Aleš Miklík "> V pondělí bude Mezinárodní den čistého ovzduší. Jak je na tom Česko? - Ekolist.cz
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/v-pondeli-bude-mezinarodni-den-cisteho-ovzdusi.jak-je-na-tom-cesko
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Hnutí DUHA: V pondělí bude Mezinárodní den čistého ovzduší. Jak je na tom Česko?

4. září 2020 | Hnutí DUHA
Autor: Aleš Miklík, tel: 604 131 131
OSN vyhlásila na 7. září Mezinárodní den čistého ovzduší: https://www.un.org/en/observances/clean-air-day

Jak je na tom s ovzduším Česká republika?

Přes 60 % obyvatel [1] žije v oblastech, kde jsou (alespoň u jedné škodliviny) překračovány zákonné limity pro obsah znečištění v ovzduší. Ovšem přísnější mezinárodně doporučený hygienický limit Světové zdravotnické organizace pro koncentraci nebezpečného jemného prachu u nás splňují jen odlehlé lokality na Šumavě a několika dalších místech .

Kvůli znečištění ovzduší v ČR předčasně každý rok zemře 10 000 lidí [2]. Znečištění mikroskopickým prachem, škodlivými plyny či těžkými kovy a organickými sloučeninami způsobují onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchacího ústrojí, či zhoršují potíže astmatiků [3]. Rtuť má vysoce toxické účinky na nervovou soustavu. Má schopnost prostupovat placentou a negativně ovlivňovat vývoj mozku ještě nenarozeného dítěte v těle těhotné ženy. Benzo(a)pyren Má schopnost přetrvávat v prostředí, kumuluje se ve složkách životního prostředí včetně živých organismů a má toxické, mutagenní i karcinogenní vlastnosti.

Česká republika patří mezi země s největším spadem rtuti na čtvereční kilometr v Evropě. 55 % tohoto spadu pochází ze zdrojů na území České republiky [4] (hlavním zdrojem jsou uhelné elektrárny [5]). ČR patří paradoxně i do desítky zemí, které nejvíce přispívají ke znečištění Baltského moře rtutí, sice daleko méně než Polsko či Německo, avšak je jediným znečišťovatelem, který neleží přímo u moře [6].

Srovnání s EU. Česká republika vykazuje jedny z nejvyšších koncentrací PM10 i PM2,5 v EU. V ČR jsou překračovány denní i roční koncentrace PM10 dokonce i na pozaďových měřicích stanicích, což je v rámci EU unikum. Obyvatelé ČR jsou zároveň na pátém místě v míře vystavení znečištění PM2,5, což zásadně nepříznivě ovlivňuje jejich zdravotní stav. ČR má rovněž čtvrté nejvyšší koncentrace přízemního ozonu [7].

Hlavními zdroji znečištění v celé ČR jsou lokální topeniště (zejména na uhlí), která produkují 98 % BaP a jsou jedním z hlavních zdrojů prachu, uhelné elektrárny a teplárny (hlavní zdroj látek, z nichž vzniká prach až v ovzduší, a látek, z nichž vzniká přízemní ozon, a také hlavní zdroj rtuti a oxidu uhličitého). Doprava je dominantním zdrojem znečištění ve velkých městech (zejména v Praze a Brně). Průmyslové podniky mají v konkrétních lokalitách dominantní vliv a plošně jsou hlavním zdrojem těkavých organických látek. Zemědělství (chov hospodářských zvířat a aplikace minerálních dusíkatých hnojiv) je hlavní příčinou znečištění čpavkem. Nezanedbatelným zdrojem znečištění ovzduší je přenos ze zahraničí (zejména z Polska), ale také do zahraničí (zejména do Německa).

Drahé znečištění. Omezování znečištění ovzduší bývá spojováno s finančními náklady (na moderní technologie a čistší paliva) či omezeními s ekonomickým dopadem, často se však opomíjí, že znečištění ovzduší způsobuje velké ekonomické škody - zejména tím, že poškozuje zdraví a zvyšuje tak náklady na zdravotnictví. Zvyšuje náklady a snižuje příjmy domácností a státu i zisky firem vyšší nemocností a pracovní neschopností. Podle výpočtů ekonomů z Univerzity Karlovy způsobovaly české uhelné elektrárny před deseti lety škody ve výši 51 miliard korun ročně [8]. Mezitím elektrárny znečištění snížily, ale je nutné předpokládat, že se škody stále pohybují v desítkách miliard korun. Podobně velké či větší náklady jsou samozřejmě spojeny se znečištěním z lokálních topenišť či dopravy.

Elektrizační soustava může v roce 2030 bezproblémově fungovat bez uhelných elektráren a s dvojnásobným množství obnovitelných zdrojů [9]. Doložilo to podrobné modelování soustavy od renomované konzultační společnosti Energynautics. Model zkoumal fungování sítě v 15-minutových intervalech po celý rok, takže postihl například denní špičky spotřeby či propady výroby z fotovoltaiky v noci či v zimě. V roce 2030 ještě počítá s provozem několika uhelných tepláren.

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA k tomu říká:
"Mezinárodní den čistého ovzduší nám tady v Česku připomíná, že jsme na tom s čistotou ovzduší v EU hned po Polsku nejhůře. Důvodem je, že na rozdíl od většiny států EU masivně pálíme uhlí - ve velkých elektrárnách i v malých kotlích a kamnech. Přitom s uhlím lze skoncovat rychle. Je ověřeno, že do roku 2030 mohou skončit uhelné elektrárny a přesto může být dost elektřiny. Také lze vyměnit všechny zbývající domácí kotle a kamna na uhlí - je ovšem třeba dál pomáhat lidem kotlíkovými dotacemi a půjčkami."


Více informací:
Jiří Koželouh, Hnutí DUHA. 723 449 495, jiri.kozelouh@hnutiduha.cz

Poznámky:
[1] V roce 2018 (nejnovější zveřejněná data) to bylo 75 % obyvatel. V roce 2017 to bylo přes 60 %. Zpráva o životním prostředí ČR 2018 (nejnovější zveřejněná) - str. 53 zde: https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_20191209_Zprava-o-zivotnim-prostredi-2018/$FILE/Zprava_o_zp-2018.pdf
[2] Air Quality in Europe 2019 - str. 68 zde: https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2019
[3] https://www.hsph.harvard.edu/news/hsph-in-the-news/air-pollution-linked-with-higher-covid-19-death-rates/#:~:text=People%20with%20COVID%2D19%20who,Chan%20School%20of%20Public%20Health.&text=5%20leads%20to%20a%20large,the%20COVID%2D19%20death%20rate.
[4] http://www.msceast.org/reports/2_2012.pdf, str. 40, graf 3.23
[5] https://www.hnutiduha.cz/aktualne/mnozstvi-rtuti-z-uhelnych-elektraren-se-zvysilo-ekologicke-organizace-zadaji-ministra
[6] http://emep.int/publ/helcom/2017/Chapter5_mercury_1.pdf, část 5.4, graf 5.26.
[7] Air Quality in Europe 2018: https://www.eea.europa.eu/publications/air-quality-in-europe-2018
[8] Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy (2012): Měrné externí náklady výroby elektrické energie v uhelných parních elektrárnách v České republice.
[9] https://pdfs.semanticscholar.org/9053/93bb895885289083c848f716410541903e84.pdf?_ga=2.146325492.179339424.1597673017-2020585689.1597673017
Aleš Miklík, tel: 604 131 131
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist