Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Neděle 28. 2. 2021
Svátek má Lumír
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Publicistika MAPA STRÁNEK

Je spousta dětí, kterým nevyhovuje sedět. Pojďme je učit venku, říká Justina Danišová


6. ledna 2021 18:11

PRAHA (Ekolist) - Justina Danišová vystudovala učitelství biologie a geologie na Přírodovědecké fakultě UK. Její vlastní představy o tom, jak vychovávat a vzdělávat děti prošly během několika let velkou proměnou. Dnes se spolu s dalšími lidmi snaží učitelům prošlapat cestu ven z učebny. Podle jejího přesvědčení se venku dá učit skoro jakýkoliv předmět. Největší překážkou totiž není učební osnova, ale ochota učitelů učení venku zkusit.

K čemu učení venku vlastně je, když se dá učit i vevnitř?

Benefitů je celá řada. Samotný pobyt venku je pro děti prospěšný, to asi všichni víme a vnímáme.

Co nás ale zásadně překvapilo a podrobně jsme to rozepsali v knize Tajemství školy za školou, je, že učení venku zlepšuje vzdělávací výsledky. To je pro učitele i rodiče často ten nejsilnější argument.

Obvykle máme tendenci vnímat pobyt venku jako procházku nebo odpočinek, volnočasovou aktivitu. Ale učení venku opravdu funguje. To, co se děti venku naučí, je často obaleno daleko silnější a pozitivnější emocí. Proto se to v našem mozku lépe ukládá. A lépe so to pak i vybavuje.

Venku se toho děti naučí víc, zároveň se to naučí v praxi, na základě trénování dovedností.

Justina Danišová je profesí původně učitelka geologie a biologie, která se v současnosti věnuje učení venku a svobodné hře dětí. Tvoří publikace pro děti, metodiky pro učitele a lektoruje semináře pro rodiče, pedagogy a další průvodce dětí. Tvoří aktivity pro weby ucimesevenku.cz, jdeteven.cz a svobodnahra.cz a spolupracuje se vzdělávacím centrem Tereza.
Justina Danišová je profesí původně učitelka geologie a biologie, která se v současnosti věnuje učení venku a svobodné hře dětí. Tvoří publikace pro děti, metodiky pro učitele a lektoruje semináře pro rodiče, pedagogy a další průvodce dětí. Tvoří aktivity pro weby ucimesevenku.cz, jdeteven.cz a svobodnahra.cz a spolupracuje se vzdělávacím centrem Tereza.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Justina Danišová

Není učení venku přece jen nuda, ale venku?

U dětí venku zájem o učení narůstá, především u dětí, kterým učební styly ve třídě příliš nevyhovují. Jak je svět a učení venku 3D, voní a křupe, tak se o něj daleko více zajímají. Jejich vnitřní motivace se nastartuje daleko snadněji, než když ji učitel musí vyvolat ve třídě.

Výzkumy prokazují, že u dětí s kázeňskými problémy se výrazně snížila absence. Začaly chtít chodit do školy. A snížilo se množství kázeňských prohřešků. Byl to radikální rozdíl. Výzkumníci to přičítali tomu, že děti učení venku více bavilo, ale zároveň se učitelé k dětem chovali jinak.

Jak?

Přírodní prostředí venku vás vede k více respektujícímu přístupu.

Venku vyrostou a rozkvetou i děti, které se vevnitř zdají jako „problémové“, apatické nebo neaktivní. Ony ale jen dlouhodobě zažívají, že se učí jinak, než je jejich preferovaný učební styl. A uvnitř dostávaly zpětnou vazbu, že jsou buď hloupé, nebo neukázněné atd.

Ale venku, když mají dobře zadaný skupinový úkol, stávají se často tahouny práce. Je pro ně nové, že přinášejí skupině zásadní přínos. Spolužáci i učitelé je vidí v jiném světle. A takové děti někdy poprvé zažívají, že je spolužáci berou, že jsou fakt dobří. A zvlášť na druhém stupni je pro děti důležité, aby se cítili jako součást kolektivu. Někdy stačí jedna výprava ven, někdy je potřeba víc.

Dnes se učí venku.
Dnes se učí venku.

Čím to je?

Učení venku nabízí víc vzdělávacích možností a kanálů.

My to popisujeme tak, že když učitel vybere vhodné místo, získává tím asistenta. Učitel se může věnovat jedné skupince dětí, a těm dalším nabízí dostatek informací a podnětů pro jejich smysly příroda.

Když to shrnu, jsou to tedy lepší vzdělávací výsledky, větší zájem o učení a o školu, více respektující přístup, který prospívá dětem i učitelům. Ještě něco?

Další důležitý důvod, proč být venku, je přirozený pohyb. Když jsou děti venku a mají nějakou akci, která je baví, spálí podobně energie jako profesionální sportovec. Venkovní prostředí také obvykle prospívá dětem s ADHD.

Venku dochází i k regeneraci, posiluje se imunita, zlepšuje se nálada. A to nejen dětem. I učitelům, kteří učí dlouhodobě venku, dodává učení venku nový elán. Někdo, komu hrozilo vyhoření, cítí opět lásku a motivaci ke své práci.

Dnešní generace dětí se možná stane první, která bude víc uvnitř, než venku. Budou pak děti chtít chránit něco, co neznají? K tomu mě vždycky napadne věta, kterou řekl básník Robert Michael Pyle: „Co je to vyhynutí kondora pro dítě, které nikdy nevidělo vránu?“.

Oceňuje tyhle benefity školní systém a pracovní trh? Škola a studium jsou vnímány především jako příprava na zaměstnání, ve kterém řada z nás sedí…

Nevzpomínám si na žádný konkrétní výzkum, ale premianti ve třídě nebývají dost často tak úspěšní v životě, jak by se očekávalo. Často se lépe daří dětem, které se zdály jako průměrné nebo problémové.

Teď se docela radikálně mění trh práce. Bude méně a méně prací, kde byste měli systematicky dělat to, co včera a před rokem. To bude přebírat robotika a další technologie. Najednou jsou více žádáni lidé, kteří jsou kreativní, dokážou se rychle zorientovat a najít řešení pro konkrétní situaci. A tomu je učení venku daleko blíž.

Někteří učitelé mají skvělé hodiny uvnitř a ven se jim nechce. Tak proč je tam nenechat.
Někteří učitelé mají skvělé hodiny uvnitř a ven se jim nechce. Tak proč je tam nenechat.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere

A jaký je tedy cíl?

Cílem je učení v reálných situacích. Vedete děti třeba k rozhovoru s pamětníkem. Získané informace se pak učí předat dál, například je představit rodičům nebo napsat článek do místních novin. Děti zjišťují, co je za problém v jejich okolí, jak ho řešit, jdou za starostou nebo za úředníkem, a hledají, jak mohou k řešení přispět ony samy.

Ale samozřejmě, že učení venku není všespásná metoda, která by zachránila úplně všechno a všechny. Má své limity a hodně záleží na osobnosti učitele, jestli se cítí venku dobře a má to tam rád. Když půjde ven učit z donucení, tak to nebude fungovat. V tom případě je lepší zůstat ve třídě. A někteří učitelé mají úžasné hodiny vevnitř, tak proč je tam nenechat.

Do jakého věku učení venku děti baví?

Věk v tom nehraje roli. Člověk by se měl učit celoživotně, a zároveň by měl celoživotně chodit do přírody, protože to pro něj má zásadní benefity. A to nejen z hlediska učení, ale i regenerace, zlepšení nálady a dalšího odpočinku.

To, co se děti naučí venku, si často lépe pamatují, protože s tím mají spojenou silnější emoci.
To, co se děti naučí venku, si často lépe pamatují, protože s tím mají spojenou silnější emoci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Justina Danišová / Učíme se venku

Většina podkladů pro učení venku je ale zaměřena na mladší děti předškolního věku a první stupeň…

Na webu Učíme se venku zatím převládá učení pro první stupeň z jednoduchého důvodu. Začínali jsme s polovičním úvazkem a věděli jsme, že nevymyslíme podklady hned pro oba stupně. Zároveň jsme vnímali, že učitelé prvního stupně mají pro chození ven nejméně překážek. Mají většinu předmětů ve své kompetenci, mohou si posouvat hodiny, mohou vyrážet ven na delší čas a tak dále. Děti, které přijdou ze školky, mají často také největší potřebu být venku a celou dobu nesedět.

Rozhodli jsme se proto, že nejprve uděláme rozsáhlou sadu podkladů pro první stupeň, aby učitelé měli jistotu, že mohou vyrážet ven i na matematiku a češtinu. A teprve od tohoto školního roku se chceme zaměřit na druhý stupeň. A později případně i na střední školy.

Učí se tedy venku na druhém stupni už teď?

Ano. Úžasný příklad je pan učitel Tomáš Krásenský z Gymnázia Jihlava, který chodí na fyziku ven do města, uprostřed Jihlavy dělá s dětmi pokusy s akustikou, propojuje ornitologii s fyzikou, učí matematiku.

Zlomky nemusí být jen na papíře.
Zlomky nemusí být jen na papíře.
Foto | Justina Danišová / Učíme se venku

Na našem webu Učíme se venku jsou výukové výzvy i pro starší děti. Například měření úhlu, v jakém se sypou různé sypké materiály, poločas rozpadu pěny a věci, které jsou už pro druhý stupeň či střední školy.

Čím jsou děti starší, tím je pro nás možná náročnější vymyslet učení tak, aby fungovalo pro obě strany. Ale když se to podaří, tak učení venku funguje skvěle i se středoškoláky.

Nenarazili jste na nějaký problematický věk, ve kterém je děti těžší venku zaujmout?

Moje zkušenost říká, že víc záleží na tom, s jakou skupinou pracujete. Jestli jsou to děti, které jsou zvyklé chodit ven, nebo jsou to děti, které už dlouho sedí a opravdu si na sedavý styl výuky zvykly.

Je důležité podívat se na celou rovnici. Jestli má učitel zkušenosti s výukou venku, jestli s ní mají děti zkušenosti. Pokud ne, tak to může být náročné v jakémkoli věku. A pokud je učitel venku zkušený, zvládne namotivovat téměř jakoukoli skupinu.

Vyhovuje učení venku všem dětem?

Z mé zkušenosti je jen pár typů dětí, které si na učení venku zvykají déle. Ne že by jim to nevyhovovalo zcela, jen si nové prostředí musí déle „osahávat“.

A je tu i pohled na druhou stranu. Je spousta dětí, kterým nevyhovuje sedět. A u toho přemýšlet. Potřebují se hýbat, sahat na věci, mít je v reálné situaci. A tyto děti vystavujeme téměř každý den jejich nepreferovanému stylu výuky.

Nemyslím si, že je věk, kdy je učení venku více a méně vhodné. Samozřejmě je věk, kdy je pro děti úplně zásadní, aby byly v reálném světě v kontaktu s přírodou a přírodninami, a to jsou ti nejmladší. Proto jsou tak oblíbené lesní školky, kde jsou děti dlouhý čas opravdu celoročně venku.

Na učení venku není potřeba zahrada. Stačí i schody před budovou nebo bezpečné místo na chodníku.
Na učení venku není potřeba zahrada. Stačí i schody před budovou nebo bezpečné místo na chodníku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Justina Danišová / Učíme se venku

Učí se venku jinak než vevnitř?

Ano. A škála toho, co můžeme dělat, je různá. Můžeme vyrazit ven a pracovat přímo s prostředím, používat přírodniny, bádat a být v živé interakci, nechávat prostředí na sebe působit.

A pak je méně intenzivní spojení s přírodou, kdy ji používáme jako zelenou kulisu. Tak často učitelé začínají. Mají představu, že potřebují učebnu, kam si s dětmi sednou a jenom vnímají to zelené prostředí. A už to působí regeneračně.

Jsou výzkumy, které prokázaly, že i když děti mají venku hodinu frontálně řízené výuky a pak se vrátí do třídy, udrží pozornost déle než třída, která byla ve stejném tématu a stejně řízeně vedena ve třídě.

Ale jakmile učitelé ven chodí pravidelně, časem poznají, že venku se nemusí jen sedět.

Začínajícímu učiteli bych doporučila, aby vyrazil ven, když je hezky. Aby podpořil to, že venek všichni vnímají jako bezpečné a komfortní prostředí.

Venku snadněji vzniká spolupráce a silnější vztahy mezi spolužáky i k učitelům.
Venku snadněji vzniká spolupráce a silnější vztahy mezi spolužáky i k učitelům.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Zuzka Havlínová / Zuzka Havlínová

Nehraje učebna a školní budova zásadní roli v poskytování jistoty učitelům, že výuku mají pod kontrolou? Jsou tam předpisy na úroveň tepla, světla, dveře, které se dají zavřít...

Téma bezpečnosti a většího rizika, které učitelé venku podvědomě cítí, je adekvátní a je dobré o tom s nimi mluvit a připravovat jim scénáře a situace, aby si na změnu zvykli. Jistotu jim může dát postupné chození ven.

Ještě důležitější je ale míra sebevědomí učitele v tom, jak pracuje se skupinou. Začínající učitel si potřebuje zvyknout s třídou pracovat, nakoukat si, koho je třeba mít u sebe, když se vyrazí ven...

Až si to učitel osahá, naroste mu sebedůvěra a se skupinou se vyladí. Je prokázáno, že venku si děti mezi sebou i s učitelem nastavují silnější vztahy.

Jak se do ochoty učit venku promítla pandemie koronaviru?

Na jaře to byl velký šok pro nás i pro učitele. Chvilku jsme se rozkoukávali a pak jsme rozjeli kampaň Škola doma, škola venku. Každý všední den jsme sdíleli zjednodušenou aktivitu, jak učit venku.

Na to jsme měli velmi pozitivní ohlasy a přibylo nám obrovské množství sledujících jak mezi učiteli, tak mezi rodiči. Bylo vidět, že lidi láká ta jednoduchá forma: vidím a jdu to vyzkoušet, nemusím nic moc pročítat, připravovat.

Pak přišla velká rána ve formě doporučení od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jak se děti mají v červnu vracet do škol. Nedoporučovalo učit venku. Ale učitelé nám dodali velkou energii, začali psát petice a dopisy a ministerstvo začalo své doporučení zjemňovat. Pak přišly prázdniny.

V září to vypadalo, že se všichni těší na učení. A když přišly do škol roušky, nastala další velká vlna chození ven, a to včetně druhého stupně. Chodilo se ven na češtinu, na chemii. Najednou i učitelé, kteří o tom dříve neuvažovali, chodili ven, testovali si možnosti a dělali úžasné posuny.

Roušky jako motivace učit venku.
Roušky jako motivace učit venku.
Licence | Volné dílo (public domain)

Hodně nám pomohlo, že bylo suché a teplé září. Kdyby to bylo o rok dříve, kdy bylo chladněji a vlhčeji, bylo by to pro mentálně nepřipravené učitele náročnější. Ale takhle nikomu nevadilo, že si děti posedaly do trávy, protože bylo krásně.

Vydalo ministerstvo školství nějaké další doporučení?

Ano, 24. září přišlo další doporučení, a tam už byla cítit velká změna, učení venku bylo zahrnuto mezi doporučené formy výuky. To, že učení venku není jen volnočasová aktivita, je u této velké instituce obrovský posun.

Ale do 14 dnů se školy zase uzavřely a výuka se přesunula online.

Jak se dělá učení venku při online výuce?

Řešili jsme, jak děti tolik nepřipoutávat k obrazovce. Spojili jsme se proto s učiteli a dáváme jim nápady, jak dělat výuku praxí nejenom venku, ale i doma. Aby děti byly v kuchyni, v dílně, na zahradě, v parku, aby dělaly třeba nějaké dlouhodobé bádání, pracovaly rukama a sdílely to se spolužáky.

I do online výuky je dobré zapojit úkoly na zahradě nebo v parku. Třeba pozorování ptáků na krmítku.
I do online výuky je dobré zapojit úkoly na zahradě nebo v parku. Třeba pozorování ptáků na krmítku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Justina Danišová / Učíme se venku

Celkově tento rok vnímám jako velkou příležitost pro učení venku, i když cena je vysoká. Věřím, že letošek byl takový akcelerátor učení venku. Učení venku si osahalo mnohem více učitelů, než by za běžné výuky chtělo. I vlna zájmu, která přišla v září, říjnu a listopadu, byla obrovská.

Na jaře se nám do měsíčního online kurzu o učení venku, který byl zdarma, přihlásilo 2200 lidí. Teď na podzim jsme ho udělali poprvé placený a přihlásilo se přes 750 lidí. Často si to učitelé platili i ze svého. Učení venku začíná být vnímáno jako něco, co do výuky patří.

Co učitelům nejvíce pomůže, aby venku začali učit? Je nějaký zážitek, který je nejčastěji „zažehne“?

Nejdůležitější je dát jim první zkušenost. A ukázat jim příklady, které nemusí vymýšlet a na kterých si můžou učení venku vyzkoušet.

Z hloubkových rozhovorů s učiteli vyplynulo, že si nedokážou představit, jak učení venku vypadá. Na co si mají děti sednout, kde budou psát, co k tomu budou potřebovat, jak mají učitelé děti vyvolávat, panuje obava, že děti nebudou dávat pozor, že se rozprchnou…

Ukazuje se, že když mají učitelé možnost podívat se do hodiny někoho, kdo už venku učí, tak řeknou: „Aha, to mě nenapadlo!“ A sami pak odbourávají překážky pro chození ven.

To mě nenapadlo, že učení venku může vypadat i takhle!
To mě nenapadlo, že učení venku může vypadat i takhle!
Foto | Justina Danišová / Učíme se venku

My učitelům neříkáme, že správný venkovní učitel učí každý týden venku. To necháváme záměrně úplně otevřené. Pro někoho je v jeho možnostech úplný vrchol plánování, když vyrazí ven jednou za měsíc. A pro jiného je normální učit venku každý den.

Důležité je dávat učitelům podporu, aby učení venku zkusili a zjistili, jestli se jim ven chce nebo nechce. A náš cíl není, aby všichni učitelé na škole učili venku. Záměr je, aby učitel, který chce učit venku, měl podmínky a mohl. A nemusel bojovat s kolegy, s vedením, s rodiči.

A je v pořádku, když učitel nechce chodit ven. Ale prosím, ať nehází klacky pod nohy těm, kteří chtějí. Ať nikomu nepodsouvá, že učení venku je jen volnočasová aktivita, kterou dělají učitelé, kteří nechtějí učit a tak jdou s dětmi na procházku.

Jaká je zpětná vazba od rodičů? Myslí si, že učení venku je pro jejich děti dobré?

Samozřejmě se najdou rodiče, kteří si stěžují, že dítě přijde umazané nebo že jsou příliš venku. Ale teď se to dynamicky mění.

Je to myslím tím, jak dozrává nová generace rodičů, včetně těch, jejichž děti byly v lesních školkách. Pro takové rodiče je nepředstavitelné, že si jejich dítě najednou sedne do lavice a celý den se téměř „nehne“. A máme zpětnou vazbu od některých škol, že učení venku je benefit, který k nim přivede mnoho rodičů.


Tématu učení venku se věnuje i aktuální číslo magazínu Pražská EVVOluce. Stáhněte si jej zdarma.

Zdeňka Kováříková

Pošli e-mailem Zobrazení článku pro tisk

Zalinkuj článek v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.