Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Středa 20. 1. 2021
Svátek má Ilona
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Publicistika MAPA STRÁNEK

Kam máme všechny ty turisty dát? Pohled správců parků na to, když je lidí v přírodě moc


1. listopadu 2020 12:42

PRAHA (Ekolist) - Krkonošský národní park zažil letos v červenci historicky nejvyšší návštěvnost, celkem 251 111 lidí. Na některých místech tak kvůli přemíře turismu dochází k devastaci přírody, což je v rozporu s posláním národních parků. Zájem lidí o pobyt v přírodě je ale zároveň pozitivní. Pokud mají lidé přírodu chránit, potřebují s ní mít osobní kontakt. Tento konflikt ochrany přírody a turismu byl v říjnu předmětem kulatého stolu v parlamentním výboru pro životní prostředí. Virtuálně se u něj sešli ředitelé našich čtyř národních parků, ředitel AOPK, další odborníci a politici.

„Do třílitrové karafy pět litrů nenalijete,“ shrnul problémy kapacity přírodních míst Tomáš Rothröckel, ředitel Správy Národního parku (NP) Podyjí. A takovou pomyslnou karafou jsou i některá ikonická místa Česka, jako naše nejvyšší hora Sněžka, Pravčická brána nebo skalní město v Adršpachu.

„Jsou místa, kde je návštěvníků strašně moc a je to nezvladatelné. Přinášejí rizika pro přírodní prostředí a diskomfort pro sebe navzájem. Druhá věc je, že se nám objevují zoufale nezodpovědní a hrubiánští návštěvníci, kteří jsou schopní na čtyřkolkách vjet do první zóny CHKO Český ráj a přejet vedoucího správy, který si dovolil zeptat se, proč jezdí v 1. zóně po nezpevněné cestě,“ popisuje problém ředitel NP České Švýcarsko Pavel Benda.

Zájem lidí o pobyt v přírodě obecně roste. Výrazné je to především v létě a zvláštní místo měl v letošním roce i „covidový efekt“, kdy domácí turismus zesílil v souvislosti s omezením cestování do zahraničí.

Sněžka 14. 7. 2020.
Sněžka 14. 7. 2020.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Kašpar / Archiv a Facebook Správy KRNAP

Zvláštní atraktivitu má právě „značková příroda“ národních parků. V nich je problém únosné míry prostředí nejzřetelnější, protože tam má hrát prim příroda. A právě za málo ovlivněnou přírodou návštěvníci míří. Zákon o ochraně přírody a krajiny uvádí, že „veškeré využití národních parků musí být podřízeno zachování jejich ekologicky stabilních přirozených ekosystémů odpovídajících danému stanovišti a dosažení jejich přirozené biologické rozmanitosti.“

Jak ale poukazuje Pavel Benda, není tomu vždy tak. „Vlastně jsme v situaci, kdy příroda je jinými aktivitami upozaděna tak, že chráněné druhy mizí, ačkoli by to mělo být naopak,“ říká Benda. Dokladem toho je i fakt, že v Českém Švýcarsku se některým citlivějším druhům daří lépe mimo park než v něm. „Ať se jedná o vlka, o sokola a další. Je to úplně zoufalá situace, protože národní parky jsou především o ochraně přírody.“

Počet návštěvníků se totiž obtížně ovlivňuje. Lidé v přírodě hledají prožitek přírodního prostředí, ale i čas o samotě. Zástupy dalších návštěvníků tento prožitek snižují. Zatím ale není patrný jasný bod zlomu, kdy by došlo k přehlcení a úbytku návštěvníků.

Krásné pohledy si často chceme vychutnat o samotě.
Krásné pohledy si často chceme vychutnat o samotě.
Foto | Jerzy Strzelecki / Wikimedia Commons

„Problém turistického průmyslu je, že nemá žádné autoregulační mechanismy. Jsou lokality, které jsou totálně přetížené. Je to nepříjemné pro místní i pro návštěvníky, protože návštěvnický komfort se blíží nule. Ale přesto jde návštěvnost nahoru,“ popisuje situaci Pavel Benda.

Ředitelné národních parků se proto snaží hledat řešení, která neomezí návštěvníky a zároveň ochrání přírodu. Například rozložit turisty v prostoru, přivést je na jiná místa než ta nejvyhledávanější. Správa KRNAP proto vydává vlastní brožurky s tipy pro návštěvníky, které je zavedou do zajímavých a méně známých míst. Podle slov ředitele KRNAP Robina Böhnische tak park odvádí práci za destinační agentury.

Pokud ale do Krkonoš lidé přijedou s tím, že chtějí vystoupat na nejvyšší horu v ČR, jiný výlet je často neuspokojí. Její obliba jako turistického cíle je silná. „Návštěvnost Sněžky roste permanentně. Letošní rekord byl zaznamenán 12. září, kdy sněžku navštívilo 11 500 lidí. Přičemž s polskými kolegy jsme schopni se shodnout na normální návštěvnosti v počtu 2000 lidí za den,“ upozorňuje na neúnosný stav ředitel KRNAP Robin Böhnisch.

S velkou koncentrací návštěvníků narůstají problémy. Lidé piknikují na chráněných horských trávnících, které jsou domovem pro unikátní druhy rostlin. Cedule žádající, aby návštěvníci na trávník nevstupovali, nepomáhaly, proto se správa parku rozhodla svou žádost zdůraznit a trávníky oplotit ochrannými sítěmi.

„Je to kombinace vzdělávání, výchovy a bohužel i represe,“ uvádí Robin Böhnisch, a vysvětluje: „Při 12 milionech návštěvníků v Krkonoších je zřejmé, že s nimi také roste množství těch, kteří nedodržují pravidla chování v národním parku.“

Ochranné sítě cestou na Sněžku.
Ochranné sítě cestou na Sněžku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Radek Drahný / Archiv a Facebook Správy KRNAP

Správy parků a chráněných krajinných oblastí by potřebovaly více lidí v terénu, nemají na ně však finance. Personální poddimenzování a omezené pravomoci strážců přírody tak neumožňují efektivní řešení přestupků, byť se většina z nich řeší podle ředitelů domluvou.

Pokud je potřeba na čas odvést návštěvníky z celé přírodní oblasti, je to podle zákona možné dvěma způsoby. V národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a v první zóně chráněných krajinných oblastí je možné z důvodu ochrany přírody dočasně omezit vstup.

Toho využíval po deset let Krkonošský národní park kvůli nájezdům sběračů borůvek. Po deseti letech přestal být zákaz potřeba, protože zájem o sklízení borůvek opadl.

V národních parcích navíc vznikají od letošního roku klidová území, v nichž je možné pohybovat se jen po vyznačených cestách a je zakázáno vstupovat do volného terénu. Klidová území jsou již vyhlášena v Českém Švýcarsku, Krkonoších a Podyjí, na Šumavě se teprve připravují.

Klidové území v NP Podyjí.
Klidové území v NP Podyjí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | NP Podyjí

Ministerstvo životního prostředí ale zatím nechce, aby vyhlášení klidových území vedlo k omezení vstupu. Chce mít dva až tři roky čas na vyhodnocení jejich efektivity.

„Uvědomujeme si, že jde o velmi citlivou věc. Každé omezení stavu zaručeného práva na svobodu pohybu musí být velmi pečlivě odůvodněno a musí být perfektně prokázána převaha veřejného zájmu na ochraně přírody,“ uvádí Vladimír Dolejský, náměstek pro řízení sekce ochrany přírody a krajiny na MŽP.

„Tam, kde je potřeba přistoupit k regulaci, je nesmírně důležité nabídnout lidem zážitky někde jinde, pakliže je to možné,“ nabádá k opatrnosti při omezování vstupu i Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů a divoké přírody Hnutí DUHA.

Pokud se přistoupí k regulaci, je třeba lidem podrobně vysvětlit proč. „Důležité je, aby lidé věděli, proč tam ta omezení jsou. To, že je tam tetřev, není dostatečná informace. Lidé potřebují vědět, co konkrétně svým pobytem tetřevovi způsobí. V momentě, kdy dostanou tuhle informaci, začnou se chovat úplně jinak,“ tvrdí Jaromír Bláha a odkazuje na výsledky ankety, kterou Hnutí DUHA dělalo na Šumavě mezi 4000 respondenty.

Platit za návštěvu zachovalé přírody?

V souvislosti se snahou zajistit, aby turismus neomezoval přírodu, se diskutuje i možné zpoplatnění vstupu. Na menším a specifickém území to vyzkoušel Národní park Šumava pro splouvání Teplé Vltavy.

„Ještě v roce 2006, 2007 nebo 2008 splouvalo Teplou Vltavu až 16 000 lodí za sezónu. Splouvalo se za jakéhokoli vodního stavu,“ vzpomíná ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Jenže v řece žije velmi vzácná perlorodka říční a území spadá pod evropskou ochranu Natura 2000. „Masová návštěvnost ohrožuje perlorodku velmi významně. Zejména v případech, kdy je méně vody a lidi vystupují z lodí, šlapou po dně a přetahují lodě,“ vysvětluje Pavel Hubený. „A vodní tok a jeho dno je naturovou lokalitou s vodními rostlinami, které jsou významné. Ukázalo se, že potřebujeme udělat nějakou regulaci,“ popisuje Hubený.

Od roku 2009 se tedy zavedl rezervační systém a na řeku se může až po rezervaci a zaplacení lístku. A to jen jenom tehdy, když je v ní dostatečný stav vody. „Ukázalo se, že je to skvělý počin,“ chválí si opatření ředitel Hubený. Populace vodních rostlin v řece se zvětšila, perlorodky přežívají, systém je ekonomicky vyrovnaný. Jeho zavedení ale vyžadovalo aplikovat velmi přísnou ochranu druhu, která pro spoustu míst není realizovatelná.

Reálné zřejmě není ani zavedení placeného vstupu do celých národních parků. Ani ve společnosti ani mezi ochranáři nepanuje shoda na tom, zda je zpoplatnění vstupu do národních parků etické. A zůstává tu stále problém, že by zřejmě ani nebylo možné placený vstup kontrolovat.

Omezení vstupu návštěvníků kvůli tetřevům na Šumavě je potřeba podrobně vysvětlit.
Omezení vstupu návštěvníků kvůli tetřevům na Šumavě je potřeba podrobně vysvětlit.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Markéta Rudlová / NP Šumava / facebook.com

Do národních parků se dá totiž vstoupit na mnoha místech, parky jsou navíc obydlené a muselo by se přijít na to, jak rozlišovat místní od turistů.

„Specifikum Českého Švýcarska je ještě v tom, že největší atrakce jsou vlastně již zpoplatněné, avšak nikoli národním parkem,“ komentuje nápad zpoplatnění vstupu Pavel Benda. „Když přijedete na klasický okruh, zaplatíte Hřensku za parkoviště. Pokračujete dál do soutěsek, zaplatíte za převoz na pramicích. Pak jdou lidi na Pravčickou bránu, tam se zase platí, tentokrát soukromému subjektu. Národní park z toho nemá nic. Pak si představte situaci, že přijde strážce národního parku a bude po vás chtít, abyste zaplatili ještě za vstup do národního parku. To je neúnosné,“ vysvětluje Pavel Benda.

Přesto národní parky rostoucí míru turismu řešit musí, protože ovlivňují nejen chráněnou přírodu, ale vyžadují i zajištění turistické infrastruktury.

„Národní parky vlastně z turistického průmyslu nemají vůbec nic. Ale jdou za nimi veškerá negativa,“ stěžuje si Pavel Benda. „My řešíme problémy s odpadky, my řešíme problémy s vysokou návštěvností, my vydáváme miliony na opravu cest. A nemáme z toho jediný příjem, který by se nám z turistiky vracel,“ dodává.

Přesto ředitel Benda zdůrazňuje, že návštěvníci v přírodním prostředí jsou pro ochranu přírody pokladem: „Jsme rádi, že do přírody chodí, že si osahají přírodu. Můžeme s nimi komunikovat a vysvětlovat jim význam a oni nám chtě nechtě pomáhají.“

Zároveň je ale skeptický k vlivu, jaký návštěva přírody na turisty má. Pokud bychom se dívali optimisticky, mohli bychom si říci, že návštěva přírody přináší lidem psychickou rehabilitaci, příležitost nalézt osobní vztah k přírodě, pochopit její fungování a ocenit význam ochrany přírody a krajiny.

Ochranáři jsou ale v hodnocení účinku návštěv v přírodě opatrnější. „Já jsem trochu skeptický. Při obrovské návštěvnosti se to, co zprostředkováváme, pořád neodráží na stupnici hodnot. Kdyby tomu tak bylo, tak by přece musel být obrovský tlak na to, aby se vyhlašovala další chráněná území, další národní parky a aby se příroda víc chránila. A ten trend je spíše opačný,“ myslí si Pavel Benda z Českého Švýcarska.

„Je to taková návštěva na jedno použití. Prostě to v těch lidech zřejmě nezanechává to, co bychom potřebovali. Aby začali měnit své hodnoty,“ uzavírá Benda.

Zdeňka Kováříková

Pošli e-mailem Zobrazení článku pro tisk

Zalinkuj článek v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.