https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/arthur-f.n-sniegon-kdo-kdyz-ne-oni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Arthur F. Sniegon: Kdo, když ne oni?

17.10.2020
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČIŽP
Expertní útvar na problematiku CITES při České inspekci životního prostředí (ČIŽP) má na kahánku. Ne vlastní vinou.
 
Hledím na hrozící zánik tohoto efektivně fungujícího oddělení nepromyšleným zásahem shora zpovzdálí a uvažuji v obecné rovině.

Zajisté se všichni shodneme, že divoká příroda dnes ze strany lidského pokolení čelí bezprecedentnímu tlaku. Vidím zde tři roviny jejího ohrožení.

Prvním je masivní plošný útok nás všech na přírodu jako celek. Každý z nás, v zemích rozvojových i více či méně rozvinutých, svým způsobem života, ba svou samotnou existencí, má na přírodu záporný vliv – všichni spotřebováváme tenčící se zdroje, létáme, svítíme, jíme, znečišťujeme, násobíme se. Děje se tak jakoby mimochodem, většinou neúmyslně, každý svou troškou do mlýna prohlubuje propast, do které, běda, jednou celý systém spadne. Řešením může být jen občanské uvědomění jednotlivců, politická opatření celku a doufám, že i nadcházející vynálezy vědy.

Druhou frontou střetu s lidí s přírodou jsou cílené akce kriminálního charakteru, které často (ne vždy, v různých společnostech a různých dobách je to různě) nemají podporu u veřejnosti a stojí mimo zákon. Budiž zde zahrnuto pytláctví, ilegální rybolov, překupnictví s chráněnými druhy a podobné okatě násilné přečiny vůči přírodě (které by však při absenci první fronty nebyly povětšinou dostatečně silné na to jednotlivé druhy či ekosystémy udolat). Toto již není doménou nás všech, ale poměrně úzké skupiny lidí, kteří takto ve stínu ukrajují z toho, co ještě zbylo. Tady je nutná silná represe a následné alternativy k ilegální obživě, pakliže v dané společnosti a době nejsou.

(Vytvářet shora alternativu pro odhalené překupníky s papoušky v České republice jistě není potřeba, pracovních příležitostí je víc než dost, to samé se ale nedá říci o možnostech pytláka či pašeráka ptactva dejme tomu na brazilském venkově státu Pará.)

Třetí úrovní lidského selhání vůči přírodě je často nefunkční či nedobře fungující systém ochrany přírody v jednotlivých státech. Máme či měli bychom mít struktury a mechanismy, jak zájmy přírody hájit, ty jsou však zhusta nedostačující, podfinancované, nekompetentní, někdy vyloženě přírodě zhoubné a zpátečnické.

Zrovna se vracím z terénní ochranářské mise ze zemí střední Afriky, kde je návštěvník svědkem flagrantní převahy všech tří zmíněných tlaků na tamní přírodu.

Nejmučivějším dojmem na mně osobně působí právě častá bezzubost, amatérismus a neefektivnost tamních struktur. Běžného vesničana, pálícího pro pár dolarů dřevěné uhlí, je možné pochopit, i motivace pytláků vzácných zvířat jsou mi v chaosu tamních diktatur zřejmé.... Ale proč sakra lidé, kteří mají uniformu nebo razítko a měli by přírodu chránit, dělají často pravý opak?!

Vře to ve mně.

Roky jsem se při návratech domů do ČR utěšoval tím, že u nás to pane šlape jinak. U nás máme přeci (mimo jiné profesionální struktury) takové oddělení CITES na ČIŽP, které nám mohou mnohé jiné státy právem závidět. A vskutku závidí. Nejen státy středoafrické... výbornou pověst má tento útvar i ve světě na západ od našich hranic. Samotné výsledky mluví za ně:

Operace „Trophy“ - rozkrytí ilegálního obchodu s tygřími produkty v ČR; operace „Rhino“ - černý obchod s rohy nosorožců; operace „Osseus“ – obchod se slonovinou, nosorožčími rohy a tygřími kostmi; Operace „Lora“ – ilegální obchodování s papoušky...

Kromě těchto velkolepých odhalení a akcí je oddělení výkonnou kontrolní složkou, která zajišťuje ¾ veškeré CITES kontroly a správní činnosti na ČIŽP. Všech ostatních 10 inspektorátů zajišťuje úhrnem onu poslední čtvrtinu.

