Jakub Hruška: Zemědělská politika EU jde do háje
Evropský parlament pod tlakem stále mocnější velkoagrární lobby bohužel připravil drastickou změnu navržené Společné zemědělské politiku EU. Ta byla navržena vloni Evropskou komisí, a byla poměrně ambiciózní a vstřícná k životnímu prostředí, biodiverzitě a klimatu.
Nazývala se FFF (From Field to Fork) a měla za cíl redukci pesticidů, hnojiv, chtěla víc ekologického zemědělství (viz infografika). Ale evidentně tak velký balík peněz, který je se zemědělstvím spojen (na Společnou zemědělskou politiku jde cca 30-40 % celého rozpočtu EU), už má své Agroferty i v dalších evropských zemích. Jen nejsou přímo ve vládě. A ty jsou mocné, a své penězovody si chtějí zachovat.
Proto byl kdesi připraven „kompromisní“ návrh Společné zemědělské politiky, který je politicky tlačen skrz Europarlament, a který je vlastně jen pokračováním současné situace. Ještě to není ztraceno, ale skoro. O „kompromisním“ návrhu se na plénu europarlamentu bude hlasovat příští týden.
Proto vyzývám všechny české politické strany (včetně mé TOP 09, kde se o tom budeme bavit záhy), které chtějí v příštích volbách tvrdit, že jim na ochraně životního prostředí, udržitelném zemědělství, biodiverzitě či kvalitě a množství vody záleží, aby zavázaly své europoslance, aby pro tento „kompromisní“ návrh nehlasovali, ale naopak podpořili původní návrh Komise.
Jinak tu máme pesticidy místo orby, biopaliva I. generace, erozi a mrtvá velkopole ještě nadlouho….
A mrzí mě, že stejná schizofrenie, jak v ČR, kdy stát podepíše například Úmluvu o ochraně biodiverzity a na druhé straně tlačí zemědělskou politiku, která biodiverzitu plánovitě ničí, panuje i na půdě EU.
A zajímalo by mě, jak EU chce splnit ambiciózní klimatické cíle bez reformy zemědělství, která se evidentně odkládá na neurčito....
Přečtěte si také |
Jiří Malík: Jak vláda chystá tunel za 1,5 bilionu Kčreklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (125)
pavel peregrin
14.10.2020 18:40Milan G
14.10.2020 22:04 Reaguje napavel peregrin
15.10.2020 06:58 Reaguje naLukáš Kašpárek
15.10.2020 12:21 Reaguje na pavel peregrinDAG
15.10.2020 12:57 Reaguje na Lukáš KašpárekOvšem z vlastní zkušenosti vím, že někdy to prostě nejde dělat jinak. Když se nakonec dostanete do dané situace, tak ji stejně nakonec řešíte stejně jako předchůdci, protože to je jediné přijatelné řešení. Znám to z obce i z práce.
Myslím si proto, že by se ochranáři nejdříve měli zeptat na reálné cesty jak z toho a pak teprve najít ten kompromis. Tím, že se zemědělcům bude něco diktovat je špatně. To samé platí pro lesníky, myslivce, rybáře.
To se to diktuje z vrchu a pak se všichni diví, že jsou lidi naštvaní a voli Babiše, Zemana, Okamuru a nadávají na EU.
Těmito diktáty vzniká ve společnosti tlak, lidi to štve a chytají se nesmyslných stébel.
pavel peregrin
15.10.2020 14:57 Reaguje na Lukáš KašpárekMartin Jasan
21.10.2020 15:46 Reaguje na pavel peregrinKarel Potoček
15.10.2020 06:18Lukáš Kašpárek
15.10.2020 07:23Viktor Šedivý
15.10.2020 09:23 Reaguje na Lukáš KašpárekPokud tedy někdo říká "je to sice řešení mnohem dražší, ale šetrnější", lze o takovém návrhu dost úspěšně pochybovat.
Viktor Šedivý
16.10.2020 13:34 Reaguje na Lukáš KašpárekMiroslav Vinkler
15.10.2020 08:35DAG
15.10.2020 12:19pavel peregrin
15.10.2020 15:01 Reaguje na DAGJakub Graňák
15.10.2020 15:36 Reaguje na DAGDAG
15.10.2020 15:58 Reaguje na Jakub GraňákU nás na obci jsem docela dlouho bojoval, aby se rigoly podél polních cest sekli jednou na podzim a na vysoko. Pro radní je to bordel pro mě životní prostředí.
To stejné je to u pole. Až se v srpnu poseče, tak šup podmítač a je konec všemu.
Louka která je udělaná z jílků a ostřic je skoro stejně bezcenná jako pole.
Postřikovače naváděné GPS ušetří spoustu chemie, ale je tak přesný, že ty plevely prostě žádné nejsou a druhy na ně navázané nemají šanci.
No takhle by šlo pokračovat o celé zemědělské, lesnické a rybářské produkci.
Bohužel nevšiml jsem si ani ekology ani politiky a ani zemědělce, že by se dívali tímto směrem. Vymezí si nějaké téma, asi výnosné nebo politicky výhodné a to prosazují to.
Karel Zvářal
15.10.2020 16:12 Reaguje na DAGViz. zejména první a druhý odstavec.
Jakub Graňák
15.10.2020 16:59 Reaguje na DAGJe celkem paradoxní, že jedinci volající po syntéze (ke kterým se troufám řadit), jsou ostrakizováni všemi zůčastněnými stranami.
DAG
16.10.2020 09:21 Reaguje na Jakub GraňákMarcela Jezberová
16.10.2020 10:54 Reaguje na Jakub GraňákJan Šimůnek
16.10.2020 11:44 Reaguje na Marcela JezberováJakub Graňák
16.10.2020 12:52 Reaguje na Jan ŠimůnekViktor Šedivý
16.10.2020 13:35 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
16.10.2020 13:50 Reaguje na Viktor ŠedivýJan Šimůnek
16.10.2020 18:10 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
16.10.2020 18:49 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.10.2020 08:13 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
16.10.2020 12:47 Reaguje na Marcela JezberováNedávno jsem tu p. Peregrinovi popisoval absurdní podmínky pro obdržení dotace v integrované produkci jahod - zcela v režii Mze, ve směrnici Eu o takové blbině nebyla ani zmínka. I když zcela chápu, že praktikům je docela jedno odkud kdejaká prasečina přišla.
Co mi příjde také velice absurdní v souvislosti se sečemi, je ponechávání neposečených ploch z důvodu ochrany biodiverzity na maximální výměře 1 ha, ale jakmile tu maximální výměru jedné takové plochy i jen nepatrně překročíte, tak vás kontrola zařízne pro nedodržení podmínky. Přitom z logiky věci jasně plyne, že o něco větší výměra neposečené plochy biodiverzitě pomůže. Dotčený se po takovéto zkušenosti na plnění takové podmínky (pokud ji nedostane přímo rozkazem) napřesrok zvysoka vy..re.
DAG
16.10.2020 18:01 Reaguje na Jakub GraňákJan Šimůnek
16.10.2020 18:17 Reaguje na DAGDruhá věc je, že naprosto neexistuje důvod, proč by nám měl někdo říkat, jak máme něco v češtině pojmenovávat. Ve slovnících z češtiny do cizích jazyků ať se tomu říká v tom cizím jazyce libovolně.
A normy na zakřivenost banánů pochopitelně existovala (i na zakřivenost okurek) a byla, zcela jistě naprostou shodou náhod, formulována tak, že ji splňovaly jen banány ze "zámořských departmentů" Francie.
DAG
16.10.2020 17:55 Reaguje na Marcela Jezberovápavel peregrin
15.10.2020 20:44 Reaguje na DAGDAG
16.10.2020 09:06 Reaguje na pavel peregrinMyslím, že zemědělci by si měli uvědomit, že pracují s přírodními podmínkami a že hlína není jen hmota ve které drží rostliny a zbytek tam naleju. Nemají zodpovědnost jen za produkci zrna, ale za všechno co v té přírodě žije.
Jinak samozřejmě je jasné, že technologie zvyšující efektivitu a snižující náklady se nedají zastavit.
pavel peregrin
16.10.2020 09:52 Reaguje na DAGVidíte tedy sám, že i tak na první pohled jednoduché opatření, jako podmítka, má více variant a věřte tomu, že drtivá většina zemědělců rozumí tomu, proč a jak co dělají. Na rozdíl od lidí, kteří sice mají i přírodovědné vzdělání-v tom lepším případě- ale na poli neprošoupali boty za pět korun.
DAG
16.10.2020 10:51 Reaguje na pavel peregrinU nás bývalé družstvo dělá eko. Podmítají - ořou - pak v porostu používají prutové brány a pole mají hodně čisté. Je to až s podivem, protože na polích jedou jen obiloviny.
pavel peregrin
16.10.2020 11:07 Reaguje na DAGDAG
16.10.2020 11:21 Reaguje na pavel peregrinDAG
16.10.2020 11:22 Reaguje na DAGJiří S
16.10.2020 12:02 Reaguje na DAGNa své si jistě dojdou, ale pokud budete zjišťovat nasycenost trhu bioprodukty v dnešní době, tak tento trh je takřka nasycen, představte si, že by se ekofarmářů zvýšilo jen pár procent, jak je to zamýšleno v green deal nebo SZP. Cena razantně poletí dolů, protože nebude takový odbyt, poptávka. Již asi poslední tři roky sleduji, že si někteří ekofarmáři již postěžují, že se výkupní ceny snižují.
Jiří S
16.10.2020 12:00 Reaguje na pavel peregrinDAG
16.10.2020 12:13 Reaguje na Jiří SMožná hnojí v noci :))
Je jasné, že to nemůže dělat každý. Jinak by ceny byly někde.
pavel peregrin
16.10.2020 12:24 Reaguje na DAGDAG
16.10.2020 17:50 Reaguje na pavel peregrinJiří S
16.10.2020 12:49 Reaguje na DAGpavel peregrin
16.10.2020 12:27 Reaguje na Jiří SJiří S
16.10.2020 12:55 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
16.10.2020 15:04 Reaguje na Jiří SJe ale vždy nutné posoudit stav pole- pokud bylo sklízené za sucha, je to OK a podmítku lze dělat celkově ve velmi mělkém nastavení.Pokud ale bylo sklízené za vlhka, bývá na něm dost projetých kolejí a v tom případě je dobré hloubku zvýšit, aby koleje byly zpodmítány. Tudíž není to nic proti ničemu, ale vždy se musí to pole posuzovat v kontextu a vzít do úvahy budoucí zpracování a to, co od dané operace požaduji.
DAG
16.10.2020 17:53 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
16.10.2020 21:06 Reaguje na DAGJiří Daneš
16.10.2020 14:02 Reaguje na DAGUž za 2. světové války se používal Dipron – sulfanilamid, p-aminobenzensulfonamid, bakteriostatická látka, na příklad při léčení spály a dalších infekčních chorob vyskytujících se v tehdejší době. Agrochemické postřiky se dříve prakticky nepoužívaly a lidé v zemědělství také žili.
Jiří Daneš
16.10.2020 14:08 Reaguje na Jiří DanešJan Šimůnek
19.10.2020 08:16 Reaguje na Jiří DanešJan Šimůnek
15.10.2020 19:46Jan Šimůnek
16.10.2020 09:29 Reaguje na"Bureš" se prostě přizpůsobil a snaží se ze situace co nejvíc vytěžit, což je, řekněme si to upřímně, vcelku přirozené chování. Nebude EU, bude se muset přizpůsobit tržní ekonomice. A zcela jistě to zvládne.
Břetislav Machaček
16.10.2020 12:46Základními plodinami byly pšenice, oves, brambory, krmná řepa a taky
pícniny. Strniště po obilovinách se nepodmítalo, ale podselo jetelem či
vojtěškou a rok se pěstovaly na krmivo dobytku. Potom se přihnojilo,
zaoralo a následovaly brambory a krmná řepa. Pak se oselo obilninami
a vše se opakovalo. Kukuřice se pěstovala minimálně a pouze na zrno pro
drůbež. Půda byla plná živých organizmů, humusu a voněla půdou. To se
o hnusu po kolotoči kukuřice, pšenice a řepky s umělými hnojivy a
postřiky nedá tvrdit. Louka se kosila po odkvětu s částečně vyzrálými
semeny k samovýsevu. Pak se už většinou pouze spásala, neboť sena bylo
dost z jetele a vojtěšky. Bylo to ale vyvážené hospodaření, kde se
udržoval únosný poměr mezi plochou pole a dobytkem. Tomu muselo pole
stačit k obživě a on poli k vyhnojení. Po absenci krávy byla nahrazena
více kusy ovcí a prasetem navíc chovaném na kšeft. Pole bylo rozděleno
ne mezemi, ale rygoly k odvodnění při deštích a pouze od sousedů je
dělila mez. Nakonec pole bylo vykoupeno k těžbě cihlařské hlíny a bylo
po hospodaření. Nikomu z rodiny už ta dřina nechyběla a ani ten
malý zisk. Zbyla nám pouze nostalgie a na to horší se zapomnělo.
Bohužel stav polí v okolí nemohu nevidět a ani ty dnešní osevní
postupy s kukuřicí, pšenicí a řepkou bez chlévského hnoje a pícnin.
Z půdy se stává mrtvá hmota bez života na které stojí buď voda
a nebo má praskliny na šířku dlaně. To není to pole jaké znám z
dětství a louky s voňavým senem. Bohužel nejvíc se vše zhoršilo
za posledních 30.let tržního hospodářství, kdy je ekonomika
nadřazena moudrému hospodaření. Odkud by dnes brali hnůj, když
se nechová dobytek a sláma končí v kotli. Nač pěstovat pícnimy,
když je nemá kdo žrát, nač sadit brambory, když se dováží i ty
brambory. To se raději pěstuje pšenice na vývoz, kukuřice do
bioplynovek a řepka do nafty. Takhle zdeformovat zemědělství
nedokázalo ani socialistické hospodaření. To je výsledek trhu
nesmyslů z EU.
Náprava je možná pouze cestou zaručení výkupu nasmlouvané produkce
a omezením dovozů všeho od masa po brambory. Se zeleninou bych tak
hr nebyl, protože její produkce je podmíněna podmínkami a pracovní
silou. Časem by nebyl problém se vrátit k vyrovnanému poměru dobytek
versus rostlinná výroba. Klidně i za cenu přebytků a možnosti je udat
na trzích mimo EU. Kouzelné proutky bych svázal do jednoho velkého
karabáče a spolu s jinými zeměmi napráskal zemědělským odborníkům ze starých zemí EU, kteří zcela zdeformovali zemědělský trh a nechrání
ho ani před dovozy ze zemí mimo EU. Toto samodestrukční chování je
bohužel politikou i v jiných odbvětvích a spěje pomalu ke zhroucení ekonomiky celého EU.
Jiří S
16.10.2020 12:59 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
16.10.2020 13:56 Reaguje na Břetislav MachačekJiří Daneš
16.10.2020 14:15 Reaguje na Břetislav MachačekJiří Daneš
16.10.2020 14:18 Reaguje na Jiří Danešpavel peregrin
16.10.2020 15:14A vůbec nejvíce mě nadzvedává to, když se do bioplynek používá hnůj či kejda- to je vůbec to nejhorší, co může nastat, protože ty oba patří na pole. Bioplynky byl čert dlužen.
Jakub Graňák
16.10.2020 17:01 Reaguje na pavel peregrinJan Šimůnek
16.10.2020 18:23 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
16.10.2020 18:46 Reaguje na Jan ŠimůnekJakub Graňák
16.10.2020 18:59 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
19.10.2020 08:17 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
16.10.2020 17:38 Reaguje na pavel peregrinCO takhle použít jako energetickou plodinu technické konopí, je to výrazně nenáročná plodina, jak co se týče živin, tak postřiků. Zrno by se vymlátilo na produkci biopaliv, co je však podstatné, je fakt, že tato rostlina značně naroste a tím pádem váže velký objem CO2, který by se pak po zaorání sekvestroval do půdy. To by mělo výrazně pozitivní přínos pro obsah organické složky půdy. Případné ztráty by bylo možno, vzhledem k faktu, že daná technologie odčerpává CO2, financovat z výnosů z emisních povolenek. Jediné, co by se muselo řešit, by byla asi častější potřeba vápnění.
A pro pana Zvářala by se mohla jedna šířka pojezdu kombajnu ponechat do zimy, aby měli ptáčkové co zobat.
Karel Zvářal
16.10.2020 18:10 Reaguje na Jakub GraňákJan Šimůnek
16.10.2020 18:24 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
16.10.2020 18:44 Reaguje na Jan ŠimůnekJakub Graňák
16.10.2020 18:43 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
16.10.2020 18:52 Reaguje na Karel Zvářalpavel peregrin
16.10.2020 21:11 Reaguje na Jakub GraňákKarel Zvářal
16.10.2020 21:26 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
16.10.2020 21:32 Reaguje na Karel ZvářalJakub Graňák
17.10.2020 09:32 Reaguje na pavel peregrinJiří S
19.10.2020 12:21 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
19.10.2020 13:44 Reaguje na Jiří SJiří S
19.10.2020 14:44 Reaguje na Jakub GraňákJiří S
19.10.2020 14:46 Reaguje na Jiří SJakub Graňák
19.10.2020 16:54 Reaguje na Jiří SDAG
16.10.2020 18:18 Reaguje na pavel peregrinNo nevím. Pro řepce je lepší půda a kukuřice se zase tolik nestříká.
Lidi slyší řepka a křižují se, protože tomu nerozumí. Řepka je dobrá rostlina, ale musí se moc stříkat a je vyšlechtěná, aby nebyla hořká. Jinak má podle mě jen klady. Nejvtipnější jsou novináři. Ti slyší o problémech půdy a spojili si to s chudákem řepkou. Pak je v televizi slyšet věty typu. Pudy v česku trpí erozí a přitom se řepka pěstuje na 17% pudy. To ležím na zemi smíchem :)
Jirka Černý
16.10.2020 21:19 Reaguje na DAGpavel peregrin
16.10.2020 21:27 Reaguje na DAGSamozřejmě, řepka má tu "vadu", že je opravdu náročná na ochranu. S tím nehodlám a ani nemohu polemizovat. Tím to ale končí a pak již následují samá pozitiva, což se o kukuřici říci nedá. U ní je nižší pesticidní zátěž, ale její vliv na strukturu půdy je ničivý, na rozdíl od řepky. A největší gól je opravdu ten, když takový "vědec" s vážnou tváří hovoří o tom, jak řepka přispívá k erozi půdy. To by člověk vzal nejraději bič a honil ho po malém dvorku, nebo lépe aby rovnou odevzdal diplom.
Co se digestátu týká, svojí podstatou je to slabé minerální hnojivo, nikoliv organické, jak se také mnozí snaží prezentovat, neboť veškerá organika"vyhořela" v bioplynce.Tudíž jen N,P,K. Jako prekursor tvorby humusu nemůže absolutně fungovat, na rozdíl od kejdy či hnoje.
A svojí podstatou ničí sorpční komplex půdy, ale to už je na dlouhé povídání a zde na to není prostor. Pouze vám řeknu, že v určitých oblastech bývalé NDR to dopracovali jeho neuváženým používáním až k mikrbiálně skoro mrtvé půdě a proto do něj přidávají humáty. Což ho ale silně prodražuje. Když vidím, jak podniky s bioplynkami, které nemají zároveň kejdu nebo hnůj, aby působení digestátu eliminovaly, vyvážejí masivně digestát na pole, tak věřím, že stejný osud jejich pole může v brzku potkakt také. Ale to veřejnosti jaksi nevadí-a proč také-když o tom nic, ale vůbec nic neví a je ve vleku pochybných "vědeckých", já bych ale řekl spíše politických dobrodruhů.
Břetislav Machaček
17.10.2020 10:34 Reaguje na pavel peregrinsami propagátoři či producenti. Novináře a tak
i veřejnost "nakrmí" pozitivy a o negativech takticky mlčí. Vzbudí tak dojem o spásnosti této technologie a neinformovaná veřejnost tleská.
Po letošním deštivém podzimu jsem zvědav, kdy do
těch lánů kukuřice půjde vůbec vjet s technikou.
Vidím to na ráj pro černou do jara a na jaře pak
očekávám místně "explozi" jejího množení. U nás
v okolí připomínají pole spíše rýžoviště a díky
absenci a nebo nefunkčnosti dnes nenáviděných
drenáží to nevidím nijak optimisticky. S těmi
nesmysly plošné likvidace drenáží bez rozmyslu
bych těm mudrlantům nejraději víte co. Naši
předci sice sem tam něco zdrbali, ale většinou
konali na základě zkušeností v dané konkrétní
lokalitě a nedělali nic zbytečně. Nyní tak
mohou ti, co drenáže zanedbali či zničili,
pouze vzývat přírodu, aby alespoň měsíc ani
nekáplo a svítilo slunce jako v létě. To už
ale nelze očekávat a tak nastane černé zvěři
místo zimního strádání období hojnosti. No
a na jaře bude plno pláče, že se pustila do
okolních polí a sežrala vejce koroptvím,
čejkám a skřivanům či malé zajíčky. To už není
hospodaření, ale zločin vůči půdě a přírodě.
pavel peregrin
17.10.2020 11:11 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
17.10.2020 16:24 Reaguje na Břetislav MachačekVšechny drenáže uložené výše než metr pod zemí si zničili zemědělci sami používáním stále těžší mechanizace
pavel peregrin
17.10.2020 18:26 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
17.10.2020 18:59 Reaguje na pavel peregrinCo se týče těch drenáží, stačí párkrát za mokra přejet s nějakou desetitunovou ludrou a ty pera se ve spojích ohnou a už je to v pr..li, začne se do toho sypat hlína, voda to v těch narušených spojích podemele, celé se to propadne a je vystaráno. Čtrnáct dní zpátky jsme to řešili s kolegou, který přes ty pera ve 40 cm hloubce přejížděl "pitomou" sedumdesátkou s předkem a přesně tohle mu to udělalo.
pavel peregrin
17.10.2020 20:45 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
18.10.2020 13:02 Reaguje na pavel peregrinBřetislav Machaček
18.10.2020 09:29 Reaguje na Jakub Graňákpoví, že vojtěška, jetel a jiné hlouběji kořenící rostliny jsou schopny "prorazit i
utuženou a zasolenou vrstvu, když si hledají
vodu a živiny. Po odumření zůstávají po jejich
kořenech kapiláry vedoucí vodu oběma směry.
Pěstování těchto plodin má tak vliv na vedení
vody v půdě a ozdravuje půdní mikrofaunu i
mikroflóru. To nenahradí ani hluboká orba
či jiné mechanické zásahy. Tyto plodiny umí využít už téměř ztracené živiny z takové hloubky, které preferované plodiny neumí využít. Tak se pouze zbytečně dál hnojí
umělými hnojivy pouze s mizerným efektem.
Jako potomek kovozemědělců a zahrádkář se
toho stále držím . Pro ty extrémy udržuji
107 let starou drenáž a nezapomínám nikdy
na zelené hnojení. Půda mi to vrací a přepočíst tu výměru na hektary, tak to je
bez chemie výnos jako hrom. Jako včelař a rybář vypomůžu alespoň trochu včelkám květy
zeleného hnojení a nemám problém si jako
rybář nakopat na zahradě žížaly. To už
je bohužel na většině polí pouhý sen.
Někde jsem tu četl o "záslužné" činnosti
nějakého magora, který drenáže ucpal
balíky slámy a ještě se tím chválil.
Jednak poškodil cizí majetek a vytvořil
sice mokřad, ale na orné půdě. To není
ten nejlepší počin, neboť jsou daleko
vhodnější lokality než mokřad založený
uprostřed chemií ošetřovaného pole. Ten
sice osídlí možná i mokřadní zvířena, ale
je neustále v ohrožení postřiky z okolí.
Dělejme mokřady mimo pole a ne takové
anarchistické činy. Tak se příroda nikdy
nepodaří zachránit a spíše tak vznikne
nová past pro ty mokřadní organizmy, kde
je nakonec zahubí sucho a nebo chemie.
Bohužel blbost se dá i studovat, ale ta
nejlepší škola je praxe a vnímat přírodu
jako celek. Vytrhovat jeden zájem z celé
škály zájmů o přírodu je krátkozraké.
To mi nevymluví ani akademici s tituly
před i za jmény. Naši předci ty tituly
neměli, ale měli vysokou školu života
a vystačili si s ní tisíce let.
pavel peregrin
18.10.2020 12:13 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
18.10.2020 14:11 Reaguje na Břetislav Machaček"Bohužel blbost se dá i studovat, ale ta
nejlepší škola je praxe a vnímat přírodu
jako celek." - Blbost předvedl především bolševik: Stejně jako předvedl totální neúctu k moudrosti předků a jejich praxi, když danou plochu z důvodu zjevné nevyužitelnosti po staletí neměli potřebu obdělávat.
"Vytrhovat jeden zájem z celé
škály zájmů o přírodu je krátkozraké." - právě bolševik byl v tom vytrhování jednoho zájmu skutečný mistr viz. případ, který jsem výše popsal.
Karel Zvářal
18.10.2020 14:16 Reaguje na Jakub GraňákBřetislav Machaček
18.10.2020 16:34 Reaguje na Karel Zvářalnepomohlo ani zamokření polí
zanedbanými melioracemi a
nově zatravněná pole. Já to
vidím tak, že je na nic mít
mokřad napájený vodou z intenzivně chemicky ošetřovaného pole. A lépe
mít mokřadů míň, ale s vodou
čistou. Za bolševika jsem čejek vídával plno a dnes je nevidím ani na těch podmáčených polích a loukách. Je stále mnoho míst, kde ty mokřady zůstaly a
nejsou ani tam. Pouze ta
voda v nich je už ale koktejl
plný chemie. V tom vidím
hlavní problém. Úbytek
orné půdy se bude nahrazovat
pouze tím intenzivnějším
používáním chemie a nakonec
tu budou mokřady, ale bez života.
Břetislav Machaček
18.10.2020 16:08 Reaguje na Jakub Graňáka k trvale zatravněné přibudou i
ty mokřady a meze, tak o to intenzivněji se bude muset hospodařit na tom zbytku pomocí chemie a těžké techniky. Víte on
ten bolševik tak vše dodrbal, že byla příroda plná koroptví, čejek,
bažantů, zajíců, skřivanů atd. Oni
sice meliorovali podmáčená pole
a louky, ale nemuseli tolik půdy
drancovat pomocí chemie, která
byla drahá a často nedostatková
z dovozu. Lidí přibývá a taky tlak na BIO a EKO potraviny s nižším výnosem než ty "špindíry". To bez větších ploch orné půdy asi půjde těžko. Každý si musí ujasnit co chce, zda mokřady obklopené jedovatou půdou a nebo malé tůňky v okolí lánů polí se zdravou půdou a zdravými potravinami. Vy si tak trochu protiřečíte a chcete zdravou krajinu, taky zdravé potraviny, ale jak je z nižší výměry získáte? Co je
lidstvo lidstvem, tak se zabývalo zúrodňováním půdy a vysoušelo
mokřady. To neznamená, že to bylo
pouze špatně. I Rožmberkové z
bažinatého kraje vybudovali kraj
rybníků a úrodné půdy v jejich
okolí. Naopak suchou půdu v Asii
zaplavovali vodou jako rýžová
pole. Nedělat tehdy nic, tak tu nic
z toho není a nejsme tu ani my.
Ten váš zemědělec se asi spokojí
s dotacemi na trvale zatravněné
plochy a vystačí si s jedním
sečením zamokřených ploch ročně
a ponecháním trávy na nich. Dělat to ale všichni, tak zemřeme hlady, ale s pocitem záchrany přírody.
Karel Zvářal
18.10.2020 16:24 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
18.10.2020 17:23 Reaguje na Karel ZvářalI o tu louku se kdysi děda
staral nejen kosením, spásáním,
ale i bránováním a vápněním.
Tak dosáhl pestrosti bylin
a i tu louku rozdělil rygolem, aby nebyla stále podmáčená s
pryskyřičníkem a zárodky
motolic. Nikdy nenechal trávu
shnít na louce a taky ji
přihnojoval močůvkou, aby ji
nevyčerpal. Pravidelný nízký
mulč neškodí, ale ten dlouhý a
z tvrdých vyzrálých travin
je pro jiné byliny opravdu tím
mulčem a brání jim při vzejíti semen a prorostením přes něho.
Nakonec přežijí pouze agresivní
druhy trsnatých travin a nic
jiného. To opravdu za louku
nepovažuji a nelíbí se ani
hmyzu a živočichům. Trvalé
zatravnění tak nemá často ten
kýžený efekt. Jsem zvědav,
kdo bude v budoucnu kosit ty
meze a ošetřovat stromořadí
ovocných dřevin. Těch dělných rukou nepřibývá, spíše ubývá.
Mi by se to taky vše líbilo,
ale jsem realista a vím pouze
jedno, že péče o strom, louku,
mez či mokřad nekončí jejich
zasazením či založením. Těch zanedbaných vidím až až a
nerad bych viděl další. Chtít
je málo, to se musí i makat a
to bohužel mnoho lidí nechce.
Ty pícniny a masný skot bych
viděl realističtěji a taky ty
biopásy. To vše není až tak
pracné a efekt se dostaví rychleji, než ta povolení
od stovek majitelů pole zalesnit, či ho rozdělit mezí
a trvale zavodnit mokřadem. Biopás zůstává stále ornou
půdou a budujme mokřady v okolí
potoků a ne uprostřed lánu
pole. Tam bude mít alespoň
naději nevysychat a nebude
tak pastí pro obojživelníky.
Karel Zvářal
18.10.2020 17:34 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
18.10.2020 16:44 Reaguje na Břetislav Machaček"Nedělat tehdy nic, tak tu nic
z toho není a nejsme tu ani my." -Nedělat teď nic, tak tu za pár dekád nebude lidstvo, tak jen tak dál, "zůrodňujme" jalové bažiny a orejme skálu, tak jak se to mnohde děje dnes - to nás spasí. Srovnávat bolševika s Rožmberkama, to je vskutku majstrštyk, tehdy byly bažiny skoro všude, v sedumdesátkách už skoro nikde, ale to je pro vás patrně jen nuance.
"Víte on
ten bolševik tak vše dodrbal, že byla příroda plná koroptví, čejek,
bažantů, zajíců, skřivanů atd." hehe, jo - proto už na konci osumdesátých let byly vámi zmíněné druhy na zlomcích poválečných stavů. A že nemuseli drancovat pomocí chemie? Drancovali co to šlo, kdyby jim to podmínky dovolovaly tak by drancovali klidně desetinásobně, že k tomu nedošlo, bylo jen díky tomu, že na to neměli prostředky, žádné bohulibé záměry za tím nikdy nebyly.
Karel Zvářal
18.10.2020 16:54 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
18.10.2020 17:20 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
18.10.2020 17:28 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
18.10.2020 18:39 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
18.10.2020 18:54 Reaguje na Jakub Graňákhttps://myslivost.com/Casopis-Myslivost/Myslivost/2020/Zari-2020/Vyznam-zajice-v-dnesni-krajine
Jakub Graňák
18.10.2020 19:40 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
18.10.2020 17:55 Reaguje na Jakub Graňákje nyní to vše nové.
Tolik kukuřice, pšenice
a řepky bolševik nepěstoval a skladba plodin byla o hodně
pestřejší. Pokud se toto
nezmění, tak nepomůže
krajinu všude zamokřit. Všeho s mírou a rozumem a bez fanatismu.
Chyby dělali lidé vždy
a dělat budou, pouze
se jedna chyba nesmí tou
novou nahradit. Proti mezím nic nemám, ale raději bych viděl biopásy a zasakovací rygoly kolem polí a i na nich. Mez je změnou trvalou a každý
vlastník s ní souhlasit nebude. Biopás se příště oseje pšenicí, rygol zaorá a příště vyorá vedle podle svažitosti
pozemku. U mezí v rovině
bych bych byl spíše pro meze s křovitým porostem a samozřejmě v souladu s dnešní zemědělskou
technikou. Mít tam stromy a ty mrzačit průjezdem
techniky nevidím jako to
nejrozumnější. No a ty
travnaté zase kosit
a nenechat zarůst buření.
Ono zasazením stromu,
či vybudováním meze a mokřadu práce nekončí
a těch zanedbaných vidím
už i tak dost.
Karel Zvářal
18.10.2020 18:13 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
18.10.2020 18:36 Reaguje na Břetislav MachačekJakub Graňák
18.10.2020 19:01 Reaguje na Břetislav Machačekpozemku." Jasně, a s tím se zaorá i ten zbytek hmyzu a kytek, co tam hledaly útočiště
Břetislav Machaček
18.10.2020 19:54 Reaguje na Jakub Graňáktěch mezí a kdy bude znovu založeno. Jaká bude ochota vlastníků, nájemců a nebo to bude nařízeno? Budou vypláceny náhrady za změnu pole v mez a kdo bude platit rozměření a zápis do katastrů ? Vidím to jako plácnutí do vody,
které pomalu vyšumí. Pokud to bude zákonem, tak chci vidět ty soudy za zmařené investice a
o ušlý zisk.
Zásah do soukromého majetku není nic s medem ani v případě liniových staveb a tu půjde pouze o
meze, remízky a mokřady.
Takže to vidím tak na pár
desetiletí a to přírodu
rychle nezlepší. Já bych šel cestou těch biopásů
a rygolů, které už mohou fungovat za rok. Ale to je můj pohled na realitu dnešní doby a ne ty sny.
Jakub Graňák
18.10.2020 20:29 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.10.2020 11:19 Reaguje na Jakub Graňákprospěje, když se směska
zaorá a při sklizni plodin v okolí zůstane pro zvěř, ptáky a hmyz potrava. To na nekosené
mezi s metr vysokou travou toho moc nebude
pro nikoho mimo hrabošů.
Jak říkám, já si počkám
na výsledek kolik těch mezí nově vznikne a jak
se osvědčí. Kdysi byla
mez pouze hranicí mezi
pozemky a dnes se zas považuje za spásu pro
zemědělství a krajinu.
Ono to je tak napůl
a masivní zavádění by
muselo být rozkazem.
Jakub Graňák
19.10.2020 12:15 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
20.10.2020 20:52 Reaguje na Jakub Graňáko motýlech, ale většina je vázána na určitý druh
rostliny pro svůj vývoj
od vajíčka, housenky po
kuklu. Do biopásů se tyto rostliny vůbec neosévají a tak nehrozí zaorání
jejich housenek či kukel. Vyjmenujte mi alespoň
jeden druh motýla a té
rostliny v tom biopásu
na kterou bude vázán a ihned budu bojovat proti
vysévání té rostliny.
Housenky se před zakuklením přemísťují na velké vzdálenosti do míst vhodných k přezimování a to dříve, než dojde ke zmulčování a zaorání do
půdy. Já jsem hlavně
zvědav na ty "kvetoucí"
meze, protože ty stávající jsou spíše
plné ostřice a jílku.
Ty nové budou bez údržby
brzy totéž, ne-li ještě
horší. Pusou se dá
udělat vše, ale kde
chybí pracovité ruce,
tak ta pusa nic sama
nevytvoří.