Začala největší polární expedice, loď s vědci vyplula z Norska Video
Základnou vědců se na dobu jednoho roku stane německý ledoborec Polarstern, na němž se během asi 390 dnů vystřídá na 600 účastníků expedice, z toho 300 vědců. Na projektu s rozpočtem 140 milionů eur (3,6 miliardy Kč) spolupracuje šedesátka institutů a 19 zemí.
Najednou může být na palubě ledoborce Polarstern posádka o 44 lidech a až 55 vědců a techniků, kteří mohou provádět výzkum v devíti laboratořích. Loď se vrátí do přístavu v německém Bremerhavenu v říjnu 2020.
Šéf mise Markus Rex v pátek na tiskové konferenci před vyplutím hovořil o velké události a splněném snu. "Nemůžeme se dočkat, až budeme dělat průzkum toho, co je naléhavě nutné pro lepší pochopení arktického klimatu," řekl Rex.
Ledoborec Polarstern má během mise urazit 2500 kilometrů. Vědci zažijí 150 polárních nocí i teploty, které mohou klesat až k minus 45 stupňům Celsia. Nejméně šest členů expedice bude mít na starost bezpečnost vědců během jejich práce, včetně ochrany před ledními medvědy.
"Brzy řekneme sbohem Slunci. Budeme pracovat v nejtemnější tmě, budeme izolováni tisícovkou kilometrů od ostatních lidských bytostí," upozornil Rex a dodal, že členové mise se budou muset vypořádat se všemi problémy, včetně lékařských.
Experti budou studovat atmosféru, oceán, ledové moře i místní ekosystém. Získaná data jim mají umožnit lépe chápat, jak změny klimatu dopadají na region a celý svět. "Žádná jiná část Země se v posledních desetiletích neoteplovala tak rychle jako Arktida," řekl Rex. "Tady se nachází takřka epicentrum globálního oteplování, a my tomuto regionu přitom zatím rozumíme velmi málo," dodal vědec.
Situace v Arktidě je podle Rexe znepokojivá. "Na začátku roku jsme tu měli extrémní úkaz: V centru Arktidy bylo tepleji než v Německu," připomněl šéf expedice.
Německý Polarstern budou doprovázet další čtyři ledoborce z Ruska, Číny a Švédska a také letouny a vrtulníky, jejichž úkolem bude doplňování zásob a zajišťování rotace týmů.
Polovinu nákladů mise nese Německo. Německá ministryně školství a výzkumu Anja Karliczeková však zdůrazňuje, že jde o smysluplnou investici do ochrany klimatu. Účastníky a podporovatele expedice označila za "hrdiny naší doby".
reklama
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
Expertka: Rozhodnutí o klimatické žalobě u Štrasburského soudu je přelomové