Květnaté louky z výsevu – návrat přírodní rozmanitosti
13. ledna 2021 11:00
PRAHA (Ekolist) - Lidskou činností došlo během posledních desetiletí k obrovskému úbytku přírodní rozmanitosti v krajině.
Je to nejen úbytek množství a druhové pestrosti živočichů a rostlin, ale také členitosti krajiny. Důsledky
tohoto stavu pro budoucnost nejsme dnes vůbec schopni domyslet. Dovolím si citovat jednu jednoduchou
větu z oboru antroposofie: „Život je jednotou“. Přemýšlejme o tom, možná potom trochu lépe pochopíme
třeba provázanost života hmyzu s rostlinami nebo jejich přirozenou regulaci přírodou. Rozmanitost
je obecným principem pohybu a vývoje. Jako zemědělci, to dobře vidíme při pěstování monokultur,
když nám tam příroda sama posílá plevele, škůdce a choroby, jen aby porost zpestřila.
Článek je převzatý z časopisu Nová Valeriána, nového magazínu ekologického a biodynamického zemědělství. Tématem prvního čísla je biodiverzita a její vliv na kvalitu úrody a tím i na naše zdraví.
Květnaté louky
Květnaté louky jsou zatím jedinou polykulturou, kterou člověk odedávna
zemědělsky využívá. Žijí sami od sebe, dávají život hmyzu
a stačí je jen sklízet, sečením nebo pastvou. Dnes
však téměř všude převažují trávy, pestrost se vytratila.
Vlivem nadbytku živin trávy zvítězily a zabraly prostor
méně silným květnatým druhům. Živiny nepocházejí jen
z hnojení, ale i z další nezemědělské lidské činnosti.
Pokud přestaneme hnojit, nastává pomalý návrat těchto květnatých druhů do porostu. Zdůrazňuji velmi pomalý,
záleží na konkrétních podmínkách toho kterého místa.
Většinou totiž není, z čeho by se semena šířila. Je málo
druhů, které mají chmýří jako třeba pampeliška, a dokážou
při silném větru překonat i velké vzdálenosti. Většina
druhů to řeší tak, že se stonky se semeníky při větru
rozkývají a semena se posunou o nějaký ten metr vedle.
Někdy pomůžou s dopravou semen i různí živočichové.
Směs semen pro založení květnaté louky
Foto | Bohumil Bradna / Planta naturalis
Můžeme i my přírodě trochu
pomoci?
Je nasnadě možnost, že prostě nasejeme připravené
směsi těch vhodných lučních druhů do půdy, tak jako
sejeme jiné zemědělské plodiny. Ale to samozřejmě není
tak jednoduché. Kde vlastně získat takové osivo?
Pokud využijeme ke sklizni semen nějaké současné
květnaté louky, pokud vůbec jsou, získáme naprosto nevyvážený
poměr semen jenom těch druhů, které zrovna
v době sklizně dozrály. To samé platí o metodě rozprostírání
takového sena po pozemcích.
Proto jsme se již téměř před třiceti lety rozhodli jít cestou
jinou, tedy namnožit semena jednotlivých druhů přírodních
rostlin v monokultuře a z těchto vypěstovaných
semen sestavovat vyvážené směsi pro konkrétní stanoviště
a účely. Rovněž to není jednoduché a také sami
vidíme, jak se příroda monokulturám brání a my musíme
vynaložit mnoho prostředků, abychom tlaku odolali.
Za ta léta jsme si na jednotlivé druhy vypracovali technologie
pro pěstování, sklizeň i další zpracování semen
tak, abychom získali kvalitní osivo. Jsou to stovky druhů,
které u nás najdete.
Mateřídouška a čmelák.
Foto | Bohumil Bradna / Planta naturalis
Zároveň jsme se učili sestavovat směsi semen ve správných
poměrech a konkrétně si mnoha pokusy vyzkoušeli
technologii zakládání těchto květnatých luk, přírodě
blízkých porostů. Těší nás, že taková dobře založená
louka vydrží po desetiletí květnatá a naše počáteční cíle
se tak naplňují.
Rádi se s vámi podělíme o praktické technologické
zkušenosti se zakládáním a pěstováním těchto pestrých
přírodě blízkých porostů:
Směsi semen
Přírodě nabídneme raději širší sortiment vhodných
druhů, aby si sama pro konkrétní místo vybrala. Poměr
trav by neměl přesáhnout 50%, optimální je kolem 20%.
Samozřejmě, čím je více trávy, tím je směs lacinější.
Pro výživu louky jsou ve směsi důležité bobovité rostliny
(jeteloviny), vyjma jetele plazivého, který je příliš agresivní.
Výsevek a setí
Při ručním setí 2 g/m2 je osivo třeba zlehka zahrábnout
nebo zavláčet. Zemědělskou sečkou stačí 1 g/m2, to je
10 kg/ha. Vhodné jsou běžné zemědělské sečky, směs
semen sejeme jen velmi mělce pod povrch půdy
– cca 1cm. Půda pro setí musí být připravená jako pro
setí jiných plodin s malými semeny.
Termín setí vychází nejlépe na jaro, ale zdařily se i výsevy
kdykoli během roku, pokud na ně důkladně zapršelo.
Svízel syřišťový dává louce vůni.
Foto | Bohumil Bradna / Planta naturalis
Pěstování
Klíčení semen je postupné a nepravidelné, záleží
na dešťových srážkách, trvá obvykle 1 až 3 měsíce.
První vzcházejí některé trávy, jeteloviny, řebříček, jitrocel,
kopretina, chrpa apod. Zároveň vzcházejí běžné plevele
– doprovodné rostliny, z půdní zásoby.
Doprovodné rostliny obvykle výškově přerůstají zaseté
luční druhy, tvoří mírný stín a udržují mikroklima pro mladé
luční rostlinky a klíčení dalších lučních semen. Mají‑li
už doprovodné rostliny příliš navrch, je třeba je posekat
na vyšší strniště – 5 až 8 cm nad zemí.
Je‑li hmota těchto plevelů malá, nemusí se z porostu
uklízet, stačí ji rozmulčovat. Postupně se začnou objevovat
v porostu růžice zasetých lučních druhů, většinou ale
v prvním roce nevykvetou.
Ve druhém roce se porost postupně dostává do druhové
rovnováhy a většinou během června bohatě poprvé
rozkvétá.
Sklizeň
Louku je třeba nejméně jednou ročně sklidit, to je posekat
a hmotu uklidit, nebo spásat a dosekávat nedopasky.
Nesklizená louka začne během několika málo roků zarůstat dřevinami a příroda tak naplní své konečné
stadium, to je stadium lesa.
Termíny sečení louky mohou být různé, nejlépe je si
plochu rozdělit a sekat ji postupně. Například první část
posečeme na začátku květu během května, brzy opět
obroste a vykvete, pak ji posečeme ještě v červenci
a září, tedy třikrát.
Druhou část sečeme v běžném termínu, to je v červnu
a pak znovu v srpnu. Třetí, menší část, necháme co
nejdéle neposekanou, aby se na ní mohl vyvíjet hmyz
a sečeme jen jednou v srpnu. Malou část louky můžeme
nechat úplně neposekanou až do příštího jara, aby na ní
mohla přežít zimní stadia hmyzu. Následující rok je třeba
jednotlivé části prohodit. Platí totiž určitá zásada, že
s opožděným posečením ubývá druhová rozmanitost.
Mylná je častá domněnka, že louka se má sekat až po odkvětu, aby se mohla znovu vysemenit, jedná se
přece o vytrvalé druhy rostlin. Je zajímavé, že i dvouleté
druhy, jako je luční kmín a kozí brada, po časném
posečení obrůstají adventivními rostlinami a stávají se tak
vytrvalými.
Způsob sečení a použité technologie nejsou pro vývoj
lučního porostu rozhodující, vhodná je běžná zemědělská
technika k sušení sena nebo senážování. Je třeba
dodržet obvyklou výšku strniště, to je 4 – 5 cm. Mulčování
porostu květnatých luk není vhodné, vyloučené
živiny z mulče podporují růst trav a porost tak ztrácí
rozmanitost. Pastva na nově založené květnaté louce je
vhodná až od léta následujícího roku a zatížení zvířaty
musí být přiměřené.
Pestřenka a kozlík lékařský, která je domovem na vlhkých loukách.
Foto | Bohumil Bradna / Planta naturalis
Přísevy do stávajících travních
porostů
Převést stávající travní porost na bohatou květnatou
louku přísevem semen lučních květin není jednoduchou
záležitostí a většinou končí neúspěšně. Čím je stanoviště
bohatší na živiny a vlhčí, tím je těžší omezit velké trávy, aby mohl vzniknout prostor pro vývoj květnatých druhů.
Chceme‑li se o to pokusit, je třeba častěji odnímat
biomasu a tedy častěji sekat. Před výsevem, nejlépe
bezorebnou sečkou, je dobře radikálním rozvláčením
starý porost narušit. V malém to můžeme zkusit výsevem
do krtin.
Pokud to jde, je nejlepší travní porost zaorat, následně
přepolařit a potom teprve osít směsí semen pro květnatou
louku.
Pokud se jedná o starou původní louku, která je jen
zanedbaná, pomůže častější sečení s odnímáním biomasy.
Během několika let se sama obohatí, jsou‑li tam
alespoň malé zdroje květin.
Závěrem
Je třeba přistupovat ke spolupráci s přírodou trpělivě
a s pokorou. Neboť příroda tvoří, my lidé se jí jenom
snažíme skromným způsobem nabízet příležitosti. A ona
nám to sobě příslušným způsobem vrací, v dobrém
i ve špatném. Nezapomínejme: Život je jednotou!
Bohumil Bradna, Zdena Nikodémová
Autoři pracují pro společnost Planta naturalis.
Pošli e-mailem Zobrazení článku pro tisk
Online diskuse
Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.