Auto*Mat: Obyvatelé měst někdejšího východního bloku trpí špatnou kvalitou života

Nový mezinárodní projekt nevládních organizací ze zemí visegrádské čtyřky, který tento týden zahájilo setkání odborníků v Praze, se chce pokusit přiblížit kvalitu života v bývalých zemích východního bloku více k západu. Jednou z cest k „zelenějším“ metropolím bude akce Zažít město jinak, která se bude konat koncem září také v Praze.

Zatímco Paříž, Londýn nebo Kodaň se snaží stát se zelenými metropolemi Evropy, města Visegrádu následují zastaralou funkcionalistickou koncepci a podřizují svůj život dopravě. Značení pro cyklisty v Paříži Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz

„Města Visegrádu se umisťují dlouhodobě na podstatně horších pozicích v mezinárodním srovnání kritérií kvality života, než města západní Evropy. Tento trend se bude v blízké budoucnosti dále prohlubovat,“ říká Michal Křivohlávek z české iniciativy Auto*Mat, která celý projekt koordinuje. Domnívá se, že hlavním problémem je malý důraz na životní prostředí a princip udržitelnosti.

A tak zatímco města jako Paříž, Londýn nebo Kodaň se snaží stát se ekometropolí Evropy s nejlepšími podmínkami pro život a nejčistším prostředím, města Visegrádu stále následují zastaralou funkcionalistickou koncepci a podřizují svůj život dopravě, říká Křivohlávek. Pawel Wisniewski z Cyklistické asociace v polské Toruni dodává: „Západoevropské metropole v posledních letech radikálně omezují provoz automobilů ve svých centrech a důraz kladou na kvalitu veřejných prostor, pěší a cyklistickou dopravu. To se projevilo v prudkém zlepšení kvality ovzduší, snížení hlučnosti a prašnosti“. Podle něj se také rozvíjí podnikání, protože ožívají ulice a města jsou bezpečná. V bývalém socialistickém táboře je to však jinak, v ulicích bují automobilismus a zlepšování veřejných prostranství není podle Wisniewskiho politickou prioritou.

Virág Bencze-Kovácsová z Budapešti a Pawel Wisniewski z Toruně (Ladislav Korán z Košic se nedostavil) tento týden s pražskými kolegy debatovali o problémech, které trápí města Visegrádu. Prvním krokem bude velká akce, která se bude konat ve všech čtyřech městech na konci září. Půjde o pouliční slavnost nazvanou Zažít město jinak. Během ní se dočasně přemění ulice v centru měst v pěší zóny plné kulturních programů i spontánních aktivit. V Praze a Budapešti se bude konat velká cyklojízda, Košice připravují na 22. září, kdy se slaví evropský Den bez aut, karneval na bicyklech, kolečkových bruslích, invalidních vozících i skateboardech. „Když ulice nejsou plné projíždějících a parkujících aut, mohou sloužit k procházkám, posezení na zahrádce kaváren, hrám dětí, jako tržiště nebo prostor pro umělce,“ říká Kovácsová zastupující Maďarský cykloklub. Podle ní je klíčové větší využití prostorově nenáročných jízdních kol.

Michal Křivohlávek se již těší na akci Zažít město jinak, která se bude v Praze konat 25. září od dvanácti do dvaadvaceti hodin. „Ukážeme Královské Vinohrady, jedno z urbanisticky nejcennějších a architektonicky nejkrásnějších míst v České republice, jak vypadá bez té přemíry automobilů. Lidé budou mít možnost zažít ulice Rumunská, Belgická, Americká a další části Královských Vinohrad plné různých aktivit. Bude to experiment, kde lidé zažijí, jak by mohlo vypadat město.“

Evropská města jsou srovnávána z hlediska kvality života a ekologie. Tato hodnocení jsou dnes již rovnocenná zprávám o vývoji hrubého domácího produktu. Města, kde se lépe žije, více prosperují, přitahují podnikání, kulturu a turisty. Spokojenější obyvatelé mají mimo jiné vyšší pracovní výkonnost, a protože žijí ve zdravějším prostředí, jsou také méně nemocní.

Zajímavé je, že rakouská Vídeň, která se nachází zhruba mezi Prahou a Budapeští, dosahuje v několika průzkumech na nejvyšší příčky, podle časopisu Forbes je druhým nejlepším místem celosvětově určeným k životu a index zelenosti měla v loňském roce 4. Pro srovnání průměr měst visegrádské čtyřky byl 19,3 (Praha 24). Ve studii Mercer je kvalita života ve Vídni ohodnocena stupněm 1, města Visegrádu měla v roce 2007 průměr 82,5 (Praha byla z těchto měst nejlepší s hodnotou 72), v roce 2009 se tato města nedostaly mezi top 50.

	Velká jarní cyklojízda 2009, Praha. Licence: Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported
	Foto: Victor Ranedo/Společnosti pro zvířata

Praha má kulturní dědictví, zachovalé historické jádro a také kvalitní veřejnou dopravu. V posledních desetiletích se ale neubírá ekologickým směrem, tvrdí sdružení Auto*Mat. Aby situaci zlepšilo, pořádá každoroční festival Zažít město jinak, velké cyklojízdy nebo kampaň za zlepšování infrastruktury pro používání kola v městské dopravě.

Budapešť se v současnosti proměňuje ve město vstřícné k cyklistům. Počet lidí, kteří jezdí každý den na kole, se rok od roku zdvojnásobuje. Současný dopravní zákoník umožňuje otevírat jednosměrné ulice jako obousměrné pro cyklistickou dopravu, obyvatelé se také díky jízdnímu kolu vyhnou dopravním kolonám. Cyklojízdy v Budapešti jsou podle Kovácsové největší v Evropě. Konají se dvakrát do roka a účastní se jich každý rok přes 330 000 lidí, uvedla zástupkyně cykloklubu. Bohužel automobilový provoz je ve městě velmi silný, po obou březích Dunaje vedou dálnice a automobilismus zde neumožňuje rekreaci. Ambiciózním cílem Maďarského cyklistického klubu je rozšiřovat využití jízdního kola pro dopravu v maďarských městech jako součást národní kultury. To předpokládá vytváření podmínek pro bezpečnou, rychlou a pohodlnou jízdu.

Velkým problémem Košic je nedostatečná infrastruktura pro ekologicky šetrné druhy dopravy. Na kole není možné přejet ani mezi dvěma krajskými městy Prešovem a Košicemi, „happeningy“ se starosty jsou zatím bezvýsledné, tlumočil zkušenosti místních Ladislav Korán z Košic ze Spolku na podporu zkrášľování Košíc. Široké chodníky nesmí kvůli zákazům nebo nízké kvalitě používat cyklisté spolu s chodci, což je podle něj potřeba změnit a také začít budovat paralelní cyklistické stezky podél hlavních tahů. Tím se zásadně zvýší bezpečnost a počet lidí, využívajících jízdní kolo k dopravě, bude stoupat. Spolek, který byl založen již roku 1882, a činnost obnovil v roce 2004, dlouhodobě upozorňuje na rozhodnutí, která mají negativní vliv na dopravu a životní prostředí. Každý týden také organizuje cyklojízdy a cyklistické vyjížďky po městě a propaguje kolo jako dopravní prostředek.

Polské město Toruň ze severu země je zapsáno na listině světového dědictví UNESCO. Historické jádro funguje jako pěší zóna, ale zbytek města se potýká s neregulovaným proudem automobilů, a také veřejná doprava je velmi slabá, tvrdí Cyklistická asociace Toruň. Ve městě, kde žeije přes dvě stě tisíc obyvatel, prý lidé přestali chápat jízdní kolo pouze jako prostředek k rekreaci, ale jako příležitost k rozvoji města. „Toruň určitě není podobná Praze velikostí, nicméně problém je totožný. I město jako Valašské Meziříčí, které je daleko menší než Toruň, trpí každodenními zácpami. Je to stejná situace, pouze v prostorově menším měřítku. A dostat se na druhý konec města je v Praze daleko jednodušší, my máme metro, které vás dostane z Letňan na Jižní město za půl hodiny,“ říká Křivohlávek na dotazy týkající se rozdílů ve velikostech měst ze zemí visegrádské čtyřky.

---

reklama

---