Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Neděle 27. 9. 2020
Svátek má Jonáš
Mezinárodní den cestovního ruchu
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Publicistika MAPA STRÁNEK

Smrkové lesy jsou skvělá pračka vzduchu. Vědci zkoumají, jak moc se zachycené znečištění dostane do jedlých hub


25. července 2020 04:06

PRAHA (Ekolist) - Lesy fungují jako pračka vzduchu. Stromy umí ze vzduchu či z mlhy „vytáhnout“ prach či rizikové prvky jako jsou těžké kovy. Velmi výkonné jsou v tomto směru horské smrkové lesy kvůli tomu, že smrk coby stálezelený strom funguje jako filtr celý rok. Jenomže co stromy ze vzduchu vyfiltrují, to svedou a uloží do půdy. Vědci nyní zjišťují, jak jsou na tom lesy v Jeseníku co se týče těžkých kovů. Informují o tom Arcibiskupské lesy a statky Olomouc.

Těžké kovy jako například kadmium, zinek, olovo či měď se do půdy dostávají jako plynné či prachové znečištění, nebo v kapalné podobě spolu se srážkami. V horských lesích zvyšují zátěž prostředí prachem a chemikáliemi nasycené mlhy, které jsou zde velmi významným zdrojem srážek.

„Horské lesy zvládají doslova vyčesávat velké množství vody z atmosféry, filtrují vzduch a zachytávají prachové částice a potenciálně rizikové prvky, například těžké kovy, které z jehlic putují dále do půdy,“ vysvětluje Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Podle charakteru podloží se pak mohou buď pevně zafixovat do půdních částic, nebo se rozpustit ve vodě a zapojit se do koloběhu látek v půdě. „Tyto látky pak spolu s důležitými živinami mohou být přijaty kořeny dřevin a podhoubím hub, nebo se naopak mohou proplachovat a být zdrojem kontaminace podzemních vod,“ říká Radek Novotný a dodává, že jednou z nejvýznamnějších dřevin, která má vysokou schopnost zachytávat látky z ovzduší, je smrk.

„Smrk má u nás bohužel špatnou pověst, že pouze okyseluje prostředí a postupně přispívá k degradaci lesních půd,“ říká Novotný, „ale je to dané právě tím, že je to stálezelená dřevina, která čistění vzduchu od znečištění a prachu provádí celoročně.“

Odběr vzorku půdy.
Odběr vzorku půdy.
Zdroj | Arcibiskupské lesy a statky Olomouc

„Díky tomu, že povrch jehlic je tak obrovský, je jeho schopnost zachytávat a čistit vzduch opravdu enormní. V porovnání s opadavými dřevinami, které podobně zachytávají látky z ovzduší jen během jejich vegetační sezóny, je ten rozdíl třeba několikanásobný,“ uvádí Radek Novotný. A proto v porostech, kde je větší zastoupení takto stálezelených dřevin, je potom vstup potenciálně rizikových látek do půdy výrazně vyšší.

Výzkumní pracovníci z Mendelovy univerzity, Vysokého učení technického v Brně a Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti právě dokončují sběr vzorků půdy a jedlých hub v lesích ve správě Arcibiskupských lesů a statků Olomouc. Cílem rozsáhlé dvouleté studie je zjištění vlivu lesních porostů na přítomnost těžkých kovů v půdě a jedlých houbách. Výsledkem odborného šetření bude mimo jiné doporučení pro vlastníky lesa k pěstební činnosti a také doporučení pro houbaře.

Vědci mají za úkol provést přibližně 500 odběrů v přesně vytipovaných lokalitách na polesí Vápenná a Domašov, které vyhodnotili jako nejvhodnější oblasti pro získání objektivních výsledků.

„Vzorky půdy sbíráme na místech, která nesmí být ovlivněna podložím či jinými faktory, než jsou právě imisní spady. Na vybraných lokalitách odebíráme vždy v několika bodech zhruba půl litru vzorku hrabanky a svrchní minerální půdy, kde jsou předpoklady nejvyšších koncentrací potenciálně nebezpečných látek získaných z imisí. Tyto vzorky pak putují k analýzám do laboratoře,“ popisuje proces sběru vzorků Martin Valtera z Mendelovy univerzity v Brně.

Vzorky půdy však nejsou jediné, které putují k analýzám do laboratoře. Vědci zároveň zkoumají také přítomnost potenciálně rizikových prvků v jedlých houbách, díky kterým se mohou tyto prvky dostávat do potravinového řetězce lesní zvěře i k houbařům.

Po převozu do laboratoře houby se očistí, vysuší a poté namelou. Následně probíhá mikrovlnný rozklad vzorků v lučavce královské. Takto připravené vzorky jsou analyzovány pomocí atomového absorpčního spektrometru, který změří jejich přesné prvkové složení. Vědci se zaměřují především na těžké kovy, zejména na měď, kadmium, zinek a olovo. „Některé z těchto prvků jsou pro nás esenciální. To znamená, že je potřebujeme přijímat, aby naše tělo správně fungovalo, například zinek a měď. Nicméně i tyto prvky, stejně jako ty, které jsou pro nás neesenciální, jako např. kadmium nebo olovo, mohou v nadměrných koncentracích způsobovat zdravotní problémy,“ říká Václav Pecina z Vysokého učení technického v Brně.

Prvotní analýza vzorků půdy.
Prvotní analýza vzorků půdy.
Zdroj | Arcibiskupské lesy a statky Olomouc

Některé těžké kovy jsou také karcinogenní. „Pokud bychom našli v houbách extrémní hodnoty, měli bychom houbaře upozornit, že není vhodné, aby houby v rizikových oblastech sbírali a konzumovali je pravidelně,“ vysvětluje Václav Pecina z Vysokého učení technického v Brně.

„Doposud získané výsledky naznačují, že problematické může být zejména kadmium, které ve sledovaných houbách pravidelně překračuje uznávané hygienické limity. Právě kadmium je přitom řazeno mezi nejtoxičtější těžké kovy. Avšak konkrétní výsledky budeme mít až po ukončení studie,“ vysvětluje Václav Pecina a zdůrazňuje, že i zdánlivě nedotčená příroda může být zamořena imisními spady.

„Chceme upozornit na to, že i v oblastech působících opravdu panensky, může docházet ke kontaminaci kvůli atmosférickému znečištění. To může putovat na značné vzdálenosti,“ říká Václav Pecina. V Jeseníku jde především o proudění průmyslového znečištění z Ostravska a z průmyslových oblastí Polska, zdroje znečištění mohou být ale také v oblasti Pardubicka nebo Královéhradecka.

Studie se zaměřuje primárně na výskyt těžkých kovů v houbách, okrajově se vědci zaměřili také na potenciální znečištění podzemních vod. „Měření vody je velmi problematické u ploch, které nemají jasně dané hranice. Jsme schopni docela dobře na úrovni povodí (což jsou hydrologicky uzavřená území s jedním závěrným profilem) stanovit množství vody, kolik jí naprší a kolik jí odchází. Na dílčích vybraných plochách uvnitř porostů je to velmi problematické,“ vysvětluje Jan Deutscher z Mendelovy univerzity v Brně. „Proto je naše vize taková, že definujeme povodí, do nichž spadají konkrétní odběrná místa, a v jejich vodním toku budeme odebírat vzorky vody, které porovnáme s bodovým znečištěním v půdě.“

S pomocí hydrologických modelů pak budou vědci stanovovat vodní bilanci a ukazatele kvality vody. „Jednoduše řečeno, jsme schopni do těchto modelů zadat zjištěné bodové znečištění a tento program je schopný nám zrekonstruovat přibližný model šíření látek celým územím,“ vysvětluje Jan Deutscher.

Tým výzkumníků při práci
Tým výzkumníků při práci
Zdroj | Arcibiskupské lesy a statky Olomouc

Dva roky trvající výzkum, který podpořila Technologická agentura ČR, probíhá ve spolupráci se společností Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, která kromě lokalit k výzkumu poskytla i potřebné informace a personální podporu.

„Arcibiskupské lesy a statky Olomouc hrají v tomto výzkumu stěžejní roli, protože poskytly pro tento výzkum svou znalost prostředí a personál, který s námi v lese spolupracuje a pomáhá při výzkumu i odběrech. Znalosti a zkušenosti lidí, kteří se zde pohybují prakticky denně, jsou pro nás nesmírně důležité,“ říká David Juřička z Mendelovy univerzity v Brně a na závěr dodává, že Arcibiskupské lesy a statky Olomouc budou doslova nositeli zjištěných výsledků. „Lesníci se zavázali zjištěné výsledky také využít a aplikovat, aby dosáhli zlepšení životního prostředí.“


Pošli e-mailem Zobrazení článku pro tisk

Zalinkuj článek v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/www/htdoc...') #3 {main} thrown in /data/www/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.