https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/divoci-kone-se-stali-soucasti-ochrany-prirody-na-deviti-mistech-ceska
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Divocí koně se stali součástí ochrany přírody na devíti místech Česka

3.1.2021 06:20 | PRAHA (Ekolist.cz)
Divocí koně v Milovicích
Divocí koně v Milovicích
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Za šest let vzniklo v Česku celkem devět rezervací velkých kopytníků. Když v lednu roku 2015 vyběhlo stádo divokých koní do první rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice ve Středočeském kraji, zahájilo jednu z největších změn v rámci tuzemské ochrany přírody za poslední desítky let.
 
V České republice se tím začala prosazovat pastva velkých kopytníků k udržování rozsáhlých částí krajiny. „V ochranářsky vyspělých zemích Evropy se velcí kopytníci k péči o krajinu využívají již desítky let. Jsme rádi, že jsme mohli pomoci se zavedením této úsporné metody v tuzemských podmínkách,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ta kromě první tuzemské rezervace v Milovicích založila v roce 2018 také pastevní rezervaci v Národním parku Podyjí, která je první v rámci tuzemských národních parků.

„Velcí kopytníci – ať již divocí nebo domestikovaní – vždy patřili k hlavním ‚tvůrcům‘ pestrosti stepí, vřesovišť i doubrav Podyjí,“ vysvětlil Robert Stejskal, biolog správy Národního parku Podyjí. Díky projektu pastvy divokých koní se povedlo na nemalé ploše podyjské krajiny tyto procesy obnovit. „Pastviny, donedávna utopené v hustém porostu dusivých trav, jsou dnes protkané spletí koňských chodníčků a před očima se mění v květnaté oázy plné vzácných rostlin a hmyzu,“ doplnil Robert Stejskal.

Proměna krajiny vlivem velkých kopytníků.
Proměna krajiny vlivem velkých kopytníků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Česká krajina
V současnosti je v Česku devět rezervací velkých kopytníků. Rozlohou největší zůstává s 231 hektary milovická rezervace. Ta i po šesti letech zůstává ve Středočeském kraji zatím jediná. V dalších regionech jich přibylo více. Dvě rezervace vznikly v Plzeňském kraji - v Rokycanech a v Dobřanech u Plzně. Další dvě pak v Hradeckém kraji - Na Plachtě v Hradci Králové a v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře. V Jihočeském kraji vznikla rezervace v Meandrech Lužnice, v Pardubickém kraji u rybníka Baroch. V Moravskoslezském kraji na Kozmických ptačích loukách a v Jihomoravském kraji v Národním parku Podyjí.

Všude divocí koně pomáhají řešit situace, se kterými si předtím ochrana přírody nedokázala příliš poradit. „Ptačí park Josefovské louky od svého založení řeší otázku příliš rychlého zarůstání hustou mokřadní vegetací v jarním období, kdy má tato rezervace sloužit lučním ptákům, především bahňákům, jako hnízdiště. Bahňáci, jak už název napovídá, upřednostňují raději obnažený povrch než vysoký hustý porost. Vliv divokých koní dovezených v roce 2018 překvapil i samotné ornitology. Nejenže zavčas dokonale vypasou nejtvrdší mokřadní rostliny, ale pouštějí se i do mělké vody, kde s nepředstíraným apetitem vykousávají na dně rašící trávu. Tím zamezují zarůstání míst, kde bahňáci hledají potravu,“ oceňuje správce ptačího parku Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické.

Podobně divocí koně nastartovali pozitivní změnu také v hradecké rezervaci. „V přírodní památce Na Plachtě bylo třeba řešit postupující šíření agresivních druhů trav - hlavně třtiny, bezkolence a ovsíku, částečně i rákosu. Tyto trávy postupně pohlcovaly květnaté louky. Výsledek zcela předčil naše očekávání. Většinu nežádoucí vegetace nakonec koně zredukovali,“ uvedl David Číp, předseda ochranářské organizace JARO Jaroměř. „Přes metr vysoké porosty trav, v nichž původně téměř nic jiného nekvetlo, totiž nahradily nízké trávníky s kvetoucími voňavými koberci mateřídoušek, vřesů, divokých karafiátů kartouzků, orchidejí, všivců, čertkusů, jestřábníků, kručinek a zeměžlučí. Zdejším motýlům, broukům, pestřenkám, blanokřídlým a obojživelníkům, plazům i ptákům se tak prostřel mimořádně bohatý ‚český stůl‘,“ doplnil David Číp.

Koně omezují zarůstání pastvin.
Koně omezují zarůstání pastvin.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Přínos pastvy divokých koní oceňují také na Kozmických ptačích loukách. „Přítomnost koní v rezervaci Kozmické ptačí louky považuji za dosavadních 14 měsíců za velmi přínosnou. A to přesto, že počet koníků vzhledem k úživnosti prostředí a rozloze území byl silně poddimenzován. Již dnes je zcela zřejmé, že pastva velkých býložravců je na tak velkém území, navíc z hlediska údržby ve velmi komplikovaným terénu, jediným efektivním a dlouhodobě udržitelným způsobem péče,“ podotkl zakladatel rezervace Kamil Lisal.

Nenaplnily se ani předběžné obavy z negativních dopadů soužití početného stáda divokých koní s velmi rozsáhlou populací vzácných opeřenců. „Nezaznamenali jsme zničení snůšek ptáků rozšlapáním, ani jiné podobné rušivé vlivy,“ navázal Kamil Lisal.

Na vzniku řady rezervací se podílela Agentura ochrany přírody a krajiny. Pro některé z nich poskytla pozemky, založení dalších iniciovala. Také experti z AOPK přínos pastvy velkých kopytníků oceňují. „Podobně jako v Milovicích se i na východě Čech potvrdilo, že divocí koně z Exmooru přednostně spásají právě agresivní druhy trav. Z hustého vysokého trávníku tak kvetoucí byliny, kterým se cíleně vyhýbají, doslova vypreparují. Pastviny díky tomu nepřeroste agresivní vegetace a motýli i celá řada dalších opylovačů včetně včel, čmeláků nebo pestřenek má k dispozici neustále kvetoucí louky plné potravy,” zmiňuje Josef Rusňák, ředitel Regionálního pracoviště AOPK Východní Čechy.

Vznik rezervací velkých kopytníků oceňují také vědci. „Je pozitivní, že se tento efektivní způsob péče o krajinu začíná v České republice prosazovat. V porovnání s podobnými projekty v zahraničí však jde stále o rezervace malého rozsahu. Například v sousedním Německu se podobné pastevní rezervace rozkládají na plochách až 1860 hektarů, v Nizozemí dokonce až 5000 hektarů. Také rezervace velkých kopytníků v České republice by měly z mnoha dobrých důvodů mířit tímto směrem,“ podotkl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Takzvaná přirozená pastva velkých kopytníků navíc poskytuje řešení některých aktuálních problémů, kterým dnešní měnící se svět čelí. „Jde nejen přírodě blízkou péčí o krajinu, ale také o racionální odpověď na rostoucí potřebu dlouhodobé udržitelnost a nezávislosti na fosilních palivech. Přirozená pastva je ve srovnání s jinými způsoby péče o krajinu provozně levná a velkým kopytníkům stačí ke spásání rozsáhlých hornatých, podmáčených i jinak náročných terénů prostě to, co roste na místě. Nejen že k údržbě krajiny nepotřebují fosilní paliva, ale svou činností například zlepšují zdraví půdy a tedy i schopnost krajiny zadržovat vodu, nebo brání požárům odstraňováním vysoce hořlavé travní biomasy,“ uvedl několik z mnoha pozitivních vlivů velkých kopytníků na přírodu Miloslav Jirků.

Do české krajiny se navrátili i zubři.
Do české krajiny se navrátili i zubři.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Počty rezervací velkých kopytníků by měly růst i do budoucna. „Obracejí se na nás chráněné krajinné oblasti, národní parky i města či kraje z dalších částí republiky, takže velcí kopytníci začnou pomáhat s péči o krajinu i v dalších regionech,“ uzavřel Dalibor Dostál.

Přímo z Velké Británie přijeli divocí koně do rezervace v Milovicích a do Národního parku Podyjí. Do všech ostatních pak putovaly přírůstky z těchto dvou rezervací. Nešlo jen o divoké koně, do některých rezervací zamířili také zubři a zpětně šlechtění pratuři narození v bývalém vojenském prostoru Milovice. Desátým místem v ČR, kde mohou lidé přírůstky z Milovic vidět, je expozice Živá voda v obci Modrá u Velehradu. Zubři a divocí koně z Milovic putovali také do zahraničí, například do Nizozemí nebo Německa.

Mezinárodní dopad českého programu návratu velkých kopytníků přitom nekončí poskytováním zvířat do zahraničních rezervací. V rámci spolupráce organizace Česká krajina s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR vznikla například tuzemská pobočka mezinárodní organizace na ochranu zubra evropského, European Bison Conservation Centre. „Poslední dva roky se významně podílíme na přípravě nového vydání takzvaného akčního plánu pro zubra. Jde o důležitý dokument, který definuje strategii největšího savce Evropy pro nadcházející desetiletí. Jde o materiál průlomový, protože zásadním způsobem mění mezinárodní ochranu zubra, i managementu jeho stád a populací napříč kontinentem,“ zdůrazňuje Miloslav Jirků.


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MK

Majka Kletečková

3.1.2021 13:04
Fandím udržování pastvin pomocí ovcí, koz a dalších domestikovaných nebo divokých kopytníků tam, kde je to vhodné a žádoucí. Tím, že se na péči o krajinu podílejí různé druhy spásačů, se dále zvyšuje její pestrost.

Držím palce těmto skromným a otužilým spásačům mokřadních rostlin a agresivních druhů trav. Jsou unikátní např. tím, že, že vykusují i trávu v mělké vodě, to ostatní kopytníci nedělají.Jedná se o péči blízkou přírodě a šetrnou, zároveň i provozně levnou a efektivní.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.1.2021 13:51
Termín divocí koně, je trapně přehnaný, jde výhradně o plemena žijící volně v přírodě, tedy spíše zdivočelá, výhradně dovezená z Evropy, jako severoameričtí mustangové a bronco, či australští brumbies. Kůň Převalského, neboli kertag, je jediným žijícím druhem divokého koně. Všechny ostatní tak zvané druhy divokých koní, jsou jen zdivočelými místními plameny.
Podvod je už v terminologii, natož pak, aby nebylo podvodné to ostatní. Jde o módu, o to být In.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.1.2021 15:19 Reaguje na Jiří Daneš
“Divoce žijící koně však v Evropě přežili do současnosti. Nikoliv na kontinentu, ale na britských ostrovech v drsné oblasti Exmooru. Tam je o nich první písemná zmínka z roku 1086, kdy jsou jejich stáda zmiňována v takzvané Knize posledního soudu. V Královské oboře byli uváděni na seznamech zvěře. Nejmodernější genetické analýzy prokázaly, že koně z Exmooru odpovídají svoji velikostí, stavbou těla a zbarvením původním divokým koním z oblasti střední a západní Evropy. Nedávno bylo navíc u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s původními divokými koňmi z Evropy. Na rozdíl od jiných plemen, jako je hucul, dülmenský pony a další, nebyli v minulosti intenzivně kříženi s jinými plemeny.”
https://www.ceska-krajina.cz/klicove-druhy/divoky-kun-equus-ferus/

Nevidím důvod, proč by v přírodních rezervacích nemohly být preferovány polodivoké chovy. O tom ochrana příeody přeci je, když už zde nemáme ty divoké. Dejte pokoj s nějakým ekonomickým užitkem a s pastvou běžných hospodářských zvířat, když je možnost tam mít zubry (ohrožený druh), divoké koně (viz. výše) a prazury (návrat vyhynulého zvířete pomocí zpětného šlechtění). Prostě není náhoda, že se v Milovicích extrémně daří hmyzu (hlavně motýlům), ptákům, rostlinám a koneckonců i jiným savcům! Já tomu naopak velice fandím! Jen je škoda, že ty rezervace, včetně té Milovické, jsou celkem malé.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.1.2021 08:36 Reaguje na Slovan
Divocí koně ( a tedy respektuji genetické analýzy řadící je k těm opravdovým) nejsou součástí přírody. Jde čistě o farmový chov "divokých zvířat" . Stejně zde existují obory a farmy - je zakázáno vypouštění zvěře z farmového chovu a zvířata musí být označena známkou. Koníci zde žijí v ohradách ( zatím asi nepoznali vlky) a jejich vypuštění do opravdové přírody by tak nemělo být realizováno ( ale s tím si EKO jistě poradí). Stejně tak jsou na tom zubři a ekokrávy.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.1.2021 09:50 Reaguje na Petr Pekařík
Jak tohle můžete srovnávat s farmami nebo oborami? To prostě nejde, stejně jako tato divoká zvířata nelze srovnávat s běžnými hospodářskými zvířaty.
V oborách sice žijí divoké druhy, nicméně zvířata jsou neustále (celoročně) přikrmována, protože tam žijí příliš vysoké počty a samotné obory by je neuživily. Třeba divočáci kvůli tomu často ztrácí potřebu rýt a jejich špičáky nejsou otupené. Člověk se o oboru stará a hospodaří v ní.
S farmami a běžnými hospodářskými zvířaty to srovnávat nelze už vůbec. Tam je člověk s těmi zvířaty vůbec v kontaktu a prostě se o ně stará. Hodně stará! Uvědomte si, že ti divocí kopytníci snášejí celoroční pobyt venku, rodí mláďata bez asistence, nejsou odčervována ani jiným způsobem ošetřovávána, přesto se ve zdraví dožívají vysokého věku.

Vezměme si příklad pratur x kráva. Pro mnohé je pratur prostě běžná kráva... ne, není! Pratur je nenáročný a nevybíravý, podobně jako primitivní plemena ze kterých je zpětně šlechtěn. Tím se výrazně liší od mnoha současných běžných plemen, která při dlouhodobém působení zanechávají nedopasky, jež mohou tvořit 10–60% biomasy, což dlouhodobě vede k degradaci lučního společenstva. Dnes máme plemena například mléčná nebo masná. Ta zvířata začínají být přešlechtěna a začínají být čím dál tím vybíravější. Přestala spásat některé druhy zeleně, takže na pastvinách začal zůstávat plevel - ony nedopasky. Připočtěte si k tomu samozřejmě výše zmíněné rozdíly a ten rozdíl mezi praturem a dnes běžnými krávami je celkem velký.

Dost podobné je to i s koňmi. Srovnávat divokého s domácím prostě nejde.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.1.2021 05:29 Reaguje na Jiří Daneš
A mění to něco na tom, že jejich přínos je zcela zřejmý a rychlý? Ne, takže příspěvek o ničem....
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.1.2021 13:54
Dodávám, že tutéž práci by s užitkem nesrovnatelně větším, vykonaly krávy, voli, ovce a kozy, ale také lesní zvěř, ta však momentálně je spíše škůdcem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.1.2021 18:22 Reaguje na Jiří Daneš
Nevím, jak na ostatních zmíněných místech, ale v mokřadech jako jsou Meandry Lužnice a Josefovské louky jsou exmoorští poníci podstatně vhodnější než krávy, ovce a kozy. Tím, že chodí ochotně do vody a vykousávají na dně rašící trávu a spásají nejtvrdší mokřadní rostliny, jsou ve srovnání s ostatními kopytníky jedineční. Podle ornitologů udržují vegetaci v těchto místech ve stavu vhodnějším pro řadu vzácných ptáků než by to dokázali naši domácí sudokopytníci. Na rozdíl od ovcí, koz, krav a domácích koní jsou tito divocí poníci víceméně nezávislí na pravidelné péči člověka.

Na udržování krajiny pasením ovcí vyplácí stát chovatelům dotace, takže díky tomu po sametové revoluci enormně vzrostl počet chovatelů ovcí. Těch devět nebo deset stávajících míst spásaných divokými velkými kopytníky zaujímá v porovnání s územím spásaným v ČR kravami, ovcemi, kozami a spárkatou parohatou zvěří zatím bohužel jen zanedbatelnou část plochy.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.1.2021 08:39 Reaguje na Majka Kletečková
Kdežto spolky chovající na farmách koně, zubry a krávy na svoji činnost nevzaly z veřejných prostředků ani korunu :-) . Tak ještě tu od Karkulce. Už jste jim doporučila plemeno psa zahánějícího zaručeně pravé vlky ?
Ale respektuji , že spasené je to hezky a nemusí se to mokřiny jezdit s těžkou technikou.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

3.1.2021 18:52 Reaguje na Jiří Daneš
Tak pochopitelně to samé, co ty rádoby divocí kopytníci provádějí běžné druhy domácích zvířat, z kterých je navíc užitek ale není to tak mediálně zajímavé a nejdou z toho tahat peníze z kapes nás všech. Navíc to, jak to je prezentováno je z hlediska přírody naprostý nesmysl a někde by jsem to nazval i týráním zvířat. Velcí kopytníci se přesouvali krajinou a nikdy nežili po dlouhou dobu na jednom místě. Normálně se tomu říká migrace. Petrův Zdar
Odpovědět
Sl

Slovan

3.1.2021 19:48 Reaguje na Jan Knap
A co třeba takový muflon pane Knape? Ten vám doufám také vadí a považujete ho jistě za rádoby divokou ovci původem ze středomoří. Zubr je prostě vzácný divoký kopytník, stejně jako koně z Exmooru. A pratur? Ten má v (nejenom)našem prostředí smysl, protože byť se jedná o zpětně šlechtěný druh lidmi, jeho předci zde žili přirozeně a je jen dobře, že se podporují i divoké krávy.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.1.2021 05:21 Reaguje na Jan Knap
Plácáte zde nesmysly, tyhle agresivní trávy ovce ani krávy nežerou.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

4.1.2021 20:07 Reaguje na Karel Pavelka
Kolik velkých kopytníků a jakých druhů jste choval nebo chováte???? Nevím jak vy, ale u skotu jsem pracoval, menší hospodářství jsem měl i za minulého režimu a pastvin, kde je skot od jara do podzimu v kuse venku a i tam rodí mám jenom v nejbližším okolí stovky ha. Tak budu velice rád, když uvedete osobní zkušenosti, z kterých vycházíte. Děkuji. Petrův Zdar
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.1.2021 21:43 Reaguje na Jan Knap
"Čo sa týka konzumácie tvrdých tráv, nemajú koníky konkurenta. "

Přečtěte si, co napsal pan Vladimir Mertan (4.1.2021 09:39 a 12:41). Ví toho o spásání podstatně více než Vy. V praxi se této problematice v terénu věnuje profesionálně v rámci svého zaměstnání hodně let, i v současnosti.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.1.2021 05:27 Reaguje na Jan Knap
NO myslím, že lidé kteří chtějí jim přispěli ze svého a jedná se o nezanedbatelné částky v milionech Kč za rok stejně jako na ptačí parky. Kromě toho efekt těchto zvířat je zcela prokazatelný a jistě hodnotitelný, jelikož tyto posudky jsou třeba k dotacím z EU.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.1.2021 05:28 Reaguje na Jan Knap
S Vámi je zábava jako na Sputniku či Aeronetu.....
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.1.2021 21:23 Reaguje na Jan Knap
„... to samé, co ti divocí kopytníci, provádějí běžné druhy domácích zvířat, ... a nejdou z toho tahat peníze z kapes nás všech.“

V tom nemáte pravdu. MY VŠICHNI PŘISPÍVÁME KAŽDOROČNĚ ZE SVÝCH DANÍ NA DOTACE, KTERÉ JSOU CHOVATELŮM OVCÍ NA MNOHA MÍSTECH V ČR VYPLÁCENY ZA SPÁSÁNÍ PASTVIN. Pro mnoho chovatelů masných plemen jsou hlavním zdrojem příjmů státní dotace za udržování krajiny pastvou. Příjmy za maso nejsou ve srovnání s tím významné a za vlnu už vůbec ne.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

3.1.2021 18:55 Reaguje na Jiří Daneš
Tak paní Klečková je odbornicí na vlky, pastevecké psy, les, zemědělství ale i na velké kopytníky, to je panečku rozhled. Petrův Zdar
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.1.2021 05:22 Reaguje na Jan Knap
Ano rybář se zde prezentuje jak odborník na pastvu rezervací a její vliv na jejich stav. Kde jsme to dospěli. Naštěstí jen na netu...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.1.2021 17:20
Už jsem se obával, že tu bude dnes chybět článek o prospěšnosti velkých
kopytnatců a na zítřek očekávám i oslavný článek na vlky. Oni aktivisté
asi studovali říšského ministra propagandy a vědí jak přesvědčit lidi
o svém vlastním přesvědčení. Vzpomínám na doby počátku ochrany bobrů,
kormoránů, vyder atd. Přesně tak se podobné články objevovaly v tisku
a nyní už je vidím sporadicky, ne-li vůbec. Asi už nekonají pouze dobro
a nepotřebují na svůj chov a výzkum dotace. Až budou oploceny všechny
louky a na nich velcí kopytnatci, tak to asi teprve skončí a nastane
to prozření, když jsou chránění a už se do ohrad nevejdou.
Pak uniknou z ohrad a bude tu realita co s nimi. To bude dilema pro
všechny zainteresované s přesahem do zmanipulované veřejnosti.
Jsem zvědav, kdo pak vysloví to radikální řešení.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.1.2021 18:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Já se těším, až se na Brněnském prýglu budou ráchat mamuti a v Žabinách zase dinosauři.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

3.1.2021 18:50 Reaguje na Pavel Hanzl
Jednoho mamuta máme už v Anthroposu a neadertálce před ním, stačí obživnout.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.1.2021 21:25 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to zbytečné, takový "Slovan" tu ironii nikdy nepochopí.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.1.2021 08:42 Reaguje na Pavel Hanzl
Taky je zpětně vyšlechtíte , jako ty koně a prakrávy ? :-)
Já se těším na to , až smečka vlků to stádo splaší a budeme ho nahánět po Evropě.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

4.1.2021 05:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Těch území, která potřebují pastvu těchto zvířat je dost na tom, aby se nová zvířata uplatnila i zde.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.1.2021 08:44 Reaguje na Karel Pavelka
Obávám se, že dynamika růstu populací je větší , než ta nárůstu vhodných oplotitelných ploch.
Takže tu máme oplocené ohrady pro koně , další pro ovce a průchodnost krajinou je jaksi v prd...
Odpovědět
dm

david matoušek

4.1.2021 09:25 Reaguje na Petr Pekařík
A to ještě před 2 lety bylo hotové martýrium chtít postavit v CHKO smysluplnou ohradu. Ovšem dnes, když máme nové modly, nové zachránce krajiny, vlky, koně, pratury, tak klidně 3m, ostatný drát atd. Chybí komplexnost a výhled dopředu.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

4.1.2021 09:39
Podľa mňa sa väčšina diskutujúcich nespravodlivo zameriava na negatíva pastvy koní a prehliada tie pozitívne účinky pastvy ktoré sú nepochybniteľné. Myslím si, že tie územia sú tak malé, že priechodnosť krajiny sa až tak nezmení. Čo sa týka konzumácie tvrdých tráv nemajú koníky konkurenta.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2021 11:22 Reaguje na Vladimir Mertan
Víte já viděl jednu "pastvinu" "biozemědělce amatéra" chovajícího
obyčejné daňky. Prvý rok měl tři a byla tam i ta nechutná tráva.
Druhý rok už pouze ona a třetí jich bylo deset a nebyla tam žádná.
U koňů to beru tak, že nebude spásat sedmikrásky, ale potřebuje
pořádná sousta aby se napásl bez nároků na jiné krmivo. Objemem
často nahrazuje její výživnost a mít možnost něčeho lepšího, tak
tu horší trávu nechá bez povšimnutí. Znáte to jistě z praxe, když
zvířatům nabídnete voňavé seno a nebo samovolně uschlou a částečně nahnilou trávu. U žádných zvířat jsem neviděl, že by po ochutnání
nechali seno bez povšimnutí. Účinnost při spásání těchto travin
vidím tak v omezeném výběhu a jejich přínos při naprosté volnosti
tak už nevidím. Budou spásat to, co jim bude více chutnat a z čeho
budou mít více živin při menší námaze. Tak je to se všemi tvory na
světě, pokud nejsou vyloženě závislí na příjmu jediné potravy.
Takže v ohradách to chápu i takto a hladové ovce by ji spásly taky.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

4.1.2021 12:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Obyčajné daňky patria práve medzi selektívnych spásačov. Máme veľmi negatívne skúsenosti s rezerváciami okolo Vrboviec, kde sú daniele premnožené. Prednostne vypasú kvety a zostáva tráva, hlavne tá třtina. Kone naozaj majú radi tvrdú trávu, ta třtina im vyhovuje. Ovce sa pasú zase inak ako kone, tie nevedia vôbec vypásť vysokú trávu, prednostne vyžierajú ďatelinu a potrebujú spásať stále nízky porast. O pasení existuje veľa ochranárskej literatúry, písali to ľudia z praxe. Ja mám určité skúsenosti, nie je to jednoduché ani čierno -biele.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.1.2021 13:37 Reaguje na Vladimir Mertan
Tak jich pořád nemáte na plochu moc. Vím o dvou farmách , kde to přehnali a daňci vypásli i tu buřinu, třtinu a pcháče , prostě vše až na hlínu. Možná to byl ale záměr majitele pozemku ? :-))
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2021 19:08 Reaguje na Vladimir Mertan
Mívali jsme neoplocenou louku, jak bývalo v okolí
zvykem a ovce či kozy se pásly na řetězu u kůlu
zabitého do hlíny. Děda byl pokrokovější a na kolech
ze staré mlátičky postavil z trubek a pletiva
pojízdnou ohradu s přístřeškem a kbelíkem s vodou.
Po vypasení ji vždy posunul o kus dál, ale když
se zapomněl v hospodě, tak tam zbyly pouze kořeny
i z té nechutné trávy. Jinak takto spásaná louka
byla rovnoměrně vypasena, prohnojena a rozšlapána.
Nebyly na ní místa připomínající bažinu a ani
nespasená místa jako na jiných pastvinách. Byli
jsme malochovatelé a louka byla v rovině. Rovnoměrnost se dá dosahovat větší parcelací
výběhů se střídáním pastvy a kosením na seno.
Pak je při kosení sesečena třtina nakrátko
a mladá při spásáni chutná i těm ovcím, pokud
nic jiného nemají. U koňů a zubrů to není třeba, pokud je nechám v zimě pouze na v létě nespasené
stařině, kterou z hladu bez přikrmováni senem
v zimě spasou. Dát jim tam balík kvalitního
sena, tak tam zůstane ta stařina v zimě i v létě.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.1.2021 09:42
Mě zaráží, jak těch pár lokalit velkými kopytníky s velkými kopytníky doslova leží některým lidem v žaludku a používají nejrůznější "argumenty" aby snahu o zachování přírody dehonestovali. Je zajímavé, že zubři vadí, ale farmy s bizony jsou v pohodě. Přitom v loňském roce ve Čechách díky nadměrnému hluku uteklo z edné farmy asi 35 bizonů a trvalo to pár dní, než je dostali zpátky. To ale nevadí. Stejně tak nevadí farmový chov dobytka. Argumentuje se tu možným útěkem zubrů, přitom pokud by z někkteré pastviny utekl dospělý chovný býk, znamenal by pro okolní lidi mnohem větší nebezpečí než zubr. Zubr, na rozdíl od toho býka, není zvyklý na lidskou přítomnost s nejspíše by se snažil zašít někam, kde bude mít klid. Jo a ještě k těm exmoorským koním - jedná se o jedno z mála původních plemen koní a podle záznamů od poslední doby ledové se vůbec nezměnili. Velká Británie se totiž zhruba před 15000 lety oddělila od Evropy a od té doby k žádnému křížení těchto koní nedocházelo. Takže toto původní plemeno od té doby v Británii žije na vřesovištích.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2021 10:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Víte ono nejde o těch, jak píšete pár hektarech oplocených ploch,
ale o postavení těchto tvorů ze zákona. Za své utečené krávy a taky
ty bizony někdo zodpovídá a nemá v hlavě sen je vypustit volně do
přírody. Za utečené chráněné kopytnatce a škody na majetku a životech nebude zodpovídat ani Česká krajina a jim podobné spolky.
Status chráněného tvora odpovědnost přenáší na stát a škody na kapsy
daňových poplatníků. Odchyt a převoz zpět do ohrad rovněž bude
hradit stát. No a z různých článků čtu vzdechy, že v zahraničí
už běhají volně a u nás zatím v ohradách. Ono s jídlem roste chuť
a v tom vidím ten problém. Domácí skot či bizon tu nikdy nedostane
status volně žijící původní zvěře, ale u velkých kopytnatců tu ty tendence jsou. Pokud k tomu dojde, tak dojde na další masivní
oplocování pozemků, ale naopak. Ploty nebudou bránit v úniku, ale
před vniknutím zvířat. To už nebude pár kilometrů plotů, ale
tisíce kilometrů a z krajiny zbude paskvil plný plotů a masivních
ohrad. Píšu masivních, protože tato zvířata nejsou žádní drobečci
a setkání auta či vlaku s těmito zvířaty není srážka se srnou,
či nízkým divočákem. Koně budete mít stejně jako losa rovnou
v kabině. Místo rozbité masky auta bude auto na odpis a vy budete
mít štěstí, když to přežijete. Prohnat se takové stádo přes pole,
tak je sklizeno a ovocným stromům spasou rovnou koruny, když už budou kmínky chráněny pletivem před běžnou zvěří. Víte oni ti
naši předci chránili svá pole před těmito zvířaty vybitím, protože
oplocení nebylo možné, ale dnes většina lidí kupuje potraviny pouze
v obchodech a netuší, že vůbec rostou na polích, které je třeba
před masivním poškozením chránit. Bohužel je to vaše přesvědčení
a nadšení. Možná jste i z těch, kteří takto bojovali za kormorány
a jiné dnes už problematické tvory. Pokud jsou vzácností, tak
budiž, ale vše, co se časem přežene může být problém a pak se zase
upnete na něco jiného. Realisté pouze upozorňují na podobná rizika předem a varují před tím přehnaným optimismem. Vracet se o 500 let
zpět by znamenalo vybít i devět lidí z deseti, zrušit dopravu a většinu zastavěných míst. Pak by tu bylo místo i pro vlky a velké kopytnatce. Je to ale sen a ze snů se realisté probouzejí, ale
fanatici sní dál a probuzení přijde až při zvonění budíku, když
vyvstanou neřešitelné problémy. Jejich řešení ale nechají jiným.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.1.2021 12:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Patří Vám poděkování za to, že jste si zachoval rozum v této době "praštěných" pseudoochránců přírody. Což tímto činím, děkuji.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2021 16:11 Reaguje na Jiří Daneš
Víte mne štve, že se ochrana přírody rozdělila na různé zájmové spolky působícími často protikladně
a nastavuji jim tak zrcadlo jejich činnosti. Chtějí zachránit planetu biopalivy, které huntují půdu, kterou zase jiní chtějí chránit před erozí a nedostatku humusu potřebného k akumulaci živin
a vody. Pak jsou tu zase jiní likvidující
pastevectví podporou vlků s absencí strachu
z lidí a jiní, co si přejí tu rozmanitost
rostlin a hmyzu na takto spásaných loukách.
Některým vadí komerční chovatelé ovcí
a obviňují je z toho, že se o svá stáda nestarají
a pak zase jiní, kteří přímo nabádají se o velké
kopytnatce nijak nestarat(ale asi do doby, než je
napadnou vlci) a vnucovat je na všechny možné
lokality, protože nemají vyřešeno co s nadbytečnými
jedinci v dosavadních místech.Je toho mnoho a vždy, když čtu podobné opěvné ódy na něco, tak jim napíšu i to B, co taktně zamlčeli a co není dořešeno. Nikomu nadšení neberu, ale veškerá činnost se musi domyslet do důsledků a nečekat na zázrak, že se
to NĚJAK vyřeší samo. Možná, že ano, ale může to
mít katastrofální následky. Pokusy se provádějí
někde v malém, ale zkoušet to na ostro bez
ověření všech pro a proti je nezodpovědné.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.1.2021 12:54 Reaguje na Břetislav Machaček
„z různých článků čtu vzdechy, že v zahraničí už běhají volně a u nás zatím v ohradách.“

Mohl byste, prosím, uvést odkazy na některé tyto články? Předem děkuji!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2021 15:46 Reaguje na Majka Kletečková
I v tomto článku v pátém odstavci odspoda se dočtete
o malých plochách zatím u nás a jak velké plochy
jsou k pastevectví v Německu či Nizozemí. Píšou tam
o REZERVACÍCH kterou je nazvána i obora u Milovic.
Pojem rezervace ale není totožná s pojmem obora či
ohrada. Rezervace je volná krajina bez oplocení
vytýčená pouze nějakými pomyslnými hranicemi.
Pokud je vaše představa rezervace oplocená krajina,
tak bylo třeba oplotit i ty ostatní naše rezervace.
Nazvat oboru(ohradu pro velké kopytnatce)rezervací
je matení veřejnosti, neboť se jedná o oboru k
chovu zvěře. Pokud jsou v zahraničí velcí kopytnatci
na takto oplocených územích, tak to nejsou rezervace. Pokud jsou volně bez plotů, tak je to
vzhlížení k těmto vzorům a touha je napodobit.
Prosím číst články a komentáře pozorně a rozeznat
co je rezervace a co obora(oplocený pozemek).
Nechci se dočkat oplocení naopak, kdy se bude
oplocovat kde co, aby se uchránilo před vlky,
velkými kopytnatci, vydrami a jinými predátory.
To už nebude příroda, ale jeden velký kriminál.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.1.2021 17:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Já myslím, že rozdíl mezi oborou a rezervací není založen na tom, že obora musí být oplocena a rezervace oplocena být nesmí. Viz např. rezervace Žofínský prales. Ta je oplocena (102 ha) a kvůli ochraně je do ní veřejnosti vstup zapovězen. Slouží jako unikátní přírodní laboratoř a navštěvují ji pouze lesní správce a vědci z celého světa provádějící v ní výzkum.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.1.2021 19:13 Reaguje na Majka Kletečková
Když už jsme u těch encyklopedických mouder,
tak do roku 1991 to byla NEOPLOCENÁ rezervace
a oplotila se kvůli nerušenému vývoji lesa
bez vlivu člověka i zvěře. Je to pokusný
porost a pojem rezervace mu nepřísluší.
Rezervace musí být něco jiného, než pouhá
konzerva bez vlivu nadměrného okusu třeba
mladých jedlí a listnáčů. Je to jako
obora, kde je zvěř chráněna před predátory
a stromy před zvěří plůtky. Ani jedno není
nic přírodního a je to obojí řízeno lidmi.
Rezervace by měla být bez zásahu člověka
a to i bez ochrany plotem před vnějšími
vlivy. To by musely být oploceny i NP a jiná
chráněná území. Takže Žofín byla rezervací
do svého oplocení v roce 1991 a nyní je
rezervací pouze podle názvu, ale jinak to je
bezzásahová botanická zahrada.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

7.1.2021 13:49 Reaguje na Břetislav Machaček
Ony by se oplotily, jenž chybí peníze. Podobný tlak zvěře na lesní rezervace je i v Beskydech, pokud jsou v okolí smrčiny. Vaše definice rezervace je skutečně unikátní....nechte si ji patentovat...
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.1.2021 12:48 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Kde lze ty záznamy o těch koních najít? Tvrzení na Wikipedii postrádají zdroj infomace.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.1.2021 14:38 Reaguje na Jiří Daneš
Např.
On the origins of the Exmoor pony: did the wild horse survive in Britain?Hans (J.P.M.) Hovens & Toon (A.J.M.) RijkersEcological Research Centre Faunaconsult, Tegelseweg 3, NL-5951 GK Belfeld, the Netherlands (https://www.exmoorpony.nl/pdf/Lutra_dec2013_Hovens_Rijkers_lowres.pdf)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

4.1.2021 12:50 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Kde lze ty záznamy o těch koních najít? Tvrzení na Wikipedii postrádají zdroj infomace.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.1.2021 14:43 Reaguje na Jiří Daneš
Nebo např. https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0737080606817387
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.1.2021 15:17 Reaguje na Majka Kletečková
Omlouvám se, tento článek je trochu o něčem jiném.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

4.1.2021 13:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Proti koníkům nemám nic , jen co jsem psal - nejde tedy o původní druh , je to v Exmooru endemit. Takže na pevninské Evropě asi ani nikdy neběhal ( nebo se oddělil před poslední dobou ledovou). Vřesoviště jako v GB taky holt nemáme. Vadí mi , že tyto druhy jsou uváděny ,že jsou v přírodě a to nejsou. Jeleni na farmě se zpět už nesmí vypustit - a musí mít označení. Zvěř z obor je také myslivecky obhospodařována - lovem. Na ha resp. v oboře jich může být jen určitý počet. A nedávno se tu přetřásalo , jací jsou majitelé obory zlí , že neumožní průchod oborou. Zde jsou stáda oplocena a nikdo z ekotlup nehýká. A to,že utekli bizoni by mělo ekotlupy varovat , co všechno se může stát.
A co až smečka vlků uloví koníka nebo kravičku ? Budou se farmy taky oplocovat pod napětím ? Ta doba se rychle blíží.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

4.1.2021 20:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Trochu se mýlíte. Chtělo by to přeci jenom trochu více, než si přečíst jednu informaci na Wikipedii, kterou tam dali právě ti, kteří u nás ty koně prosazují. On i ten exmoorský pony se v minulosti vylepšoval, například v 19 století španělskou krví. Petrův Zdar
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.1.2021 11:52 Reaguje na Jan Knap
Homo sapiens byl také „vylepšen“ cizí krví např. neandrtálskou, kvůli tomu ale nepřestal být moderním typem člověka Homo sapiens.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

5.1.2021 19:17 Reaguje na Majka Kletečková
Stačila vám moje odpověď k Žofínu o rozdílu pojmu
rezervace a oplocený pokusný porost s absencí
zvěře?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.1.2021 21:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Vaše odpověď mi stačila, díky. Ale nevím, jestli odpovídá skutečnosti. Mám o správnosti Vaší odpovědi pochyby.

Vaše komentáře čtu, i když s nimi občas nesouhlasím. Oceňuji, že se z některých dozvím leccos zajímavého a mnohé Vaše znalosti a zkušenosti Vám závidím.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

6.1.2021 09:50 Reaguje na Majka Kletečková
Jsem rád, že jsem vám pomohl objasnit rozdíl
v pojmu rezervace a REZERVACE, kterým se tak
často nazývá něco jiného pro matení veřejnosti. Rád nazývám vše správnými slovy
a nesnáším polopravdy, byť mají ušlechtilý cíl. Vždy je nutné k nadšení a informacím přidat i osobní zkušenosti a logickou úvahu.
Vnucováni jediné "pravdy" mě vždy uráželo
a uráží mě dosud i když je pravdou, ale má
i své chyby o kterých se účelově mlčí. To
zavání dokonce účelovou lží k prosazení
něčeho jakýmkoliv způsobem. Jsem rád, že
jsem i vám pomohl nad tématy přemýšlet
a pouze nepřejímat servírované informace.
Píši tu něco přes půl roku proto, že jsem
byl zhrozen z podobného vymývaní mozků
a často mizernou oponenturou. Proto se
zapojuji do podobných diskusí, abych se
pokoušel vyvracet často samochvalné činy
s pochybnými dopady na celistvou ochranu
přírody. Vytrhávat z kontextu jednotlivé
aktivity je škodlivé, byť pro danou věc
asi účelově prospěšné.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2021 19:40 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pane Šeděnka, každého zaráží něco jiného. Mě například zarazí když chce někdo poučovat a přitom mu z toho poučování zmizí, jen tak, několik nul. Těch vašich 15 tisíc let je totiž naprostý nesmysl. No a potom je hodně těžké hledat smysl i v tom dalším.
Mě osobně neleží v žaludku velcí kopytníci a ani snahy je někde chovat. Mám problém s argumenty , mnohdy lživými, kterými se Česká krajina a vůbec různí vědci snaží manipulovat veřejností.
V tomto článku bez dlouhého čtení stačí fotografie " Proměna krajiny vlivem velkých kopytníků" . To je účelová lež. Nadpis by měl spíš znít " Proměna krajiny s postupem doby vegetace." No a i ti zubři se nevrátili do české krajiny. Navíc v některých ohradách u nás byli i dříve.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.1.2021 20:41 Reaguje na Jarek Schindler
Promiňte pana Šeděnko, vyjádřil jsem se nesprávně. Mělo být ...zmizí, jen tak nějaká nula.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist