Europarlament dostal českou petici proti rozšíření polského dolu
"Moc možností už nezbývá a pokud se nevyužije čas několika nejbližších šesti týdnů, tak může polská strana získat licenci od báňského úřadu a tím pádem bude rozšiřovat a težit dál," řekl včera novinářům v Bruselu radní libereckého kraje Jiří Loffelmann. Kraj se podle něho obrátil na unijní orgány jako na poslední instanci poté, co se marně snažil s Polskem situaci dlouhodobě řešit. Přihlásil se například jako účastník povolovacích procesů v Polsku a zároveň podal žalobu proti změně územního plánu, kterou polská Bogatyně loni v květnu umožnila další rozšíření dolu.
Podle právničky Petry Urbanové z kanceláře Frank Bold, která v případu kraj zastupuje, porušuje projekt unijní směrnice o dopadu na životní prostředí či zásoby vody. EK zahájila řízení, v jehož rámci se nyní dotazuje Polska na podrobnosti projektu a vyzvala ho k vyjádření. Komise by v krajním případě mohla Varšavu žalovat u unijního soudu a požádat o vydání předběžného opatření, které by další těžbu znemožnilo.
"Věříme, že už jenom fakt, že komise kauzu sleduje a Polsko je pod drobnohledem, by mohl vést k tomu, že Polsko rozhodnutí (povolující projekt) nevydá," řekla Urbanová, která včera kvůli řízení jednala se zástupci generálního ředitelství EK pro životní prostředí.
Petici se 13.000 podpisů včera od zástupců kraje, dotčených obcí a ekologické organizace Greenpeace převzala místopředsedkyně petičního výboru EP Tatjana Ždanoková, podle níž se bude výbor věcí zabývat příští týden.
"Velmi nás znepokojují podobné případy jako tento, v nichž je porušováno evropské právo," řekla novinárům s tím, že unijní orgány by měly o věci rozhodovat proto, že se týká více zemí.
Německá europoslankyně Anna Cavazziniová upozornila na to, že problémy s pitnou vodou hrozí kvůli dolu také obcím v sousedním Sasku. Další rozšiřování těžby je podle ní navíc v rozporu s klimatickým plánem komise počítajícím s přechodem od uhelných dolů k čistým zdrojům energie. Právě Polsko bude největším příjemcem peněz z nového unijního fondu sloužícího k vyrovnání sociálních dopadů přechodu k ekologickým technologiím.
Hnědouhelný důl v Polsku zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Rozšířit ho plánuje až na 30 kilometrů čtverečních a těžit se Poláci chystají do hloubky až 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Důl se má rozšířit o 14,6 hektaru podél silnice z Žitavy do Bogatyně. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Václav Kain
6.3.2020 08:06Pavel Hanzl
6.3.2020 11:47Má to logiku, protože státní správa je natolik paralyzovaná až neschopná, že by tu věc vůbec do EU neposlala.
Navíc my tam máme slovo absolutní nula, takže by se tam stejně nic nedělo. Kraj má asi šanci daleko vyšší.