https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/ptak-na-sumpersku-si-sam-prisel-pro-pomoc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Pták na Šumpersku si sám přišel pro pomoc

27.5.2020 12:30 | RUDA NAD MORAVOU (Ekolist.cz)
Ořešník kropenatý. Ilustrační snímek.
Ořešník kropenatý. Ilustrační snímek.
Zatímco v Praze vyjížděla záchranná stanice k raritě v podobě vzácného rorýse velkého, na druhém konci republiky se ve stejný den o pozdvižení postaral pták, který si pro pomoc došel zcela sám.

Na dispečink Národní sítě záchranných stanic se dovolal člověk, který tvrdil, že za ním přihopsalo podivně zbarvené ptáče a nechtělo se od něj hnout. Identifikovat nalezence byl trochu ornitologický oříšek – o pomoc se totiž přihlásil mladý ořešník kropenatý.

 
Ořešníci jsou ptáci z čeledi krkavcovitých a podobně jako jejich příbuzní straky a sojky jsou mimořádně inteligentní. Mají nápadné zbarvení, k lidem se příliš často nepřibližují. Žijí v jehličnatých lesích, kde se živí převážně semeny šišek a ořechy, k jejichž dobývání mají uzpůsobený silný zobák. Mláďata rodiče krmí hmyzem. Zajímavá je jejich strategie přežívání v zimním období – jsou živi ze zásob, které si, stejně tak jako veverky, dělají v době hojnosti.

Do záchranných stanic se ořešníci kropenatí díky svému skrytému způsobu života téměř nedostávají. Za posledních pět let je to teprve čtvrté mládě, se kterým se ve stanicích Národní sítě setkali.

Nalezenec ořešníka v Rudě nad Moravou.
Nalezenec ořešníka v Rudě nad Moravou.
Zdroj | Český svaz ochránců přírody

Mladého májového ořešníka si od nálezců převzala záchranná stanice v Rudě nad Moravou. Vedoucí stanice, Jitka Maixnerová, o ořešníkovi hovoří s úsměvem: „Ořešník se má dobře. Je nesmírně chytrý. Za tři dny se naučil, kterými ze tří dveří k němu vstupujeme, a ty si hlídá. Už nám také zvládl utéct, vyskočil si na přepravku u těch správných ‚krmících dveří‘ a dožadoval se krmení.“ Díky neuvěřitelné krotkosti mají v Rudě pochybnosti o tom, že se pták dostal do stanice rovnou z lesa, ale vrozenou chytrost není radno podceňovat.

Zvídavého rošťáka zpět na svobodu vypustit nepůjde, rozšíří řady trvalých obyvatel stanice v Rudě či některé jiné stanice Národní sítě. Stejně tak jako ochočené vrány, straky či havrani by díky vazbě na člověka mohl páchat různé „přečiny“ lumpárny. V záchranné stanici připomínají případy vran, které pracovníci stanic odchytávali kvůli útokům na kočárky, v expozičních areálech stanic na návštěvníky z klecí krkavcovití obyvatelé často mluví „lidskou řečí“ a podobně. Veřejnost se s touto raritkou tak bude moci zřejmě setkat tváří v tvář.

Sezóna mláďat je v plném proudu a většinou u nich není třeba nijak zasahovat. Ideální je předem na dispečink zaslat fotografii domnělého mláděte v nouzi.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (11)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

27.5.2020 13:31
Záchranná stanice V Rudě nad/Moravou patří ke skutečně dobrým věcem, které se povedly. Skvělá práce, bezva lidi.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

27.5.2020 14:39
Hezké, to potěší.
Odpovědět
Ludmila Kramerová

Ludmila Kramerová

28.5.2020 03:02
Děkuji za nádhernou zprávičku a tím veliké poděkování záchranné stanici v Rudně nad Moravou.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

28.5.2020 07:04
Ale bude potřeba ještě hodně osvěty mezi lidem, protože vůbec netuší, jak postupovat. Před pár dny jsem ve městě před malým obchůdkem slyšela mohutný pískot z trávy, pod stromem sedělo veliké kosí mládě. 2 prodavačky se soucitným výrazem ve tváři ho pozorovaly mezi dveřmi a domlouvaly se, co mají dělat nebo kam zavolat. Vysvětlila jsem jim to (že nechat, rodiče si ho brzy najdou)
Odpovědět

Viktor Šedivý

28.5.2020 09:02 Reaguje na Martina Vránová
Rodiče nebo kočka ;-)
Odpovědět
AK

Antonin Kolář

28.5.2020 09:12 Reaguje na Martina Vránová
Ano rodiče si ho najdou, ale pokud neumí létat, pak je snadnou kořistí predátora, v tomto případě hlavně kočky.
Odpovědět
MV

Martina Vránová

28.5.2020 09:33 Reaguje na Antonin Kolář
Poprosíme pana Zvářala o vyjádření. Děkuji!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

28.5.2020 13:51 Reaguje na Martina Vránová
Děkuji za oslovení, budu se snažit být objektivní. Do záchranných stanic se dostane zlomeček žijících mláďat. Některá zahynou díky predaci sojkami, strakami, kání, kunou, kočkami... ještě na hnízdě, a to nijak neovlivníme. Predace na hnízdech (vejce+mláďata) se uvádí okolo 70%. Značná část mláďat zahyne i mimo hnízdo díky zmíněným predátorům. Hlady však výjimečně, protože svým hlasem upozorňují rodiče o své poloze, stejně však i predátory.

Pokud je mládě v dobré kondici, ale jen neumí létat, je lepší ho nechat na místě, tj. posadit na větev, případně na blízkou (do 15 m) blízkou střechu (zejména kosi, drozdi, kteří vyskakují špatně vypeřená, až za 2-3 dny vyletí na spodní větve). V tomto věku jsou také nacházena a vozena do záchranných stanic. Kamarád, které jedné stanici šéfuje, bývá v květnu a červnu doslova bombardován telefonáty, které trvají na tom, aby zaměstnanci dojeli okamžitě pro kosa do krajského města, kde paní našla mládě, které "je samo, hladné a pípá". Pro hojné druhy většinou nejezdí, doporučují ponechat na místě a sledovat, případně jak mládě nakrmit. Jezdí se pro vzácnější druhy a takové, které jsou náročné na ošetření, resp. krmení (vypadlí kalousi, poštolky, rorýsi, netopýři). Ročně tak přijmou více než tisíc zvířat a ptáků, a vězte, že to všechno opatrně obsloužit není žádná legrace.

Proto jak správně paní Vránová doporučila - nejlepší je nechat kosí či jiné mládě na místě. Pokud nelétá a je zdravé, rodiče jsou zajisté poblíž, nemohou být naráz u všech 4-10 mláďat současně. Krmí mládě několikrát za den, 99,9% času jsou zaměstnána sháněním potravy a mimo dohled.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

28.5.2020 12:43 Reaguje na Martina Vránová
Já v takové situaci jednou chytil kosáka do ruky a posadil nahoru na haluz, za chvíli už poskakoval a pak uletěl.
Odpovědět
va

vaber

29.5.2020 16:28
ptáci jsou velice inteligentní ,viděl jsem pokus kdy papoušek musel udělat několik kroků aby otevřel klec a dostal se k potravě ,to by nedokázalo ani malé dítě a pes při podobném pokusu vůbec nechápal co má dělat , úplný blbec. Ptáci jen neposlouchají člověka, nezajímá je a pes reaguje na člověka a tak si myslíme že je chytrý. Viděl jsem na kosa seděl na větvi, najednou sletěl na zem asi 10m a sezobl něco, co by člověk neviděl ani na půl metru, neuvěřitelný zrak
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.5.2020 18:44 Reaguje na vaber
https://www.youtube.com/watch?v=T-MdgHHK4d8
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist