Roman Andres: Spor o středočeskou dálnici D3 není soutěž petic, ale hodnot

Foto z výstavby D3 u Chotovin. Ilustrační snímek.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | me / Wikimedia Commons

Spor o středočeskou dálnici D3 není souboj zájmových skupin podepsaných na peticích, jak staví problém Martin Kuba, lídr ODS do krajský voleb. Jde o konkurenci různých veřejných zájmů a hodnot: ekonomický zisk firem, tranzitní doprava, zdraví občanů, kvalitní voda a půda, soukromé vlastnictví, svoboda, obyvatelnost krajiny, kvalita životního prostředí, ekologická a ekonomická stabilita regionu. Je s podivem, že pro ODS v případě vidiny dálnice tyto pojmy nic neznamenají.

ODS už měla několikrát v minulosti příležitost vybudovat kvalitní dopravní infrastrukturu vč. sítě dálnic. Výsledek je tristní: promarněné miliardy z evropských dotací i státního rozpočtu, rozestavěné nepropojené úseky po celé republice v důsledku salámové výstavby, nekoncepčnost, tunelování, korupce. V roce 2011 prohlásil Andrej Babiš v rozhovoru pro Společnost pro rozvoj silniční dopravy 2011: „Jsem přesvědčen, že resort dopravy patřil v minulosti z hlediska korupce k nejvíce rozkrádaným resortům v ČR. V českém podnikatelském prostředí se o tom mluví dlouho a všichni to kupodivu považují za naprosto přirozené a normální. Resort dopravy, který pláče, že nemá peníze, byl, a možná i stále je tunelován.“

Není jasné, odkud vzal pan Kuba podklady pro tvrzení, že „jenom 424 lidí je z dotčených obcí […] V obcích, kterých se stavba dotýká, žije 47 000 lidí.“ To je čirá demagogie. Spor o středočeskou dálnici D3 ovšem není soutěž petic, ale hodnot: tranzit vs. region, beton vs. voda, developer vs. občan. Jaká je však šance úspěšně postavit 60 km nové dálnice s mosty a tunely ve složitém terénu, když si stát dosud neporadil s mnohem méně náročnými projekty, které mohou přinést úlevu mnohem dříve?

A proč volá pan Kuba na pomoc Jihočechy? Zapomněl snad, že z Prahy do Jihočeského kraje už jedna dálnice (D4) vede? Jejich zájem na stavbě megalomanských dopravních staveb je zřejmý – někteří členové jsou členy nejen Spolku pro výstavbu dálnice D3 a R4, ale i dalších podobných spolků, které prosazují výstavbu různých dopravních staveb. Problematickou povahu spolku ukazuje přehled minulosti některých jeho představitelů:

Václav Baštýř je bývalý poslanec za ODS. S dálnicí má mnohé zkušenosti: v roce 2010 spekulativně skoupil pozemky pod dálnicí D3, které následně prodal státu mnohonásobně dráž. K informacím o pozemcích měl přístup jako člen dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury.

Pavel Braha byl náměstkem na Ministerstvu dopravy, odkud odešel, když se ukázalo, že neoprávněně používá titul inženýr . Dále byl asistentem poslance Pavla Čiháka, který byl nucen opustit Krajskou správu a údržbu silnic Středočeského kraje kvůli podezření, že plánoval neprůhledné losovačky na opravy silnic s hejtmanem Davidem Rathem.

Marek Svoboda, ředitel a de facto vlastník Pragoprojektu, tedy firmy, která profituje z veřejných zakázek spojených s přípravou dálnice D3. Své významné dopravní zakázky si firma umí pohlídat, jak ukázala v roce 2010, kdy pro ŘSD připravovala výběrové řízení, jehož se následně sama účastnila. Svoboda během výstavby Pražského okruhu úkoloval díky plné moci od ŘSD i pracovníky státní organizace . Současná hejtmanka středočeského kraje Jermanová si nyní bezostyšně povolala Svobodu jako poradce pro urychlení výstavby středočeské D3 „ve veřejném zájmu“ (zde a zde).

Alternativa středočeské D3 si váží podpory svých příznivců-petentů, z nichž většina žije v předmětném území, nicméně současně nepřeceňujeme význam podpory jednotlivců vyjádřené pouhým podpisem petice. Kritika západní varianty středočeské D3 se v případě obcí a veřejnosti sjednocené pod peticí AD3 opírá o odbornou revizi projektu středočeské dálnice D3. Řešení AD3 0+, které prosazují, vychází z důkladné znalosti dotčeného území, o které jde a částečně o již existující projekty ŘSD.