Jak na přestavbu starého rodinného domu, aby lépe odolal horku?

I rodinný dům z roku 1927 lze přestavět tak, aby odolal horku a suchu posledních let. Ukazuje to dům v brněnských Židenicích. Je opravený tak, aby nejen reagoval na projevy klimatické změny, ale zároveň jim předcházel. Kromě zadržování dešťové vody a ozelenění střech nahradili majitelé dlažbu na dvoře zelení a propustným povrchem. „Dům byl starý a nevhodně řešený dispozičně i technologicky,“ vysvětluje důvody rekonstrukce majitel Vilém Řiháček. Rodinný dům byl nezateplený a energeticky náročný. Větší úpravy na něm proběhly v 70. letech. Voda ze střech stékala do jednotné kanalizace. Velkou část pozemku pokrývaly dlaždice. V létě bývala střecha rozpálená a přes stropy sálalo teplo dovnitř. Navíc měl dům tmavé stěny. Ve výsledku bývalo v interiérech v létě příliš teplo a i venkovní plochy byly nepříjemně rozpálené.

Rozdíl ve vnitřním prostředí je po přestavbě znatelný. „Tím, že je dům izolovaný, má světlou fasádu a zelené střechy, tak si udržuje příjemnou vnitřní teplotu i v horkých dnech. Dříve se vnitřek zejména odpoledne trochu přehříval,“ uvádí Vilém Řiháček.

Celkovou rekonstrukci nechali noví majitelé vypracovat v roce 2012. Kromě rekonstrukce chtěli zlepšit prostředí nejen uvnitř, ale i v okolí rodinného domu, na pozemku o ploše 280 metrů čtverečních. Součástí zadání byl požadavek jak na zvládání sucha a horka, tak i na opatření, která mají hrozbám změny klimatu předcházet.

Záměrem bylo najít chytrá, jednoduchá a přitom nepříliš nákladná řešení. Většinu úprav realizoval majitel sám s pomocí své ženy, otce a dalších pomocníků. Řemeslníci se postarali o odborné práce.

Ochlazování okolí domu dosahují majitelé tím, že svádí vodu ze střechy do zásobních nádob a používají ji na zalévání zeleninové zahrady. Přebytky vody plní malé jezírko, které díky podzemní vrstvě z drobných kamenů umožňuje pozvolné zasakování a samovolné rozvádění vody po zahradě.

Ploché střechy jsou osázené sukulenty, což snižuje odtok a zvyšuje výpar vody. Ten v létě ochlazuje jak budovu, tak okolní vzduch, a v zimě naopak slouží jako tepelná izolace. Zkušenosti se zelenou střechou si Vilém Řiháček chválí. „Je bezúdržbová, v létě chladí, v zimě izoluje a hezky vypadá.“

Hliněné omítky s velkou tloušťkou uvnitř domu navíc přispívají k vyrovnávání výkyvů teplot a vlhkosti. Ve venkovním prostoru majitelé odstranili dlažbu a umožnili tím vodě vsáknout se do půdy a zahradu ještě více ochladit.

Při přestavbě byly využity především přírodní, recyklované a odpadní stavební materiály, kastlová okna nebo dřevěné podlahy se dočkaly opravy.

Majitelé také přešli na inteligentní řízení teploty v místnostech. Na základě pozorování uvádějí, že přestavba snížila teplotu během léta uvnitř domu o 8 °C. Pro vytápění využívají majitelé kamna na dřevo s teplovodním výměníkem a zásobníkem na teplou vodu, která teplo rozvádí po domě.

To je asi jediná věc, kterou by Vilém Řiháček dnes udělal jinak. „Asi bych šel cestou ještě radikálnější jednoduchosti. Je moc fajn, že se nám teplo z jednoho zdroje rozvádí po celém domě a v případě přebytku se ukládá v akumulaci, ale dost tepla se v systému ztrácí, čerpadla jsou závislá na elektřině a navíc je to asi jediná věc, se kterou bych si v případě poruchy nevěděl rady.“

Nicméně přes veškeré provedené úpravy doporučuje Vilém Řiháček nemít ohledně přestavby domu nereálná očekávání: „Každý chce žít v příjemném prostředí a je dobré se o to přiměřeně snažit. Ale nedá se spoléhat na to, že v domě s hliněnými omítkami a kulatými rohy se bude žít nějak příjemněji a radostněji. Uvnitř domu najdeme jen tolik štěstí, kolik ho tam sami přineseme.“

Rodinný dům je zároveň sídlem skautského střediska. I skauti díky tomu vidí, že je možné skloubit bydlení ve městě s představou komfortu, zeleně a příjemných letních teplot bez klimatizace.

---

reklama

---