Praktický rádce pro stopování rysa ostrovida
Seznámení s rysem
Rys ostrovid je s hmotností 20-25 kg naší největší volně žijící kočkovitou šelmou. Jedná se o vrcholového predátora jehož kořistí je v našich podmínkách především srnčí zvěř, pro člověka není nebezpečný. Díky skrytému způsobu života nebylo příliš faktů o jeho biologii a ekologii po dlouhou dobu známo. Řadu informací přinesl výzkum prováděný v šumavském národním parku od 90. let za pomoci telemetrie. Vyvrátit některé pověry pomohl i rozvoj fotopastí a fotomonitoringu.
Na našem území se nacházejí stálé populace v jihozápadních Čechách (česko-bavorsko-rakouská populace na Šumavě a v širším Pošumaví) a na hranici se Slovenskem v Moravskoslezských Beskydech a Javorníkách. Občasný výskyt byl v posledních letech hlášen v Krkonoších, Jizerských horách, Krušných horách, Jeseníkách, Brdech a dokonce i v Moravském Krasu. Přirozeným a preferovaným biotopem jsou rozsáhlejší lesní celky, rys ostrovid se však dokáže do určité míry adaptovat i na kulturní krajinu a v případě dostatku vhodné potravy může osídlit i méně zalesněné oblasti. Rys žije spíše samotářsky a obývá velmi rozsáhlá teritoria. Domovské okrsky jednotlivých jedinců mají rozlohu ve stovkách kilometrů čtverečních, šelma zároveň dokáže migrovat na velké vzdálenosti. Jako příklad si můžeme uvést například rysího samce Benjamina (na přelomu let 1997 a 1998 telemetricky zachycena jeho cesta ze Šumavy do Brd), samce Luďka (v roce 2015 přešel ze Šumavy přes rakouský Linz do Novohradských hor) nebo z doby nedávné samce Fabiána, který na podzim roku 2018 opět přešel ze Šumavy do Brd a zase zpět.
Na našem území byl v 19. století vyhuben. V důsledku přirozené migrace i reintrodukce provedené v 70. a 80. letech v Bavorském lese a na Šumavě došlo k navýšení počtu jedinců, avšak jejich budoucnost je nejistá. Zásadním negativním faktorem je nezákonné pytláctví. Dalším problémem je přehrazování sítě přirozených migračních koridorů nutných pro přesuny jedinců do nových teritorií, ztráty způsobují i přímé srážky s vozidly. Tyto člověkem zaviněné faktory ještě zhoršují už tak nelehký život těchto šelem a jsou největším ohrožením pro jejich přežití. Rys ostrovid je podle zákona o ochraně přírody a krajiny a příslušné prováděcí vyhlášky silně ohroženým druhem.
Úvod do stopování
Stopování je základní metodou neinvazivního monitoringu a cennou příležitostí, jak nahlédnout do skrytého života této šelmy. Jak jsem nastínil v předchozí části, na rysí stopu můžete narazit díky jeho mobilitě a vysokým prostorových nárokům v řadě lokalit po naší zemi. A vámi zaslaný nález může být velmi cenou informací a podnětem k dalšímu monitoringu! Pojďme se podívat na to, kdy a kde stopovat a jak rysí stopu rozlišit.
Stopovat můžeme po celý rok, v létě jsme však odkázáni na hledání sporadických stop v podkladu, který je dokáže zachovat - blátě, kalužích, jemném písku a podobně. Stopování v zimě na sněhu šanci na úspěch významně zvyšuje. Pro stopování je ideální několik dní starý mokrý sníh, který umožní zachytit zřetelné stopy za delší časové období. Rysí stopy hledejte přímo na cestách - rys musí stejně jako další divoce žijící zvířata šetrně hospodařit s energií a lesní cesty tak s oblibou využívá. Nevyhýbá se přitom ani přes den frekventovaným cestám, běžkařským trasám nebo lidským obydlím. Není tedy nutné stopovat jen v odlehlých lokalitách, naopak - rysa jsem stopoval v lyžařské stopě asi půl hodiny po projetí posledního lyžaře, jeho stopy jsem našel pár desítek metrů od odlehlé obydlené osady i na - přes den turisty hojně navštěvovaném - parkovišti u rozhledny. Rys ujde za noc řadu kilometrů, snažit se zcela vyhýbat lidem by v námi hustě obydlené krajině v řadě míst ani nebylo možné.
A jak rysí stopu poznat? Základní rozlišovací znaky rysí stopy tvoří tři věci: její 1. velikost a tvar, 2. tvar paty a 3. postavení a tvar prstů. Pojďme se na ně podívat blíže...
Základní rozlišovací znaky rysí stopy
1. Velikost a tvar
Na první pohled jde o velkou stopu. Rysí stopa je obvykle 6-8 cm dlouhá. Délkou se tedy může podobat například velkému psu. Poměr šířky a délky stopy je však téměř shodný. Stopa díky tomu působí kulatě, zejména ve srovnání s obvykle úzkou stopou psovité šelmy (pes, liška).
2. Tvar paty
Pata rysí tlapy (patní mozol) je velmi dobrým rozlišovacím znakem. Podívejte se na přiložený obrázek a soustřeďte se na její tvar – charakteristická je široká horní část patního mozolu ve které je často vidět i drobná prohlubeň.
Prohlubeň nemusí být vždy patrná, tvar patního mozolu sám o sobě je ale dobrým vodítkem. Porovnejte lichoběžníkový tvar patního mozolu v rysím otisku s nahoře užším a celkově spíše trojúhelníkovitým patním mozolem ve stopě psovité šelmy na druhém obrázku.
3. Postavení a tvar prstů
Rysí prsty jsou kulaté až kapkovité, povšimněte si, že boční prsty psovité šelmy jsou obvykle vbočené dovnitř a připomínají svým tvarem spíše půlměsíc nebo trojúhelník.
Rys dokáže stejně jako kočka zatahovat drápy, jeho stopy tedy obvykle postrádají stopy po otisku drápů. Spíše než na přítomnost nebo nepřítomnost drápů se však soustřeďte spíše na celkově kulatý tvar stopy. Rys drápy využívá při skoku nebo při pohybu v náročném terénu či na ledu.
Jednotlivé znaky nemusí být vždy dobře patrné. Pokud najdete zajímavý otisk, ale nejste si jistí, zkuste najít ještě další otisky. Ty mohou být čitelnější a umožní vám nález potvrdit nebo vyvrátit.
Praktický nácvik pro každého
Tolik teorie, pojďte si stopování vyzkoušet prakticky. Uložte si přiloženou ilustraci do telefonu nebo vytiskněte na papír a vyzkoušejte venku najít nějaké stopy. Pro začátek začněte stopovat klidně ve městě nebo vesnici - cílem je vyzkoušet si vyhledávání (jakýchkoliv) stop a rozpoznávání jednotlivých znaků. Velmi pravděpodobně narazíte i na spoustu psích stop. Soustřeďte se na ně a vyzkoušejte si rozpoznání výše uvedených znaků. Psí stopa může být často na první pohled zaměněna s rysím otiskem, můžeme ji proto dobře využít k tréningu. Pokud se ji naučíte rozeznávat, dokážete lépe rozpoznat rozdíly v případě setkání se stopou rysí. Vyzkoušet si na ní můžete i fotodokumentaci stopy popsanou v následující části článku.
Řádná dokumentace stopy
V případě nálezu zajímavé stopy v terénu je zásadní stopu řádně zdokumentovat. Vyberte několik otisků a vyfoťte je s měřítkem (svinovací metr, pravítko, propiska, případně cokoliv známých rozměrů - ty upřesněte v poznámce zaslané s nálezem). Vyfoťte také sérii několika stop za sebou (viz foto, fotíme opět s přiloženým měřítkem). Pokud můžete, fotografií udělejte vždy raději víc.
Stopy foťte kolmo k povrchu, abyste jejich velikost a tvar nezkreslili. Vyfoťte také celkovou situaci, ze které bude vidět okolní prostředí. Přidat můžete případně i foto nějakých detailů, cílem je aby člověk, který se bude na fotografii dívat, získal maximum informací a mohl nález posoudit. Když to shrnu - stejně jako v případě rozpoznávacích znaků i zde jde o tři věci, na které je potřeba se zaměřit: foto stopy, foto série stop a foto celkové situace. Nezapomeňte při focení na měřítko!
Jako součást hlášení uveďte také datum pozorování, přesnou lokalitu a hlášení samotné prosím odešlete ideálně co nejdříve e-mailem na adresu info@selmy.cz. Dostatkem informací a včasným zasláním umožníte ověření přímo v terénu a případné dohledání dalších stop a informací. Moc děkujeme za pomoc s náročným monitoringem velkých šelem!
Shrnutí
Na rysí stopu můžete narazit v podstatě na celém území naší země. Základní rozlišovacími znaky jsou 1. velikost a tvar stopy, 2. tvar paty a 3. tvar a postavení prstů. V případě nálezu zajímavé stopy vyfotíme s měřítkem opět tři věci: 1. detail stopy, 2. sérii stop a 3. celkovou situaci. Nákres rysí stopy si můžete uložit do telefonu případně vytiskout už teď tak, aby byl připraven až vyrazíte ven. A potom už jen trpělivost a nezapomínejte občas kouknout na zem, třeba budete mít štěstí právě vy!
Přeji hodně štěstí při stopování!
Odkazy:
Více informací o rysovi ostrovidovi
https://www.selmy.cz/rys-ostrovid/
https://www.alkawildlife.eu/zajmove-druhy/rys-ostrovid
Více informací o stopování rysa
https://monitoring.selmy.cz/rys/
https://toulavej.net/stopovani-zvere/diskuzni-forum/viewtopic.php?f=3&t=105
reklama
stopování rysa
předchozí další 
V Pyrenejích loni žilo 83 medvědů hnědých, jejich populace se rozrůstá
V Orlických horách žije ve dvou přeshraničních smečkách 15 až 20 vlků
I v Jeseníkách žijí vlci a rysové