Navštivte EkoLink a Ecomonitor.
Ekolist.cz vydává občanské sdružení BEZK. Za webhosting a publikační systém Toolkit děkujeme Econnectu.
Úterý 14. 7. 2020
Svátek má Karolína
Hledání na Ekolistu:
Titulní stránka > Publicistika MAPA STRÁNEK

Los evropský – nejistá budoucnost krále lesů


25. května 2020 11:32

PRAHA (Ekolist) - Losa evropského si většina z nás spojuje se skandinávskými zeměmi. Toto majestátní zvíře žije rovněž na jihu Čech. V současnosti je jeho populace na našem území velmi ohrožena, může dojít už podruhé v historii k jeho vyhubení. Jaká tedy čeká losa evropského budoucnost? Jaká opatření či výzvy mohou vést k opětovnému zvýšení počtu jedinců?

Los je největším zástupcem čeledi jelenovitých a druhým největším savcem na území evropského kontinentu. Vyskytuje se v širokém pásmu, které začíná v oblasti západní Evropy, pokračuje přes Asii do Severní Ameriky. V současnosti je los v Evropě rozšířen téměř po celé Skandinávii, dále pak v oblastech Pobaltí, Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Polska. Jedince můžeme pozorovat i jižnějších oblastech Rumunska, Maďarska, Rakouska a méně početné populace také na území České republiky.

Los evropský lidi zajímal již od pradávna, a to nejen kvůli chutnému masu, ale také kvůli své kůži a mléku, o němž si lidé mysleli, že má léčivé účinky. Pokusy o domestikaci ale nebyly úspěšné. Los je svérázné zvíře, nežije ve stádech a má specifické nároky na stravu. Neúspěch domestikace měl za následek úpadek zájmu o toto majestátní zvíře.

Tři šumavští losi evropští.
Tři šumavští losi evropští.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Alena Raftlová / Správa NP a CHKO Šumava

Na našem území byli losi poprvé vyhubeni okolo 15. století. Příčinou se byly klimatické i vegetační změny, nadměrný lov a fragmentace krajiny. V druhé polovině dvacátého století se u nás začala psát nová kapitola příběhu losa evropského. Roku 1957 byl zaznamenán první výskyt jedince a na přelomu 60. a 70. let se začaly tvořit menší populace na Jindřichohradecku a v okolí Lipna. V 80. letech vznikly tři mešní populace v okolí Tábora, Nymburka a Bechyně, ty však okolo roku 2000 zanikly, zřejmě z důvodu uvolnění lovu losa na území Polska.

Losa charakterizuje výborný čich i sluch, avšak horší zrak. Jeho široká a roztažitelná kopyta umožňují pohyb v měkké půdě nebo bažinatém terénu. Jeho pysky jsou přizpůsobeny tak, aby mohl co nejsnáze spásat listí ze stromů, dokonce si umí stromek, je-li příliš vysoký, ohnout a stlačit k zemi. Dokáže běžet rychlostí 50 kilometrů v hodině, vyniká také svými mimořádnými plaveckými schopnostmi. Losi jsou aktivní převážně po východu a před západem slunce, samci mohou vážit i 600 kilogramů a v kohoutku měřit až 2 metry, samice nemají parohy, u samců je to však majestátní chlouba, která může vážit i 20 kilogramů.

Živí se hlavně listy, výhonky, větvemi i kůrou měkkých dřevin (jíva, bříza, osika, olše a vlhkomilné vodní rostliny). Denně spotřebují 10 až 30 kg potravy. Dožívají se průměrně 20–25 let, zajímavostí je, že na rozdíl od ostatních jelenovitých jsou monogamní a v době páření od srpna do října hledají svoji partnerku sténavým hlasem. Obvykle se jim rodí jedno až dvě mláďata, přibližně devět měsíců po početí, dva roky poté dosahují dospělosti, avšak do rozmnožovacího procesu se zapojují až po dalších několika letech.

Los srážku s autem nepřežil. Rok  2017, jižní Čechy.
Los srážku s autem nepřežil. Rok 2017, jižní Čechy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Karel Eibl / Česká krajina

Současná situace v České republice není pro populaci losa nijak příznivá. I když není možné přesně spočítat, kolik jedinců zde žije, počty se odhadují na dvě desítky. Největší překážku pro ně představují zásahy člověka do losího přirozeného prostředí, především zneprůchodnění krajiny silnicemi, zástavbou či ploty. Dále jsou ohroženi pytláctvím i lovem v Dolním Rakousku, ale také stoupajícím ruchem v oblastech, kde se mohl los předtím volně pohybovat. Jen v roce 2017 uhynulo při srážkách s automobilem, vlakem či narušením migrační trasy pět jedinců, což byla čtvrtina celkové populace na našem území.

Dalším problémem může být neochota lesníků losy na svém území tolerovat, protože dokáží poškodit či úplně zničit i velmi vzrostlé stromy. Lesníci sice mohou požadovat náhradu škody v plném rozsahu za zničený porost, avšak tato možnost není příliš využívána. Nově jsou zavedeny také dopravní značky Pozor los, které varují řidiče na místa, kde migrují jedinci přes komunikace. Tato opatření mohou zpomalit úbytek, ale nemohou ho zastavit úplně.

Možností ochrany losa by mohlo být zavedení biokoridorů neboli cest, přes které může zvěř bezpečně migrovat. Jejich stavba je finančně i logisticky náročná. Momentální trend ochrany losa evropského je sice na dobré cestě, avšak populace je stále velmi ohrožena a jednou z nejefektivnějších možností zůstává šíření informovanosti o této problematice mezi obyvateli.

Uvědomění, že los není ledajaké zvíře, ale někdo, koho stojí za to chránit. Je totiž výborným indikátorem kvality životního prostředí, díky jeho specifickým nárokům na prostředí, kde se vyskytuje, můžeme vyhodnocovat, v jaké kvalitě se příroda nachází. Stejně důležitým faktorem je sebeuvědomění, zachování respektu a solidarity k přírodě jako celku.

Filip Baťa
Autor je studentem magisterského stupně environmentálních studií na Masarykově univerzitě v Brně.

Pošli e-mailem Zobrazení článku pro tisk

Zalinkuj článek v: Sdílej na Facebooku Linkuj si ! pošli na vybrali.sme.sk Jagg.cz MediaBlog.cz delicio.icio.us
Online diskuse

Redakce Ekolistu.cz vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení pravidel si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvek.

Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev


Tematický archiv zpráv
Kam na Ekolistu
Reklama

Fatal error: Uncaught Error: Call to undefined function mysql_pconnect() in /data/gluster-www-vona/brick/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3:62 Stack trace: #0 /data/gluster-www-vona/brick/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollUI.php3(123): connect2db() #1 /data/gluster-www-vona/brick/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/view.php3(5): poll_viewResults(113, '<table align="c...') #2 /data/gluster-www-vona/brick/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/aktank.php3(3): require('/data/gluster-w...') #3 {main} thrown in /data/gluster-www-vona/brick/htdocs/old.ekolist.cz/anketa/phpPollConfig.php3 on line 62

Ekolist.cz vychází mj. s podporou Hlavního města Prahy.

Využíváme zpravodajství ČTK

Využíváme zpravodajství TASR
Využíváme agenturní zpravodajství TASR.