Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Pátek 24. 1. 2020
Svátek má Milena
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Zpravodajství MAPA STRÁNEK
Přidej na Seznam Sdílej na Facebooku

Miliarda upálených zvířat z Austrálie? Nebude to tak horké


13. ledna 2020 04:18

PRAHA (Ekolist) - S prezentací čísel v ochraně přírody je vždycky trochu problém. Konzervativní a střízlivé cifry totiž nikoho ze židle nezvednou, obří hausnumera s nejistým základem zase vyvolávají podezření a kritiku. A to se teď přesně děje, v případě počtu zvířat uhynulých v plamenech australských požárů.

Na aktuální série požárů, které od září 2019 zuří v Austrálii, můžeme bezpochyby pohlížet jako na katastrofu. Škodami na lidských životech, nemovitém majetku a infrastruktuře překonává vše, co tu dosud bývalo zvykem. Rozloha ohněm zasažené půdy dokonce překonala historicky rekord Černého čtvrtku z roku 1851, po kterém zůstalo 5 milionů vypálených hektarů. To, co se tu děje dnes, skutečně nemá s minulostí srovnání.

Tedy, v geografickém měřítku. V Austrálii totiž hoří každý rok, s pravidelnou sezónou ohňů se tu přímo počítá a je nedílnou součástí dynamiky zdejších ekosystémů. Jen obvykle hoří na severu kontinentu, a hustě zasídlenému pobřeží Viktorie se plameny obvykle vyhýbají. Tentokrát ne. A umírají přitom lidé i zvířata.

Klimatické změny? Jak se to vezme

Je asi zbytečné polemizovat, které požáry jsou horší. Ničivé jsou všechny. Jen na některé je příroda lépe vybavena a jiné neprobíhají v blízkosti lidských sídel. A k vyšší ničivosti těch australských situace nahrávala dlouho. Mohou za to klimatické změny? Odpověď je náležitě šibalská: „Klimatické změny nezpůsobují požáry buše. Ale dělají je horší.“ Tyto věty vyřkl ředitel australské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) Dermot O´Gorman.

Nezmiňujeme ho tu náhodou. Právě on je autorem „odhadu ztrát“ ohněm zasažených živočichů, kteří padli za oběť plamenům při australských požárech. Aktuálně hovoří o jedné a čtvrt miliardě kusů. Je to cifra, které odborníky dráždí. Proč?

Hasiči se snaží zmenšit škody ohněm pomocí řízeného vypalování porostu, které má zastavit či zmírnit sílu ohně. Ne vždy se to ale podaří. Na snímku řízené a neúspěšné vypalování na Klokaním ostrově 2. ledna 2020.
Hasiči se snaží zmenšit škody ohněm pomocí řízeného vypalování porostu, které má zastavit či zmírnit sílu ohně. Ne vždy se to ale podaří. Na snímku řízené a neúspěšné vypalování na Klokaním ostrově 2. ledna 2020.

Dojem z celé této katastrofy nikterak neumenší, když její dopad budeme vykreslovat panickými a nepodloženými čísly. Hausnumery vycucanými v lepším případě z prstů. Protože přesně tohohle se O´Gorman dopustil. Snad nevědomky.

Kde začít? Pochopitelně u toho, na jakém základě provedl svůj odhad. Vycházel ze studie z roku 2007, kterou tehdy pro WWF vypracoval profesor zoologie univerzity v Sydney Chris Dickman. Dickman ve své práci ale vůbec neřešil oheň a požáry. Struktura jeho studie totiž odpovídala zadání, a tím bylo vypočítat pro potřeby kampaně WWF ztráty živočichů po odlesnění území pro potřeby zemědělství a lesnictví.

Motorová pila není oheň

Odtušíme, že odlesnění má nesporně negativní vliv na faunu a flóru, ale působí přeci jen trochu jinak, než nenadálý příchod ohně.

Druhý háček je, že čísla moc nesedí a ani nemohou. Už v roce 2007 Dickman předpokládal, že v rozmezí let 1998-2005 padlo za oběť odlesnění 104 milionů savců, ptáků a plazů. Znovu zmíníme, že příčinou jejich konce nebyl požár, ale ztráta původních stanovišť.

A také doplníme, že svůj tehdejší odhad od základu vztahoval čistě k území Nového Jižního Walesu. Toho na diverzitu bohatého, nikoliv vyprahlých pouští nebo buše na severu země. Přitom počítal s regionálním odhadem „hustoty“ 17,5 savců, 20,7 ptáků a 129,5 plazů na hektar.

Po požáru se lesy obnoví. Po vykácení ne. Ilustrační snímek.
Po požáru se lesy obnoví. Po vykácení ne. Ilustrační snímek.

Profesor Dickman nepochybil, na základě dat vypracoval hrubý odhad pro daný scénář. V pořádku. Pochybil teď ovšem ředitel australské WWF O´Gorman, který z těchto čísel vyšel. Vztáhl je na událost požáru. A prostě roznásobil rozlohu ohněm momentálně zasažené půdy celé Austrálie odhadem počtu zvířat pro Nový Jižní Wales. Výsledkem je neskutečné hausnumero, které prostě neodráží realitu.

Vystaven kritice kolegů na to musel zareagovat i Dickman: „Samozřejmě, velká zvířata jako klokani nebo emu, kasuáři, drtivá většina ptáků, bude schopna od postupujícího ohně utéci. Větší ohrožení je tu pro druhy s menší mobilitou.“ Savci utečou, ptáci odletí, plazi zalezou pod zem. Tak, jako to dělají při každém požáru už tisíce let.

A ano, někteří savci uhoří, ptáci si mohou popálit křídla a plazi mělce zahrabaní pod zemí se při pomalém průchodu ohnivé stěny upečou. Tak, jak tomu bylo poslední tisíce let.

Země, která nezmizí

Jenže jejich teritorium, stanoviště, zkrátka životní prostředí – tím nezmizí. Pořád tam bude, a bude se regenerovat přirozenou cestou, jako vždycky. Což je ten zásadní rozdíl mezi Dickamnovou studií z roku 2007 (při které půda pod nohama živočichům doslova mizela a měnila se na pole) a tím, jak její závěry dnes interpretuje ředitel WWF.

„Po osobních zkušenostech z afrických požárů, jejichž výsledkem je jen minimum uhořelých ptáků, nepředpokládám, že by to ti australští nezvládli,“ dodává k tomu například ekolog z Yaleské univerzity Colin Beale. „Považuji tedy za extrémně nepravděpodobné, že by většina zvířat z oblastí s požáry skutečně byla nějak zasažena a v důsledku toho zemřela.“

Obnova spáleniště. Austrálie 2003
Obnova spáleniště. Austrálie 2003

Profesor ekologie živočichů z univerzity v Readingu Tom Oliver si na studii z roku 2007 a její podivné interpretaci ředitelem australské WWF našel ještě jednu chybu. Největším počtem (129,5) je v jeho odhadu zastoupen počet plazů. A to je háček třetí. „My totiž nemáme žádnou studii, která by takový odhad počtu plazů na hektar prakticky potvrzovala,“ říká Oliver. „Jediná taková, která ale neměřila populační hustotu, a také jen operovala s odhadem, pochází z roku 1985. A ta hovoří o 10 jedincích na hektar.“

Jinými slovy, údaje o počtu uhynulých zvířat v Austrálii se neopírají ani o vědecké zjištění, ani o realitu. Čemu mohou taková nadnesená čísla prospívat? Těžko říct. Panika ale nikomu nepomůže, byť se na ní dá asi dobře vydělat.

Afrika, Austrálie, Jižní Amerika, Asie. Kde ještě nehořelo?

Několik posledních měsíců bylo na požáry bohaté, a člověk už může začít ztrácet přehled, která z plamenných apokalyps za poslední sezónu byla nejhorší. V Austrálii od začátku září do současnosti napočítali přes 190 000 dílčích požárů. Je to zlé? Ano. Ale třeba rozlohou 12x menší Středoafrická republika jich za tutéž dobu zažila přes 70 000 (135 000 za celý loňský rok), aniž by po ní štěkl pes.

Vlastně, loňský počet požárů v Africe překonává ohnivé peklo Austrálie asi dvacetinásobně. Loni v červenci proběhlo na ruské Sibiři kolem 270 000 požárů. Brazílii za loňské léto a podzim zasáhlo 320 000 požárů, a celá Jižní Amerika svou ohnivou bilancí loňského roku strčí Austrálii do kapsy asi pětkrát. Jen prostý číselný údaj o počtu požárů tedy zjevně nestačí. V případě Austrálie jsme konfrontováni s realitou, že plameny prošly územím o rozloze 63 000 kilometrů čtverečních (což je u země s rozlohou 7,7 milionů kilometrů čtverečních kolem 0,8 %). Hoří tu hlavně suchá buš.

Na jihu Ameriky shořelo „jen“ 9600 kilometrů čtverečních, ale dílem pralesů a porostů v okolí Amazonie. Na Sibiři lehlo popelem 131 000 kilometrů lesů a tajgy. Nic z toho se nedá porovnávat s Afrikou, kde popelem lehne 4,5 milionu kilometrů čtverečních. Vesměs suchých lesů a savan. Není to tedy jen o tom, že hoří. Je třeba ptát se, kde to je a co je vlastně v plamenech.

Radomír Dohnal

Pošli e-mailem Zobrazení zprávy pro tisk

Zalinkuj zprávu v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Logo ESF

Vlajka EU

Hlavní město Praha - logo

Ekolist.cz podporuje NetMonitor
Chcete nám pomoci vylepšit naše služby? Můžete se zúčastnit výzkumu návštěvnosti internetu v ČR. Klikněte zde.
(Více informací na webu NetMonitoru.)

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.