ říká starosta Kubný. „A chci poděkovat Státnímu pozemkovému úřadu, který pro nás poldry a komplexní pozemkové úpravy realizoval. Díky pozemkovým úpravám se podařilo pozemky pro stavbu těchto dvou poldrů vyřešit.“

Úplně na počátku se některým místním záměr zbudovat poldry úplně nelíbil. „Často jsem slyšel názory, že hráze jsou zbytečně velké, nebo že se mělo více šetřit zemědělskou půdou, že měly být jinde,“ vyjmenovává Lukáš Kubný. „Ale jak se ukazuje, vše je dnes jinak a tyto názory vymizely. Jsme rádi, že poldry vznikly a že jsou schopny obec ochránit.“


reklama

 
foto - Mach Ondřej Martin
Martin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Klara Salzmann

Klara Salzmann

3.7.2020 08:07
Poldr určitě řešení pro momentální stav krajiny. Ale z dlouhodobého hlediska je to šílený. To opravdu lidem nevadí žít jako v brownfieldu nebo v průmyslovém areálu? Uprostřed kukuřičných a řepkových megalánů, bez polních cest s alejemi ovocných stromů a bez meandrujícich potoků plných raků a ryb?
Naše vize o krajině musi být komplexní. A naše krajina není pouze výrobní areál s přehradami, ale také biotop se zvířaty. Je to nás domov plný fragmentů činnosti našich předků. Technická řešení musi být společná s přírodními a krajinářskými.
Odpovědět
va

vaber

6.7.2020 09:21 Reaguje na Klara Salzmann
viděla jste záplavy jinde ve světě? to i tam je vše způsobeno řepkou a kukuřicí a tím že nemají poldr?
ano jsem pro hezkou krajinu ,ale já považuji za nejkrásnější takovou kde je naprostá divočina ,ale to není pro masňácké turisty
Odpovědět

Jan Škrdla

6.7.2020 22:21 Reaguje na vaber
Je třeba uvědomit, že žijeme v malé, nebo spíše hustě osídlené zemi (myšleno ČR). Nemůžeme si dovolit vyčlenit liduprázdné území pro produkci potravin, rozsáhlé liduprázdné území ponechané přírodě a k tomu území pro bydlení a rekreaci (pokud nechcete výrazně snížit počet obyvatel nebo rekolonizovat země třetího světa). Vše je potřeba rozumně skloubit, a k tomu je potřeba krajinné plánování.
Odpovědět
va

vaber

7.7.2020 08:25 Reaguje na Jan Škrdla
ano je třeba to skloubit , ale jak skloubit takové množství lidí a normálně fungující přírodu ? to prostě nejde ,ale lidé to nechtějí slyšet
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

8.7.2020 12:23 Reaguje na vaber
Nejde o to skloubit lidi a "normálně fungující přírodu", jak píšete, ale aspoň udržitelně fungující krajinu - a to se dá kombinací mnoha opatření.
Ve světě to nebývá sice řepkou, to máte pravdu, ale příčina je přesto tatáž: hospodaření nerespektující místní podmínky. Takových příkladů je spousta.
Odpovědět
JO

Jan Omasta

2.8.2020 19:18 Reaguje na Jindřich Duras
U nás na severní Moravě, v Oderských vrších je vody dost, lesy přitahují vláhu, pole jsou vlká, zkypřená. Aleje podél cest i polních máme vysázené.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.7.2020 17:41
Já spíš vidím poldr jako obětovanou půdu. Hlavně v jádru, nejnižším místě poldru. Jen málokteré roky bude z poldru nějaký zemědělský užitek. Nasadit tam nějaké plodiny se asi neodváží nikdo. Po "použití" poldru tam bude veškerý porost zničen, udušen vodou a zakryt nanesenou půdou a bude trvat tak 2 - 3 roky, než tam poroste třeba jen tráva. A to pouze tehdy, pokud ji tam někdo zaseje, jinak tam hodně let porostou jen bažinaté a vlhkomilné pionýrské rostliny.
Na druhé straně se může jádro poldru stát dnes žádanou mokřinou, kde budou žít vzácní obojživelníci a plazi.
Ale stejně po několikerém "použití" poldru bude třeba v době suchého počasí bezpodmínečně do poldru nasadit bagr a zeminu splavenou z okolních polí vybagrovat pryč , aby se obnovila původní kapacita poldru.
Ale jinak stejně to je pořád lepší než nechávat vodu s bahnem splaveným z polí natéct do vesnice nebo města a na zahrady a do kanálů a vodních toků.
Pokud je v místě spíš úživné podloží, třeba z vyvřelých hornin, může být usazená vybagrovaná půda z poldru kvalitní zemina s vyšším obsahem živin. Dobrá rovnou na intenzívní pěstování třeba zeleniny a ovoce nebo aspoň jako dobrý základní materiál pro výrobu všelijakých pěstebních substrátů.
Odpovědět
SC

Stanislav Chytrý

6.7.2020 12:16 Reaguje na Radim Polášek
Proč by se měl ten poldr za každou cenu zemědělsky využívat? Co tak tam nasázet nějaké stromy, kterým trocha ta vody nevadí. Zabijí se dvě mouchy jednou ránou. Voda se bude mít vylít a díky stromům se nám bude zas o něco lépe dýchat. Navíc taková místa jistě budou vhodná pro různé druhy života. Jinak s tím ostatním souhlasím.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

8.7.2020 12:27 Reaguje na Radim Polášek
Máte pravdu, ta půda pro poldr JE obětovaná. Kouzlo je v tom, že opatření pro lepší fungování krajiny, tedy proti povodni i suchu, je spousta a vzájemně se podporují a musí působit jako celek. Pokud si vyberu jen poldr, musí se udělat veliký, když mu s ničím nepomůžu (svejly, meze, cesty, struktura půdy,...).
Takže čím více opatření nakombinuji, zejména ta, co podporují zadržení vody v ploše půdy (dělení velkých lánů!!!), tím menší mi stačí poldr.
Poldry jsou ale "in", protože umožňují neřešit špatný stav zemědělského hospodaření...
Odpovědět
va

vaber

6.7.2020 09:29
hledám to bahno co zachytil poldr ,ale je prázdný.
Prý ,jinými obcemi se přehnaly povodně co neměly poldr říká starosta a já říkám ,že u nás spadlo při jednom dešti 65mm srážek a žádná povodeň taky nebyla a nemáme poldr.
Když chci něco hlásat vždy se příklad najde.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.7.2020 00:05 Reaguje na vaber
Milý pane i my máme suchý poldr už od roku 1975,navýšený po
povodních v roce 1997 a od té doby se už zde povodně nekonají.
A to prosím nezachycuje pouze vodu z polí,ale i z lesa a taky
zástavby rodinných domků.Ono hlavně závisí na reliéfu krajiny
nad ním a hlavně pod ním.Úzké údolí pod ním nikdy v minulosti
nebylo schopno tyto vody zvládnout a to je prosím historicky
nejdéle osídlená část obce.Proč to lidé kdysi osídlili,se už
nyní nedovíme,ale z dnešního hlediska to nebylo moudré.Už je
ale tomu tak a proto to vyřešení poldrem.To,že u vás se nic
podobného nestalo,buďte rád.Kdo nezažil bahno v domě nebo
alespoň ve sklepě,tak může rozumovat o zbytečnosti těchto
poldrů.Ve vaší "divočině"potřebné nejsou,ale tu bohužel už
"divočina"není cca 1ooo let a návrat k ní je utopií.Budu vás
proto citovat:"Když chci něco hlásat,vždy se přiklad najde."
Vy si žijte bez poldru a jiným ho neupírejte,když jim pomáhá.
Odpovědět
va

vaber

8.7.2020 08:51 Reaguje na Břetislav Machaček
já vám poldr neupírám ,jen jsem chtěl upzornit, že to není všelék ,možná vám poldr pomohl ,možná jste měli štěstí, že žádný intenzivní déšť nebyl
jak jsem již psal když spadne 50mm srážek na 1km2 za dvě hodiny ,naplní voda jen z této plochy rybník 100x100m hluboký 5m a záplavy nic nezastaví když je povodí ještě větší
jen doufám, že každá obec nezačne stavět svůj poldr,aby byla in
Odpovědět
JO

Jan Omasta

2.8.2020 19:08
Polder není ideální řešení. Mnohem lepší jsou meze vedené po vrstevnicích a na straně směrem do kopce se zkypřenou půdou do hloubky 70 cm. Meze oživí druhovou pestrost, která zvyšuje výnosy, takže to není ztracená půda jako v poldru.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist