Postavit Žďákovský most ze dřeva? Teoreticky by to šlo, říká autor dřevobetonového mostku Roman Fojtík

Zatěžkávací zkouška dřevobetonového mostku.

Foto | Roman Fojtík

Ze starší statistiky dopravní infrastruktury vyčtu, že se v Česku nachází cca 17 565 mostů, o celkové délce přesahující 404 km. Víte, kolik z nich je ze dřeva?

Na to je velmi jednoduchá odpověď. Pokud pomineme historické konstrukce, je součástí dopravní infrastruktury spravované státem pouze jeden mostní objekt, který využívá dřeva jako nosného prvku. Jedná se o první a zatím jediný dřevo-betonový most v ČR, který se nachází v obci Bohunice v okresu Prachatice. Ale abychom úplně nepřeháněli, dřevo-betonu bylo také využito na dvě lávky pro pěší na okraji Benešova v roce 2017.

Jeden dřevěný most, to skutečně není mnoho. Čím to? Historicky přeci bylo dřevo jedničkou, kámen přišel později, beton s ocelí jsou s námi relativně krátce, ne?

V rámci historie byly dřevěné mosty vždy jedničkou. Bohužel v ČR došlo k zapomenutí těchto konstrukcí a technologií především v období komunismu, kdy bylo dřevo strategickou surovinou. A tak se pro mosty přestalo používat. Tento problém má velmi dlouhou setrvačnost, proto první novodobé dřevěné konstrukce v ČR vznikají až nyní. A ta setrvačnost je pravděpodobně způsobena třemi základními faktory.

doc. Ing. Roman Fojtík, Ph.D. pracuje na Katedře konstrukcí Fakulty stavební VŠB - TUO, působí i jako soudní znalec v oboru stavebnictví a je spoluautor publikace Dřevěné mosty a lávky.

Foto | Archiv Romana Fojtíka

Povídejte…

Prvním je absence výuky dřevěných mostů na vysokých školách u nás i na Slovensku. Až v roce 2020 vznikl první předmět s názvem „Dřevěné mosty“, a to pouze na Fakultě stavební Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Takže všichni aktuálně žijící projektanti mostů byli vychováni pro výstavbu mostů betonových a ocelových.

Druhým důvodem je fakt, že veškeré mostní stavby jsou vesměs státní. A stát je zvyklý 75 let stavět pouze z betonu nebo oceli. Všichni tak nějak víme, jak je obtížné cokoli změnit ve státní správě.

Posledním faktorem je tak téměř absolutní monopol betonových mostů. Moc se nemluví o tom, že Česko je špičkou ve světovém žebříčku v množství betonu na jednoho obyvatele. Betonujeme opravdu vše, dokonce i vany nebo talíře…

Jistě by se s tím ale dalo něco udělat, ne?

Změnit tyto tři faktory je téměř nemožné, zejména když si stávající technologie hlídají svůj business zuby nehty.

Ukázkou může být most v Bohunicích. Mezi lidmi to je velmi kvitovaná stavba, ale výhrůžky od betonářských a lomařských firem došly až tak daleko, že mi bylo vyhrožováno i likvidací.

To je dost silný kafe, ne? Řešil jste to nějak s policií?

Nezbývá nic jiného než se nenechat zastrašit a bojovat dál.

Systém Smart timber bridge hlídá statickou bezpečnost dřevěných mostů, případné přetížení nebo počínající poruchy.

Foto | Roman Fojtík

Typově, u jakých mostů se podle Vás spíš vyplatí pracovat se dřevem, jako stavebním materiálem? Je něco jako Žďákovský most už na dřevo příliš?</p>

Svět nám ukázal, že pro dřevo není výrazného omezení. Stejně jako u ostatních materiálů jde hlavně o použitý konstrukční systém.

Pro malé mosty se používá systém trámový, pro větší mosty obloukový a pro ty největší visutý či zavěšený. Ve světě jsou moderní mosty, které překlenují i stovky metrů, takže Žďákovský most ze dřeva by teoreticky nebyl problém.

Samozřejmě, pokud budete hledat tyto impozantní mosty na mapě, musíte svou pozornost upřít především na západ. Do Kanady, USA. A v Evropě to s nimi pak umí ve Skandinávii, Francii nebo Rakousku.

Dobře, dřevo je ve své podstatě univerzální materiál. Ale zmínil byste upřímně, má pro stavbu mostů i nějaké nevýhody?

Nevýhody dřeva spočívají v jeho vyšší konstrukční výšce nosných prvků oproti betonu či oceli a to z důvodu odlišných pevnostních charakteristik. Poměrně významným nedostatkem dřeva oproti ostatním materiálům je rychlá degradace v případě poruchy hydroizolace. I proto se tu používají pouze špičkové izolanty. A výhledově pravděpodobné nedostatkovosti materiálu…

Jako že by nám mohlo dojít dřevo?

To v případě přetrvávajících klimatických změn, v horizontu 15 až 20 let. Tyto vyhlídky jsou spojeny se změnou klimatu a postupující kůrovcovou kalamitou.

A hlavní pozitiva dřeva, jako materiálu pro mostní stavby?

Asi klíčovou výhodou těchto mostních staveb je šetrnost k životnímu prostředí, a to především s využitím obnovitelné národní suroviny a nízká produkce CO2 při výstavbě.

Další výhodou je rychlá montáž – stavba nevyžaduje technologické přestávky, není závislá na počasí a díky nízké objemové hmotnosti jsou i malé nároky na manipulační techniku.

A svou roli pochopitelně hraje také cena, která je nyní díky kůrovcové kalamitě velmi příznivá.

Jak se to má s životností dřevěných mostů? Jsou stavbou pro jednu generaci, nebo vydrží v provozu déle?

Životnost u dřevěných mostů je – stejně jako u ocelových či betonových – závislá především na provedeném hydroizolačním systému.

Pokud do jakékoli konstrukce zatéká, její životnost rapidně klesá. U betonu i u dřeva.

Pozitivním příkladem dlouhé životnosti z našich podmínek může být například most Černvír, který letos oslaví 303 let. Takže u dobře provedené stavby ze dřeva můžeme počítat životnost ve staletích.

Most Černvír, krytý dřevěný most pochází z roku 1718.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Harold / Wikimeda Commons

Abychom z toho nedělali pohádku o hodném dřevu a zlém betonu: i Vámi projektovaný most v Bohunicích je kombinací obou zmíněných materiálů, má spřaženou dřevo-betonovou konstrukci. Co si pod tím mohu představit?

Dominantním materiálem pro nosnou konstrukci je dřevo, které zahrnuje cca 80 % vodorovné nosné konstrukce a beton cca 20 %. Tato kombinace materiálů těží z jejich dominantních vlastností. Beton díky nízké obrusnosti tvoří pojížděnou vrstvu a dřevo tu primárně nosnou.

Co jsem tak koukal, těm nejstarším dřevěným mostům z kategorie reálných dopravních staveb ve světě bude brzy 80 let. Jenže tyhle jihodakotské mosty jsou vytvořeny z glulamu, lepených dřevěných profilů. Jak moc odlišné jsou od vaší konstrukce?

Dřevo-betonové mosty využívají lepeného lamelového dřeva, které eliminuje nedostatky toho rostlého. Jedná se především o tvarovou stálost a nízkou vlhkost při zabudování. Je to vyzkoušená technologie a já ji mohu jen doporučit. A znovu, otázka životnosti u těchto materiálů je závislá na použitém lepidle a hydroizolaci.

Kdo chce stavět kvalitně, nemůže spoléhat na nekvalitní materiály. Odkud dřevo na stavbu bohunického mostu vlastně pochází?

Jde o obnovitelnou surovinu z národních zdrojů. Kvalita materiálu je dána předpisy, takže ať koupíte lepené lamelové dřevo kdekoli v Evropě, mělo by mít velmi podobné vlastnosti.

Stavba mostu.

Foto | Roman Fojtík

Jaká je uhlíková stopa dřeva jako mostního stavebního materiálu?

Co se týče ekologické stopy vázané na dopravu, tak to zatím není úplně ideální. V ČR se vyrábí pouze zlomek lepeného lamelového dřeva, které se používá na tuzemských stavbách.

Je problém sehnat v Čechách dobré dřevo na most?

Klasický proces koloběhu českého dřeva ve stavebnictví je většinou dvojí. Jedna cesta je export našim čínským soudruhům, kteří nám posílají lodní kontejnery s plastovými krámy, a my jim tyto kontejnery plníme našim kvalitním dřevem a odesíláme lodí na druhý kout planety.

Druhá cesta je především export kulatiny bez přidané hodnoty do okolních zemí, především do Rakouska a Německa, kde nám toto dřevo slepí v lepené lamelové dřevo, které nám posílají s cca patnáctinásobnou přidanou hodnotou.

Obě tyto cesty jsou velice smutné, protože se zbavujeme národní suroviny za zlomek její hodnoty.

Tyto cesty jsou však konečné. Ve chvíli, kdy nám dojde tato drahocenná surovina, budeme nuceni ji nakupovat ze zahraničí a obávám se, že kvůli naší potřebě Rakušané své Alpy jistě nevykácí.

V čem vlastně je – podle Vás – stavba mostu v Bohunicích ekologická?

Ekologičnost mostu spočívá především v použití obnovitelných zdrojů z národních surovin a nízké produkce CO2 při výrobě.

A proč nám termín ekologická dopravní stavba zní z principu jako protimluv, nesmysl?

V ČR je spoustou let ověřeno, že tam kde teče beton, tam tečou peníze…

Most je plný čidel.

Foto | Roman Fojtík

Netušíte náhodou, v jakém stavu jsou povšechně naše mosty v ČR? Kolik z nich je před nezbytnou rekonstrukcí, kolika z nich končí funkční životnost?

Betonové mosty bohužel nemají životnost, jakou se předpokládalo. Důkazem je bourání mostů všude okolo nás. Nejproblematičtější jsou asi předpínané mosty, kterých ŘSD eviduje cca 700. U těchto mostů nikdo neví, kdy spadnou, a proto se postupně demolují a staví znovu.

Ironií je, že se znovu používá stejná technologie, ale nyní s tvrzením, že máme lepší materiály. Nemám přesné informace, kolik těchto mostů již bylo zdemolováno a znovu vystavěno, ale v následujících cca 10 letech bude nutné vynaložit několik set miliard na zajištění bezpečnosti dopravní infrastruktury v ČR.

Přečtěte si také |

Naše lesy potřebují dlouhodobou vizi, méně stromů a méně zvěře, říká lesník Aleš Erber

Co je aktuálně největší překážkou, které stojí v ČR v cestě při zavádění mostů ze dřeva do praxe?

Největší překážkou je jistě stávající přesvědčení, že beton je to jediné možné. Ale pozitivní je, že po úspěchu Bohunického mostu se osměluje i státní správa a o výstavbě těchto mostů uvažuje.

Tak snad se to časem zlomí a budeme v co největší míře využívat ekologické postupy tak, jak je tomu v západní Evropě.