https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/kam-mame-vsechny-ty-turisty-dat-pohled-spravcu-parku-na-to-kdyz-je-lidi-v-prirode-moc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kam máme všechny ty turisty dát? Pohled správců parků na to, když je lidí v přírodě moc

1.11.2020 12:42 | PRAHA (Ekolist.cz)
Cesta na Sněžku.
Cesta na Sněžku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Kašpar / Archiv a Facebook Správy KRNAP
Krkonošský národní park zažil letos v červenci historicky nejvyšší návštěvnost, celkem 251 111 lidí. Na některých místech tak kvůli přemíře turismu dochází k devastaci přírody, což je v rozporu s posláním národních parků. Zájem lidí o pobyt v přírodě je ale zároveň pozitivní. Pokud mají lidé přírodu chránit, potřebují s ní mít osobní kontakt. Tento konflikt ochrany přírody a turismu byl v říjnu předmětem kulatého stolu v parlamentním výboru pro životní prostředí. Virtuálně se u něj sešli ředitelé našich čtyř národních parků, ředitel AOPK, další odborníci a politici.
 
„Do třílitrové karafy pět litrů nenalijete,“ shrnul problémy kapacity přírodních míst Tomáš Rothröckel, ředitel Správy Národního parku (NP) Podyjí. A takovou pomyslnou karafou jsou i některá ikonická místa Česka, jako naše nejvyšší hora Sněžka, Pravčická brána nebo skalní město v Adršpachu.

„Jsou místa, kde je návštěvníků strašně moc a je to nezvladatelné. Přinášejí rizika pro přírodní prostředí a diskomfort pro sebe navzájem. Druhá věc je, že se nám objevují zoufale nezodpovědní a hrubiánští návštěvníci, kteří jsou schopní na čtyřkolkách vjet do první zóny CHKO Český ráj a přejet vedoucího správy, který si dovolil zeptat se, proč jezdí v 1. zóně po nezpevněné cestě,“ popisuje problém ředitel NP České Švýcarsko Pavel Benda.

Zájem lidí o pobyt v přírodě obecně roste. Výrazné je to především v létě a zvláštní místo měl v letošním roce i „covidový efekt“, kdy domácí turismus zesílil v souvislosti s omezením cestování do zahraničí.

Sněžka 14. 7. 2020.
Sněžka 14. 7. 2020.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Kašpar / Archiv a Facebook Správy KRNAP

Zvláštní atraktivitu má právě „značková příroda“ národních parků. V nich je problém únosné míry prostředí nejzřetelnější, protože tam má hrát prim příroda. A právě za málo ovlivněnou přírodou návštěvníci míří. Zákon o ochraně přírody a krajiny uvádí, že „veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů odpovídajících danému stanovišti a dosažení jejich přirozené biologické rozmanitosti.“

Jak ale poukazuje Pavel Benda, není tomu vždy tak. „Vlastně jsme v situaci, kdy příroda je jinými aktivitami upozaděna tak, že chráněné druhy mizí, ačkoli by to mělo být naopak,“ říká Benda. Dokladem toho je i fakt, že v Českém Švýcarsku se některým citlivějším druhům daří lépe mimo park než v něm. „Ať se jedná o vlka, o sokola a další. Je to úplně zoufalá situace, protože národní parky jsou především o ochraně přírody.“

Počet návštěvníků se totiž obtížně ovlivňuje. Lidé v přírodě hledají prožitek přírodního prostředí, ale i čas o samotě. Zástupy dalších návštěvníků tento prožitek snižují. Zatím ale není patrný jasný bod zlomu, kdy by došlo k přehlcení a úbytku návštěvníků.

Krásné pohledy si často chceme vychutnat o samotě.
Krásné pohledy si často chceme vychutnat o samotě.
Foto | Jerzy Strzelecki / Wikimedia Commons

„Problém turistického průmyslu je, že nemá žádné autoregulační mechanismy. Jsou lokality, které jsou totálně přetížené. Je to nepříjemné pro místní i pro návštěvníky, protože návštěvnický komfort se blíží nule. Ale přesto jde návštěvnost nahoru,“ popisuje situaci Pavel Benda.

Ředitelné národních parků se proto snaží hledat řešení, která neomezí návštěvníky a zároveň ochrání přírodu. Například rozložit turisty v prostoru, přivést je na jiná místa než ta nejvyhledávanější. Správa KRNAP proto vydává vlastní brožurky s tipy pro návštěvníky, které je zavedou do zajímavých a méně známých míst. Podle slov ředitele KRNAP Robina Böhnische tak park odvádí práci za destinační agentury.

Pokud ale do Krkonoš lidé přijedou s tím, že chtějí vystoupat na nejvyšší horu v ČR, jiný výlet je často neuspokojí. Její obliba jako turistického cíle je silná. „Návštěvnost Sněžky roste permanentně. Letošní rekord byl zaznamenán 12. září, kdy sněžku navštívilo 11 500 lidí. Přičemž s polskými kolegy jsme schopni se shodnout na normální návštěvnosti v počtu 2000 lidí za den,“ upozorňuje na neúnosný stav ředitel KRNAP Robin Böhnisch.

S velkou koncentrací návštěvníků narůstají problémy. Lidé piknikují na chráněných horských trávnících, které jsou domovem pro unikátní druhy rostlin. Cedule žádající, aby návštěvníci na trávník nevstupovali, nepomáhaly, proto se správa parku rozhodla svou žádost zdůraznit a trávníky oplotit ochrannými sítěmi.

„Je to kombinace vzdělávání, výchovy a bohužel i represe,“ uvádí Robin Böhnisch, a vysvětluje: „Při 12 milionech návštěvníků v Krkonoších je zřejmé, že s nimi také roste množství těch, kteří nedodržují pravidla chování v národním parku.“

Ochranné sítě cestou na Sněžku.
Ochranné sítě cestou na Sněžku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radek Drahný / Archiv a Facebook Správy KRNAP

Správy parků a chráněných krajinných oblastí by potřebovaly více lidí v terénu, nemají na ně však finance. Personální poddimenzování a omezené pravomoci strážců přírody tak neumožňují efektivní řešení přestupků, byť se většina z nich řeší podle ředitelů domluvou.

Pokud je potřeba na čas odvést návštěvníky z celé přírodní oblasti, je to podle zákona možné dvěma způsoby. V národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí je možné z důvodu ochrany přírody dočasně omezit vstup.

Toho využíval po deset let Krkonošský národní park kvůli nájezdům sběračů borůvek. Po deseti letech přestal být zákaz potřeba, protože zájem o sklízení borůvek opadl.

V národních parcích navíc vznikají od letošního roku klidová území, v nichž je možné pohybovat se jen po vyznačených cestách a je zakázáno vstupovat do volného terénu. Klidová území jsou již vyhlášena v Českém Švýcarsku, Krkonoších a Podyjí, na Šumavě se teprve připravují.

Klidové území v NP Podyjí.
Klidové území v NP Podyjí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | NP Podyjí

Ministerstvo životního prostředí ale zatím nechce, aby vyhlášení klidových území vedlo k omezení vstupu. Chce mít dva až tři roky čas na vyhodnocení jejich efektivity.

„Uvědomujeme si, že jde o velmi citlivou věc. Každé omezení stavu zaručeného práva na svobodu pohybu musí být velmi pečlivě odůvodněno a musí být perfektně prokázána převaha veřejného zájmu na ochraně přírody,“ uvádí Vladimír Dolejský, náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny na MŽP.

„Tam, kde je potřeba přistoupit k regulaci, je nesmírně důležité nabídnout lidem zážitky někde jinde, pakliže je to možné,“ nabádá k opatrnosti při omezování vstupu i Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí DUHA.

Pokud se přistoupí k regulaci, je třeba lidem podrobně vysvětlit proč. „Důležité je, aby lidé věděli, proč tam ta omezení jsou. To, že je tam tetřev, není dostatečná informace. Lidé potřebují vědět, co konkrétně svým pobytem tetřevovi způsobí. V momentě, kdy dostanou tuhle informaci, začnou se chovat úplně jinak,“ tvrdí Jaromír Bláha a odkazuje na výsledky ankety, kterou Hnutí DUHA dělalo na Šumavě mezi 4000 respondenty.

Platit za návštěvu zachovalé přírody?

V souvislosti se snahou zajistit, aby turismus neomezoval přírodu, se diskutuje i možné zpoplatnění vstupu. Na menším a specifickém území to vyzkoušel Národní park Šumava pro splouvání Teplé Vltavy.

„Ještě v roce 2006, 2007 nebo 2008 splouvalo Teplou Vltavu až 16 000 lodí za sezónu. Splouvalo se za jakéhokoli vodního stavu,“ vzpomíná ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Jenže v řece žije velmi vzácná perlorodka říční a území spadá pod evropskou ochranu Natura 2000. „Masová návštěvnost ohrožuje perlorodku velmi významně. Zejména v případech, kdy je méně vody a lidi vystupují z lodí, šlapou po dně a přetahují lodě,“ vysvětluje Pavel Hubený. „A vodní tok a jeho dno je naturovou lokalitou s vodními rostlinami, které jsou významné. Ukázalo se, že potřebujeme udělat nějakou regulaci,“ popisuje Hubený.

Od roku 2009 se tedy zavedl rezervační systém a na řeku se může až po rezervaci a zaplacení lístku. A to jen jenom tehdy, když je v ní dostatečný stav vody. „Ukázalo se, že je to skvělý počin,“ chválí si opatření ředitel Hubený. Populace vodních rostlin v řece se zvětšila, perlorodky přežívají, systém je ekonomicky vyrovnaný. Jeho zavedení ale vyžadovalo aplikovat velmi přísnou ochranu druhu, která pro spoustu míst není realizovatelná.

Reálné zřejmě není ani zavedení placeného vstupu do celých národních parků. Ani ve společnosti ani mezi ochranáři nepanuje shoda na tom, zda je zpoplatnění vstupu do národních parků etické. A zůstává tu stále problém, že by zřejmě ani nebylo možné placený vstup kontrolovat.

Omezení vstupu návštěvníků kvůli tetřevům na Šumavě je potřeba podrobně vysvětlit.
Omezení vstupu návštěvníků kvůli tetřevům na Šumavě je potřeba podrobně vysvětlit.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Markéta Rudlová / NP Šumava / facebook.com

Do národních parků se dá totiž vstoupit na mnoha místech, parky jsou navíc obydlené a muselo by se přijít na to, jak rozlišovat místní od turistů.

„Specifikum Českého Švýcarska je ještě v tom, že největší atrakce jsou vlastně již zpoplatněné, avšak nikoli národním parkem,“ komentuje nápad zpoplatnění vstupu Pavel Benda. „Když přijedete na klasický okruh, zaplatíte Hřensku za parkoviště. Pokračujete dál do soutěsek, zaplatíte za převoz na pramicích. Pak jdou lidi na Pravčickou bránu, tam se zase platí, tentokrát soukromému subjektu. Národní park z toho nemá nic. Pak si představte situaci, že přijde strážce národního parku a bude po vás chtít, abyste zaplatili ještě za vstup do národního parku. To je neúnosné,“ vysvětluje Pavel Benda.

Přesto národní parky rostoucí míru turismu řešit musí, protože ovlivňují nejen chráněnou přírodu, ale vyžadují i zajištění turistické infrastruktury.

„Národní parky vlastně z turistického průmyslu nemají vůbec nic. Ale jdou za nimi veškerá negativa,“ stěžuje si Pavel Benda. „My řešíme problémy s odpadky, my řešíme problémy s vysokou návštěvností, my vydáváme miliony na opravu cest. A nemáme z toho jediný příjem, který by se nám z turistiky vracel,“ dodává.

Přesto ředitel Benda zdůrazňuje, že návštěvníci v přírodním prostředí jsou pro ochranu přírody pokladem: „Jsme rádi, že do přírody chodí, že si osahají přírodu. Můžeme s nimi komunikovat a vysvětlovat jim význam a oni nám chtě nechtě pomáhají.“

Zároveň je ale skeptický k vlivu, jaký návštěva přírody na turisty má. Pokud bychom se dívali optimisticky, mohli bychom si říci, že návštěva přírody přináší lidem psychickou rehabilitaci, příležitost nalézt osobní vztah k přírodě, pochopit její fungování a ocenit význam ochrany přírody a krajiny.

Ochranáři jsou ale v hodnocení účinku návštěv v přírodě opatrnější. „Já jsem trochu skeptický. Při obrovské návštěvnosti se to, co zprostředkováváme, pořád neodráží na stupnici hodnot. Kdyby tomu tak bylo, tak by přece musel být obrovský tlak na to, aby se vyhlašovala další chráněná území, další národní parky a aby se příroda víc chránila. A ten trend je spíše opačný,“ myslí si Pavel Benda z Českého Švýcarska.

„Je to taková návštěva na jedno použití. Prostě to v těch lidech zřejmě nezanechává to, co bychom potřebovali. Aby začali měnit své hodnoty,“ uzavírá Benda.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (29)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RV

Richard Vacek

1.11.2020 15:48
Prostě plochy národních parků, která je zhruba 200 000 ha, zdvojnásobit o území s infrastrukturou k rekreačnímu využití. A tuto plochu odebrat z polí, na kterých se pěstuje řepka do bipaliv (řepka se pěstuje na 300 tis. ha, ale ta na 200 tis. jde do nádrží). Jedná se o win-win-win-win řešení - odlehčí se rezervacím, podpoří se turistický ruch, pomůže se přírodě a pomůže se naftovým motorům.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.11.2020 20:54 Reaguje na Richard Vacek
Nejsem příznivcem řepky a biopaliv obecně. Na druhou stranu, takový nesmysl jsem dlouho neslyšel. Jak si to představujete pane Vacku?
Můžete to specifikovat například na těch Krkonoších nebo ještě lépe na tom Podyjí?
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.11.2020 05:43 Reaguje na Jarek Schindler
Záleží na tom, jak rychle chcete dané řešení realizovat. Pokud pomalu, změníte na daném území systém dotací. To, co nechcete, dotovat přestanete a ušetřené peníze budete dávat do podpory toho, co chcete, aby vzniklo.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.11.2020 07:06 Reaguje na Richard Vacek
Ne, peníze nechte stranou. Právě prestiž území a příliv turistů a tím i peněz jsou častým argumentem "ochrany přírody" při snaze o vyhlašování dalších CHKO či NP. Jak je vidět ten slibovaný příliv turistů není tím "správným ořechový"".
Já se ptám spíš na to jak chcete zvětšovat ty chráněná území? To si opravdu myslíte, že například místo výstupu na Sněžku nebo místo jesenické hřebenovky se turisté spokojí s "turistikou" v podhůří a s výhledy na hory ? Jak to prosím vás podpoří ten turistický ruch? Ten ruch o kterém i vy píšete a na který si nyní ochránci stěžují.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

1.11.2020 23:19 Reaguje na Richard Vacek
Naopak, národní parky by měly být zmenšeny o území, kde jsou provozovány legální aktivity bránící ochraně přírody, zejména o intravilány obcí a sportovní areály. Ten zbytek je ale potřeba chránit důsledněji. To by ale nemělo omezovat právo správ národních parků závazně se vyjadřovat k územním záměrům a stavbám na území, které s národními parky bezprostředně sousedí.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.11.2020 07:14 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Co bude tou důslednější ochranou? Oplotíme to a zakážeme vše, tedy i místním, vstup? No a vyjadřovat se k věcem i mimo, například NP? Přečtěte si někdy podmínky kterými ochranáři podmiňují svůj souhlas. Mnohdy nesplnitelné, nereálné a jen a jen prodražující. To nejsou většinou podmínky ale většinou prachsprostý diktát.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.11.2020 03:32 Reaguje na Richard Vacek
Rovnou napište, že se ty pole mají lidem znárodnit, nebalte to do všelijakých nesmyslů.
A kromě toho řepka na biopalivo se pěstuje jen na poměrně malé části rozlohy řepky. Většimna řepky jde na olej pro lidskou spotřebu. A taky se nesmí zapomínat, že semeno řepky po vylisování, pokrutiny je důležitým zdrojem bílkovin, hlavně pro výkrm zvířat, který umožňuje omezit spotřebu sóji, která je, s vynaložením určitých emisí CO2 pěstována na druhé polovině zeměkoule, v Brazílii nebo Argentině. A která je s dalším značným vynaložením emisí CO2 dovážena do Evropy, protože Evropa je v zdrojích rostlinných bílkovin nesoběstačná. A kterážto (sója) se v Evropě nemůže pěstovat, protože díky nesmyslným středověkým názorům bruselských zelených "píp" se v Evropě prakticky nedají pěstovat GM plodiny, musí se dovážet.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.11.2020 17:17
Jde o velmi důležitou otázku,která by měla být řešena v předstihu a v klidu dotčenými stranami.
To, co se děje na Pravčické bráně nebo Sněžce je šílené .

Návrh pana Vacka je jednou z možností.

Zavedení oblíbeného českého švindlu ,zpoplatnění návštěvy přírodního území absolutně odmítám, jde o důkaz neschopnosti příslušných úřadů řešit věci jinak.
Odpovědět
JV

Josef Volfík

1.11.2020 19:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
Návrh pana Vacka je totální nesmysl. Nemá cenu ani o něm přemýšlet. Jedna je naprosto neproveditelný, což on sám musí vědět a navíc, jak on píše ...podpoří se turistický ruch... Takže z bláta do louže. Byli by tam kde jsou dnes.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

2.11.2020 05:48 Reaguje na Josef Volfík
Podívejte se do vyspělejších zemí, jak pracují na tom, aby se k nim turisté vraceli. A pokud můžeme nabídnout pestrou krajinu, tak proč to neudělat - chybí k tomu akorát zázemí (agroturistika, místní speciality, ...) a přebývají lány neprostupných monokultur.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

2.11.2020 14:40 Reaguje na Richard Vacek
Ok, jak zarazíte tu řepku si ještě představit umím. Ale jak tam "zařídíte" tu vzkvétající agroturistiku ... na to mi fantazie trochu chybí. Nějak si nejsem úplně jist, že ve frontách stojí dychtiví potencionální zemědělci, kteří jen čekají až se do toho budpu moci pustit.

Ne že by se občas někdo takový nenašel a některým to dokonce vydrží a budou prosperovat, ale mám pocit, že ti, kteří takoví opravdu jsou, si tu cestu našli už v minulosti a najdou si ji i dnes.
Odpovědět
JV

Josef Volfík

1.11.2020 19:04
Co je mi do toho, kam je dáte! Pořád a pořád propagujete vaši přírodu, stavíte stezky, děláte info cedule, na výstavách a veletrzích propagujete krásy atd. No a pak se divíte, že vám tam chodí lidi. Vždyť vy si je tam taháte sami, tak mlčte!
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.11.2020 20:20 Reaguje na Josef Volfík
Ano, to je ta příčina, ta obrovská propagace na způsob vidět Neapol .... Také si myslím, že by velmi pomohlo silně omezit, nebo i zakázat v postižených územích, všechny soukromé podnikatelské aktivity, týkající se rozvoje turistického ruchu. Zatím je to naopak,přesně naopak.
poznámka: který demokraticky zvolený, s odpuštěním idi.. mohl prodat, nebo pronajmout, právo vybírat vstupné na atraktivní místa v národních parcích?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

1.11.2020 20:51 Reaguje na Josef Volfík
Jste absolutně mimo ! Lze udělat řadu projektů.které přinesou ekonomický prospěch aniž by devastovaly přírodu.
Chce to dobrou vůli a určité odborné předpoklady - nic jiného.
Odpovědět
JV

Josef Volfík

1.11.2020 22:00 Reaguje na Miroslav Vinkler
Tak ty projekty ukažte a hlavně udělejte. Vy jistě víte a umíte všechno.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.11.2020 09:44 Reaguje na Josef Volfík
Klidně, zajeďte se podívat na chatu Paprsek nad Starým Městem p.Sn.
Od r. 1990 po současnost řada možností pro lyžaře, sjezdaře i běžkaře, vynikající cyklotrasy i pěší turistika . Řada informačních i popisných tabulí ve spolupráci s CHKO Jeseníky.
Podařilo se skloubit podnikání i ochranu přírody v rozumných mezích.
Tak si představuji soulad mezi ekonomickým rozvojem a environmentálními zájmy.
Skutečnosti je, že 99% zásluh nese majitel a provozovatel zařízení.
A na rozdíl od developerských projektů ala Dolní Morava zůstávají peníze v místě a pomáhají lokálnímu hospodářství.

Druhým bezva projektem jsou třeba Josefské louky u Jaroměře ,díky ornitologům.

Máme tady třeba i vinařské stezky na Jižní Moravě a zcela v pohodě je i Baťův kanál.

Jak vidíte,lze uvést řadu dobrých příkladů a nevím proč vám to trhá žíly.
Odpovědět
JV

Jarda Vesničan

2.11.2020 17:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
Můžete mi prosím pane Vinklere říct, proč mezi takovéto úspěšné lokality řadíte např. Josefovské louky? Jestliže se jedná o hnízdiště vodního ptactva a zároveň odkladiště pro Exmoorské koně a nově i pratury? Nemůžete nafouknout a zaplavit tyto místa turisty a diváky. Také tam je potřeba pro ptáky i zvířata zajistit určitý klid pro jejich přežití, vyhnízdění ptactva a migraci tažných druhů. Lokalita není totiž tak veliká a pokud z toho nechcete udělat zoologickou zahradu, návštěvnost nemůže dojít do extrému.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.11.2020 07:49
Jsem toho názoru, že nějaké formě zpoplatnění vstupu, alespoň na nejexponovanější území, (která je běžná i v zahraničí) se prostě nevyhneme.
A návrh pana Vacka vyrobit v blízkém okolí dostatečně atraktivní lokality, aby se návštěvníci více rozptýlili a netrávili celou dobu svého pobytu na území NP taky není úplně od věci. Ledaskde na to podmínky jsou, někde zase nejsou, to je jasné.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

2.11.2020 15:33 Reaguje na Jan Šimůnek
Dobře, tak to zkuste vysvětlit na tom příkladu Právčické brány, nebo obecně českého švýcarska. Tam už máte zpoplatněné kde co, a skoro bych řekl, že pokud bude třeba zpoplatněn vstup do lesa v okolí Právčické brány, tak provozovatel sokolího hnízda bude žalovat národní park pro znemožnění podnikání, protože se tam bude možné dostat pouzwe po placené cestě, a skoro bych řekl, že to vyahraje.
Odpovědět
MU

Matyas Urbanec

2.11.2020 08:21
Dobry den, možná bych na to šel nenásilně. Napadá mě vytvoření jednoduché aplikace, která by lidi upozorňovala na stavy NP, při jejich nadměrném zatěžování turismem a jiném. Zároveň by měli možnost zadat termín návštěvy NP či CHKO. Přihlášení budou mít možnost vidět aktuální množství návštěvníků. Často lidi odradí velké davy turistů. Návštěvnost by se mohla stabilizovat na potřebném čísle. Jen nápad.
Odpovědět

Jan Šimůnek

2.11.2020 11:18 Reaguje na Matyas Urbanec
Tohle je velice rozumné.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

2.11.2020 15:35 Reaguje na Matyas Urbanec
Myslítě, že nějaké žluté Tin-tun-tin-ťáky na Právčické bráně bude něco takového zajímat, a budou chápat, vo co go?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.11.2020 11:24
V prvé řadě se zmíněné oblasti přednostně propagovaly v minulosti a taky
se podporovala jejich dosažitelnost(parkoviště, lanovky, hotely v okolí).
Je to bohapustá komerční činnost, která nelze nafukovat do nekonečna.
Jinde je bohudík často klid a liduprázdno a tak je stále kam chodit za
přírodou. Stádní lidské chování je pro mne nepochopitelné a nerozumím
lidem, kteří tam jdou, ač musí ty davy předpokládat. No a jak to řešit?
Co tak místo šotu v TV o krásném počasí na Sněžce říci, že fronta na
lanovku je 2 hodiny atd.? O tom se taktně mlčí a lidé už tam jdou, když
si to naplánovali. Navíc se přece jedná o prestižní věc, že musejí navštívit nejvyšší horu Česka. Být tu Mount Everest, tak už tam snad vede lanovka. Kdo chce vidět přírodu, tak nemusí rovnou do NP, ale stačí často jít za humna a pouze ji v klidu pozorovat. Kdo potřebuje odznáček, turistickou známku či magnetku, tak tam prostě musí. Pak ještě fotečku jednu z tisíce jiných a hurá na další podobné místo. Pak se mohou všichni předhánět v nápadech jak zpoplatňovat turistiku, vydávat povolenky ke vstupu či přijímat další strážce NP pro udržení té smečky v daných mezích. Zrušte polovinu parkovišť, pokutujte ty, co budou parkovat mimo a máte půlku návštěvníků.U lanovky snižte kapacitu a taky odradíte půlku lidí
mimo pěších turistů od výstupu. Pokud budete vše zmíněné pouze navyšovat, tak tam bude stále hlava na hlavě. Dostupnost a propagace je důvodem této situace, ale co, je tu kšeft z parkovacích poplatků, za jízdné na lanovce
a zisky restauratérů a hoteliérů. Tož si to užijte a já jdu někam za humna do přírody a bez poplatků.
Odpovědět
LB

Lukas B.

3.11.2020 08:18 Reaguje na Břetislav Machaček
problém by řešilo důsledné rozdělení státní a místní daně, že by z každé koruny utracené v katastru obce šlo pevné (a podstatné) procento do rozpočtu obce - a potom by pec pod sněžkou ještě ráda odstavila lanovku.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.11.2020 10:40 Reaguje na Lukas B.
No nevím. Pokud budou mezi voliči v Peci převažovat ti
podnikatelé bohatnoucí z takových aktivit, tak budou
těch lanovek budovat ještě více. Pokud by převážili ti
lidé toužící po klidu, tak by to možná šlo omezit, ale
spíše to vidím tak, že ti lidé toužící po klidu svou
nemovitost výhodně prodají těm podnikatelům a utečou
jinam, kde ten klid ještě zatím je. Ona ta turistika
není tím nejlepším, co nás potkalo. Kdysi se musel
člověk většinou všude dopravit po svých a tak tam býval
klid a často pusto. Dnes jsou auty a lanovkami dovezeni
téměř do cíle a tak to připomíná demonstraci a ne už tu
turistiku. Vše se bohužel mění a spíše k horšímu. Vidím
to i u nás trempů, kdy se na potlach dopravují kamarádi
auty až pomalu k ohni, posedí v kempingových židlích
a po skončení ohně nasedají do aut a jedou domů do svých
postelí. Beru to u starších a nemocných, ale u těch
ostatních to vidím na degradaci trempských zásad a zvyků.
Bohužel to samé postihlo i turistiku a ochranu přírody.
Z pobytu v přírodě a ze splynutí s ní se stala krátká
návštěva a z ní pak vyplývá často to nepochopení přírody
samotné. Je to jako návštěva ZOO a pohled na zvířata je
pak podobný. Je to nepochopení samotného souznění člověka
s přírodou a z toho pak vyplývají i ty extrémní názory
mnoha aktivistů.
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

8.11.2020 13:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Náhodou, mi se to líbí.
Že ty městské davy , které si jedou léčit stres do stresujících front apod. , ženou tam i masmédia.
Aspoň nám osamělým tulákům nelezou tam, kde je doposavad rajský klid.
Jen ať se hezky koncentrujou, shlukujou. Nic lepšího si nemůžu přát.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

3.11.2020 03:45
Vstup na chráněná území se musí nějakým způsobem omezit, to je jasné.
Na druhé straně je to způsobeno tím, že běžná krajina, až na nějaké městské památky, hrady, parky, obory, okolí některých vodních nádrží atd byla přeměněna do formy, která je pro odpočinkový pobyt lidí nepřívětivá. Vedle revitalizace té krajiny obnovením drobných krajinných prvků a vytvořením "kostry" krajiny, která bude i v ekonomicky intenzívně obhospodařované krajině držet původní či přijatelné (retro) přírodní prostředí a biotopy (řeknemě biotopy odpovídající hospodaření v přírodě před 100 - 200 lety)je současně nutné tu krajinu revitalizovat tak, aby byla přívětivá i pro pobyt lidí. Aby určitá část lidí, kteří nyní zaplňují ty přírodní parky a podobná území byla ochotna, třeba i kvůli nižším nákladům a nepřepáleným cenám všeho, trávit volno i v běžné venkovské krajině, ne v nějakých načančaných chráněných oblasetech. Kde díky hordám lidí často dnes už skoro nic z toho, co může před lidmi utéct a co můžou lidi pošlapat, utrhat a podobně, k vidění není.
Odpovědět
ig

3.11.2020 08:56
Už teď je lidí v přírodě moc, a to ještě nezačalo platit pravidlo "zpátky na stromy" ani nebyl uzákoněn život v malých, soběstačných komunitách jako jediná přípustná možnost. Nepřeju si vidět, co se stane až to zelení prosadí :-)
Odpovědět
JC

Joseph Chlor

8.11.2020 13:48
Tož hlavně nezglajchšachtovat turisty tak, že do jednoho pytle hodíte devastujícího čtyřkolkáře (já osobně bych vyčíslil metr lesní pěšinky v částkách desetitisíců korun za bežný metr a požadoval po něm příslušnou náhradu...ale to by mě asi právníci demokratického liberálního právnického prozápadního státu rozcupovali) a člověka, který se chová v přírodě tak, jak mu nařizuje rozum a etika. Nepotřebuje příkazů a zákazů.

Rozhodně by bylo nesprávné učinit z přírody muzeum do kterého mohou jen vybraní, nějaké " zelené elity" , říkejme jim třeba ekocisté.
To už snad raději nějaké " bumažky" , jakési poukázky čerpání, na majitele, směnitelné, obchodovatelné. Na každé rodné číslo tolik a tolik poukázek. Taky totalitní kvaziřešení , ale co už - když se tedy tak moc množíme.
A všude vysazovat vlky, však ono je to zevlování přejde, ty turisty zatracené, až na ně z každého křaku vybafne vlk, vlčice prominou.

Je to opět o fiasku vzdělávacího systému.
(nu, snad někdo rozpozná v té zmínce o vlcích sarkasmus...snad ještě není tak zle)
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist