Prezident podle vědce Kindlmanna neříká o Šumavě pravdu
Prezident ve čtvrtek na agrosalonu Země živitelka uvedl, že víra v to, že se Šumava přemění v divočinu, když po staletí fungovala jako hospodářský les, je naivní. Navíc dlouhodobě kritizuje fakt, že se v některých zónách Šumavy nesmí kácet. Podobný názor jako hlava státu má ale i vedení Jihočeského kraje, někteří lesníci či biolog Jan Pokorný, který se zabývá ekologií krajiny.
Podle Kindlmanna však existuje řada šumavských lokalit, které po staletí prochází jen samovolným vývojem a člověk se do nich nevměšuje. "Jde například o smrčiny v polohách nad přibližně 1100 metrů nad mořem nebo v polohách podmáčených," uvedl Kindlmann. Poukázal přitom na výzkum vědců z České zemědělské univerzity z roku 2016. Podle jeho výsledků ve značné části Šumavy ve vyšší nadmořské výšce nikdo uměle nevysazoval stromy a les se tam přirozeně obnovuje.
"Právě proto se tu zachovalo mnoho vzácných druhů i vazby mezi nimi, a kvůli tomu jsou tyto lokality tak cenné," řekl vědec. Dodal, že bezzásahové území je důležité pro existenci řady druhů živočichů. Bez takových podmínek pak někteří živočichové vymírají.
Kindlmann se však domnívá, že i tvrzení o tom, že nezasahování v lesích způsobuje masivní šíření kůrovce, je nepravdivé. Dodal, že v hospodářských lesích v České republice se běžně kácí, ale přesto se nepodařilo zabránit kalamitě, který lýkožrout způsobil. "Zemanův pokus o diskretizaci vědeckého přístupu k ochraně přírody se tedy v konečném důsledku obrátil proti němu - ukázal zcela jasně, že Zeman problému vůbec nerozumí a jen se opět snaží planě napadat jiné," míní Kindlmann.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Karel Karel
23.8.2019 14:44"politických vědců", kteří, když mohou, tak hned si rýpnou do prezidenta.. Možná
má pravdu ten pan vědec, ale mně schází širší záběr boje o pravdu, např.
vyjádřit se k vládnímu materiálu k úspoře emisí u biopaliv. Ta,spuštěná po 5.říjnu 2015, musí vykázat úsporu emisí skleníkových plynů minimálně 60 % proti
emisím z fosilních paliv, jako třeba benzinu a nafty. Jinak nebudou splňovat takzvaná kritéria udržitelnosti a nebudou mít úlevu na dani..
Neslyšel i nečetl jsem jediný názor od "vědců" z "Karlovky", spíše si asi myslí,
že veřejnost se dá opít rohlíkem...Buď se bojí o práci, nebo neumí počítat..
A zrovna z televize slyším ministra školství, že by maturita z matematiky
se měla odložit o dalších 8 let... Tak to nám vyroste další horda hlupáčků,kteří
si nebudou umět spočítat, kolik je dvě a dvě a budou tvrdit, že výroba např.
biolihu a jeho spalování v motoru automobilu snižuje emise CO2...
Anyr
23.8.2019 15:21 Reaguje naZeman je kokot, stejně jako všichni jeho voliči a podpůrci.
Karel Karel
23.8.2019 15:34 Reaguje na AnyrKarel Karel
23.8.2019 15:39 Reaguje naMůže se zvýšit plat učitelce, která tvrdí, že celé Česko osvobodila
americká armáda???
Jan Šimůnek
24.8.2019 08:14 Reaguje naČech M.
23.8.2019 15:19Ale prezident na to má štempl, podle rozhodnutí soudu lhal už dříve.
Milan Milan
23.8.2019 20:56Zdroj: 21. 4. 2011, 10:24 • Aktualizováno 21. 4. 2011, 18:57Novinky, ČTK
"Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) ve čtvrtek oznámil, že v doposud bezzásahových zónách NP Šumava bude možné kácet stromy napadené kůrovcem. Kácení ale bude možné pouze ručně.
Dřevo bude muset podle ministra zůstat na místě. Chalupa rovněž uvedl, že zakázal letecké postřiky a užití biocidních látek. Zcela bez zásahů mají zůstat rašeliniště.
Razantní kácení a postřiky jako řešení kůrovcové kalamity prosazuje nový šéf národního parku Jan Stráský. Za svůj postoj si vysloužil kritiku z řad ekologů i vědců.
Celkem se má letos v I. a II. zónách Národního parku Šumava kácet na 12 800 hektarech, napůl v obou zónách. Podle ministra je to menší plocha než v loňském roce.
Bývalý premiér ČSFR Jan Stráský nyní povede Národní park Šumava.
Do I. zón parku odmítl Chalupa pustit techniku, porážet stromy budou tedy muset lesní dělníci pilou a vytěžené dřevo nechat na místě. Zaměstnanci parku už v minulých dnech i v I. zónách dělali podrobný monitoring výskytu kůrovce.
Stráský ale ekologické aktivisty, kteří s těžbou nesouhlasí, ubezpečoval, že pokud park nezíská pro těžbu v bezzásahových oblastech rozhodnutí ministerstva životního prostředí, nebude tam pokácen ani jediný strom.
Vědci souhlasí se zařazením I. zón do bezzásahových
Stráský jako jedno z prvních správních opatření omezil v radě Šumavy vliv vědců. Kvůli tomu a kvůli nesouhlasu se Stráského názorem na kácení lesů vytvořili vědci stínovou vědeckou radu Šumavy, která Stráského postupy kritizuje z odborného hlediska. V Chalupově stanovisku však spatřují krok správným směrem."
Jan Škrdla
24.8.2019 15:25Jinak v době vzniku NP Šumava, by bylo rozumnější nechat v bezzásahové režimu těch 10 procent, kde se dříve nehospodařilo, a ten zbytek citlivými zásahy převést na přírodě blízký les.
Jan Šimůnek
25.8.2019 09:04 Reaguje na Jan ŠkrdlaŠumava potřebuje dlouhodobé (asi víc než sto let trvající) systematické zásahy, cíleně přibližující její lesy přirozenému stavu. A ne totální bezzásahovost a ekologickou degradaci, prosazovanou zelenou lůzou.
Nicméně při nedostatku sazenic s původním genotypem bych se nebránil dočasnému vysazování "nešumavských" stromů, čistě proto, aby nevznikly holé pláně vedoucí k nevratnému zničení svrchních vrstev půdy a obnažení sterilního podloží, jak se dnes už na některých místech Bursíkových kůrovcových holin děje.