Jak správně topit a neplýtvat?

Pobytovou teplotu si každý volí podle vlastního komfortu.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | Astryd_MAD / Pixabay

Termostat většinou umožňuje navolit pro každý den jiný program, není tedy problém přizpůsobit vytápění rodinnému režimu. Pro ranní činnosti v pyžamu může být teplota vyšší, než v noci. Potom, co všichni odejdou do práce nebo do školy, je možné topení ztlumit nebo vypnout. Na odpolední a večerní aktivity se teplota zvýší, na spaní se doporučuje 18 °C.

Pobytovou teplotu si každý volí podle vlastního komfortu. I když normy a výpočty vesměs očekávají, že v bytě bude 20 °C, ve skutečnosti se běžně vytápí na vyšší teploty. Málokdo je zvyklý nosit doma svetr. Pokud je ale byt prázdný, je většinou zbytečné udržovat teplotu vyšší než 16 až 18 °C.

Nastavení časů je třeba sladit s každým domem individuálně. Svou roli hraje pružnost vytápěcího systému – plynový kotel (nebo tepelné čerpadlo či elektrokotel) s maloobjemovými radiátory dokáží reagovat velmi rychle. V kombinaci s lehkými stavebními konstrukcemi (typicky půdní vestavby) lze měnit teplotu téměř okamžitě.

Naopak třeba teplovodní podlahové vytápění nebo staré velkoobjemové litinové radiátory mění svůj výkon pomalu. Je proto třeba nastavit začátek topení s dostatečným předstihem (stejně tak je zde možné topení vypnout třeba půl hodiny před odchodem z bytu).

Obdobně byty s těžkými konstrukcemi (cihla, beton) vyžadují více času pro náběh na požadovanou teplotu.

Termostatická hlavice. Jestli ji na topení nemáte, tak si ji pořiďte.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | k_lis / Flickr

Kombinace stavebních konstrukcí, typu vytápění, rodinného provozu a osobních preferencí je vždy unikátní, takže univerzální recept pro všechny neexistuje. Je třeba s nastavením termostatu trochu experimentovat, než se najde optimální režim.

Na trhu jsou běžně i termostaty s aplikací pro mobily, které umožňují si s nastavováním hrát třeba celou zimu. Výhodou je možnost rychle reagovat na změny. Když třeba rodina odjede na prázdniny, je možné vypnout topení na dálku. Naopak když je třeba kvůli nemoci někdo mimořádně celý den doma, může si jednoduše topit, jak potřebuje.

Vytápění se standardně projektuje tak, že termostat se dá do obýváku. Ten pak určuje režim pro vytápění ostatních místností. V nich už jsou jen termostatické hlavice, které umí jen hlídat maximální teplotu. Zejména pro větší byty to nemusí být optimální. Příkladem může být vícegenerační byt, kde je nutné topit trvale v babiččině pokoji, zatímco zbytek rodiny je přes den mimo domov a jejich pokoje se topit nemusí. Ideálním řešením je pak instalovat na tělesa programovatelné hlavice, které fungují jako pokojový termostat pro každou místnost zvlášť. I tyto hlavice mohou být propojeny s mobilem.

Ještě další možností je obsluhovat vytápění ručně. Otočit ventilem tam nebo zpět není zas tak těžké. Horší bývá shodnout se s ostatními. A to platí zdaleka nejen u vytápění.