Sjezd Zelených potvrdil Martina Bursíka v čele strany

Na dvoudenním sjezdu Strany zelených, který právě probíhá v kulturním domě Vltavská, potvrdili delegáti jediného kandidáta na předsedu strany Martina Bursíka. První den sjezdu probíhal s velkým časovým skluzem a tématicky jej zcela ovládla otázka výstavby radarové základny americké armády na českém území. Volba místopředsedů strany a dalších členů předsednictva byla odložena na nedělní jednání.

Předseda Martin Bursík na sjezdu Starny zelených.
Foto: Hugo Charvát /EkoList

Na sjezdu Strany zelených se pouhý měsíc po tom, co vláda s účastí zelených získala důvěru poslanecké sněmovny, hodně chválilo. Předseda Strany zelených ve svém projevu připomněl správnost kroku jít samostatně do voleb, přestože ještě rok před volbami nebyli zelení pro voliče ani média příliš zajímaví a navíc byla na stranu uvalena exekuce kvůli nesplácení dluhů. Od září 2005, kdy byl Bursík zvolen, dokázala strana dluhy zaplatit, zelení se stali parlamentní stranou a jejich zástupci zasedli ve vládě. „Do voleb jsme šli s tím, že nejsme ani pravice, ani levice a nakonec se nám podařilo prosadit vládní program, který Hnutí DUHA označilo za nejzelenější v historii české politiky, “ pochválil se v projevu na sjezdu Martin Bursík.

Připomněl, že se zeleným daří prosazovat ve vládě ekologická témata a ovlivňovat vládní partnery, aby ochranu životního prostředí aktivně prosazovali. „Podařilo se nám přesvědčit vládu, aby v Bruselu prosazovala závazné cíle pro podíl biopaliv v dopravě,“ připomněl včerejší jednání Evropské unie, které skončilo dohodou o 10% podílu ekologických paliv v pohonných látkách. „Ministr Martin Říman díky naší politice hlasoval pro, “ řekl delegátům Bursík. Předseda strany připomněl, že úspěchem není jen počet poslanců a ministrů, ale také 472 zastupitelů za Stranu zelených, kteří vzešli z podzimních komunálních voleb. Zelení mají v tuto chvíli 2100 členů.

„Před rokem a půl jsme měli kolem dvou, tří procent, dnes naše preference dosahují přes deset procent, takže myslím, že předsednictvo se nemá za co stydět,“ pochválila práci předsednictva i Dana Kuchtová. Delegáty přijel pozdravit Reinhard Bütikofer z německých zelených, kteří české kolegy velmi podporovali během předvolební kampaně. „Čeští zelení jsou vycházející hvězda mezi zelenými stranami v celé Evropě. Ještě se nikomu nepodařil takový rychlý nástup do vysoké politiky,“ řekl Bütikofer. Podle něj jsou to právě zelené strany, které mohou přinést skutečné politické řešení problémů klimatických změn. „Jsem přesvědčen, že barva jednadvacátého století je zelená,“ prohlásil Bütikofer. K němu se ve zdravici přidala delegátka polských zelených Magdalena Mosiewicz. „Všichni v nových členských státech Evropské unie k vám vzhlížíme a jste pro nás velkou nadějí,“ řekla sjezdu Mosiewicz.

Sjezd Strany zelených v kulturním domě Vltavská v Praze.
Foto: Hugo Charvát/EkoList

Milan Horáček, poslanec Evropského parlamentu za německé zelené, se ve svém příspěvku vrátil k rozhovoru z Hospodářských novin s prezidentem Václavem Klausem. V něm český prezident odmítl existenci změn klimatu a odmítl i myšlenku, že člověk svou činností planetu ničí. „Nechci říkat, že se za prezidenta stydím, ale za tato slova a názory se stydím,“ řekl Horáček. Dodal, že právě takové postoje ukazují, proč je důležité prosazovat ekologickou politiku. K jeho názoru se přidal i senátor za Stranu zelených Jaromír Štetina. „Mám intenzivní pocit, že tohle může říct jen člověk, který zná přírodu jen z golfového hřiště nebo tenisového kurtu“.

Velkou část odpoledního programu zabrala diskuze o radarové základně, kterou by rády v České republice postavily Spojené státy. Delegáti se v emotivní diskuzi většinou shodovali, že v případě výstavby radarové základny by bylo potřeba začlenit radar do vojenských struktur NATO, řada diskutujících odmítla radar kvůli zahraniční politice USA, jiní se zase kladně vyjádřili k potřebě vojenského zařízení, které by podle nich pomohlo zvýšit bezpečnost ve střední Evropě. Delegáti sjezdu nakonec přijali usnesení, které požaduje, aby byl radar podřízen Severoatlantické alianci.

Výstavbu americké protiraketové základny ve střední Evropě přitom jednoznačně odmítá jak polská strana Zelení 2004, vedená výše zmíněnou Magdalenou Mosiewicz, tak Evropská strana zelených, jejímiž členy jsou i čeští zelení.

Kvůli více než dvouhodinovém skluzu začala volba předsedy strany a místopředsedů až pozdě večer. V krátkém projevu před samotnou volbou hovořil Martin Bursík především o Evropské unii, která se stává silným tématem Strany zelených. Evropské politice bude zřejmě z velké části věnován i zítřejší blok jednání na sjezdu, který se bude týkat priorit Strany zelených pro roky 2007-2009. Martin Bursík se také dotkl otázky vztahů k Číně a problematiky tamějších lidských práv. "V prosazování moderní, ekologicky šetrné a klima ochraňující energetiky a dopravy nemáme doposud v ČR skutečné partnery,“ postěžoval si předseda Bursík. Připomněl i zachování ekologických územních limitů těžby a memorandum na výstavbu nových jaderných bloků, které se zeleným podařilo prosadit do vládního prohlášení. Předseda zelených v projevu prohlásil, že klíčem k udržitelné budoucnosti Evropy jsou obnovitelné zdroje energie, energetické úspory, biopaliva a alternativní paliva v dopravě. (Celý předvolební projev Martina Bursíka najdete zde)

Volba předsedy skončila v půl desáté večer. Martin Bursík získal 212 hlasů od 277 delegátů. „Slibuji, že budu jako předseda strany plnit to, co jsme jako strana před volbami slíbili veřejnosti a také témata, která jsme prosadili ve vládním prohlášení". Staronový předseda si jako cíl určil posunout Evropskou unii více k zelené politice. „Nebudete to mít se mnou lehké, ale ani já to s vámi mít lehké nebudu,“ ukončil svůj projev Bursík.

---

reklama

---