Chcete chránit velryby a zlepšit klima na Zemi? Zpomalte, vyzývají ochránci nákladní lodě

Zaoceánské nákladní lodě jsou obrovským a poněkud přehlíženým zdrojem emisního znečištění. Ilustrační snímek.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

Mezinárodní námořní organizace (IMO), kterou v roce 1948 založila Rada OSN, letos zasedala na summitu v Londýně. Hlavním námětem debaty, které se účastnili partneři z víc než stovky zemí, bylo „jak učinit celý segment námořní dopravy šetrnější vůči životnímu prostředí“. Vzhledem k tomu, že flotily nákladních kontejnerových lodí produkují kvůli palivu nevalné kvality tolik emisí jako celé státy, bylo už nejspíš načase. Se svou troškou do mlýna přispěly i environmentální organizace, které formou otevřeného dopisu nabádají členské země IMO k nápravě. Jak?

Plný výkon nás všechny přichází draze

Lodě prostě musí ubrat plyn, respektive zpomalit. Proč? Pokud jedou na plný výkon, nedokonale zpracovávají už tak kriticky ovzduší znečišťující palivo. Spotřebují ho více a také při rychlém tempu vypouští více emisí. Pokud uberou na rychlosti, výrazně tím sníží produkci skleníkových plynů a potenciálně mohou zvýšit efektivitu opatření vůči klimatickým změnám. V zásadě by zpomalením nastal stav, kde nikdo úplně neprohrává: dopravní společnosti ušetří na pohonných hmotách a my všichni „vyhrajeme“ na čistším ovzduší. A lépe by se vedlo i zvířecím obyvatelům moří.

„Nejde jen o to, že se při zpomalení násobně sníží emise oxidů síry, dusíku, prachových částic nebo černého uhlíku,“ vysvětlují v dopise zástupci severoamerické Nadace pro ochranu velryb a delfínů (WDCNA). „Pomalejší lodě totiž budou zdrojem menšího hlukového znečištění moří.“ Rybám a podmořským savcům vadí hluk? Vzhledem k tomu, jak jsou delfíni a velryby závislé na akustické komunikaci, tak rozhodně ano. S jistou nadsázkou tak můžeme říct, že pokud je pod hladinou kravál, musí na sebe víc křičet.

Když se velryby neslyší, je třeba zpomalit

„Jenže zvýšení hlasitosti tohoto vokálního výstupu je energeticky velmi náročné a stresující,“ vysvětluje Regina Asmutis-Silvia z WDCNA. Tito zvířecí obyvatelé moře, „kteří se neslyší,“ mají problém koordinovat svůj pohyb v rámci hejna, efektivně získávat potravu a lovit, nacházet své příbuzné nebo vhodné protějšky k rozmnožování. „Podmořský hluk prokazatelně zvyšuje koncentraci stresových hormonů v krvi velryb a delfínů. To negativně ovlivňuje jejich schopnost reprodukce i fungování imunitního systému.“

Velryby tedy nemusí vymírat jen tím, že je lovíme. Decimujeme je i tím, že je pod vodou izolujeme hlukem. Asmutis-Silvia doplňuje, že změna v rychlosti lodí může být velmi efektivní cestou, jak snížit emise produkované celým sektorem, a současně nástrojem ochrany podmořské fauny. Chceme udělat něco pro mizející velryby? Jedním z přístupů regenerace jejich populací by například bylo dočasné uzavření severoatlantických přepravních cest. Takový návrh se ale v rámci IMO stěží dočká kladné reakce.