Kdyby tyto statistiky nestačily, i ocenění práce inspektorů z vnějšku nám napoví, jak se věci mají. Vedoucí oddělení Pavla Říhová byla v roce 2018 v rámci zasedání Interpol skupiny pozvána na osobní audienci u britského prince Williama, který je vášnivým podporovatelem ochrany přírody. O rok později ji Celní správa ČR udělila vyznamenání za celoživotní spolupráci.

Tento elitní útvar měl být ovšem interním nařízením o reorganizaci útvaru k 1. 10. 2020 zrušen. Bez adekvátní náhrady, bez vysvětlení a bez detailního naplánování, co to v celé problematice přinese. Hotová věc. Od plánu bylo sice na poslední chvíli upuštěno, ale krok byl pouze odložen do budoucna.

Dosáhnout v jakékoliv profesi tak daleko, jako současní inspektoři na oddělení CITES, trvá dlouho a to každý rozumný člověk chápe. Přetrhat tedy v tuto kritickou chvíli léta budované vazby, kontakty, spolupráce a důvěru by bylo velmi nezodpovědné a zcela zbytečné. Takzvaná institucionální paměť bude do velké míry ztracena a mnohé se bude muset budovat od píky. Otázkou navíc zůstává, zdali by toho byli noví lidé odpovědní za agendu současných inspektorů kompletně schopni – dle mých informací zdaleka ne všichni budoucí činitelé vládnou dobrou angličtinou, což je pro tuto oblast nepostradatelné. Dvě současné inspektorky jsou navíc také soudními znalci – bude i toto nadále zajištěno?

Vypadá to, že tvůrci plánu na reorganizaci na ČIŽP, tedy de facto rozprášení současného schopného týmu CITES, si takové otázky nekladou. Akce nebyla s nikým diskutována, zdůvodněna a diskuse nevznikla ani po provalení tohoto plánu. V prostoru se vznášejí otázky a chybí odpovědi. Chaos. Věru bych se nedivil inspektorům, kdyby s této pracovní atmosféře zlomili nad vyššími strukturami svého úřadu hůl a šli na stezce ochrany přírody a vymáhání práva svou vlastní cestou. Oni se neztratí, pro ČIŽP by to však byla rána. Zbytečná rána.

Nikdo jiný teď za zmíněné inspektory jejich práci tak dobře neudělá...

Hrozí, že pokud naplánovaná či jiná podobně neuvážená reorganizace projde, vrátíme se v akceschopnosti a kompetentnosti v čase někam hodně dozadu a geograficky někam k rovníku do Afriky.

To nesmíme připustit.

Je na ministrovi životního prostředí a jemu podřízeným strukturám, aby v tuto chvíli konali – zažehnali doutnající požár a zasadili se o to, ať jsou nastavena taková pravidla, takové podmínky a takové jednání v rámci ČIŽP, aby pracovníci mohli nadále pracovat, a ideálně pracovat ještě lépe, než dosud. Znám je, všechny – v minulých letech jsme spolupracovali na na některých případech, na osvětových kampaních i expertních seminářích - jsou to lidé na svém místě. Místo podpory se jim v jejich usilovné práci hází klacky pod nohy.


reklama

 
foto - Sniegon Arthur F.
Arthur F. Sniegon
Autor vystudoval ekologickou a evoluční biologii na UK, založil organizaci Save-Elephants.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.10.2020 05:57
Vážený pane Sniegoni, ještě jste nezaregistroval, že žijeme v ČR ?

Každý normální člověk přece ví, že úspěchy se neodpouštějí , a naopak neschopní jsou protěžováni.
Nejsem specialista na problematiku vámi uváděnou, ale nepochybuji , že Expertní útvar na problematiku CITES (ČIŽP) se skládá z lidí schopných, kteří něco dokázali a umí. A proto mají problémy s existencí místo toho,aby se jim dostalo uznání a podpory.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.10.2020 08:13 Reaguje na Miroslav Vinkler
Otázka zní, PROČ se schopným lidem hází klacky pod nohy a proč se jejich úspěchy nechlubíme (vůbec o nich ani nevíme)??
Je to pořád ten základní a celou společností promořený odpor ke všemu demokratickému a západnímu. Prostě se chystáme v tisících podobných krocích opustit Evropu a stát se zase výkonný otrok východní depocie. viz zpráva BIS.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

17.10.2020 09:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzl, je vidět, že na vás proamerická propaganda vykonala své. Instituce regulující trh s čímkoliv (bez hranic a přívlastků) jsou odnepaměti trnem v oku všem neoliberalních kapitalistů. S východem to nemá co dělat (pokud si zároveň nepřiznáme, že tento neoliberální kapitalismus dnes nejvíce šlape v postkomunistických zemích). Prostě někdo "zaloboval", aby odstranil brzdu ve slibně se rozvíjejícím oboru. Simple as that...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.10.2020 10:13 Reaguje na Pavel Karel
Liberální kapitalismus je přímo založen na vládě spravedlnosti a právním státě. Prostě ta soutěž ekonomických subjektů musí probíhat podle pravidel a někdo to musí pískat a to je ten právní stát.
Pokud to nedokáže, stává se to celé jen rvačka mafií a podrazníků (někde přecházející do fašismu), což je problém právě post.soc. států, kde právní vědomí bylo totalitou zničeno.
Zaměňovat liberální ekonomiku s mafiánským zločinem a demokracii s prostým bordelem je prostě úkol východních demagogů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.10.2020 13:22 Reaguje na Pavel Hanzl
Mně právní vědomí zničil Klausův liberální kapitalismus, když jednak byly pomocí překotné privatizace naší rodině ukradeny znovu majetky, které předtím ukradli komunisté. Než úřady vůbec začaly vyřizovat restituce, už to bylo zprivatizováno (to se týká firem mých rodičů) a z JZD vytvořeny akciovky, do kterých byl převeden majetek, při čemž dluhy byly ponechány v likvidovaných družstev, takže i exukuce jsou k ničemu. Je pravda, že pár těch privatizátorů bylo nějak postiženo, ale většinu Klaus amnestoval a majetek nám vrácen v plném rozsahu nebyl.
To je ten liberální kapitalismus v praxi. To na čem je údajně založen, tedy to co uvádíte, jsou jenom poučky z učebnic, ale podíváme-li se na praxi, jde jenom o Vaše tlachy.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.10.2020 13:36 Reaguje na Jiří Daneš
Vždyť to píšu. Liberální kapitalismus budovat ve společnosti totálně morálně zedvastované je problém.Celý problém přece začal tím, že majetky vám ukradli komunisti.
Klaus prováděl "částečné napravení škod" a ta devastace byla tak mohutná, že nebylo v ničích siách to napravit celé. Ale dost se povedlo.´, tj.jednoznačně plus.
Problém přece není v tom kapitalismu, ale v morálce těch nových privatizárů, to nechápete?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.10.2020 07:39
Pro mě je zase celkem těžko uchopitelná a až děsivá představa té "stezky ochrany přírody a vymáhání práva , po které by měl jít někdo svou vlastní cestou". Zatím co vlastní cestu v ochraně přírody si umím představit, tak s vlastní cestou ve vymáhání práva (zvlášť práva v oblasti ochrany přírody)mám trochu problém. Tak nějak mi to zavání zelenou anarchií. Cesta ve vymáhání práva může být jen jedna a určitě nemůže být vlastní.
No a chtít po žhářích aby zažehnali doutnající požár? Myslím, že ho budou spíš rozfoukávat. Pokud se stát řídí jako firma tak se opravdu loajální státní úředníci diví, že je s nimi nakládáno jako se zaměstnanci té firmy? Tam se reorganizace a ani její důvody asi moc nevysvětlují.
A zájmy přírodu hájit? Jaké zájmy a čím motivované zájmy?
Dodnes jsem nepochopil princip nebo spíš účel likvidace zabavené slonoviny. Pro mě dost kontraproduktivní krok. Nejenže se pálí prostředky které by šli použít na tu ochranu v konkrétních státech ale navíc se obrovsky zvyšuje cena těchto " komodit". No a on se pak někdo diví, že poptávkou do astronomických výšek vyhnaná cena může lákat i lidi mající uniformu nebo razítko?
No a pak je tu ještě jeden problém. Opravdu chceme vyvážet vlastní pohled na ochranu přírody do dalších států?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.10.2020 09:35 Reaguje na Jarek Schindler
Tou "vlastní cestou" mužná myslí, že tihle lidé půjdou pracovat do podobných orgánů v zahraničí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.10.2020 13:32 Reaguje na Pavel Hanzl
Nikdo je tady nemůže drřet.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.10.2020 13:37 Reaguje na Jiří Daneš
Pokud by ta organizace fungovala jak dodnes a měla ty výsledky, které jsou popisovány v článku, nikdo by nemusel odcházet.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.10.2020 09:37 Reaguje na Jarek Schindler
Se zabavenou slonovinou nemůže stát dál kšeftovat, to by se snížil na úroveň těch pytláků a ztratil by se celý smysl ochrany slonů.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

17.10.2020 13:37 Reaguje na Pavel Hanzl
Co se dá dělat, státy budou slonovinu pálit, a strážci budou dál pytlačit místo střežit. Každý má právo vydělávat na každé díře v trhu, kterou objeví a to tak, že má právo vydělávat víc a víc, což je růst, tak ekonomy propagovaný a vytoužený.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

17.10.2020 13:40 Reaguje na Jiří Daneš
Úplná blbost, to není možný!!!!
Podle vás pak má každý právo vraždit sousedy a zapalovat jim domy, krást jim auta a zabíjet děcka, jo?
Kde to proboha žijete, Paroubkův Mars je proti tom eden.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.10.2020 08:31 Reaguje na Pavel Hanzl
Reálně to tak funguje a pokud stát vytvoří podmínky pro nějakou činnost, tak se o ni zájemci vždy najdou, bez ohledu na její legálnost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.10.2020 11:27 Reaguje na Jarek Schindler
Trefil jste hřebík na hlavičku. Likvidace zabavených produktů z nich
pouze dělá stále dražší a nedostupnější artikl. Pokud by se trh tím
částečně narušil, tak po nich klesne poptávka a mnozí nakonec zjistí, že se už nelegální obchod nevyplatí. Tak se pouze povzbudí zájem a zvedne cena. V čím zájmu tak to pálení je? Pokud ochranářů,
tak jsou buď padlí na hlavu a nebo v těch kšeftech jedou sami.
Představte si, že sem spadne meteorit ze zlata a zlata bude
jako železa. Zájmem bankéřů ho bude někam pohřbít, aby se jim
ze zlata v sejfech nestalo to železo. Ono to celé CITES( měl
jsem s ním co do činění ve státní správě) je sice potřebné,
ale mnohdy i bezzubé. Ve výsledku jsou tresty směšné a vůbec
neodpovídají závažnosti daného konání. Je to po drogách či
vůbec nejlepší kšeft a vše závisí na poptávce a ne na produkci
a obchodu. Když zlikviduji poptávku, tak nebude odbyt a tak ani
produkce. Snažit se postihnout pouze produkci a obchod je na prd.
U drog je to stejné. Producent a obchodník je v hledáčku zákona
a konzument je chráněn a bezplatně léčen ze závislosti. To je
vlastně skrytá podpora výroby, obchodu přes beztrestnost konzumu.
Možná to někomu pomalu došlo, že pouhý dohled nad produkcí a
obchodem je pouhým bojem s větrnými mlýny, když selhává boj
s konzumem.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

17.10.2020 11:40 Reaguje na Břetislav Machaček
Jules Verne tuto situaci krásně popsal v románu Honba za meteoritem -- přesně jak jste napsal. :-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.10.2020 19:05 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku, když napíši, že jsem nepochopil účel likvidace zabavené slonoviny, tak v první řadě nechápu způsob myšlení "neomylných " ochranářů. No a pokud je tu pan Sniegon, spolupracující na některých případech, na osvětových kampaních i expertních seminářích , tak je to asi jedna z mála povolaných osob, co by to myšlení a důvody mohla vysvětlit. No tedy pokud není ze stejného těsta jako většina takyekologů a ekoexpertů z různých hnutí u nás.
Abych něco uvedl tak ze zeptám, jestli si ekologové uvědomují, že pálení čehokoliv, navíc zbytečné, je absolutně neekologické?

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

17.10.2020 19:55 Reaguje na Jarek Schindler
Já se nad tou likvidací pozastavuji už minimálně
25 let už z dob, kdy jsem byl v té státní správě.
Tuto otázku jsem kdysi položil nějakému školiteli
CITES a on se pouze zmohl na odpověď, že je to demonstrativní ukázka likvidace nelegální zboží.
Nasycení trhu zabaveným zbožím mohlo zachránit
další zvířata před lovci. Tak se pouze loví další,
aby se mezera na trhu zaplnila. Stejné to je se
zabaveným zbožím, které zcela nové a nepoškozené
končilo ve spalovně pouze proto, že se jednalo
o padělek nějaké značky. Někdy se odpárají nášivky,
ale pokud to nelze, tak se pálí stále. Nikomu
nevadí, že vzniká odpad a že se likviduje něco,
co mohlo být zužitkováno třeba ve třetích zemích.
Odlišit originál od padělku byla práce pro specialistu těch značek a často váhal i on.
Jsou to manýry kapitalistického hospodářství,
kdy se chrání značky za cenu likvidace zboží.
Když jsem v TV viděl haldu sloních klů politou benzínem a černý kouř z jejich spalování, tak
jsem si řekl, co na to ekologové a ti ochránci zvířat. Ta živá byla nakonec zabita navíc, aby
byl uspokojen zákazník. Pouze ale vzrostla cena.
Zvrácenost tohoto světa mi leze krkem a jsem
skeptikem o správném směřování i té ekologie.
I ta se zvrhla v politizaci zcela ekologických
problémů a z ekologů se stali politici či taky
vyděrači. Takový případ tu byl v okolí a je
šetřen policií, kdy byl přímo vyžadován
příspěvek na činnost výměnou za stažení blokace
stavby. To už je zvrhlost nejhoršího kalibru.
Bohužel někteří se neštítí ničeho.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

17.10.2020 20:50 Reaguje na Břetislav Machaček
U mě to také není věcí momentálního prozření ale spíš jsou to dlouholeté pochybnosti. Jinak je asi zbytečné přesvědčovat přesvědčeného a tak bych spíš s diskuzí na toto téma počkal na případné vyjádření pana Sniegona.
Pálení čehokoliv v rámci nějaké ideologie považuji za barbarské a je jedno jestli to jsou díla lidského ducha nebo díla přírody. V historii lidstva jen za poslední dobu těchto příkladů najdeme hodně. Například jezuité, nacisté a pálení knih, islamisté a jejich ničení památek. Pokud je to dílem jakékoliv ideologie je ta ideologie špatná. No teď se pálí sloní kly. Řekl bych , že také z důvodu určité ideologie.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

19.10.2020 10:03 Reaguje na Jarek Schindler
Já pochybuji, že má pan Sniegoň na to pálení vůbec nějaký názor a nebo bude podobný jako p.Hanzla, který píše, že stát se prodejem zabavené slonoviny staví na úroveň těch pytláků. To klišé se použije vždy, když je něco předem dáno a už se dál nepřemýšlí o
dopadech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.10.2020 10:22
CITES obecně víc škodí, stejně jako jiné podobné mezinárodní organizace.
Odpovědět
BR

Bohuslav Rosendorf

17.10.2020 12:03 Reaguje na Jan Šimůnek
palec nahoru
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.10.2020 18:28 Reaguje na Bohuslav Rosendorf
Možná trochu upřesnění: Skoro každá velká organizace tohoto typu začala jako producent nějakých pozitivních výsledků, ale naprostá většina z nich se rychleji nebo pomaleji přeměnila na nástroj šíbrů a gaunerů, dělající často pravý opak. Tohle se bohužel stalo i s CITES. Pokud tam zůstali nějací slušní a odborně zdatní lidé, tak v podstatě jen dělají štafáž (aneb, podle Lenina "užitečné idioty") tem, kteří tam už dávno převzali otěže.
EHS v podstatě potkalo něco podobného, oficiálně to stvrdila přeměna na EU.
Odpovědět
BP

Bohdan Podlena

17.10.2020 16:48
Za většinu problémů muže přelidnění.Ale toto povědět se ochránci bojí. Jednou to ale budou muset říci, nebude již pozdě ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

22.10.2020 18:05 Reaguje na Bohdan Podlena
Přelidnění je problém určitě, ale proč k němu asi tak dochází?
Chudoba je přelidněním vyvolána a zároveň je příčinou přelidnění.
Absence sociálních jistot je příčinou plození potomků, protože se
rodiče spoléhají na pomoc dětí ve stáří. Vzhledem k jejich počtu
jim však nemohou poskytnout vzdělání a tak plodí zase nové chudé. Tento začarovaný kruh nemá kloudné řešení díky tomu, že veškeré
bohatství světa je v rukou max 5% lidí a ti si kupují "odpustky"
formou charity a různých humanitárních akcí. Ty se však často
míjejí účinkem a pouze deformují vztah k práci. K tomu je třeba
přičíst náboženské ideologie a máme tu hlavní důvody přelidnění.
Nechci sem psát svá řešení, protože bych mohl být napaden politiky
a ideology, ale ta stávající řešení nic neřeší a naopak zhoršují.
Přelidnění a chudoba se na životní prostředí nikdy ohlížet nebude,
protože prioritou bude pouze živobytí za každou cenu. Snaha bohaté
Euroatlantické civilizace o záchranu životního prostředí se tak míjí účinkem a bude to stále horší a horší. Ten pes je zakopán zcela někde jinde.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist