Kjótský protokol možná brzy vstoupí v platnost

Australský premiér John Howard ve středu naznačil možný posun v odmítavém názoru jeho vlády vůči Kjótskému protokolu. "Pokud v následujících měsících nabudeme přesvědčení, že je v zájmu Austrálie podepsat protokol, podepíšeme jej, ať se Spojené státy zachovají jakkoliv," řekl Howard rádiu v australském Brisbane. Ekologičtí aktivisté to u Austrálie, hlavního exportéra uhlí, považují za zřejmý posun, protože dosud byla Austrálie svým negativním postojem v pevné koalici se Spojenými státy, dokonce podmiňovala svůj podpis podpisem USA.

Austrálie by podle propočtů protokolu sice teoreticky mohla zvýšit produkci skleníkových plynů o 8 procent oproti stavu roku 1990 (a tedy potenciálně mohla tuto možnost znečištění prodat), ale obávala se, že pokud smlouva vstoupí v platnost, nebude dostatečná poptávka po jejím uhlí.

Náznak změny postoje Austrálie nastal po názorovém obratu Ruska a také Kanady, jejíž předseda vlády na Summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburgu prohlásil, že ke konci roku bude o ratifikaci protokolu hlasovat parlament. Steven Guilbeault, kanadský koordinátor kampaní hnutí WWF, předpokládá, že parlament protokol přijme. "Kdyby se hlasovalo zítra, návrh by prošel," řekl agentuře Reuters.

Pokud Kanada smlouvu ratifikuje, bude muset do roku 2012 snížit produkci skleníkových plynů z průmyslu a dopravy o šest procent oproti stavu roku 1990. Poslední odhady ovšem ukazují, že Kanada v letech 1990 - 2000 tuto produkci zvýšila o celých dvacet procent. Snižování tedy bude dramatičtější.

Pokud Kanada, Austrálie i Rusko své sliby splní, smlouva vstoupí v platnost a Spojené státy zůstanou ve svém odmítavém postoji ke Kjótskému protokolu osamoceny.

---

reklama

---