Nová platforma Visegrad+ upozorňuje, jak málo využíváme obnovitelných zdrojů energie
"Je paradoxní, že po letech tu vzniká opět opona. Ne však železná, ale uhelná," uvedla ředitelka Slovenské asociace fotovoltaického průmyslu a OZE (SAPI) Veronika Galeková. "Do roku 2035 bude Polsko muset postupně vyřadit 20 ze 41 gigawattů celého energetického systému založeného téměř výhradně na uhlí. Je to skvělá příležitost nahradit staré špinavé elektrárny větrem, fotovoltaikou a dalšími obnovitelnými zdroji. V roce 2030 můžeme mít téměř 40 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů," doplnila Irena Gajewska z Polské větrné asociace.
Podle poradce české Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE) a někdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka se z V4 stal spolek zemí, který rozvoj obnovitelných zdrojů brzdí. Nová platforma má podle něj ambici tuto situaci změnit. "Cílem našeho společenství je spolupráce, předávání zkušeností. Chceme přispět k tomu, aby Evropská komise a další evropské struktury měly pravdivé informace o situaci v těchto zemích a o tom, jaký je v nich potenciál obnovitelných zdrojů," uvedl. Dodal, že cílem je mimo jiné také decentralizace energetiky a zabránění dvourychlostního vývoje v Evropě.
České ministerstvo průmyslu a obchodu loni v říjnu uvedlo, že v roce 2017 podíl obnovitelné energie na konečné spotřebě energie v ČR podle dat Eurostatu činil 14,76 procenta, v roce 2010 to bylo 10,52 procenta. Závazky, jimiž chce Česko přispět k záměrům EU pro rok 2030, obsahuje připravovaný Národní energeticko-klimatický plán. Jedním z cílů plánu je podle dřívějších informací pokrytí 20,8 procenta spotřeby energie v ČR obnovitelnými zdroji.
S tím ale mají problém ekologové. Ekologické organizace Calla, Centrum pro dopravu a energetiku, Glopolis, Hnutí Duha a Zelený kruh na začátku letošního roku ve společném prohlášení uvedly, že země by měla směřovat k 24 procentům. Návrh podle nich ani neodpovídá potenciálu ve výrobě obnovitelné energie, který je zhruba 22 až 28 procenta očekávané spotřeby energie v roce 2030, a to i bez započtení nástupu pokročilých biopaliv a dalších nových technologií v dopravě.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
BlackRock: Transformace energetiky si vyžádá čtyři biliony USD ročně
Geologický vodík - přehlížený zdroj posiluje a vyvolává zlatou horečku
ČEPS: Investice do přenosové a distribuční soustavy se budou muset zvýšitOnline diskuse
Všechny komentáře (2)
Karel Karel
16.5.2019 13:27Prunéřov údajně vypustila přes 9 milionů tun CO2, další k sedmi milionům.. Např. Arcelor
Mittal asi 4,7 mil.tun.. A tak bych mohl pokračovat. Vkrádá se otázka, kde ty miliony tun CO2
jsou. Stále se uvádí průměrná koncentrace CO2 v atmosféře 400 ppm. Přeloženo, jsou to
4 setiny... Pokud si trochu přečtete o fotosyntéze, zjistíte, že je to docela nízká
koncentrace... Chtělo by to několikrát zvýšit.. Asi na 0,4 %..
A jak se někdo bojí pravdy, jsem zjistil na ČT 24, kdy si jistý redaktor pozval profesora z Dopravní fakulty ČVÚT. Během rozhovoru se pan profesor chtěl vyjádřit, proč se stále
zdůrazňuje vliv CO2, ale to mu redakltor nedovolil a okamžitě zavedl hovor na jiné téma...
Katka Pazderů
21.5.2019 05:48Pokud se dobře připravíme, může nám být jedno, jestli je sucho nebo prší, ale tyhle změny nejvíce ovlivňují lidi, kteří si berou deštníky, když prší. Ostatní zvířata prostě zmoknou, počkají až to přejde a zase uschnou. A pokud nemají co pít, tak umřou. To člověk ne, ten bojuje.
