Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Čtvrtek 17. 10. 2019
Svátek má Hedvika
Světový den za vymýcení bídy (OSN)
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Zpravodajství MAPA STRÁNEK
Přidej na Seznam Sdílej na Facebooku

Zdivočelá země? Stačila by čtvrtina území a Británie by s klimatem a biodiverzitou problém neměla


9. října 2019 01:00

PRAHA (Ekolist) - Britská labouristická strana se inspirovala za oceánem a navrhuje jako součást politického programu vlastní Nový zelený úděl. Strategii založenou na radikální dekarbonizaci společnosti a ekonomiky, rychlém odstavení spotřeby fosilních paliv, investicích do obnovitelných zdrojů energie a vytváření programu veřejných prací pro dosažení uhlíkově neutrální infrastruktury budoucnosti. Profesor univerzity v Leedsu Simon Lewis má alternativní návrh. Nechat čtvrtinu rozlohy Británie přírodě. Píše o tom The Conversation.

Lewis nepopírá, že takto navržený Nový zelený úděl by možná přinesl výsledky, ale vyžádal by si také nemalé oběti, omezení a investice. Jím navrhovaná cesta rewildingu, opětovného zdivočení krajiny, by dokázala totéž, ale za zlomek nákladů. Obnovit přírodní stanoviště, ať už mokřady nebo lesy, v 25 % rozlohy britských ostrovů, by totiž zrovna tak dokázalo vázat 14 % celoročních emisí skleníkových plynů. Bez omezení ekonomiky. A hlavně, svým přirozeným růstem by vegetace v „divočině“ dokázala kompenzovat i další růst ekonomiky v letech následujících.

Klíčové je zvýšit propojenost jednotlivých přírodních lokalit napříč celou zemí.
Klíčové je zvýšit propojenost jednotlivých přírodních lokalit napříč celou zemí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Někdy stačí nedělat nic

Jak by to mohlo vypadat? V roce 1086 pokrýval les 15 % rozlohy ostrovů. Dnes je to méně než 5 %. Což by mohl být slibný začátek. Lewis navrhuje „oživení“ přírodních procesů, které většinou spočívá v pozastavení aktuální blokace činností. Není třeba budovat mokřad, stačí jen zrušit drenáže na stávajících podmáčených pozemcích. V zásadě není nutno vysazovat lesy, stačí jen nekácet ty stávající a nechat je přirozeně rozrůstat. Není třeba náročných zásahů do krajiny, stačí jen introdukovat druhy živočichů, které označujeme jako krajinné inženýry.

Protipovodňová opatření na venkově by měli obstarat bobři, skotská Vysočina by se měla stát domovem velkých býložravců. Na pomyslné uzdě by je pak drželi predátoři, v podobě vlků. V takové pestré a mozaikovité krajině by pak prosperoval i hmyz, jehož úbytek je v poslední době fatální. Samovolnost procesů a změn by samozřejmě bylo třeba nějak usměrnit. Klíčové je podle Lewise zvýšit propojenost jednotlivých přírodních lokalit napříč celou zemí. Živočichové by se tak mohli volně přesouvat do pro nich klimaticky příhodnějších oblastí, čímž by se bránilo jejich lokálnímu vyhynutí.

Stačí 25 % území, které stejně nevyužíváme

„Nechat přírodu, ať se stará sama o sebe, není vždy ten nejlepší model,“ říká Lewis. „Ale v tomto případě se re-wilding jeví jako nákladově nejefektivnější varianta jak zvýšit odolnost země vůči klimatickým změnám a přitom zabránit ztrátě biodiverzity. Z Británie, jejíž příroda je dnes jednou z nejvíce vyčerpaných zón v Evropě, by se mohl stát ostrov pulzující životem.“ Je tu pochopitelně logická otázka, kde by v takové „zdivočelé zemi“ bylo místo pro lidi a zemědělskou produkci potravin. Ani v tom Lewis problém nevidí. Pravda, 72 % rozlohy ostrovů je využíváno k zemědělské produkci, ale jen 20 % je přímo oseto. Zbytek tvoří neúrodná půda pastvin.

Pokud by se jejich rozloha snížila o třetinu (část se zalesnila/ponechala přirozenému vývoji a část ponechala „pastvě“ divoké lovné zvěře), neubylo by Britům potravin a přitom by se podařilo splnit polovinu požadovaných emisních cílů. Podobné je to s mokřady a nivami říčních toků. Ty, ponechány obnově a přírodnímu vývoji, by dodaly 6 % a 7 % požadované rozlohy zdivočelých území a přitom pokryly druhou polovinu emisních cílů. A co na to britští zemědělci? Ti v současnosti pobírají ročně 3 miliardy liber za to, že obdělávají neobdělávatelnou půdu. Stejným dotačním schématem by se sami, namísto neefektivní dotované produkce, mohli stát hybateli pozitivní změny.

„Méně klimatických změn, více divočiny, život v těsnějším dotyku s přírodou. Přijde mi to jako hodně výhodná změna s velmi skromnými požadavky na investice,“ uzavírá Lewis.

Radomír Dohnal

Pošli e-mailem Zobrazení zprávy pro tisk

Zalinkuj zprávu v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Logo ESF

Vlajka EU

Hlavní město Praha - logo

Ekolist.cz podporuje NetMonitor
Chcete nám pomoci vylepšit naše služby? Můžete se zúčastnit výzkumu návštěvnosti internetu v ČR. Klikněte zde.
(Více informací na webu NetMonitoru.)

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.