Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Středa 20. 1. 2021
Svátek má Ilona
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Publicistika MAPA STRÁNEK

Naše lesy potřebují dlouhodobou vizi, méně stromů a méně zvěře, říká lesník Aleš Erber


24. listopadu 2020 15:56

CHOCEŇ/PRAHA (Ekolist) - Lesník Aleš Erber chtěl v Lesích ČR uplatnit znalosti, které získal v Česku i po Evropě. Ale narazil. Jeho tehdejší nadřízení neměli pochopení pro jeho snahu o včasnou přípravu svěřených lesů na klimatickou změnu a podporu biodiverzity. Nyní spravuje lesy především soukromým vlastníkům lesů na Pardubicku, kde aplikuje dosud získané zkušenosti. Jeden z jeho obecných poznatků je, že naše lesy jsou moc husté a že je to pro ně nezdravě nebezpečné.

Mohl byste mi popsat obrázek podle vás ideálního lesa?

Různě staré stromy, mnoho druhů dřevin, stromy rozeseté po skupinkách v prostoru. Sem tam světlina. Jinými slovy, různě vysoké houštiny stromů. Někde se bude lépe procházet, někde hůř. Obecně je podle mě ideální les, v němž je méně stromů při vyšší ekologické stabilitě. To zároveň zvyšuje pravděpodobnost vyššího přírůstu a zmenšuje riziko ztrát investovaných prostředků. Takový les také prospívá biodiverzitě a zlepšuje úrodnost půd.

Aleš Erber je lesnický a agrolesnický poradce, který v současnosti spravuje lesy šestnácti vlastníků na ploše okolo 100 ha v několika krajích. Zavádí a propaguje přírodě bližší způsob hospodaření v lesích. Šíří myšlenky o potřebě příprav lesů na klimatickou změnu, o dřevostavbách a o větší potřebě spotřeby domácího dřeva. 
Vystudoval obor lesní inženýrství na ČZU v Praze. V rámci studia absolvoval program Erasmus v Německu na lesnické fakultě ve Freisingu spadající pod TU München. Při studiu si zařídil praxi u Lesů ČR na pozici adjunkta na lesní správě v Chocni. Po studii pracoval v letech 2011–2016 pro Lesy ČR a zároveň pokračoval ve studiu v doktorandském programu. Je členem Kůrovcového kalamitního štábu Pardubického kraje. Pro své úspěchy v přípravě borových lesů na klimatickou změnu a mediální osvětu lesnictví vyhrál Živnostníka roku 2020 Pardubického kraje.
Aleš Erber je lesnický a agrolesnický poradce, který v současnosti spravuje lesy šestnácti vlastníků na ploše okolo 100 ha v několika krajích. Zavádí a propaguje přírodě bližší způsob hospodaření v lesích. Šíří myšlenky o potřebě příprav lesů na klimatickou změnu, o dřevostavbách a o větší potřebě spotřeby domácího dřeva. Vystudoval obor lesní inženýrství na ČZU v Praze. V rámci studia absolvoval program Erasmus v Německu na lesnické fakultě ve Freisingu spadající pod TU München. Při studiu si zařídil praxi u Lesů ČR na pozici adjunkta na lesní správě v Chocni. Po studii pracoval v letech 2011–2016 pro Lesy ČR a zároveň pokračoval ve studiu v doktorandském programu. Je členem Kůrovcového kalamitního štábu Pardubického kraje. Pro své úspěchy v přípravě borových lesů na klimatickou změnu a mediální osvětu lesnictví vyhrál Živnostníka roku 2020 Pardubického kraje.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Selská revue / Asociace soukromého zemědělství

To znamená řídký les?

Neřekl bych řídký, protože to evokuje, že v lese je něco špatně.

Spíše les, kde každý dospělý strom má pro sebe dostatek prostoru. Důležitá je péče o koruny stromů, což je vlastně péče o optimální zásoby porostu.

Vizuálně se jedná o rozvolněnější les než ty současné. Takový les je daleko odolnější, pestřejší a biologicky bohatší.

V čem je problém hustého lesa?

Jsou to lesy málo odolné, nestabilní, snáze podléhají kalamitám. Takový ekosystém kromě všeho jmenovaného ještě zadrží méně vody. Husté lesy se u nás pěstovaly a pěstují kvůli tomu, aby strom pravidelně rostl od paty až do koruny, protože se takové dřevo lépe zpracovává. Jenomže strom s takovým kmenem je málo stabilní.

Stromy v hustém sponu mají malé a krátké koruny, svůj přírůst soustřeďují těsně pod korunu, a proto se v tom místě často při větru nebo mokrém sněhu lámou. Také se snáze vyvrací kvůli nedostatečně vyvinutému kořenovému systému.

Ale když jsou porosty více rozvolněné, stromy soustřeďují přírůst do spodní, bazální části kmene. Mají větší systém kořenů. To zvyšuje jejich stabilitu, odolnost a pravidelný přírůst.

Názorná ukázka vývoje přestavby smrkového porostu na odolný a adaptovaný les.
Názorná ukázka vývoje přestavby smrkového porostu na odolný a adaptovaný les.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Jak byste popsal les, kde teď stojíme?

Tohle je les, kde v letech 2007 a 2008 řádily kalamity Kyrill a Emma. Prosvětlily tu spoustu porostů a ty se samovolně zmlazovaly.

V této části lesa (Lesní Správa Choceň, Lesy ČR, s.p. – bývalý revír Plchůvky) jsem působil mezi lety 2013 a 2016 jako revírník. Ale znám to tu od roku 2008.

Příroda nám tehdy sama ukazovala cestu, kudy jít. Promyšlenými těžebními zásahy jsem ji chtěl na vybraných částech svěřeného revíru napodobit, abych docílil přirozené obnovy či podpořil novou generaci lesa, a tím snížil náklady a zvýšil užitek z lesa.

V oblasti s Týnišťskou borovicí je zavedeným postupem vykácet holinu a nechat to nalétnout borovicí, nebo to rovnou řízeně osázet. Já jsem zvolil jinou strategii. Výběrovou těžbou jsem hledal optimální hustoty porostů. Díky tomu jsem téměř nevytvářel žádné holiny...

K porostům jsem přistupoval diferencovaně. Někde se těžilo za účelem adaptace prosychajících borových porostů, někde to byla přípravná či rovnou prosvětlovací seč za účelem přirozené obnovy jedle, buku, dubu a borovice i smrku. Vymykalo se to zaběhnutým standardům. Nicméně výsledky se dostavily, byť až za několik let. Dosavadní vědecké výsledky potvrzují mé zkušenosti z praxe s adaptačními zásahy, a někteří správci majetků dokonce přebírají mé postupy. Z toho mám velkou radost.

Pohled do porostů s dlouholetou přípravou odolnějších lesů.
Pohled do porostů s dlouholetou přípravou odolnějších lesů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Proč tohle všechno? Měl jste s lesem nějaký plán?

Chtěl jsem hlavně připravit porosty na sucho a další klimatické extrémy přicházející s klimatickou změnou. Zároveň jsem se snažil podpořit porosty s již přirozenou obnovou a následně provést maximální množství výchovných těžeb u porostů do 40 a 80 let věku porostu, které byly výchovně zanedbané.

Z dnešního pohledu, kdy ceny dřeva padají na historická minima, to byl správný postup. Prodávalo se spíše dříví horší kvality. Lepší zůstávalo. Těžil jsem maximální etát, téměř nevytvářel holiny, takže dříví se prodalo za dobré ceny a zároveň jsem snižoval náklady na pěstební činnost při zvyšování odolnosti lesa. Bohužel jsem tu nestihl naplnit všechny své vize.

Jak jste přišel na potřebu dělat adaptační těžby pro borovici, když o jejím usychání se hodně mluví až v posledních letech?

Chtěl jsem borovicím udělat prostor, abych předešel riziku usychání, a abych podpořil nejlepší a nejhodnotnější stromy.

Na sušších lokalitách jsem totiž vypozoroval postupné prosychání borovic ještě před rokem 2013. Tomu jsem chtěl předejít. Nechtěl jsem každý rok těžit uschlé stromy, to by bylo ztrátové. Když jsem do toho promítl znalosti ze studií ze zahraničí, kde připravovali i borové porosty na klimatickou změnu za využití šetrných postupů a za dosažení vyšší bezpečné produkce, tak jsem nemohl jednat jinak.

Rozvolněný borový les, kde má každá borovice prostor pro korunu i dostatek živin.
Rozvolněný borový les, kde má každá borovice prostor pro korunu i dostatek živin.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Proto jsem přistoupil k adaptačním zásahům, postup je popsaný v Lesnické práci 2/2019, a připravil jsem některé porosty na horší růstové podmínky.

Musíme si uvědomit, že borovice s malou korunou má i malý kořenový systém. Naproti tomu borovice s velkou volnou korunou má i velký kořenový systém a docílíte u ní cílové tloušťky kmene dřív. A v kritických situacích díky tomu vydrží víc.

Proč je koruna tak důležitá?

Koruna je motor stromu. Nejenom, že vyživuje celý strom, ale zvyšuje i stabilitu ze statického pohledu. Čím lepší koruna, tím odolnější strom.

Délka koruny by měla být minimálně jedna pětina až jedna třetina výšky stromu. Pokud to tak není, stromy málo přirůstají, jsou méně odolné a málo stabilní. Stačí jim vytvořit lepší podmínky, uvolnit jim více prostoru, aby měly větší koruny a lépe přirůstaly. A bude to mít prospěch i v ekonomické stránce – v množství dřeva, které jim přiroste. Na péči o korunu se při výchově porostů často zapomíná. Přitom je to zásadní atribut k docílení rovnováhy hospodářského lesa v trojúhelníku lesního ekosystému: produkce – odolnost – biodiverzita.

Kolik stromů v lese jste nechal?

V lese, kde původně bylo 500 stromů na hektar, jsem nechal přibližně 250 až 300 borovic. U smrku by to mělo být tak 400 jedinců na hektar.

Hustotu porostu jsem zredukoval tak, aby každá koruna stromu měla kolem sebe dostatečný prostor. Není přesný mustr. Je to hodně o lesnickém citu a zkušenostech, protože každý porost je jiný, má jinou historii a dřevinnou i prostorovou skladbu.

Problém dnešních standardů při úmyslných těžbách je, že v současnosti se stromy těží především podle věku, ne podle zralosti. Mělo by to být naopak, tak, jak se to dělá při těžbě výběrové, kdy se strom těží po docílení dvou parametrů stromu. Cílové tloušťky a splnění sociálních podmínek porostu, takzvané výchovné funkce.

Splnění výchovné funkce znamená, že pod stromem už rostou další stromky?

Více méně ano, ale myslím tím i naplnění další podmínek, jako je například mikroklima. Další parametry těžby jsou samozřejmě zdravotní stav, poškození stromů či jejich tvárnost a postavení v porostu.

A při výběru stromů k vytěžení v rámci výchovy lesa má lesník také dávat pozor na to, aby se koruny ponechaných stromů nedotýkaly. Já jsem si to nastavil tak, že stromy by měly být od sebe vzdáleny tak daleko, aby koruny při větru do sebe nenarážely.

Pohled do lesa budoucnosti - les trvale tvořivý (Dauerwald) obhospodařovaný na principu Pro Silva.
Pohled do lesa budoucnosti - les trvale tvořivý (Dauerwald) obhospodařovaný na principu Pro Silva.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Aleš Erber

Aby se nepoškozovaly?

Přesně tak. Dotykem se odírají první letorosty, větvičky, a tím pádem se vzájemně omezují v přírůstu koruny. Výrazně to ovlivňuje robustnost a velikost koruny.

Když se podíváme do korun, tak i laik může snadno poznat růstové deformace či nepravidelnosti korun. To má celkový vliv na vývoj celého stromu, jeho fungování, odolnost i přírůst. My ale potřebujeme pravidelný přírůst kvůli kvalitě dřeva v kmeni a k tomu je právě důležitá pravidelná koruna.

Vyplatí se takhle se stromům věnovat? Je kvalitní dřevo zaplaceno o tolik lépe, aby se vyplatilo pečovat o jednotlivé stromy? Není lepší mít jich prostě víc a míň se o ně starat?

Hodně lidem se zdá, že takové pěstování je ekonomický náročné. Ale jediné, co je náročné a dražší, je těžba. Pěstební náklady jsou minimální, pokud má les už ideální strukturu a dřevinnou skladbu.

Ve finále vlastně jen těžíte a využíváte přirozenou obnovu. Těžbou usměrňujete porosty a dosazujete pouze tam, kde chybí ideální dřevinná skladba. Je to tedy spíše naopak. Jedná se o ekonomicky výhodnější způsob pěstování lesů při vyšší odolnosti a lepším plnění funkcí lesa. Častý názor, že se při takové těžbě rozbije nálet, není pravdivá, protože se těží po určité období jen část stromů z porostu. Netěží se celý les jako při holosečné těžbě. Šikovní těžaři si umí poradit. I proto je nutné vychovávat lesní dělníky, abychom měli v lesích kvalitní personál, který bude chápat snahu lesníka. A i kdyby se mladý porost z části poškodil, přispěje to k výškové a věkové diferenciaci porostu.

Aleš Erber provádí po porostech adaptovaných na klimatickou změnu novináře, vlastníky lesa i politiky, aby jim na příkladech ukázal, že podoby lesa mohou být různé.
Aleš Erber provádí po porostech adaptovaných na klimatickou změnu novináře, vlastníky lesa i politiky, aby jim na příkladech ukázal, že podoby lesa mohou být různé.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Jak to, že se tu pasečný způsob hospodaření pořád drží?

Je to zvláštní, že? A přitom se o jeho změně diskutuje už 250 let…

U nás bylo vše nastavené na systém věkových tříd, podle tzv. saské školy. Ta má dlouhou historii, počátky jsou někdy kolem roku 1713, kdy Carl von Carlowitz, lesmistr saských státních lesů, napsal knihu o ekonomice lesa. Idea byla taková, že si les rozdělíte na sto hektarů, každý rok smýtíte jeden hektar a zalesníte ho. A zajistíte si tak udržitelnou produkci na sto let. Ale ono to úplně nefunguje.

Proč ne?

Takhle se asi dá plánovat výroba bot, ale nedá se tak hospodařit s živým lesním ekosystémem.

Vy tak tedy nepracujete, nekácíte holosečně?

Podle mě není hospodaření podle věkových tříd zcela optimální. Osobně ho nepreferuji, ale na druhou stranu ho zcela neodmítám a používám ho třeba u přeměny nepůvodních druhů dřevin. V posledku se každý soukromý vlastník lesa musí rozhodnout podle své strategie, potřeb či poznatků. Myslím si, že díky medializaci nového vědeckého poznání, dopadů klimatické změny na krajinu a společenské poptávce na lesy upozadí nepasečné hospodaření to pasečné. Na tu změnu čekalo dlouhé desetiletí nemalé množství lesníků.

Oplocenky chrání mladé stromky před okusem zvěří.
Oplocenky chrání mladé stromky před okusem zvěří.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Takže éra holosečí a pasek brzy skončí?

Věřím tomu. Tahounem těchto změn by se měly stát státní lesy či městské a obecní, které by měly hledět více na veřejný zájem. Lesy ČR by se měly stát vzorem pro ostatní vlastníky. Mělo by se tam využívat a demonstrovat umění skloubení hospodářských, environmentálních i sociálních cílů. Každopádně Lesy ČR mají co ukazovat, mimo jiné příběhy revírníků a lesníků, kteří se o dobré lesy zasloužili. Je škoda, že to mediálně více neprezentují.

Co jsou slabá místa přirozené obnovy lesa?

Zvěř.

Tady před sebou vidíte doubky, které jsou pětileté. Normálně by měly být vyšší, ale jakmile vyrostou nad borůvčí, sežere je zvěř.

Rozdíl uvidíte, když tu uděláte oplocenku. Duby okamžitě vyskočí a vyrostou.

Jenže dělat oplocenky leze vlastníkům lesa do peněz. Protože to není jen, že investujete do její stavby, ale musíte ji udržovat. Hlídat. Spadne strom nebo větev a poboří ji a zvěř v ní všechno sežere.

Stejně staré semenáčky dubu uvnitř oplocenky a mimo ni ukazují, že stromy v lese se obnovují, když jsou chráněné před přemnoženou zvěří.
Stejně staré semenáčky dubu uvnitř oplocenky a mimo ni ukazují, že stromy v lese se obnovují, když jsou chráněné před přemnoženou zvěří.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Když jsem pracoval pro Lesy ČR, na jednom lesním úseku jsem se s nájemci honiteb domluvil, kde lovit více. V těch lokalitách navýšili odstřel kvůli obnově. Vysvětlil jsem jim svoji strategii hospodaření. Z počátku byli proti, pak ale pochopili. Po několika letech, když se s nájemci někde potkáme, mi dávají za pravdu, že to byl správný postup.

Jakou možnost máte vy jako lesní hospodář ovlivnit stavy zvěře?

Minimální. Tu možnost mají větší majetky, které mají vlastní honitby.

Jak jste tedy odlov prosadil?

Zřejmě lesnickou diplomacií s dostatkem kvalitní argumentace. Já jsem myslivcům představil vizi mysliveckého hospodaření a cíl. Dialog jsme vedli jen o cestě, jak docílit požadovaného stavu.

Aby se les mohl začít obnovovat, je potřeba snížit stavy zvěře, alespoň na určitou dobu a na únosnou míru.
Aby se les mohl začít obnovovat, je potřeba snížit stavy zvěře, alespoň na určitou dobu a na únosnou míru.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | pxhere

Řekl jsem jim, že když budou plnit potřeby lesa, za pár let budou mít v honitbě více zvěře s minimálními škodami na porostech. Aby se tak stalo, musí nejdříve dočasně snížit stav zvěře, abych se mohl nastartovat systém obnovy druhově pestrého lesa. Ten pak poskytne obrovskou potravní nabídku a zároveň kryt. Pakliže toho společně docílíme, budou na tom vydělávat i oni.

Jak to?

Vše je dáno od úživnosti prostředí a krytu. Jestliže les poskytuje zvěři dostatek potravní nabídky i více úkrytu, zvěř nebude ve stresu. Bude se moci v klidu nažrat a bude méně škodit. Takový les odpovídá bohatě strukturovaným porostům.

Abychom ale takový les vytvořili, a to co nejlevněji a nejefektivněji, tak se holt musí snížit stavy zvěře.

Jaký by podle vás měl být nájem placený myslivci vlastníku lesa, že mohou jeho les užívat?

Minimální nájem by měl být vypočtený tak, aby uhradil náklady na ochranu lesa před zvěří. Ale vše je odvislé od cílového stavu lesa.

Zdeňka Kováříková

Pošli e-mailem Zobrazení článku pro tisk

Zalinkuj článek v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.