https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/volby-2006-jak-cssd-plnila-sliby-dane-pred-minulymi-volbami
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Volby 2006: Jak ČSSD plnila sliby dané před minulými volbami?

26.4.2006 16:21 | PRAHA (EkoList)
Volební program 2002 České strany sociálně demokratické se životnímu prostředí příliš nevěnoval, ani nesliboval konkrétní kroky v politice životního prostředí. V ochraně přírody má mít podle ČSSD klíčovou roli stát. Jasnější cíle si ČSSD stanovila až po volbách při podpisu Koaliční smlouvy s KDU-ČSL a Unií svobody. V Poslanecké sněmovně disponuje ČSSD 70 poslanci.
 

Zemědělci ekologicky hospodaří, příroda je veřejným zájmem a stát na to dohlíží

Článek je součástí předvolebního informačního servisu EkoListu. Podívejte se rovněž na:
  • Volby 2006 - zpravodajství a další informace k letošním volbám do Poslanecké sněmovny

V minulém volebním programu bylo životní prostředí pro ČSSD tématem spíše vedlejším. Zmiňovala je hlavně v souvislosti se zemědělstvím a venkovem ("Budeme podporovat formy ekologicky únosné výroby bez ohledu na to, zda jde o družstva, společnosti nebo soukromě hospodařící rolníky.") a místo konkrétních témat našli zájemci spíše obecné fráze ("Uděláme vše pro čisté životní prostředí.")

Pokud lze hovořit o nějakých konkrétnějších cílech, je třeba zmínit slib investičních pobídek pro "energeticky nízkonáročné bydlení pro mladé rodiny" a investice do "ekologické železniční dopravy, MHD".

Podle minulého programu ČSSD "stát musí přísně dohlížet na dodržování ekologických norem a zákonů, aby mohli být lidé zdraví" a slibuje: "K přírodě budeme nadále přistupovat jako k celospolečenskému bohatství - tedy vždy ve vztahu k veřejnému zájmu."

Dále ČSSD proklamovala "podporu decentralizaci veřejné správy a rozvoji samosprávy, aby byl omezen vliv byrokracie a občané se mohli účinně podílet na veřejné správě".

Sliby koaliční smlouvy

Ke konkrétním cílům v oblasti životního prostředí se ČSSD zavázala až po volbách při podpisu koaliční smlouvy s KDU-ČSL a Unií svobody. V koaliční smlouvě se smluvní strany dohodly, že budou "podporovat udržení a zkvalitnění účasti veřejnosti při ochraně životního prostředí" a zasadí se o ratifikaci Aarhuské úmluvy.

Dále se zavázaly neomezit rozlohu národních parků a neumožnit převod správ NP a CHKO na kraje a prosadit vládní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny týkající se evropské soustavy chráněných území sítě NATURA 2000 a doplnit soustavu CHKO o Novohradské hory, Český les a Střední Poohří. Strany také slíbily, že "vláda bezodkladně zahájí přípravu na fiskálně neutrální ekologickou daňovou reformu", bude podporovat nepotravinářské využití zemědělské produkce a zvýší produkci obnovitelných zdrojů energie. Vláda také měla pokračovat ve vodohospodářské politice zabezpečující ochranu území před záplavami a vodní erozí.

Veřejnost do správních řízení nepatří

Oproti volebnímu programu a koaliční smlouvě, které slibovaly veřejnosti možnost podílet se na veřejné správě a ochraně životního prostředí, přišli poslanci ČSSD několikrát s návrhem omezit účast občanů ve správních řízeních. Přitom v předvolební anketě EkoListu v roce 2002 tiskový mluvčí ČSSD Jiří Hron prohlásil:"ČSSD považuje současnou právní úpravu, která definuje místo veřejnosti při rozhodování o otázkách životního prostředí, za dostačující. Je samozřejmé, že legislativa je také součástí společenského vývoje a musí tento vývoj reflektovat".

Nejprve v říjnu 2003 navrhl poslanec Ladislav Skopal (ČSSD) při projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny úplné vyloučení veřejnosti z účasti ve správních řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny. Proti tomuto návrhu demonstrovalo před Poslaneckou sněmovnou několik desítek aktivistů, které podpořil předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Demonstranti před Sněmovnou
Demonstrace před Sněmovnou, kvůli návrhu omezit práva veřejnosti.
Foto: Jan Stejskal/EkoList

V listopadu 2003 při projednávání zákona o GMO na návrh zemědělského výboru poslanci úplně vyloučili veřejnost ze správních řízení, které se týkají geneticky modifikovaných organismů. Pro toto omezení práv občanů hlasovalo i 12 poslanců ČSSD, zatímco většina - 39 - poslanců klubu ČSSD byla proti. Překvapivě ruku pro omezení práv zvedl i předseda sněmovny Lubomír Zaorálek, který o měsíc dříve prohlásil: "Doufám, že návrhy (na vyloučení veřejnosti) budou zamítnuty."

V dubnu 2004 Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas s ratifikací Aarhuské úmluvy. Ta přiznává veřejnosti právo na volný přístupu k informacím a možnost sdružením účastnit se rozhodování o životním prostředí. Většina poslanců ČSSD hlasovala pro ratifikaci.

Na začátku července 2005 skupina poslanců včetně sociálních demokratů Vlastimila Aubrechta, Hany Orgoníkové a Evžena Snítilého předložila Sněmovně novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Nová úprava by měla podle svých autorů pomoci hospodářskému rozvoji státu tím, že zruší právo veřejnosti vyjadřovat se ke stavebnímu řízení.

Dále měl návrh změnit pravidla pro výjimky ze zákazu činností ve zvláště chráněných územích. Podle návrhu by mělo ministerstvo životního prostředí povolit výjimky v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, například v případě veřejně prospěšných staveb, ale i regulace intenzivních chovů zvěře nebo používání otrávených návnad. Tento návrh dosud leží ve Sněmovně a neprošel zatím ani prvním čtěním.

V prosinci 2005 pokračoval v sérii návrhů na omezení účasti občanů ve správních řízeních poslanec ČSSD Vlastimil Aubrecht. V rámci zákona souvisejícího s přijetím stavebního zákona chtěl zabránit občanům, aby se účastnili správních řízení podle jiných zákonů, než je zákon o ochraně přírody a krajiny. Veřejnost by se tedy nemohla vyjadřovat například k řízení o zahájení těžby a účastnit se řízení vyplývajících ze zákona o vodách, o lesích a mysliveckého zákona.

Místo toho veřejnosti Aubrecht nabídl účast v územních řízení podle nového stavebního zákona. Podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL) však tento návrh je v rozporu s s programovým prohlášením vlády i s Aarhuskou úmluvou. Při hlasování o návrhu Vlastimila Aubrechta polovina poslanců ČSSD hlasovala pro, 14 poslanců však hlasovalo proti návrhu a 12 se jich zdrželo (což mělo v tomto případě stejný význam, jako kdyby byli proti).

Poslankyně Iva Šedivá (ČSSD) připravila kompromisní návrh, který měl účast občanských sdružení ve správních řízeních omezit méně. Pro něj se vyslovilo deset poslanců ČSSD. Sněmovna nakonec zamítla oba dva návrhy.

Chráněná území versus Aubrecht

V případě chráněných území se ČSSD snažila svoje sliby dodržet. Při hlasování o novele zákona o ochraně přírody a krajiny, která vymezuje pravidla pro vytvoření evropské sítě chráněných území Natura 2000, byli poslanci ČSSD pro.

Novelu zákona však poněkud zkomplikoval poslanec ČSSD Vlastimil Aubrecht, jenž prosadil přenesení pravomoci na udělování výjimek ze zákona z ministerstva životního prostředí na vládu. "Bude-li žádat Ministerstvo dopravy o výjimku z tohoto zákona, připadá nám logičtější, aby tuto výjimku udělil vyšší orgán než Ministerstvo životního prostředí," prohlásil při projednávání ve Sněmovně. Podle něj by vláda měla určit, čí argumenty jsou pádnější. V Hospodářských novinách z 26. května 2005 prohlásil, že důvodem pro jeho pozměňovací návrh byly třeba dlouholeté spory o dva jezy na dolním Labi. Pro jeho návrh hlasovalo 61 poslanců ČSSD. Kvůli změně zákona však nyní musí vláda rozhodovat i například o každém povolení pro vstup mimo značené cesty v národním parku.

V roce 2002 slíbila vláda Vladimíra Špidly vyhlásit tři nová chráněná území. V roce 2005 vyhlásila vláda po několika letech jednání a zejména díky aktivitě Plzěnského kraje CHKO Český les. Ostatní dvě navrhovaná chráněná území se vyhlásit nepodařilo.

"Záměr vyhlásit CHKO Novohradské hory bohužel přes opakovanou snahu MŽP narazil na zásadní nesouhlas obcí a Jihočeského kraje," říká Jakub Kašpar, vedoucí odboru vnějších vztahů MŽP. "Záměr vyhlásit CHKO Střední Poohří narazil na nesouhlas armády s navrženou zonací. Vyhlásit CHKO jen mimo vojenský prostor by nemělo příliš smysl - bylo by to z hlediska ekosystémové ochrany příliš malé území, význam by měl jen kaňon Ohře jako celek. Ale Doupov je alespoň ptačí oblastí Natura 2000 a je tu také řada Evropsky významných lokalit Natury 2000."

Dálnice jsou nejdůležitější

ČSSD ve svém volebním programu slíbila "zajistit investice do obnovy, modernizace a výstavby komunikací, zajištění dopravní obslužnosti". Program se však snažila plnit zejména co se týče "výstavby komunikací". V prosinci 2003 v Poslanecké sněmovně prošel prvním čtením návrh zákona, který by měl zjednodušit stavební řízení a případné vyvlastňování pozemků při výstavbě dálnic a rychlostních komunikací. Návrh předložila skupina poslanců včetně Hany Orgoníkové (ČSSD). Většina poslanců ČSSD zákon podpořila.

Druhé čtení zákona proběhlo v listopadu 2003 a poslanci hlasovali o tom, zda má být návrh zákona vrácen zpět k dalšímu projednání do výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí a do hospodářského výboru. Sněmovna však byla proti (včetně většiny poslanců ČSSD) a návrh zákona tak prošel do třetího čtení.

V únoru 2005 se o zákoně hlasovalo znovu. Většina poslanců ČSSD návrh zákona podporovala. Její poslanci zákon podrželi při hlasování, které návrhovalo text úplně zamítnout. Následně návrh zákona podpořili i při hlasování, zda má být vrácen do druhého čtení. Sněmovnu ale nepřehlasovali, a tak se zákon do druhého čtení skutečně vrátil.

O měsíc později při dalším projednávání zákon opět poslanci ČSSD výrazně podpořili a byl Poslaneckou sněmovnou schválen. V květnu jej však odmítl Senát a jeho rozhodnutí později Poslanecká sněmovna nedokázala přehlasovat.

Zejména s výstavbou důležitých komunikací a dopravních staveb souvisí i pokusy zákonodárců usnadnit proces vyvlastňování pozemků. O změnách legislativy týkající se vyvlastňování hlasovala sněmovna hned několikrát na podzim 2005, a to včetně jednoúčelového zákona o výstavbě nové vzletové i přistávací dráhy na Letišti Praha Ruzyně. Hlavním sporným bodem byla zejména definice tzv. veřejného zájmu. Poslanci ČSSD všechny zákony týkající se vyvlastňování silně podpořili.

Ministerstvo pro místní rozvoj, pod vedením ministra Radko Martínka (ČSSD), připravilo dlouho očekávanou novelu stavebního zákona a související zákon o vyvlastnění, kterou předložila Sněmovně v červnu 2005. Novela stavebního zákona zásadně mění systém územního plánování a částečně také omezuje možnost veřejnosti vyjadřovat se k záměrům na využití území.

V souladu s předvolebními sliby zvýšit investice do "ekologické železniční dopravy, MHD" vznikla rezoluce sjezdu ČSSD v roce 2003, která slibuje „ vytvořit předpoklady pro přednostní uplatnění železniční dopravy v osobní a nákladní dopravě na dopravním trhu ČR a v nejbližší budoucnosti i na dopravním trhu EU.“ V této souvislosti je třeba zmínit, že od počátku roku 2003 poklesla cena poplatků (stanovovaných státní organizací SŽDC) za využívání železniční cesty u nákladních vlaků zhruba na polovinu. Od roku 2005 cena o něco narostla, nicméně od února začala platit sleva pro vlaky kombinované dopravy. Ta představuje 40 % z částky a měla by pomoci přesunout zboží ze silnic na železnice.

Odpady

Problematiku odpadů ČSSD ve svém volebním programu ani v koaliční smlouvě výslovně nezmiňovala, události následujících let ji však přinutily se odpady zabývat. V únoru 2004 chtěli poslanci ODS do novely zákona o odpadech prosadit paragraf umožňující dovážet odpady ze zemí EU do českých spaloven. Většina sněmovny (včetně poslanců ČSSD) však byla proti.

V polovině března 2006 byla projednávána novela zákona o odpadech, kterou loni v srpnu předložili poslanci Iva Šedivá (ČSSD), Jitka Gruntová (KSČM), Josef Vícha (KDU-ČSL) a Taťána Fischerová (US-DEU). Cílem této novely bylo zejména upravit znění pasáží, které se týkají definice odpadu a využívání druhotných surovina stanovit pravidla pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů.

Při projednávání této novely se rozhořel spor o definici energetického využívání odpadů. Tu navrhlo ministerstvo životního prostředí v souvislosti s případy nelegálního dovozu do ČR. Poslanec ODS Václav Mencl ale ministerskou definici odmítl jako nepřesnou, vadila mu zejména pasáž o platbě provozovatele zařízení za odpad. Při hlasování podpořilo návrh Václava Mencla 43 poslanců ČSSD. Návrh však sněmovnou přijat nebyl.

Překvapivě k odpadové problematice přispělo Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Marie Součkové (ČSSD). V listopadu 2002 prosadilo vyhlášku zakazující volný prodej pečiva, což přispělo ke zvýšení produkce obalů.

Biomasa, ale také výstavba nových jaderných bloků

Ministerstvo průmyslu a obchodu dlouhodobě podporuje jadernou energii a těžbu hnědého uhlí. Hned po parlamentních volbách prohlásil tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok (ČSSD), že "Temelín zprovozníme na sto procent". V březnu 2004 vláda schválila Státní energetickou koncepci na léta 2005 až 2030, kterou předložilo ministerstvo průmyslu a obchodu. Dokument vznikal zhruba rok a z několika variant byl nakonec vybrán tzv. zelený scénář, který počítá s výstavbou dvou nových jaderných bloků, výstavbou nových uhelných elektráren, plynových elektráren a zdrojů na spalování biomasy a rozšiřováním těžby hnědého uhlí za současně platné územní limity.

Mimo výroby energie z biomasy byl ostatním obnovitelným zdrojům v koncepci přisouzen okrajový význam. V dubnu 2004 ministr průmyslu a obchodu Milan Urban prohlásil, že rozhodnutí o lokalitě pro dva nové jaderné bloky, schválené v nové státní energetické koncepci, padne až po roce 2006. Na podzim 2005 se začalo široce diskutovat o možnosti prolomení současně platných územních limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Ministerstvo životního prostředí navrhlo zásoby uhlí odepsat, podle Ministerstva průmyslu a obchodu by však takový krok byl v rozporu se schválenou Státní energetickou koncepcí, která naopak s rozšířením těžby počítá.

Temelín
Foto: Martin Mach/EkoList

MPO se také několikrát pokusilo zmírnit ekologické předpisy. Například v květnu 2005 jednal ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD) s ministrem životního prostředí Ambrozkem o tom, že by se měly přehodnotit dosavadní limity pro vypouštění škodlivin do ovzduší a řek nebo vypustit či zjednodušit některé paragrafy v zákonu o posuzování vlivu na životní prostředí. MPO se postavilo i proti koncepci ekologické daňové reformy, kterou ministerstvo životního prostředí představilo v listopadu 2005, přičemž ministr průmyslu a obchodu Milan Urban návrh označil za nesmysl. Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) se k záležitosti vyjádřil ve smyslu, že do parlamentních voleb už se ekologické daně nestihnou.

Poslanci ČSSD svou většinou podpořili zákon o obnovitelných zdrojích energie, nepovedlo se jim, ale přehlasovat své kolegy ze Sněmovny při návrhu, který ze zákona vyřadil podporu výroby tepla z obnovitelných zdrojů.

Ministerstvo zemědělství přispělo k vyššímu využívání obnovitelných zdrojů také svým projektem státní podpory produkce biolihu jako nepotravinářského využití, který představil ministr zemědělství Jaroslav Palas (ČSSD) v říjnu 2003. Podle jeho představy měl biolíh přinést mnoho pracovních míst na venkově i stabilizaci rostlinné produkce. Projekt se však řadě odborníků nelíbil.

Testování na zvířatech, ještě více uhlí a ekologické bydlení

V květnu 2005 navrhla ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) znovu povolit testování kosmetických výrobků na zvířatech. Návrh který toto ustanovení ze zákona o ochraně veřejného zdraví vyřadil, podpořilo i 64 poslanců ČSSD.

Poslanec Pavel Hönig (ČSSD) se na konci března 2004 pokusil prosadit změnu zákona o integrované prevenci, který by umožnil získat pro průmyslové komplexy stavební povolení, aniž by v tu chvíli bylo vydáno integrované povolení. Senát však tuto změnu zamítl a Sněmovna, včetně většiny poslanců ČSSD, toto zamítnutí potvrdila.

V oblastech týkajících se životního prostředí projevil aktivitu i premiér Jiří Paroubek (ČSSD). V souvislosti s nelegálními dovozy odpadů ze zahraničí kritizoval ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL) a obvinil ho, že jeho úřad proti dovozům postupuje liknavě. Opakovaně se také vyjadřoval k ekologickým limitům těžby. Na dopis odborářů soukromé společnosti Mostecká uhelná (MUS) odpověděl, že předpokládá, že v budoucnu budou zrušeny územní ekologické limity těžby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi. Důvodem jsou podle něj rostoucí ceny nerostných surovin.

Na dotaz EkoListu, jak dopadlo plnění slibu o investičních pobídkách pro nízkoenergetické bydlení odpověděla Anna Veverková, mluvčí volebního štábu strany. "ČSSD má ve svém programu závazek státních dotací na startovací byty pro mladé lidi až ve výši 60%. Partnerem státu (investorem) budou obce/firmy, které 40% investic vloží na neziskovém principu." Pokud jde o energetickou nenáročnost bydlení, ta by měla být technickou podmínkou stavby.

Hodnocení

Volební program mnoho konkrétních cílů neobsahoval. Vážnějším excesem oproti volebnímu programu i koaliční smlouvě byl opakovaný pokus o omezení práv občanů na účast ve správních řízeních, což podle mnohých bylo dokonce v rozporu s Aarhuskou úmluvou. Nicméně se tyto pokusy nevztahovaly na celý poslanecký klub ČSSD, ale pouze na jednotlivé poslance.


reklama

 
Hanka Hermová

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist